Přírodní výběr v akci: V Černobylu zčernaly rosničky!  
Černobyl se oproti všem očekáváním nestal přízračnou radioaktivní pustinou, ale tavícím kotlíkem evoluce, který uvařil pozoruhodný příběh rosniček, co zčernaly. Některé z rosniček v Černobylské zóně jsou temné jako noc. Je to kvůli melaninu, který je výborně chrání před účinky ionizujícího záření.
Vlevo temná rosnička, vpravo běžná zelená. Kredit: Germán Orizaola/Pablo Burraco, CC BY.
Vlevo temná rosnička, vpravo běžná zelená Hyla orientalis. Kredit: Germán Orizaola/Pablo Burraco, CC BY.

Během nechvalně známého Černobylského incidentu se v roce 1986 uvolnilo do prostředí doposud rekordní množství radioaktivního materiálu ve známé historii. Lidé se odstěhovali, ale předpovědi zničené jaderné krajiny se nenaplnily. Po více než 30 letech tam nevznikla apokalyptická pustina, ale přírodní ráj, doslova orgie biodiverzity.

 

Pablo Burraco. Kredit: P. Burraco, The Conversation.
Pablo Burraco. Kredit: P. Burraco, The Conversation.

Jde o skvostný fenomén, který jasně ukazuje, že naše představy o působení radioaktivního záření na prostředí jsou, řekněme, poněkud pokřivené. To ale zároveň neznamená, že by záření nemělo na přírodu žádný vliv. Jen to naprosté většině živočichů a rostlin vadí podstatně méně než lidem. Naše tělo je v tomto ohledu velice zranitelné.

 

Každopádně, Černobyl je brutální a zároveň pozoruhodný nezamýšlený experiment, který nám prozrazuje mnoho cenného. Biologové momentálně slaví, protože jim Černobyl nabídl velice sexy příklad fungování přírodního výběru. Mohl by bez potíží nahradit vyčpělé a navíc kontroverzní příběhy můry drsnokřídlece březového v začouzené Velké Británii a bakteriální rezistence vůči antibiotikům. Uznejte, „Zčernalé rosničky z Černobylu“ se budou pěkně vyjímat v učebnicích.

 

Jezero Glyboke, jedna ze studovaných lokalit. Kredit: Germán Orizaola.
Jezero Glyboke v Černobylské zóně, jedna ze studovaných lokalit. Kredit: Germán Orizaola.

Pablo Burraco a Germán Orizaola ze švédské Uppsala universitet prostudovali zbarvení kůže zad u více než 200 samců rosničky Hyla orientalis. Nachytali je ve 12 rybnících, které představují gradient od velmi kontaminovaných míst v Černobylu, až po běžnou krajinu s normálním přírodním pozadím (backround radiation).

 

Badatelé zjistili, že rosničky, které jsou obvykle trávově zelené, v Černobylu nápadně zčernaly. Některé jsou černé jako noc. Není to tím, že by se okolí Černobylu proměnilo v temný močál. Zčernaly ty rosničky, které se v době incidentu nacházely v nejvíce zasažených oblastech. Hlavní roli sehrál melanin, tmavý pigment, který zároveň funguje jako aktivní ochrana proti ionizujícímu záření. Stíní, ale také neutralizuje ionizované molekuly.

 

Stejně jako v případech drsnokřídlece i bakteriální rezistence, zčernalé rosničky jsou produktem přírodního výběru, tedy mikroevoluce. Vlastně nevzniklo nic zásadně nového. I v běžné krajině se občas objeví tmavší rosničky. Nejsou ale v zorném poli přírodního výběru, respektive může to být i problém, pokud jde o maskování. V Černobylu se ale ukázalo, že zčernání je ohromná výhoda, protože chrání před zářením. Tmavé rosničky se tam lépe množí, což je voda na mlýn mikroevoluce. A jak se opět potvrdilo, že přírodní výběr může být neuvěřitelně rychlý.

 

Video: German Orizaola on the (radioactive?) frogs of Chernobyl


Literatura

The Conversation 28. 9. 2022.

Evolutionary Applications 29. 8. 2022.

Datum: 01.10.2022
Tisk článku

Související články:

Černobyl kypí životem     Autor: Stanislav Mihulka (08.10.2015)
Chiméry kvasinek a sinic odkrývají tajemství dávné evoluce     Autor: Stanislav Mihulka (03.05.2022)
Evoluce je zřejmě mnohem rychlejší a mocnější, než jsme si mysleli     Autor: Stanislav Mihulka (01.06.2022)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz