Průvodní tisková zpráva hned přichází s využitím, respektive motivací, proč psa takový příkaz učit: co když hafan udělá něco zábavného, třeba grimasu, ale vy si ho přitom nestihnete vyfotit? Inu, řeknete mu, aby to provedl znovu. (Poněkud debilní, ne? Ale jistě by se dalo vymyslet i nějaké zajímavější využití.)
Podle spoluautorky výzkumu Allison Scagel to celé funguje tak, že psa nejprve učíme opakovat konkrétní věci. (asi nějak jako Znovu-Sedni). V rámci provedené studie byl navíc opakovací pokyn zvýrazněn určitým gestem ruky, které ho vždy doprovázelo. Pes, nebo alespoň některý pes, si pak postupně v hlavě vytvoří příslušnou abstrakci/zobecnění. Opakovat pak bude i věci, které jinak nemá spojeny s žádným příkazem, prostě předešlou činnost. Vyžaduje to, když nic jiného, mít také přístup ke vzpomínkám, i když jen z krátkodobé paměti. V této souvislosti má být celý experiment unikátní i metodologicky. „U zvířat se často testuje jejich schopnost vybavit si věci ve vnějším prostředí, které nedávno pozorovala, jako jsou předměty, zvuky nebo vůně. Vzpomínky na činnosti představují něco jiného, protože nejsou navenek vnímatelné. Jsou zcela vnitřní; jde o čistě mentální reprezentace,“ praví původní oznámení.
Ať tak či onak, podobné kognitivní schopnosti u psů dosud zaznamenány nebyly.
Testu se zúčastnila jedna čivava (čivavák) a dvě fenky zlatého retrívra, tedy určitě je co opakovat a dále zkoumat. Třeba: jak rychle to vše pes zvládne? V některých jiných testech se ukázalo, že chytrým psům může k naučení povelu stačit pouhá 4 zopakování. Pak to ale trochu funguje, jako když se člověk rychle něco nadrtí před zkouškou, tj. taková znalost se zase snadno zapomene. A další věc je, že Znovu není normální příkaz, ale spíše „příkaz vyšší úrovně“…
Příslušná studie, respektive průvodní tisková zpráva, k tomu pak učeně dodává, že jde o schopnost konceptualizace, kterou se dosud vedle lidí podařilo identifikovat pouze u šimpanzů a delfínů. Nebyl by to první případ, kdy by psi v určitém typu úloh docilovali srovnatelných výsledků jako druhy, které tradičně pokládáme za nejinteligentnější.
Literatura
Allison Scagel and Eduardo Mercado III, Do that again! Memory for self-performed actions in dogs (Canis familiaris), Journal of Comparative Psychology (2022). DOI: 10.1037/com0000310
Zdroj: University at Buffalo / Phys.org
Poznámky autora článku:
Co se týče schopností abstrakce, některé geniální border kolie v testech prokázaly schopnost dělit předměty do kategorií („přines hračku“ – z dostupných věcí vybere hračku), eventuálně i do hierarchie kategorií („přines hračku – míček“ – z hromady věcí postupně vybrala všechno, co pokládá za míčky, včetně předmětů, které nikdy předtím neviděla). Některá zvířata zvládají třeba i vylučovací princip („přines X“ – x je neznámé slovo, v hromadě známých předmětů tedy pes vybere ten neznámý; dokonce si může příslušný význam i do budoucna přiřadit.)
Samozřejmě tak jako u lidí, i u psů budou v inteligenci velké rozdíly. Podle právě prováděného projektu Genius Dog Challenge se zdá, že i u border kolií je schopnost rozlišovat větší počet hraček podle názvů spíše vzácná.
Na druhé straně, co se schopností abstrakce týče: třeba Richard Dawkins navrhl, že mezi anatomicky moderním Homo sapiens (dejme tomu stáří 250 000 let) a „moderním lidským chováním“ (umělecké a náboženské projevy, flexibilita kultury…, dejme tomu stáří méně než 100 000 let) mohlo dojít k následujícímu přelomu. Do lidského jazyka přibyl podmiňovací způsob, tedy popis hypotetických, pouze v mysli existujících situací, a tento mechanismus pak už z žádného jazyka nezmizel. Jinak řečeno, měl-li by Dawkins pravdu, příslušnou programátorskou konstrukci by ale lidé předtím neměli, alespoň ne na čistě na úrovni jazyka („když lev – utíkej“ je něco jiného). To by zase schopnosti psů i jiných zvířat rozumět lidskému jazyku a mít alespoň zárodky abstraktního myšlení stavělo do jiného světla…
Kdo jsou vlci z pravěkých obrazáren?
Autor: Pavel Houser (07.06.2017)
Proč se lidé zabíjejí: Války a vraždy pod lupou
Autor: Pavel Houser (21.06.2017)
Dementní mozek se podařilo zotavit dodáním kmenových buněk
Autor: Josef Pazdera (29.04.2021)
Svědectví milionů knih: Racionalita je na ústupu již několik desetiletí
Autor: Stanislav Mihulka (06.02.2022)
Poznej sebe sama!
Autor: Zdeněk Kratochvíl (28.05.2022)
Porucha nebo adaptace? Dyslexie možná není tím, čím se zdá být
Autor: Stanislav Mihulka (26.06.2022)
Diskuze:
Výzkumy zpravidla provádějí lidé, kteří se zvířaty nežijí.
Jarda Ticháček,2022-10-03 18:58:04
Rád bych dal v plen:
Jakou míru abstraktního myšlení musí mít kocour, který po pár dnech pozorování, jak je pouštěn dveřmi, tyto dveře otevírá z obou stran. To samé psi, kteří na tu kliku dosáhnou. A andulka, která je z počátku na pokraji zhroucení, že to po kočce nezvládne, a zkouší to (marně) se třemi kamarádkami z klece.
A jakou míru abstraktního myšlení musí ten kocour projevit, aby se v podkroví činžáku dokázal i s pětikilovym psem uprostřed parného léta nastěhovat do lednice, ve které si udělali dostatek prostoru, a ještě ji za sebou zavřeli, páč jinak by jim to nebylo k ničemu.
Ono stačí pozorovat slepice, kterak stojí frontu na kus ledem pokrytého prkna, po kterém se dá klouzat dolů. Nebo kachny, které si užívají peřejku stejně jako nadržený kajakář, projedou si vracáky, mávnou křídly a jedou znovu. Jestli tohle není smysl pro zábavu a pro humor, tak nevím.
Každý člověk, který se zvířaty žil, nebo žije by také mohl vyprávět o jejich smyslu pro humor. (I když někdy jde o humor poněkud dětinský. To když se to zvíře stejně jako malé dítě zaměří na opakování té samé akce, která ho jednou pobavila. Ale to se zpravidla týká jen zvířat, která žijí ve stereotypu.) Ona i pitomá koza dokáže navodit situace, kdy se člověk nestačí divit, co provedla, a pak se znovu nestačí divit, co to s kozou provedlo.
Abstraktní myšlení? Sakra. Když jsem se zachoval nespravedlivě k tomu, co se mnou sdílelo byt, byl jsem bit. Ony i ty domácí zvířata mají dost rozumu na to, aby chápala souvislosti. Takže zpucovat je, když nějaké z nich překročilo meze bylo vždy v pohodě. Ale když jsem byl nespravedlivý? Někdo se mi vykálet do postele. Jestli to není abstraktní myšlení, tak fakt nevím.
krkavcoviti
pavel houser,2022-10-01 11:39:17
jisteze bych sympatickym krkavcovitym zadnou z jejich schopnosti nerad upiral, konkretne ale Zopakuj mezi tim, co zatim predvedli, reportovano myslim nebylo. Ocenuji u nich chapani cisla jako obecneho pojmu + schopnosti jazykove. neco z toho reportoval Lorenz (jak mu havran rekl, ze se chytil do zelez), nevim, nakolik se podarilo zopakovat. a verte neverte, jednou jsem na havrana leticiho nade mnou zavolal ("Havranisko") a slitl a sedl si mi na nohu. to tedy ne ze mam nejake magicke schopnosti, bylo to ode me spis infantilni, ale nejspis to byl ochoceny havran, co nekomu ulit, tak byl zvykly na to, ze mu lidi (cizi, co neznali jeho jmeno) a rikaj Havrane a taky na to slysel.
Re: krkavcoviti
D@1imi1 Hrušk@,2022-10-01 13:32:52
Asi před dvaceti lety dávali v televizi dokument o možná nejchytřejším v zajetí chovaném papouškovi. Jedna z jeho schopností byla, že chápal barvy a tvary. Takže když mu řekli, aby vybral z různých předmětů např. modrou krychli, neměl s tím problém. Byl pravděpodobně schopný i určitých pokusů o vtip. Když se např. jeho chovatelka vrátila od návštěvy u opic, zeptal se, jestli si s sebou přivedla opici (už si tu otázku přesně nepamatuji - říkám, je to zhruba 20 let).
Na youtube jsou zase k dohledání videa, kde krkavcovití dělají poměrně promyšlené věci. Například pokládají ořechy na silnici, aby je "rozlousklo" projíždějící auto. Nebo využívají archimedův zákon k tomu, aby dostali ven předmět z úzkého válce z půlky naplněného vodou. Také jsou velmi hraví... na jednom videu straka sáňkuje pomocí plechového víčka na zasněžené střeše. Opakovaně.
No a když budete sledovat skupinu vran stavějících svoje hnízda, uslyšíte při tom jejich velmi pestré zvukové projevy podobající se normální řeči (je otázka, jestli to tak jenom zní nebo jestli si tím skutečně vyměňují nějaké abstraktní informace).
Re: Re: krkavcoviti
pavel houser,2022-10-01 15:12:42
papousi jsou chytri samozrejme taky, tech experimentu je (tedy ruzni ruzne, ale on taky havran bude chytrejsi nez sojka)... vrany lovej ryby pomoci navnady. a vrany novokaledonske, to je kapitola taky pro sebe... nejaky bonobo taky umel anglicky na urovni "vem cerveny hrnec a dej ho na horni policku"
No to je tedy výzkum hodný IG Nobel Prize
D@1imi1 Hrušk@,2022-10-01 10:11:56
Není náhodou abstraktní myšlení dobře pozorovatelné také u ptáků? Například u čeledi krkavcovitých nebo u některých papoušků. Hlavní rozdíl je v tom, že žádné jiné zvíře se nenechá tak ochotně drezírovat jako pes, tudíž se u něj inteligence obtížněji exaktně zkoumá. Hovořit o "počátcích abstraktního myšlení" v souvislosti se psy mi připadá mírně zavádějící... Jako reklama na knihu uvedenou v článku (jistě zajímavou) to však poslouží dobře :-)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce