„Čtyřnohé“ větrné turbíny T-Omega. Kredit: T-Omega Wind.

Na konci srpna vzbudila pozornost celého světa plovoucí protiběžná dvojturbína norských World Wide Wind, která se snaží řešit technologické trable větrných elektráren na širém oceánu. Vzrušení sotva opadlo a máme tu další radikální koncept, který slibuje využívat záplavu energie vichrů, které vanou nad oceány, jejichž hloubka nedovoluje výstavbu příbřežních větrných farem.

Snadný transport turbíny T-Omega. Kredit: T-Omega Wind.

Bostonský startup T-Omeba Wind testuje v podobě prototypu unikátní design plovoucí horizontální větrné turbíny pro otevřený oceán. Vydrží masivní bouře a hodně vysoké vlny, při 20 procentech výšky a 30 procentech ceny konvenčních designů větrných turbín. Podstatnou výhodou je rovněž jejich velmi jednoduchá instalace.

Jak říká spoluzakladatel o vedoucí inženýr T-Omega Jim Papadopoulos, všechny stávající plovoucí horizontální větrné turbíny jsou jako ledovce, jen ta jejich ne. Konvenční plovoucí větrné turbíny musejí být pod vodou asi čtyřikrát těžší než nad vodou. Pokud je nad vodou 1 500 tun, pod vodou má taková turbína váhu 6 000 tun. To je podle Papadopoulose velmi nákladné. Turbína společnosti T-Omega nemá pod vodou skoro nic. To vede ke značným úsporám, jak finančním, tak i technologickým.

Logo. Kredit: T-Omega Wind.

Papadopoulos je přesvědčený, že klíčový problém soudobých plovoucích horizontálních turbín spočívá v tom, že jde o technologii navrženou pouze pro souš. Její tvůrci nejspíš nepočítali s tím, že by takové turbíny někdy plavaly na moři. A podle toho také vypadají.

Přístup startupu T-Omega je úplně jiný. Od samotné turbíny a generátoru až po bázi turbíny. Turbína není umístěna na jediném masivním stožáru, ale rozkročuje se čtyřmi mnohem útlejšími vzpěrami na široké a lehké plovoucí platformě. Plovoucí základna je ukotvená k mořskému dnu. Volně se otáčí a vždy směřuje přímo proti větru, aniž by potřebovala senzory a motory. Úspory jsou podle Papadopoulose obrovské. Výsledná hmotnost „stožáru“ turbíny T-Omega je asi tak 10 procent oproti běžným větrným turbínám. A úspory materiálů i technologií dále narůstají.

T-Omega postavili prototyp o výšce 2 metry, který je oproti zamýšlené komerční turbíně s výkonem 10 MW v měřítku 1:60. Prototyp následně prověřili ve vlnové nádrži ve skotském Glasgow. Podle vyjádření zdejší Kelvin Hydrodynamics Laboratory prototyp obstál v simulovaném rozbouřeném moři, ve vlnách, které by v měřítku 1:1 měly výšku 18 metrů. Některé ze simulovaných vln prý odpovídaly i 30 metrovým vlnám a pro prototyp to nebyl problém.

Celý koncept „čtyřnohých“ plovoucích turbín T-Omega je postavený tak, aby přinášel úspory všude, kam se člověk podívá. Materiál, zařízení, instalace, údržba. Turbíny by neměly vydržet čtvrtstoletí. Jejich komponenty se mohou měnit často, třeba po 3 letech, protože je to snadné. Papadopoulos a spol. míří na cenu 50 dolarů za MWh (megawatt hodinu) (LCoE, Levelized Cost of Energy), což je shodné s odhady World Wide Wind k jejich plovoucím protiběžným dvojturbínám. Teď shánějí pořádné investory.

Video: T-Omega Wind Overview

Literatura

New Atlas 8. 9. 2022.