Díky své konstrukci jsou průtokové baterie relativně levnou technologií pro ukládání energie. Jsou vhodné pro řešení potíží s výkyvy obnovitelné energie, kterou mohou efektivně skladovat po celé měsíce.
Takové baterie se nabízejí pro infrastrukturu solární nebo třeba větrné energie, které bývají pořádně „náladové“. Mohou také tlumit výkyvy ve spotřebě energie, jaké jsou typické například pro města.
Ve východočínském městě Ta-lien právě připojili k síti pokročilý systém pro ukládání energie, který by měl dodávat energii až pro 200 tisíc lidí. Počáteční kapacita systému je 400 MWh a výkon 100 MW. Zařízení, které se nazývá Dalian Flow Battery Energy Storage Peak-shaving Power Station, bude hrát roli powerbanky města Ta-lien a podporovat využití obnovitelných zdrojů energie. Systém je navržený tak, že jej bude možné v budoucnu rozšířit na kapacitu 800 MWh a výkon 200 MW.
Podle dostupných informací jde o aktuálně největší průtokovou baterii na světě. Zároveň je to největší čínský projekt pro uskladňování energie na chemické bázi. Systém bude „nasávat“ energii z obnovitelných zdrojů. Při špičce spotřeby bude vracet energii do sítě. Kromě toho je tento systém demonstračním experimentem, který má ověřit využití velkých průtokových baterií v rozvodné síti a jejich příspěvek ke snižování emisí uhlíku.
Literatura
„Rebarborová“ průtoková baterie
Autor: Martin Tůma (10.01.2014)
Baterie, co dýchá vzduch, by se mohla stát ultralevným úložištěm energie
Autor: Stanislav Mihulka (20.10.2017)
Průlomová kapalná kovová baterie pracuje v pokojové teplotě
Autor: Stanislav Mihulka (08.07.2020)
Tesla postaví v Austrálii gigantickou 300 MW baterii
Autor: Stanislav Mihulka (07.11.2020)
Diskuze:
speciální membrána
Eva M,2022-10-08 09:45:39
jakožto laik jsem se zasekla u té "speciální membrány" - jaká je reálná životnost něčeho takového?
Perspektiva tu je.
jaroslav mácha,2022-10-05 22:22:37
Bohužel chybí údaje o provozních látkách, nejspíš kvůli tajemství technologie. Princip redox baterie je popsán ve starším článku „Rebarborová“ průtoková baterie . Zmíněný systém chinon- hydrochinon demonstruje problém průtokových baterií. Jsou limitovány elektrochemickým ekvivalentem 96400 Ah/mol, čili k dostatečné kapacitě baterie musí být roztoky na elektrodách vysoce koncentrované. Proto byly zkoušeny silně sulfonované deriváty aromatických chinonů, jednoduché chinony jsou totiž hydrofobní a velmi málo rozpustné ve vodě. Na modelových pokusech byl na druhé elektrodě použit systém brom/bromid, kde se brom rozpouští v nadbytečném bromidu. To je v praxi pochopitelně nepoužitelné, i když to zvyšuje napětí článku. Průtokové baterie mají výhodu v téměř neomezené kapacitě, dané především objemem rezervoárů elektrodových roztoků. Jsou tedy vhodné pro dlouhodobý odběr při nížším proudu.
Re: Perspektiva tu je.
Josef Hrncirik,2022-10-08 08:25:14
Slibně nejasné věštby kolem Leyden flashe elektricity storming jsou na https://www.irena.org/-/media/Files/IRENA/Agency/Publication/2017/Oct/IRENA_Electricity_Storage_...
Např. v "Costs and markets to 2030 se s tím Séreš příliš neSére, protože to bude již 7 let po konci Světa. V Figure 38: Operation mechanism of a vanadium redox flow battery system je tam z Source: International Renewable Energy Agency, based on Linden and Reddy, 2002 pro BLM V2+; V3+; V4+; V5+ H+, pochopitelně bez H2SO4 a vanadylových kyslíků; stejně by TO trhy nepochopily a propily a prožraly, místo aby TO v pravý čas prodali.
Mohl by mi někdo aspoň nastínit,
V. Novák,2022-10-05 16:54:49
jak takový akumulátor funguje?
Zkusil jsem se poptat strejdy googla - a vypadlo mi hafo vodovodních baterií a jinak nic...
Re: Mohl by mi někdo aspoň nastínit,
D@1imi1 Hrušk@,2022-10-05 23:49:12
Zkuste hledat heslo "redoxní průtoková baterie" nebo "redox flow battery". Relevantních výsledků vám to nalezne hodně.
Zjednodušeně: U normálních akumulátorů při nabíjení/vybíjení dochází k chemické přeměně katody a anody. Kapacita normálních akumulátorů je proto limitovaná velikostí povrchu elektrod. Navíc s tím, jak se akumulátor vybíjí, klesá i jeho napětí. Naproti tomu u průtokové baterie se elektrody chemicky nepřeměňují, ale dochází k reakci dvou elektrolytů, které jsou do baterie kontinuálně přiváděny čerpadlem. Při nabíjení proudí elektrolyt opačným směrem. Tato koncepce dokáže dosáhnout nižších nákladů a vysoké cyklické životnosti ve srovnání s normálními akumulátory. Nevýhodou jsou velké rozměry a hmotnost.
Re: Re: Mohl by mi někdo aspoň nastínit,
Josef Hrncirik,2022-10-06 07:11:57
Fšěchni galvanické články, žábá stehýnka nevyjídaje jsou redoxního třídního původu, protože odsun e- je oxidace a přísun redukce. Navíc fšechni maj proudovou účinnost 100%, protože jsou bez černého odběru e-.
Proudové (re aktivní) musí mít elektrody katalytické schopnosti a velkou plochu. Nezbytný je sereparátor mezi nimi, aby nedocházelo k explozivnímu chemickému zkratu obou elektrolytů bez průchodu e- jističi a hodinami. Pokud jsou vzdálenosti mezi elektrodami velké, aktivita elektrod malá, roste podíl chem. zkratu, tj. klesá reálná formální bilanční proudová účinnost. Všechny myslitelné nešvary zůstvaj
Re: Re: Re: Mohl by mi někdo aspoň nastínit,
Josef Hrncirik,2022-10-07 22:04:26
"... Nový systém pro ukládání elektřiny, průtoková baterie s vanadem, vypadá úplně jinak. Obsahuje masivní nádrže, které uchovávají chemickou energii v podobě kapalných elektrolytů. Tuto energii lze přeměnit na elektřinu, když elektrolyt projde speciální membránou. ..."
Žádných speciálních operací po průchodu speciální membránou netřeba.
Nudná a postačující podmínka je, že elektrody ponořené či omývané toky oxidovadla a nutně ekvivalentně u protipólu redukovadla jsou navzájem vodivě propojeny uzavřením vnějšího obvodu přes vrstvu toků oddělujících elektrody (tj. ev. i navíc přes póry či gel sereparátoru). Ha, ha, ha, jen když podmínky (teplota, koncentrace, pH či katalyzátor na eldě umožňují vyměňovat e- s elektrodami prakticky využitelnou rychlostí.
Např. FC bez in westice do Pt kovů je "technicky izolátor bez chem. reakce a proudu, i kdyby měl i napětí naprázdno cca 1,23 V".
Prostě chemická reakce by měla být plně svázána s ději na eldách , pokud možno snadno poskytujícími min. 0,1-1 A/cm2 půdorysu eldy bez velkého poklesu napětí.
Ideální by bylo, aby separátor byla ideální protonová membrána propouštějící jen H+ a vodu.
Dobře blokuje anionty, ev. molekuly rozpuštěného polymeru či koloidy, ale její gel propouští malé neutrální molekuly či kationty podobně snadno jako H+ a vodu. Mísení proudů ox. a red. snižuje napětí, proud a účinnost regenerace ev. ucpávání atd. .
Re: Re: Mohl by mi někdo aspoň nastínit,
V. Novák,2022-10-06 15:14:21
Díky za vysvětlení, s vaší radou na hledání jsem našel i článek, který to popisuje důkladněji. Víc nepotřebuju, princip mi stačí. Nějak mi zůstal utajen.
Kdyby náhodou nějaký další ignorant potřeboval, tak tady je https://www.hybrid.cz/prutokove-baterie-pred-prahem-singularity-cast-1/.
Děkuji.
Budoucnost
Radim Polášek,2022-10-05 08:54:34
Podle mne to je budoucnost energetiky.
Oddělené skladování energie v podobě nádrží od vlastní výroby energie v podobě reaktorů s membránami totiž umožńuje jednak velmi snadné škálování, od baterií s vysokou kapacitou výdeje elektřiny a krátkou dobou čerpání energie pro jedny účely a naopak k bateriím s nízkou kapacitou ale dlouhou dobou čerpání pro úplně jiné účely.
Odělení procesu nabíjení elektrolytu, které se může dít v reaktoru elektrickým proudem, ale i v úplně jiném reaktoru chemickými činidly, od procesu skladování energie, "nabitého" roztoku v nádržích a od produkce akumulované energie, zase v reaktorech s těmi membránami se dá snadno každá část technologického řetězce akumulace elektřiny velmí účinně optimalizovat na takovou přesnou kapacitu, jaká se požaduje. Tím se dá dosáhnout dost velkého snížení provozních nákladů konkrétního řešení.
Co se týká vývoje, dá se tak každá technologická část individuálně bez výrazného vlivu na ostatní části zlepšovat a zdokonalovat, tím se dá dosáhnout velmi rychlých celkových inovací. Na rozdíl třeba od lithiových baterií, kde jsou všechny ty procesy v jednom celku a cokoliv má vliv na všechno ostatní.
Co se týká vlastní provozní látky, redoxně oxidačních systémů existuje velké množství. Včetně těch vysoce energetických založených na oxidaci a redukci organických látek. Momentálně je systém založený na vanadu jako prvku asi nejvýhodnější, ale pokud se do tohoto druhu akumulace energie začnou investovat velké částky do vývoje, určitě se najdou podobně energeticky výhodné systémy, které nejsou toxické, jako jsou chemické systémy založené na vanadu.
Jediná nevýhoda takového systému je proti lithiové baterii v tom, že rychlost reakce na změnu produkované, ale i akumulované energie je omezená rychlostí mechanických změn, zvláště změnou rychlostí přečerpávané energetické kapaliny. Pod jednotky a desítky sekund bude změna rychlosti nabíjení a vybíjení omezená.
Co se týká účinnosti, už samotné lithiové baterie, bez ztrát na nutných měničích, ztrácejí až 30 % energie, v rozdílu mezi nabíjecím a vybíjecím napětím baterie, zvláště při nabíjení a vybíjení vysokými proudy.
Re: Budoucnost
Josef Hrncirik,2022-10-06 07:26:35
V aku jsou vždy ztráty z odporů v elektrodách, elytu, přepětí při nabíjení chemickému a koncentračnímu i nevyužití změny entalpie (entropie) el. chem. reakce. Mnohdy to ani ne uchladí ... . Prostě pomalou kinetiku ekonomové překonávají hrubým násilím a podplácením a embargy a sabotážemi. Pořádné grafy či kalorimetrické bilance jsou stealth.
Gábor Vlkolinský,2022-10-04 19:09:40
Z obrázku vidno, že sa toho vôbec neboja. Je uskladnenie takého množstva energie bezpečné? Akú veľkú nádrž a aké prevýšenie by bolo treba pre rovnako výkonnú prečerpávaciu elektráreň?
Re:
David Arrow,2022-10-05 03:36:14
Dlouhé stráně
Akumulovaná energie v horní nádrži 3700 MWh
Výškový rozdíl 510,7 m
Provozní objem 2 730 000 m³
Max výkon 650 MW
Re: Re:
Macko Pu1,2022-10-05 07:33:36
A ak by to mnozstvo elektrolytu pouzili este aj ako precerpavacku, uskladnili by 2x viac energie.
Re: Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2022-10-05 23:55:34
Z té fotky moc nevypadá, že by tam měli vhodný kopec. A elektrolyt by asi turbínám zrovna nesvědčil.
Re: Re:
Macko Pu1,2022-10-05 07:33:44
A ak by to mnozstvo elektrolytu pouzili este aj ako precerpavacku, uskladnili by 2x viac energie.
Re: Re:
Josef Hrncirik,2022-10-07 11:19:00
Půjčili by nám, NA TO, abychom TO po sabotáži postavili znovu?
Rozumný přístup.
Richard Vacek,2022-10-04 18:24:12
Nové technologie mají projít právě demonstračním provozem, který prověří, jak obstojí s těmi stávajícími. A pokud se ukáže, že nejsou horší, začnou se zavádět v širším měřítku. Tak se eliminují škody hromadným zaváděním technologií, která jsou slepými uličkami.
Rozměry
Kamil Kubu,2022-10-04 15:01:57
Která z těch obrovských hal je ta baterka. Podle Google map je ta v popředí s kontejnery na střeše nějaké parkoviště. Ale to může být tím, že ty mapy kecají. Ta druhá s obloukovou střechou stojí v areálu elektrárny, takže pro baterku ideální místo. Obě plus mínus zabírají stejnou plochu, ta oblá je asi tak dvakrát vyšší.
Ať je to ta nebo ta, obě jsou obrovské. Kolik místa by zabraly baterky schopné stabilizovat opravdu velkou síť, třeba o výkonu několika GW. Kolik by zabraly místa, aby uložily zásobu jedné velké ekonomiky alespoň na vyrovnání denního cyklu, řádově vyšší desítky až stovky GWh?
Re: Rozměry
Karol Kos jr.,2022-10-04 15:14:08
Podobná technologie je v Německu - detaily tady:
https://newatlas.com/brine4power-largest-redox-flow-battery/50405/?itm_source=newatlas&itm_medium=article-body
Ve zkratce, 700 MWh uloženo ve 100 000 m^3 elektrolytu. Skladováno v solných dolech..
To je škoda
Karol Kos jr.,2022-10-04 14:07:48
Taková technologie by byla zajímavá pro elektromobilitu - místo nabíjení byste načerpali nabitý elektrolyt...
Bohužel, dle specifikací výše zmíněný systém na 1 m^3 dá jen 7 kWh.
Re: To je škoda
Jirka Naxera,2022-10-04 17:28:49
To samo o sobě IMHO není na závadu (pokud vynecháme právě (elektro)mobilitu). Bylo by hezké, kdyby se dal systém škálovat i dolů, místo na pár kubíků vody se najde ve sklepě každého domu, a pokud v tom není nějaký háček, tak slaná voda a polymery nevypadá (na rozdíl od lithia a vzácných kovů) na ekologickou katastrofu, pokud by se začal systém používat v masovém měřítku.
Ani hasiči by nejspíš neprotestovali, 7kWh ten kubík vody ani nezačne vařit, což je v porovnání s Li* bateriemi docela posun vpřed.
Ale samozřejmě, ekonomika je na prvním místě.
Re: To je škoda
Josef Hrncirik,2022-10-06 07:32:22
Je to brutto 4x horší než Pb aku s 30 Wh/kg. Netto: ná držky ... 8x!
Pb bude PLA potřebovat na dum-dum.
Re: Re: To je škoda?
Josef Hrncirik,2022-10-06 20:34:38
... Mine arming begins when the dispenser opens with the activation of the mines' vanadium pentoxide batteries.
Once the mines reach the ground they become armed between 1.2 and 10 seconds.
The mines self-destruct after a preset time which can be set to 4 hours, 15 hours or 15 days. Any that do not will become disabled after 40 days when the batteries discharge fully. The self-destruct time is set just prior to aircraft takeoff using a simple selector switch on the dispenser. During the Gulf War the dud rate for this system was significant, in one of seven Kuwaiti battlefield sectors there were 205 BLU-91 and 841 BLU-92 duds. Given that 89,235 BLU-91 and 27,535 BLU-92 mines were used during the Gulf War, this represents a dud rate of somewhere between 0.5 and 2% for the BLU-91 and to 6 to 21% for the BLU-92.[1]
Additionally, Conventional Munition Systems Inc. minefield clearing personnel reported dud GATOR mines detonating with no apparent triggering event, and speculated that the extreme heat of the Kuwait desert may have triggered detonation.[1]
Vanadium pentoxide batteries preferred honest harakiri before blackout.
Nejvíc by mě zajímalo to,
Miroslav Gretschelst,2022-10-04 13:45:12
co prakticky ve všech podobných článcích chybí. A to je ekonomika takových zařízení. V článku se uvádí "Díky své konstrukci jsou průtokové baterie relativně levnou technologií pro ukládání energie". Ale co to znamená? O kolik se prodraží výroba použitím takových zařízení? Například jsem se dočetl, že přečerpávací elektrárny spotřebují čtvrtinu uskladněné energie. Výroba vodíku prý dokonce 60%! A to jsou jen provozní náklady, investiční bývají obrovské až nedosažitelné. A ekonomiku taky ovlivňuje aktuální cena elektřiny. V době, kdy jsem ještě konstruoval energetická zařízení (už pár let odpočívám v důchodu), přes to, že byla elektřina relativně levná, ve špičkách byla neskutečně drahá, pokud nebyla u nějakého úřadu dopředu objednaná (odběrové diagramy). A to by mě zajímalo u všech těchto informací nejvíce. V tomto oboru jsem nepracoval, navíc za poslední roky došlo k velikému pokřivení ekonomik (emisní povolenky, OZE a všelijaká politická rozhodnutí). Proto bych rád vždy současně četl, jak se tyto nápady jeví z hlediska ekonomického. Dojde instalací těchto zařízení ke slevnění nebo prodražení energie pro koncového odběratele? A to včetně případných dotací, které nakonec stejně musí ve svých daních zaplatit ten poslední uživatel a daňový poplatník. Moc se přimlouvám o takové doplnění článků o "převratných konstrukcích a vynálezích" v energetice.
Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Vinkler Slavomil,2022-10-04 16:46:38
No ekonomika chybí. Ale jistě si umíte na svou otázku odpovědět sám. Banky nepůjčují na investice peníze zdarma. Musí-li se k jednomu zařízení (větrník, slunečník) postavit další a dle obrázku ohromné (s docela malým výkonem), musí být výsledek dohromady o dost dražší.
Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Miroslav Gretschelst,2022-10-04 17:15:36
Jistě, že tuším, kam to povede. Ale já bych byl rád, aby komplexní informace posloužila všem, i lidem, kteří v oboru (ani poblíž oboru) nikdy nepracovali, ani ho nestudovali a zvláště pak mladým lidem, kteří mají dnes navíc mozkové závity poškozeny zelenou indoktrinací ze školních lavic. Proto je potřeba trvat na tom, aby informace byly úplné a ne manipulující. Neboť poloviční pravda bývá mnohdy stejná jako lež.
Re: Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Igor Němeček,2022-10-04 17:50:52
"je třeba trvat na tom ..." A jak? Zvolíme kleriky, kteří řeknou, která informace je úplná, která správná, která špatná. Zkuste si vzpomenout, jestli ve Vašich mladých letech nemluvili starší generace tak, že "ti mladí dneska ...". To je přece nesmysl. Pokud se Vám nelíbí popularizační články, nečtěte je a nebo piště vlastní. Zkuste ostatním ukázat, jak se to má dělat. Pan Mihulka se věnuje nějakému typu článků a já osobně jsem za to rád. Pokud toužíte po větších detailech ohledně energetiky, přečtěte si články pana Wagnera, na samotném Oslu je toho docela dost.
Re: Re: Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Miroslav Gretschelst,2022-10-04 22:22:37
"A jak?" VY trvejte na tom, aby informace byly úplné. Jinak volte si koho chcete. Nikdo za vás na základě vaší politické volby trvat na úplných informacích nebude. A taky z čeho usuzujete, že se mi nelíbí popularizační články? Z toho, že prosím, aby byly alespoň u energetiky doplněny o ekonomičnost popisovaných zařízení? Máte zvláštní přístup. Pokud se týká pana Wagnera, můžete být klidný, jeho články čtu. A velmi bych uvítal, kdyby všichni psali tak jednoznačně a úplně, jako pan Wagner. Bohužel, většina článků, nejen tady na Oslu, jsou jen překlady. A většina autorů především chce získat další granty, proto se méně příznivým informacím vyhýbá. A proto já prosím alespoň redaktory na Oslu, aby zvláště překlady o citlivé informace doplnili. Protože poloviční pravda mnohdy bývá stejná jako lež.
Re: Re: Re: Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Igor Němeček,2022-10-04 23:46:29
A znovu píšete co chcete, ale teď alespoň navrhnete řešení - mám se postarat já. :-) Já mám trvat na úplnosti informací? Proč? Když se mně úroveň článků nějakého autora nelíbí, přestanu je naprosto logicky číst. Z nižší čtenosti by si měl vyvodit závěr sám. Možná píše nehezky, nebo moc hezky, vlezle, bulvárně a nebo je to až tak odborné až je to odporné i pro odborníka. Nepotřebuji, aby někdo za mě trval na úplnosti informací. Já pouze respektuji účel článku a nevidím důvod chtít víc. Vypadá to, že tento postoj nebudete schopný zase respektovat Vy, ale s tím nic nenadělám.
Proč by měly být doplněny o ekonomické informace alespoň články o energetice? Co třeba striktně požadovat doplnění ekonomických informací do článku o nákupu fotbalového útočníka do Sparty. Jde tam často o dost velké peníze.
Re: Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
D@1imi1 Hrušk@,2022-10-04 19:55:32
Tak mě by zase víc než ekonomika tohoto konkrétního projektu zajímaly bližší technické podrobnosti zejména o chemizmu té baterie - co tvoří elektrolyt, membránu a elektrody.
Je otázka, jestli ekonomickou stránku věci Číňani vůbec uveřejnili. Každopádně průtočné baterie by měly být výrazně levnější než lithiové co do nákladů na uskladněnou energii. Bateriová úložiště z lithiovek se za určitých okolností zaplatí už nyní, ta průtočná baterie by mohla mít rozsah ekonomické využitelnosti zase o něco větší.
Čína má obrovský hlad po energii. Staví tam jak na běžícím pásu snad všechny existující druhy elektráren (jádro, uhlí, voda, OZE...). Oni navíc musí energetické suroviny dovážet, zatímco solární panely si sami vyrábějí. Takže pokud by se jim podařilo zkombinovat solární farmy s dostatečně levnými průtokovými bateriemi, učinilo by je to více nezávislými na dovážených surovinách. Což je pro ně určitě lákavé.
Dále akumulaci potřebujete i při provozu běžných jaderných elektráren. U nás se to řeší přečerpávacími elektrárnami, ale ne všude je pro to vhodný terén. Pokud by ty průtočné baterie byly dostatečně levné, mohly by se používat v kombinaci s jádrem. A těžko vznikne realistická představa o ekonomice takové baterie, dokud ji nikdo neověří v rámci nějakého pilotního projektu při dostatečném naškálování. Protože je to zatím dost opomíjená technologie. Dosud bylo levnější řešit špičkovou energii jiným způsobem, např. plynovými elektrárnami. Ale fosilní zdroje se chtě něchtě stejně časem začnou tenčit, bez ohledu na ekologismus.
Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Igor Němeček,2022-10-04 17:43:42
Ambicí tohoto článku není poskytnout komplexní informace. Je to článek popularizační, člověk si drobně rozšíří rozhled. Navíc k čemu komu by tady byla komplexní analýza energeticko ekonomicko politické problematiky? Představa, že každý takový článeček by měl zabrousit do toho všeho je scestná. Nikdo by to ani nečetl. A i kdyby si autor článku tu práci dal, není obecně možné dosáhnout objektivity a na 100% bude napadán, že uvedl něco špatně. Např. Vámi zmiňované pokřivení ekonomik je dosti široké téma. Politika, lobing, dotace, daňové úlevy, akciovky, ... to není záležitost dnešní doby, je to staré jak lidstvo samo. Daňové úlevy prokazatelně byly už za antiky, Karel IV dával daňové úlevy na zakládání vinic, ... Nepochybuji, že byly i dotace, jen tomu prostě říkali jinak, možná bychom to označili za úplatek. Objevitelské výpravy do Ameriky byly financovány jako akciovky. Není důvod si myslet, že to tehdy bylo jinak, nedej bože lepší, správnější, spravedlivější, logičtější. Jen čas a neznalost lidem dovoluje tuto naivitu.
Zmiňujete emisní povolenky. Dokonalé nejsou, jako cokoli, co člověk vymyslel. Ale je potřeba to chápat jak počátek snahy o promítnutí ekologické zátěže do lidské činnosti. Když někdo pálí uhlí, zaplatí za to nějaký poplatek, to se promítne do ceny služby a to následně do poptávky. Současně tyto peníze dostanou ti, kteří zvolí aktuálně cestu menší ekologické zátěže. Mně to smysl dává. Nejsem pitomec, abych si myslel, že je to nezneužitelné, že to není cílem různých lobingů, což vede právě k problému objektivního přístupu. Ale to, co společnost v dané době považuje za správné závisí na mnoha faktorech. Pokud by na Zemi žilo 100 milionů lidí, žádná ekologie by se neřešila. Pokud jich tady bude 100 miliard, tak to bude hodně žhavé téma. Tedy něco považovat špatné nemusí znamenat, že to špatné je, může to znamenat jen to, že se to jen někomu nelíbí.
Já třeba postrádám od kritiků emisních povolenek návrh, jak by to mělo vypadat, slyším jen to, že je to špatně, ale jak je to dobře, to už tají. Nevím, jestli by se těmto kritikům líbilo, kdyby nebyli např. výrobci aut tlačeni přísnějšími emisními omezeními a výsledkem by bylo, že ty krásné a levné, 60 let stejně vyráběné naftové motory, pěkně vrní v těch milionech+ aut na ulicích. Jsem si jist, že by se jim to nelíbilo.
Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
D@1imi1 Hrušk@,2022-10-04 19:28:13
Píšete: "Já třeba postrádám od kritiků emisních povolenek návrh, jak by to mělo vypadat, slyším jen to, že je to špatně, ale jak je to dobře, to už tají."
Nepřevrátil jste to náhodou trochu naruby?
1. Jsou to právě bojovníci proti CO2, kteří říkají, že je něco špatně (fosilní energetika), ale funkční alternativu nenabízejí. Občasné Zdroje Energie vážně nejsou funkční náhradou.
2. Kritici emisních povolenek vám zpravidla řeknou, že by se emise CO2 ve střední Evropě měly v první řadě snižovat masivní výstavbou jaderných elektráren. Jaktože to od nich neslýcháte, vážně netuším. Asi žijeme každý v jiné realitě.
Re: Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Jirka Naxera,2022-10-04 21:35:46
Coby kritik emisních povolenek řeknu, že pokud se shodneme, že je cílem omezit produkci CO2, tak se to má řešit pokud možno tou nejppřímější cestou, a to zavedením daně z jeho produkce (klidně jen ve vyjmenovaných vysoceemisních oborech, to je jedno), optimálně dlouhodobě předvidatelné. Žádná spekulativní komodita, prostě v roce 2022 vyprodukuješ tolik CO2, zaplatíš tolik euro, tečka. Když dovezeš zboží odněkud, kde na emise kašlou, tak daň doplatíš.
Že je to (až na nějaké excesy jako LTO... které jsou v nějaké míře všude) realizovatelné je krásně vidět třeba na spotřební dani, nebo i na hloupé DPH, které se dokázal přizpůsobit pomalu i každý číňan na Aliexpresu.
K jádru nechť se pak na základě ekonomické rozvahy příkloní trh sám (a nebo, pokud dojde k průlomu, tak k OZE nebo třeba k vodíku, nebo i k ebonitové tyči a liščímu ohonu, když to bude nejvýhodnější (všichni tušíme že nebude)).
Re: Re: Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
D@1imi1 Hrušk@,2022-10-05 09:14:44
Ano, s touto nejpřímější formou daně souhlasím také. A upřímě nechápu, proč se např. emise CO2 v automobilismu neřeší prostým navýšením spotřební daně z PHM a místo toho se vymýšlejí zákazy a nepřímé pokuty. Spotřební daň by necílila jen na výrobce vozidel, ale také na řidiče, aby jezdili ekonomicky a omezili zbytné cesty.
Že by se ale jádro prosadilo čistě na základě trhu SILNĚ pochybuji. Stačí se podívat na situaci v ČEZu. Zatímco JEDU vyrábí elektřinu s nejnižšími náklady na kWh v rámci společnosti - a stabilně - tedy i v době cenových peaků na burze, kdy lze tuto elektřinu extrémně výhodně zpeněžit... Tak soukromí akcionáři ČEZu v čele se Šnobrem bojují proti výstavbě dalších jaderných bloků.
Problém je, že právě ti samí křiklouni, kteří křičí, že je něco špatně (emise CO2), křičí zároveň také proti jádru. Tím se ale vytváří velká nejistota pro bankovní investory. A investice za stovky miliard, která se začne splácet až za 10-15 let (doba výstavby), u které je zároveň velká právní nejistota do budoucna, se na základě volného trhu prosadit nemůže. Právní jistota je u takto dlouhodobé investice naprosto zásadní.
Re: Re: Re: Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
M_. D_.,2022-10-05 17:04:42
Politický a aktivistický stav je takový, že v EU nenajdete banku/pojištovnu, která by chtěla jít do financování/pojištění stavby atomky. Tohle jde snad jen na záruku státu nebo musíte jít pro zdroje mimo EU. A třeby ty pojištovny v EU dneska nechtějí pojišťovat obecně velké průmyslové celky jakékoliv, že škody mohou být moc vysoké. Takže se musí řešit konsorciem, kdy se o to dělí víc subjektů.
Celkem jsem se nasmál, když mi pár měsíců zpět říkal maník z pojišťovnictví, co řeší velké technologické celky, že ČEZ si musel založit svoji vlasntí zajištovnu na to, aby si měl kde pojistit svoje služební auta a ta je zajištěna u USA a Čínské zajištovny, které nemají s ničím problém. EU vytáhly své zelený kodexy, že ČEZ spaluje uhlí na elektirku, což je fuj a v rozporu s jejich enviromentálním kodexem, tak nepojistí...
Re: Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Igor Němeček,2022-10-04 23:32:20
Samozřejmě, že jsou kritici, kteří řeknou jak jinak, ale ti zase mají své kritiky, že je to nesmysl. A kterého si vyberete? Je to ale jen řečnická otázka. Pán, na kterého jsem reagoval jen zkritizoval, ale už nenabídl nějaké řešení. Požaduje komplexní přístup od jiných a sám na to jde polovičatě. Napsal jsem, že je to začátek nějaké cesty a že principiálně s tím souhlasím. Nic nepřevracím, to už je Vaše projekce. Nechci tady rozvíjet problematiku emisních povolenek, nic to neřeší.
Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Miroslav Gretschelst,2022-10-04 21:53:42
Většina toho, co tady zmiňujete, není "lidsky nedokonalé". Naopak, je to dokonalý ekonomický zločin.
Re: Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Igor Němeček,2022-10-04 23:23:59
Tak to pak jděte na policii a podejte trestní oznámení na zločin.
Re: Re: Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Miroslav Gretschelst,2022-10-04 23:46:14
Já preferuji ekonomické řešení. Bez dotací. Ty totiž považuji za dokonalý ekonomický zločin.
Re: Re: Re: Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Igor Němeček,2022-10-04 23:53:34
No samozřejmě. A teď by mě jen zajímalo, komu je k čemu informace, že považujete něco za ekonomický zločin? Navíc znovu by bylo dobré, abyste se držel vlastní laťky a tedy toto konstatování komplexněji rozebral. Psal jste, že mám vyžadovat další informace, tak to zkouším dělat, ale místo dalších informací od Vás čtu opakovaně jen "dokonalý ekonomický zločin".
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Josef Hrncirik,2022-10-06 07:35:42
Protože tolar po sabotáži velmi posílí.
Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Michal Farkaš,2022-10-04 22:56:31
Nevím, jestli to nějak pomůže, této technologii nerozumím, respektivě jsem se o ní dozvěděl až v tomto článku. Rád bych znal váš názor, zda je toto použitelné či nikoliv.
citace ohledně tohoto druhu baterie:
"Masový zájem o průtoková zařízení podmiňuje pokles ceny. Její pád na přijatelnou úroveň 150 dolarů za kWh se očekává v následujícím roce. Nepřekvapivě jsou náklady na jednotku kapacity momentálně vyšší než u lithiových úložišť, ale rozdíl není propastný a v některých případech může být blízký nule."
a
"Průtoková baterie dokáže vrátit 60-80% energie do ni vložené. V oblasti záchrany energetických přebytků se to považuje za excelentní výkon. Překonávají ho jenom lithiové akumulátory."
Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Miroslav Gretschelst,2022-10-04 23:42:11
Já také nejsem odborník na podobné technologie. Nejlépe by asi dokázala odpovědět ing. Drábová ze státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Viděl jsem pořad, ve kterém diskutovala s nějakým předsedou podnikatelů v OZE (jméno jsem si nezapamatoval), ve kterém prohlásila, že Muskovy baterie v současnosti nepřicházejí v úvahu pro řešení problémů stabilizace elektrické sítě s nestabilními zdroji OZE. Ta paní v tom léta pracuje na vrcholné úrovni a má přehled. Ještě nikdo ji nenachytal na hruškách a proto jí důvěřuji. Bohužel, nemám takové kontakty, abych ji požádal o vyjádření. Redakce Osla by ale tyto kontakty mít mohla.
Re: Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Ales Antal,2022-10-05 04:08:45
Pokud vím, tak Osel je jen několik nadšenců a každý z nich má své zaměstnání. Když tu prokazujete nespokojenost a chcete od nich víc, než Vám zadarmo poskytují, a snažíte se je i úkolovat, zdalipak jste jim někdy něčím přispěl aby se mohli vzdát svých výdělků a věnovat se většímu pátrání po detailech projektů a požadovat zpracovat vyjádření od dalších expertů. Nebo patříte mezi ty, kteří "jen chtějí".
Re: Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Gábor Vlkolinský,2022-10-05 04:10:37
Pani Drábkovú nie je problém nachytať na hruškách spojených s výmenou politického kabátu.
Re: Re: Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Ales Antal,2022-10-05 07:32:38
Volil bych k dámě jemnější formulaci, ale i tak se dá. V našem městě jí říkají sběratelka funkcí.
Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Macko Pu1,2022-10-05 09:52:53
Som uplny amater ale pouzitie litioviek na stabilne ulozisko je len pumpovanie penazi v ramci gd. Prietokovky maju extremnu zivotnost a je vidiet ze cina pouziva veci ako ma, bez vplyvu lobistov. Technicky iracionalne riesenia nakoniec nam zlomia krk.
Re: Re: Nejvíc by mě zajímalo to,
Josef Hrncirik,2022-10-06 07:37:32
A jaké je nefalšované LCOI.
Stejně nám nepůjčí.
Re: Nejvíc by mě zajímalo, kolik dollarů natisknout
Josef Hrncirik,2022-10-07 11:26:53
"... Energy installation cost (USD/kWh)
Lead-acid; Flooded LA VRLA;
High-temperature
NaS NaNiCl
Flow
VRFB ZBFB
Li-ion
NCA NMC/LMO LFP LTO
Note: LA = lead-acid; VRLA = valve-regulated lead-acid; NaS = sodium sulphur; NaNiCl = sodium nickel chloride; VRFB = vanadium redox flow battery; ZBFB = zinc bromine
flow battery; NCA = nickel cobalt aluminium; NMC/LMO = nickel manganese cobalt oxide/lithium manganese oxide; LFP = lithium iron phosphate; LTO = lithium titanate.
Čísla a graf: Figure ES6: Battery electricity storage system installed energy cost reduction potential, 2016-2030
F
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
