Filmový režisér Alfred Hitchcock ve svých filmech několikrát využil freudovskou inspiraci. Nalezneme ji skrytou ve známém hororovém snímku Psycho z roku 1960. Zápletka Hitchcockova psychologického thrilleru Rozdvojená duše (Spellbound) z roku 1945 je založena na psychoanalýze, která se v jedné době stala doslova nekriticky přijímanou módou.
Na různých akcích spojovaných se Sigmundem Freudem bývá promítán film německého režiséra Georga Wilhelma Pabsta Geheimnisse einer Seele. Vznikl ještě za Freudova života v roce 1926 a u nás se uvádí pod názvem Záhady lidské duše. Má vysvětlit podstatu psychoanalýzy na jednoduchém příběhu. Muže, který se dosud v manželství cítil šťastný, začnou pronásledovat děsivé sny, jimiž je nutkán, aby svou ženu zabil. Pomůže mu až psychoanalytik, který v jeho mysli odhalí zasuté vzpomínky z dětství. Kdysi mu jako dítěti byla odepřena hračka a tento zapomenutý zážitek, skrytý v podvědomí, je příčinou nočních můr. Vybavením této vzpomínky noční můry mizí. Podobné popularizující snahy o jednoduché vysvětlení psychoanalýzy však Freud odmítal a Pabstův film se mu nelíbil.
Ve 20. století patřil Freud k nejcitovanějším psychologům. Že Sigmund Freud je téma nevyčerpatelné, svědčí takřka tisícistránkový životopisný román Irvinga Stona The Passions of the Mind z roku 1971, česky vydaný pod názvem Vášně mysli.
Dům, ve kterém se Freud do rodiny obchodníka s látkami jako nejstarší z osmi dětí dne 6. 5. 1856 v Příboře narodil, byl v roce 2006 podle dobových zobrazení uveden do stavu, jaký měl na počátku druhé poloviny 19. století. Pokud jde však o vnitřní vybavení, žádné původní předměty se v domě nedochovaly. Není ani známo, v jaké části domu se věhlasný zakladatel psychoanalýzy narodil. Ví se jen, že jeho rodina měla od majitele domu, příborského zámečníka Jana Zajíce, pronajaté horní podlaží. První, co si návštěvník v domě uvědomí, je to, jak malé jsou to prostory. Místnosti byly po rekonstrukci vybaveny nábytkem a předměty, které odpovídaly době, v níž zde Freudova rodina žila. Interiér domu imitující dobovými předměty atmosféru poloviny 19. století byl později nahrazen expozicí ve stylu Freudovy psychoanalýzy.
V roce 2021 byla v rodném domě Sigmunda Freuda v Příboře instalována expozice, která má být uměleckým ztvárněním psychoanalytického myšlení. Autorkou v domě rozmístěných děl je pravnučka Sigmunda Freuda Jane McAdam Freud (* 24. 2. 1958, Londýn, † 9. 8. 2022, Londýn), která je uznávanou multidisciplinární umělkyní. Její sochařská díla a kresby se nacházejí v Britském muzeu a v řadě dalších předních světových muzeích a galeriích. Příbor se jí stal druhým domovem. Pořídila si zde vlastní dům na náměstí (jmenuje se, jak jinak – nám. Sigmunda Freuda), kde měla byt, ateliér a tři apartmány pro hosty.
Díla vyjadřující Freudovo psychoanalytické učení prostupují celý rodný dům Sigmunda Freuda. V přízemí je Pokoj dítěte. Představuje Id – „dítě“ a jeho nespoutané pudy. Freud sbíral starožitnosti, které byly součástí jeho dospělé hry. Hračky z dětství se zde promítají do artefaktů, jimiž se zabýval jako dospělý. Sigmund Freud se zajímal o archeologii. Měl sbírku antického umění, představující více než 2000 artefaktů. Na dlouhé hodiny se s nimi často zavíral ve své pracovně. Autorka propojuje své sochy s Freudovými starožitnostmi. „Já sochy tvořím, Freud je sbíral“, říká. Na obrazovce je promítán film Dead or Alive, vytvořený autorkou v roce 2006 v londýnském muzeu Sigmunda Freuda. Nad původní Freudovou pracovnou se prolínají exponáty Freudovy sbírky se sochami autorky. Film byl promítán v muzeích a galeriích, kupř. v USA, Taiwanu, Itálii a od září 2022 jej lze shlédnout v Příboře. Instalace v Pokoji dítěte počítá se zapojením dětských návštěvníků, kteří zde mohou na stoličkách kreslit.
Další instalace autorky jsou v patře. Je zde Pokoj dospělého – EGO. Představuje EGO – „já“, identitu člověka. V pokoji dominuje červená barva, kterou měl Freud rád. Červený pokoj představuje Freudovo učení. Ve svém dospělém životě Freud vytvořil obor psychologie známý jako psychoanalýza (léčba hovorem). Tuto stránku Freudovy osobnosti by měla instalace představovat.
Pokoj rodiče – SUPER EGO není „větší Ego“, nýbrž to, co člověk získá od svých rodičů. Super ego je hlasem autority. Hlas super ega kontinuálně prochází skrz naše životy. Svým způsobem se tím, jak od rodičů přebíráme určité věci, stáváme vlastními rodiči. Několik koulí v Pokoji rodiče je dílo Fakta života. Uvnitř každé koule je nějaká věc, kterou má divák objevit. Je to plyšový pejsek, dětská konvička, gumová rukavice, konev na zalévání, láhev s vlasy a láhev od vína. Objekty uzavřené v koulích představují různé životní fáze.
V Chodbě dospělého – EGO, je dílo Portrét libida. Je vytvořeno ze dvou kovových koster židlí, rozbitého mlýnku na maso a vyčnívající dřevěné tyče. Ego má každý z nás. Je-li přehnané, pak je odpovědné za naše nerealistické hodnocení sebe sama.
V Pokoji nemluvněte je na jedné hromadě navršeno 11 matrací. V této místnosti se Freud pravděpodobně narodil. Autorka vysvětlovala, z čeho vycházela. Abychom si pamatovali, že Freud pocházel z velmi skromných poměrů, je v ložnici hromada matrací, což znamená, že ložnici sdílelo mnoho lidí. Freud skutečně vyrůstal v chudém prostředí, ale v Příboře to byla čtyřčlenná rodina. Po Sigmundovi se zde 15. 4. 1858 narodil jeho bratr Julian a koncem roku 1858 se rodina z Příbora odstěhovala. Později početnější rodina však i na jiných místech žila skromně a Freud si byl po celý život vědom toho, v jakých poměrech vyrůstal.
Vedle domu, který koupila Jane McAdam Freud se svým manželem na náměstí v Příboře, je dům s její galerií. Dům byl ve špatném stavu a Jane McAdam Freud jej na vlastní náklady zrenovovala. V galerii je autorčina výstava zaměřená ke změnám komunikace od příchodu Covidu. Zobrazené postavy postrádají osobité rysy, vyjadřují utrpení a bolest. Jsou připomenuta Freudova slova: „Nevyjádřené emoce nikdy nezmizí, jsou pohřbeny zaživa a vyjdou později ošklivějšími způsoby“.
Jane McAdam Freud několik let bojovala se zákeřnou nemocí, ta se vrátila potřetí. Autorka, která část svého života spojila s malým severomoravským městem, zemřela po dlouhé nemoci v Londýně dne 9. 8. 2022 ve věku 64 let. Jako by bylo něco osudového v tom, že se vrátila do místa, které její předek opustil před více než 160 lety. Způsob, jakým v posledních letech svého života propojila umění s psychoanalýzou, je její příspěvek k současnému umění. Bohužel příspěvek poslední.
Odchodem Jane McAdam Freud zřejmě skončí vše, co se v posledních letech odehrávalo mezi Londýnem a malým severomoravským městem Příborem. Expozice v rodném domě světově proslulého příborského rodáka inspirovaná Freudovým dílem může být časem nahrazena jinou expozicí. Každému se její nové pojetí nemusí líbit. Mnoho návštěvníků rodného domu by možná dalo přednost „klasickému“ interiéru s dobovým zařízením. Před rodným domem je jedna věc, která se dá využít v každou denní i noční dobu. Je to měděná pohovka, replika pohovky, na níž sedávali pacienti Sigmunda Freuda s výzvou „USAĎ SE A ROZJÍMEJ – VSTAŇ A KONEJ“.
Diskuze: