Vrstva s kuličkami impaktového skla na ostrově. Kredit: Hermann Bermúdez.

Když v oblasti dnešního Chicxulubu na Yucatánu dopadla před 66 miliony asi 10-15kilometrová planetka (nebo roj planetek) a ukončila druhohory, musela to být pořádná rána. Není těžké si představit, že následky byly hrůzné. Nenastalo sice největší masové vymírání v dějinách planety, ale vymíralo se hodně. Dva výzkumné týmy na tom nedávno pořádně zapracovaly a detailně prozkoumaly následky dopadu Chicxulubského meteoritu.

První tým, který vedla Molly Range z americké University of Michigan, vytvořil simulaci ohromných vln tsunami, které následovaly po dopadu. Jejich modely byly založeny na analýze geologického záznamu z té doby, které vědci získali na 120 lokalitách po celém světě. Simulace vycházela z předešlých výzkumů, podle nichž v Chicxulubu dopadla planetka o velikosti 14 kilometrů, letící rychlostí 43 200 kilometrů za hodinu, přičemž zasáhla žulové podloží pokryté mocnou vrstvou sedimentů a mělkým tropickým oceánem.

Hermann Bermúdez. Kredit: Montclair State University.

Simulace ukázala, že během prvních tří minut po dopadu se vzedmula obrovská vlna nebo spíše zeď z vody a vyvrženého materiálu, která dosáhla výšky 4,5 kilometru a brzy se zřítila zpátky na povrch. Deset minut po nárazu se objevily vlny tsunami ve tvaru prstence kolem místa dopadu, jejichž původní výška byla asi 1,5 kilometru. Tyto vlny rychle vyrazily na cestu přes celou planetu. Za hodinu se dostaly do severního Atlantiku, po čtyřech hodinách byly v Pacifiku. Asi za jeden den se zase setkaly na protilehlé straně planety, v Indickém oceánu. Největší zkázu způsobily v severním Atlantiku a jižním Pacifiku, relativně méně v jižním Atlantiku, severním Pacifiku, Indickém oceánu a oblasti Středozemního moře.

Druhý tým, v jehož čele byl Hermann Bermúdez z americké Montclair State University, stát New Jersey, nalezl stopy po ultimátním zemětřesení, které pustošilo planetu týdny nebo možná i měsíce po dopadu planetky v Chicxulubu. Studovali geologické vrstvy z přelomu druhohor a třetihor v dnešní Kolumbii, Mexiku a Spojených státech.

Klíčový byl průzkum na ostrově Gorgonilla v Kolumbii, který leží asi 3 tisíce kilometrů jihozápadně od místa dopadu. Badatelé tam objevili stopy po deformacích měkkých sedimentů před 66 miliony let, které odpovídají zemětřesení. Datování potvrzují nálezy kuliček impaktového skla, které tehdy pršelo z oblohy. Dotyčná vrstva se tvořila týdny možná měsíce a nese stopy po mnoha otřesech a zlomech. Planeta se tehdy musela třást, jako by měla zimnici.

Bermúdez s kolegy odhaduje, že dopad planetky v Chicxulubu rozpoutal prakticky globální zemětřesení o energii asi 10²³ J, což je zhruba 50 tisíckrát více než třeba u zemětřesení u pobřeží Sumatry z roku 2004 s magnitudem zhruba 9,1, které společně s následnými tsunami zpustošilo Indický oceán a široké okolí. Stručně a jasně, buďme rádi, že jsme tam tenkrát nebyli.

Video: Dinosaur-killing asteroid triggered global tsunami

Literatura

New Atlas 7. 10. 2022.

AGU Advances 4. 10. 2022.

Geological Society of America 9. 10. 2022.