Zhruba před 2,02 miliardami let, ve starších starohorách, se k Zemi přiřítilo těleso, které dopadlo v oblasti dnešního Johannesburgu v Jihoafrické republice. Byla to zřejmě planetka, která vyhloubila největší a také jednu z nejstarších známých impaktních struktur na Zemi, kráter Vredefort, jehož průměr se odhaduje asi na 300 kilometrů. Ze spolehlivě známých impaktních kráterů je starší vlastně jen kráter Yarrabubba v Západní Austrálii, který vznikl asi před 2,23 miliardami let.
Vědci se doposud domnívali, že kráter Vredefort vznikl po dopadu objektu, který měl průměr asi 15 kilometrů a dopadl rychlostí 15 kilometrů za sekundu. Podle nového výzkumu týmu odborníků, který vedla Natalie Allen z americké University of Rocheste, byl ale dotyčný nebeský posel mnohem větší. Jeho dopad by v takovém případě měl velmi devastující důsledky pro celou planetu.
Podle Allenové je velmi důležité, abychom porozuměli největší solidně podložené impaktní struktuře na Zemi. Mimo jiné nám to pomůže lépe simulovat takové události, jak na Zemi, tak i na jiných světech. Výzkum kráteru Vredefort přitom není snadný. Vznikl před více než 2 miliardami let, tedy hodně dávno. Eroze a geologické procesy od té doby hodně věcí smazaly. Kvůli tomu je obtížné určit původní velikost a tvar kráter.
Každopádně, podle nedávných geologických výzkumů má kráter Vredefort průměr zmíněných téměř 300 kilometrů. Potíž je v tom, že podle simulací by těleso o průměru 15 km a rychlosti 15 kilometrů za sekundu mělo za daných podmínek vyhloubit kráter o velikosti tak asi 172 kilometrů.
Allenová s kolegy simulovala planetky s různými parametry a zjišťovala, o jakou planetku mohlo jít. Dospěli k názoru, že muselo jít o podstatně větší těleso, jehož průměr byl 20 až 25 kilometrů, a které dopadlo na Zemi rychlostí 15 až 20 kilometrů za sekundu. Taková planetka by mohla vytvořit kráter jako je Vredefort.
To by znamenalo, že šlo o těleso podstatně větší než planetka, která zařídila konec křídy a celých druhohor před 66 miliony let. Musel by to být velice devastující dopad na celou planetu, od klimatu přes životní prostředí, až po ozonovou vrstvu. Následky pro planetu by byly katastrofálnější než na konci křídy.
Nevíme to ale jistě. Nemáme žádná data, z nichž by bylo možné vyčíst pradávné masové vymírání. Na Zemi totiž tehdy žily v podstatě jen bakterie a archaea, nepochybně doprovázené spoustu virů. Skoro nic z toho ve fosilním záznamu obvykle nevidíme. Velmi zhruba v té době zřejmě vznikaly eukaryotní buňky, což by možná i mohlo mít určitou spojitost s apokalypsou po vzniku kráteru Vredefort.
Video: Visit the Vredefort Dome by Helicopter
Literatura
V Louisianě objevili zkamenělé stopy tsunami po nárazu asteroidu Chicxulub
Autor: Stanislav Mihulka (15.07.2021)
Záhadný velký impaktní kráter Hiawatha pod ledem Grónska je mnohem starší
Autor: Stanislav Mihulka (11.03.2022)
Sehrál v dramatu na konci křídy roli i kráter Nadir u západní Afriky?
Autor: Stanislav Mihulka (18.08.2022)
Diskuze:
Marek Fráňa,2022-10-03 13:04:21
Taky to mohla být vesmírná loď o velikosti fabie řítící se třetinou rychlosti světla.
Větší velikost má zatím nepotvrzený český kráter
Petr Vojvodik,2022-10-01 13:24:39
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cesk%C3%BD_kr%C3%A1ter
500 km průměr
Střed je u Tábora v místě prohlubne v zemské kůře.
Směr zlomů v českém masivu je do kruhu. Vyskyt zirkonů, ortorul vzniklých po dopadu.
Alpinske vrasneni vyzvedlo u dunaje jižní okraj kráteru. Severní okraj je zanoreny pod ceskou tabulí. Sopky v Čechách jsou mladší.
Větší by měl být také kráter v Kanadě.
Mistassini-Otish impact structure.
Mohou být i větší něco jako 2500 km... https://en.m.wikipedia.org/wiki/South_Pole%E2%80%93Aitken_basin
Asteroid
Jiří Brtnický,2022-10-01 12:56:49
Bylo by záhodno provést podrobný průzkum všech geologických vrstev na obsah iridia a dalších těžkých kovů. Dostat se bez podstatných časových mezer tak 2500000000 let by mělo určitě jít. Byl by to rozsáhlý, ale užitečný projekt. Jednak by bylo zajímavé, jestli se Vredefort dá dohledat i takto, jednak by se zjistilo zda Iridiová či jiná stopa je nevyhnutelná, a také případně prokázat řadu dalších velkých událostí podobného typu, které už jinak dohledat nejdou. Je velmi pravděpodobné, že stopy i po větších impaktech budou většinou smazány. Větší část dopadových struktur bude ukryta v oceánu, navíc většina struktur za tu dobu zmizela v konvergentních zónách. Je v podstatě zázrak, že se dají dohledat na pevninách alespoň některé. Dá se z toho usuzovat na mnohem častější události, a možná i větší.
Re: Asteroid
Eva M,2022-10-01 22:40:18
mně docela vrtá hlavou, kam se poděl materiál z těch dopadnuvších těles.... utvořil části kontinentů? znamenalo by to potom, že ten dopadnuvší materiál z mnoha vesmírných těles je víceméně stejný - aspoň si nevybavuji, že by se zmiňovalo zásadně odlišné složení některého z kontinentů/ostrovů atd.? zanořil se? vypařil se? měl vliv na následnou sopečnou činnost kvůli přenesené energii z dopadu?
/to ani nezmiňuji, že údajně i H20 má být přinesena kometami nebo čím..../
jo a PROČ NEMÁ ŽÁDNÁ JINÁ PLANETA DESKOVOU TEKTONIKU??/
PROČ NEMÁ ŽÁDNÁ JINÁ PLANETA DESKOVOU TEKTONIKU?
Pavel A1,2022-10-02 13:10:57
O deskové tektonice je pěkný článek ve Vesmíru 1/2022.
Stručně, podle posledních výzkumů se zdá, že pro vznik deskové tektoniky je nutnou podmínkou povrchový oceán, a to dokonce ve správnou dobu. Tato podmínka na žádné jiné planetě není a nebyla splněna.
Každopádně
Dalimil Ryšavý,2022-09-30 18:45:57
jsem si z článku vzal ponaučení - Co když se na nás odněkud řítí podobný šutrák? A neříkejte, že to není možné:-)
Re: Každopádně
Tomáš Černák,2022-09-30 22:16:12
Možné to je, ale nic s tím neuděláme. Důsledky by byly pro lidstvo bez nadsázky koncem.
Re: Re: Každopádně
Dalimil Ryšavý,2022-10-01 05:46:34
Napsal jsem to proto, že budu možná považován za zastánce teorie "mnohonásobného" vzniku a zániku života na planetě Zemi. Ona ta planeta, přes všechna kataklyzmata, kterými prošla a bude procházet, se totiž pořád nachází v takzvaném obyvatelném pásu a je jí tedy šumafuk, zda se po ní budou prohánět dinosauři, nebo zástupci druhu Homo. Důležité je uvědomit si naši vlastní nedůležitost...
Re: Re: Re: Každopádně
D@1imi1 Hrušk@,2022-10-01 09:18:46
Důležité k čemu? Aby se člověk stal nihilistou? Nebo bezohledným?
Pro nedůležité existence není důležité si ani cokoliv uvědomovat.
Význam lidí se měří z hlediska lidí, nikoliv z hlediska nějaké neživé koule z hornin.
Jinak dějiny lidské civilizace se vejdou zhruba do dvou miliontin historie Země. Na tom není nic nového. A je převážně na nás, jestli to tím také skončí nebo ne.
Re: Re: Re: Re: Každopádně
Dalimil Ryšavý,2022-10-01 10:04:42
Problém s psaným textem? Té neživé kouli, potažmo celému Universu jsme vcelku uprdele, kolego:-)
Re: Re: Re: Re: Re: Každopádně
D@1imi1 Hrušk@,2022-10-01 10:33:37
?? A Vy ten problém nemáte?
Vy jste psal, že je důležité uvědomit si naši nedůležitost. A já jsem se ptal, k čemu je to důležité? Pokud jste nedůležitý, pak je všechno jedno. I to, jestli si něco uvědomíte.
Ztotožňujete se více s neživou koulí než s druhými lidmi? Neživá koule nemá abstraktní myšlení. "Důležitost" je abstraktní termín, tudíž bez existence myslících bytostí ani nic jako důležitost/nedůležitost neexistuje. Důležitost si stanovujeme sami. Bez nás by důležitost přestala existovat. Ten termín stvořili lidé a slouží lidem.
Ozónovou vrstvu?
Ivan Bílý b,2022-09-30 14:07:18
"Musel by to být velice devastující dopad na celou planetu, od klimatu přes životní prostředí, až po ozonovou vrstvu."
Asi ne. Sice právě končila velká oxidace moří po evolučním vynálezu tohoto prudkého jedu, ale stále v té době bylo v atmosféře kyslíku nanejvýš pár procent. Prudký nárůst na hodnoty srovnatelné s dnešními začal až někdy před 850 miliony lety. A až teprve pak se zřejmě vytvořila ozonová vrstva - někdy před 600 miliony lety.
Při posuzování vlivu takové události se asi nedá uvažovat v mantinelech dnešní přírody. Tenkrát byl život jednobuněčný a docela jistě si nechal leccos líbit. Nějaký šutr z Vesmíru, byť velký, nemusel mít na zocelený život zas tak velké následky - vždyť ten se právě vyrovnal s příchodem kyslíku do prostředí - a to byl jinačí sekáč.
Víme vůbec, kde tehdy jižní Afrika na glóbu byla? Byla to souš, nebo dno moře?
Mimochodem - zkoušel někdo nalézt depozity z této události? Vím, jsou to dvě miliardy let, třicetkrát dál v historii Země než K-T, ale zato to byla velká šlupka.
Re: Ozónovou vrstvu?
Florian Stanislav,2022-09-30 21:32:44
Souhlasím s Vámi. J.Grygar :
https://www.fatym.com/abcd/k/000111/veda/grygar-kosmicke-katastrofy.htm
"Ještě před 700 miliony let bylo kyslíku v zemské atmosféře tak málo, že ozonová vrstva neměla z čeho vznikat. V době, kdy ozonová vrstva neexistovala".
Kontinenty v době před 2 miliardami let nejsou doložitelné. Nejstarší byla Rodinia. Vznikla asi před 1 300 milióny let a rozpadla se před 750 milióny let na Laurentii, Východní a Západní Gondwanu.
Celoplanetární katastrofy
Tomáš Černák,2022-09-30 10:38:50
jsou víceméně jasné každému, kdo se podívá na časovou osu vývoje života. Je jasné, že muselo docházet k mnoha resetům, protože se to ze začátku táhlo jako smrad. Což s ohledem na to, jak rychle se jednobuněční jinak vyvíjejí vyvolává otázku proč to trvalo tak dlouho. Pokud vezmeme v potaz, že známé impaktní krátery jsou tak obrovské, že uvolněná energie by postačila na převaření svrchních vrstev oceánů, je dost možné, že tyhle události resetovali nejen jednobuněčný, ale klidně i už mnohobuněčný život, ale jednalo se o tak zničující událost, že to velmi dobře zahladilo stopy.
Zároveň by to vysvětlilo i Fermiho paradox. Pokud život pro vývoj vyšších organizmů potřebuje stovky milionů let, jen pozvolna se měnícího prostředí, pak v naší galaxii ta doba začala v podstatě až teď (v kosmologickém měřítku). Mléčná dráha si musela projít třemi generacemi hvězd, aby se trochu vyčistil prostor, hvězdy se staly normálními a stabilními a nahodilé chuchvalce prachu ve formě šutráků se skrze gravitační působení velkých planet a srážky uklidily do sféry pravděpodobnosti blízké nule.
Navíc je jasné, že nejdříve k takovému zklidnění dojde tam, kde je materiálu méně, ale ne zase tak málo, aby se snižovala šance na příhodné podmínky tvorby sluneční soustavy. Což je shodou okolností v našem pásmu.
Re: Celoplanetární katastrofy
Florian Stanislav,2022-09-30 21:47:57
Píšete :"že uvolněná energie by postačila na převaření svrchních vrstev oceánů".
Energie planetky průměr 20 km a rychlosti 20km/s je asi 7E21 J, což odpovídá odpaření 1 cm oceánské vody. Nebo zahřátí 8 cm vrstvy o 80°C.
Spousta energie dopadu se přeměnila na vytvoření kráteru, odpaření části hornin a především vody, seismické vlny, obří tsunami.
Nehledě na to, že přenos tak gigantické energie jen na povrchovou vrstvu vody je nemožný z pohledu časového, tepelné vodivosti atd. Voda se prostě lokálně odpaří, to ano. Jinak jistot moc není.
Re: Re: Celoplanetární katastrofy
Tomáš Černák,2022-09-30 22:13:16
No to není jen 7e21 J. Chicxulub, o polovičním průměru měl 4,2e23 J.
Tvůj hypotetický šutrák by dal 8,4e20 J pokud by měl hustotu 1kg/m3. Jenže on bude mít spíše 2000-3000 kg/m3, takže se bavíme o 2,5e24 J. To stačí na odpar 9,6e17 kg vody nebo převaření 7e18 kg vody. Tedy 2,7 metrů oceánů odpařeno nebo 20 metrů převařeno.
Podceňuješ navíc fakt, že dopad vyvrhne obrovské množství rozžhaveného materiálu, který se pak vrátí do oceánu a pěkně ho prohřeje. Ono není třeba, aby jsi dosáhl navíc velmi vysokých teplot, bakterie, ale i jednodušší eukaryonta totiž až na výjimky nezvládnou teploty nad 40 stupňů moc dlouho (řádově sekundy).
Navíc já uvažuji, že známé impaktní krátery jsou spíše ty menší. Je logické, že čím více do minulosti, byly k dispozici větší a větší planetky. Ostatně teorie vzniku měsíce uvažuje dokonce planetu. Takže to před miliardami let muselo být v soustavě hodně divoké.
Re: Re: Re: Celoplanetární katastrofy
Florian Stanislav,2022-10-01 19:25:22
Dobře, moje chyba.
Článek píše :"Podle nových simulací to bylo těleso o průměru 20 až 25 kilometrů, podstatně větší než planetka, která vymazala křídový svět. Dopadlo rychlostí 15 až 20 kilometrů za sekundu.
Vezmu průměr 20 km a rychlost 20 km/s. poloměr je tedy 10 km= 10 000 m, hustota 2 500 kg/m3
Pak kinetická energie
4/3*3,14*10000^3*2500*20000^2 =4,2E+24 [J]..
Pro vodu teploty 0°C má hodnotu lv = 2,51 MJ / kg, při 100°C má hodnotu lv = 2,26 MJ / kg.
Skupenské teplo výparné vody ( teploty asi 15°C) bude větší jak 2,26 MJ/kg =2,26E6 J/kg.
Pak 4,2E+24/2,26E+6 =1,85E+18 kg. Nejvýše se tedy může odpařit asi 1,85E+18 kg vody. To je asi 1,85E+15 m3. Plocha oceánu zhruba 3,5E14 m2.
Pak objem 1,85E+15 m3 jakoby odpařené vody je vrstva 5,3 m.
Energie dopadu odpovídá teoreticky odpaření 5,3 metru výšky vody z oceánu. Energie se však rozloží do seismických vln, vln tsunami, rozdrobení a odpaření hornin, posunu zemské osy a slabé vychýlení Země na dráze kolem Slunce díky absorbované energii, atd. Nemá šanci se dostat po celém povrchu oceánu. Ohřeje se celá planeta a bude víc vyzařovat do vesmíru. Během už několika hodin se vytvoří mračna prachu, která se následně rozptýlí v celé atmosféře a zastíní částečně Slunce. Oslabení sluneční energie dopadající na povrch potrvá několik let, i ty nejmenší částice se musí gravitací usazovat. I nesrovnatelně menší energie celosvětové jaderné války by vytvořila jadernou zimu.
Takže výpočet teoretický máte dobře, praktický dopad vyvaření 5 m vrstvy oceánu nenastane.
Re: Re: Re: Re: Celoplanetární katastrofy
Eva M,2022-10-01 22:34:09
upřímně, na případnou várku života vzniklou v okolí těch podmořských tzv. "kuřáků" by to asi nemuselo mít zhoubný dopad...
Re: Re: Re: Re: Re: Celoplanetární katastrofy
Eva M,2022-10-02 12:21:16
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cern%C3%BD_ku%C5%99%C3%A1k
Ovšem zde jsem možná objevila náhražku ropy a zem. plynu :-)
Eva M,2022-10-02 12:25:31
! Ovšem zde jsem možná objevila náhražku ropy a zem. plynu :-) !
https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADl%C3%BD_ku%C5%99%C3%A1k
Povšimněte si,
"Hnací silou aktivity bílých kuřáků je chemický proces zvaný serpentinizace. To je proces, při kterém dochází k pronikání mořské vody do peridotitů, hornin původem ze zemského pláště, a v nich obsažený olivín se přeměňuje reakcí s vodou na magnetit a serpentin – vzniklá hornina se nazývá serpentinit (hadec). Chemická reakce je exotermní a teplota dosahuje až 300 °C. Kromě zmíněných hornin vzniká i vodík, který reaguje s uhličitany a sírany za vzniku metanu a sirovodíku.
Voda vyvěrající z bílých kuřáků má nižší teplotu než u černých kuřáků, uvádí se 40–90 °C, maximálně však 290 °C. Obsahuje především vodík, metan, uhličitany, vápník, křemík a baryum, je silně alkalická (pH 9–11) a redukovaná. Je bílá a vytváří na mořském dně vysoké bílé komíny složené převážně z uhličitanu vápenatého. "
-- TAK HOJNĚ SE VYSKYTUJÍCÍ LÁTKA, SCHOPNÁ POSKYTNOUT ROZUMNOU EXOTERMNÍ REAKCI, to je přesně to, co hledáme!! :-) Ne?
Re: Re: Re: Re: Celoplanetární katastrofy
Florian Stanislav,2022-10-01 22:56:23
Pokud jsem počítal dobře, a je energie asteroidu 4,2E+24 J, tak je to obrovská energie.
Ze Slunce dopadá na Zemi 1,8E+17 J, tedy za 270 dní dopadne 4,2E124 J.
Re: Re: Re: Re: Re: Celoplanetární katastrofy
Karel Salavec,2022-10-02 18:47:58
Ehmmm, rozdil je 7 radu, ne 2.
Re: Re: Re: Re: Re: Celoplanetární katastrofy
Florian Stanislav,2022-10-05 20:26:13
Radši ještě jednou. Energie asteroidu průměr 20 km, rychlost 20 km/s by byla 4,2E+24 J.
Energie dopadající za 1 sekundu ze Slunce je 1,8E+17 J ( tedy výkon je 1,8E+17 W). Za 270 dní dopadne na Zemi energie Slunce 4,2E+24 J.
Znovu je třeba zvážit, že dojde k rychlému a dlouhodobému ( několik let) zastínění Slunce prachem ve stratosféře, čili ochlazení. Srážky to moc nespláchnou, počasí ( a klima) se tvoří v troposféře.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
