Člověka z kontinentálního vědeckého prostředí nic tak nepobaví a zároveň nepřivede k šílenství jako zacházení anglosaských vědců a popularizátorů s chemickým (a také biologickým) názvoslovím. Je to peklo na Zemi, s flitry a říznou hudbou. Těm lidem je úplně jedno, jaká používají slova, a že se z poměrně jednoduchého textu stává nesrozumitelná slátanina.

Ctihodné americké laboratoře Pacific Northwest National Laboratory (PNNL), které patří pod americké ministerstvo energetiky, si klidně připnou na web oficiální zprávu, které informuje o průlomové metodě „těžby“ hořčíku v podobě „soli hořčíku“, v originále „magnesium salt,“ z mořské vody. V textu samotném se nejprve mluví o soli, a pak najednou ne, bez vysvětlení. Chemický vzorec inkriminované látky není v textu zmíněn ani jednou. Řešení nabízí až původní vědecká studie v časopisu Environmental Science & Technology Letters.

Ve skutečnosti jde samozřejmě o hydroxid hořečnatý Mg(OH)_2, tedy látku, která se opravdu těží z mořské vody, a která představuje významný zdroj hořčíku. Americké ministerstvo energetiky nedávno zařadilo hořčík na seznam materiálů, které jsou kriticky významné pro domácí produkci.

 

Konvenční extrakce hořčíku z mořské vody zahrnuje přidávání jednotlivých srážedel či jejich směsí, přičemž cílem je získat zmíněný hydroxid hořečnatý. V mořské vodě se ovšem vyskytují i vápenaté ionty Ca²⁺. Standardní postupy nevyhnutelně vedou ke vzniku uhličitanu vápenatého, který v tomto případě hraje roli nepříjemné nečistoty a je nutné ho následně odstranit. To celý proces komplikuje a prodražuje.

 

Vedoucí výzkumu Chinmayee Subban a její kolegové vyvinuli nový postup, kterým lze jednoduše a efektivně těžit hydroxid hořečnatý z mořské vody. Jejich metoda zahrnuje proudění dvou roztoků vedle sebe, konkrétně mořské vody a roztoku hydroxidu sodného, přičemž obě kapaliny proudí na dlouhou vzdálenost (laminar coflow method). Klíčový trik celého procesu je v tom, že tekoucí roztoky vytvoří dynamické rozhraní, kde neustále probíhají chemické reakce, aniž by se ale celý systém dostal do rovnováhy.

 

Badatelé svůj postup experimentálně ověřili na mořské vodě z přímořského městečka Sequim ve státu Washington, kde mají laboratoře PNNL své pracoviště. Výsledek byl více než potěšující. Nová metoda má ohromnou selektivitu a poskytuje čistý hydroxid hořečnatý, prakticky bez příměsí. Podstatně to snižuje náklady na těžbu hořčíku z mořské vody.

 

Literatura

PNNL 22. 9. 2022.

Environmental Science & Technology Letters 9: 645–649.