Vodík má, jak známo, veliký potenciál jako „čisté“ palivo. Je běžný, na Zemi obvykle v podobě vody. Voda zase vzniká při jeho spalování. Vodíková energetika slibuje příjemnou budoucnost, tedy v mezích možností. Pokud ovšem překonáme řadu úskalí, která doprovázejí výrobu vodíku, jeho skladování a přepravu.
Výroba vodíku obvykle vyžaduje značnou energii, která typicky pochází z fosilních zdrojů, což „čistému“ vodíku poněkud kazí karmu. Problém je i v tom, že většinou potřebuje čistou sladkou vodu, které není vždy dostatek.
Australští odborníci přicházejí s prototypem pozoruhodného zařízení, které dokáže těžit vodu z vlhkého vzduchu, a ze vzdušné vlhkosti následně získává vodík. Pozoruhodné přitom je, že toto zařízení pracuje i za situace, kdy relativní vlhkost vzduchu dosahuje pouhých 4 procent.
Zařízení využívá elektrolýzu přímo ze vzduchu (DAE, direct air electrolysis). Elektrolyzér je přitom poháněný elektřinou z obnovitelných zdrojů, která štěpí vodu na jednotlivé prvky, čili na vodík a kyslík. V jednom z testů současně pracovalo celkem 5 elektrolyzérů, které jsou zatím ve fázi prototypu.
Elektrody jsou v elektrolyzéru umístěny na obou stranách jednotky, která získává vodu ze vzduchu. Jde o houbovitý materiál, v němž se shromažďuje získaná voda, a kde také probíhá samotná elektrolýza.
Badatelé údajně vyzkoušeli celou řadu materiálů a designů. V jednom případě dokázalo zařízení pracovat nepřetržitě po dobu 12 dní.
Prototyp je zjevně teprve v rané fázi. Po dotažení vývoje by se takové zařízení mohlo uplatnit především v suchých a horkých oblastech, kde panuje chronický nedostatek vody. Funguje i v prakticky vysušeném ovzduší, kde může nabídnout stabilní zdroj vodíku, aniž by vážnějším způsobem zasáhlo do okolního prostředí.
Literatura
Zázrak jménem MOF: Zařízení na solární pohon vyždímá vodu ze vzduchu
Autor: Stanislav Mihulka (19.04.2017)
Podivuhodný aerogel ždímá ze vzduchu spoustu pitné vody
Autor: Stanislav Mihulka (23.01.2021)
„Slaný“ hydrogel vycucne spoustu vody ze suchého vzduchu
Autor: Stanislav Mihulka (08.03.2022)
Diskuze:
Divadlo marnosti
Kamil Kubu,2022-09-12 10:58:23
Kdyby se peníze a úsilí věnované takovým pitomostem napřelo do vývoje a výroby jaderných reaktorů IV. generace a uzavřeného palivového cyklu, byli bychom skutečně na dosah vypnutí podstatného množství fosilních zdrojů elektrické energie. Takhle se jen všichni předhánějí v tom, kdo vymyslí větší nesmysl pro boj s větrnými mlýny.
Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
Zdeněk Sládek,2022-09-08 22:10:52
Důležitá je celková tepelná bilance energetického procesu. Tedy když mám energii deponovanou ve fosilní struktuře, jedno zda vznikla organickou či anorganickou cestou, a uvolním ji třeba oxidací, získám ve výsledku velké množství tepla, kterým zatížím okolní prostředí. Mohu se jej v důsledku zbavit jen vyzářením z planety fuč, ale stejně se většina absorbuje do okolních pevných či plynných materiálů. Proto, při energetické náročnosti naší civilizace, není řešením ani pálit uhlovodíky, ani pálit atom, a už vůbec ne transferovat energii z orbity. To vše vede k vysokému tepelnému přebytku. Jediným, zdá se možným řešením, je využít energie tzv. obnovitelných zdrojů k procesu, tepelně pokud možno neutrálnímu, při němž rozbiji nějakou chemickou vazbu u dostatečně reaktivních prvků, abych je násleně mohl opět sloučit. A k tomu pánové, bohužel, je nejvhodnější obecně dostupný oxidan, tedy voda. Pokud by se podařilo s pomocí vhodné reakce, a s využitím vhodného katalyzátoru, relatině snadno rozštěpit tuto vcelku pevnou chemickou vazbu. Tedy nejlépe tepelně nenáročným procesem jakým může být např. elektrolýza. Mohu ji následně zpětně oxidovat a energetická bilance vstupu i výstupu by měla zůstat co nejvíce rovnovážná. Bohužel vodík je nejmenší atom a hrozně rád difuzuje a s kyslíkem následně tvoří třaskavou směs. Tedy k nějakému osobnímu použití to nikdy, z fyzikální podstaty, nebude. Mohlo by se ovšem hodit pro velký energetický průmysl...
A ještě k těm kritickým poznámkám. Když jsem v 96 byl prvně v Melbourne na univerzitě, dalo by se to tam označit jako provinční čučkaření. Nic zlého tím nemyslím. Dnes po cílevědomém investování do univerzitního sektoru, dělá Austrálie na univerzitách světovou vědu. Pracují na špičce základního výzkumu a publikují zatraceně zajímavé věci. To se o nás, až na pár vyjímek, pánové, říci nedá. Takže s tou kritikou bych byl velice umírněný. Osobně to považuji za velmi zajímavý kámen do základů naší energetické budoucnosti. A než vznesu kritiku, musím nad problémem přemýšlet v širších souvislostech. Naše doba je mimořádně komplexní. Přeji hezký večer.
Re: Obrana se bez vodíku neobejde.
Josef Hrncirik,2022-09-09 08:27:26
Vodíkové kanony, rakety a RAM jsou nutné pro dodávky vodíkových bomb. Ještě je neumíme odpalovat levně laserem či výbojem z kovového vodíku in situ.
Re: Re: Obrana se bez vodíku neobejde.
Josef Hrncirik,2022-09-09 21:27:36
Vždy jde o útok při spolčení.
Re: Re: Re: Obrana se bez vodíku neobejde.
Josef Hrncirik,2022-09-12 19:51:51
Co na to NA Treaty Organisation?
Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
Florian Stanislav,2022-09-09 13:29:54
Píšete o vodě:" Pokud by se podařilo s pomocí vhodné reakce, a s využitím vhodného katalyzátoru, relativně snadno rozštěpit tuto vcelku pevnou chemickou vazbu. "
Katalyzátor urychluje reakci ( snížením aktivační energie reaguje větší % molekul), ale nemá vliv energetickou bilanci, ta je dána vstupními a výstupními sloučeninami.
2 H2 (g) + O2 (g) → 2 H2O (g) Δ H2980 = -483,6 kJ⋅mol−1
Pevnost vazby je dána energii uvolněnou při jejím vzniku, dokud se tato energie nedodá, tak vazba drží. Jinak řečeno velká pevnost vazby vody a vazebná energie s ní spojená je spíše výhodou, protože spalování vodíku uvolní hodně energie.
Myšlenka vyrábět v australské poušti (na jinak nevyužitém prostoru) vodík ze vzduchu solární elektřinou mi špatná nepřipadá. Tlakové cisterny s vodíkem ( nezkapalněným) by se mohly ( už existující) železnicí dopravovat průmyslovým podnikům ve městech, jako ekologické palivo. Technické problémy fotovoltaiky v poušti jsou jistě značné.
U nás bych doporučil zakázat stavět kostky typu Kaufland bez fotovoltaiky na jižní straně, dole v prodejně se mocně chladí kde co v parném létě a svítí se pořád v kostce bez oken.
Píšete :"Tedy nejlépe tepelně nenáročným procesem jakým může být např. elektrolýza."
Ano, elektřina z OZE. Elektřina z fosilních paliv a JE má 60 % a víc tepelných ztrát.
Chladící věže Temelína jsou vidět z mnoha míst jižních Čech.
Re: Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
Zdeněk Sládek,2022-09-11 22:59:18
1)Možná jsem se, pane Florián, špatně vyjádřil, ale větou:"Pokud by se podařilo s pomocí vhodné reakce, a s využitím vhodného katalyzátoru, relativně snadno rozštěpit tuto vcelku pevnou chemickou vazbu:" jsem zamýšlel zkráceně vyjádřit to, že při použití vhodného katalyzátoru se zvýší celková účinnost publikované nízkoteplotní elektrolýzy získání vodíku ze vzdušné vlhkosti. Jinak děkuji za vaši připomínku, ale nenapadlo mě, že by text mohl být pochopen tak, že zpochybňuji rovnost vazebné a disociační energie u polární kovalentní vazby H2O.
2)Vyrobený vodík by neměl být nikam transportován. Trendem současných technologických snah je jej využít jako akumulátoru energie v místě výroby. Zde bude podle potřeby zpětně využit k výrobě elektřiny. Tu lze následně transferovat kamkoliv.
3)Jinak se plně ztotožňuji s tvrzením, že nyní využívané energetické zdroje jsou jakožto významný zdroj tepelné energie, velkým problémem. Nelze se tomu vyhnout technickým rozložením tepla na plochu planety. Naše energetické zdroje jsou lokalizované a jakožto zdroje tepla se chovají jako bodové zdroje. To lokálně přináší problémy s klimatem - jak ostatně uvádí pan Florián. Jinak ostatní diskutující musí vzít v potaz, že kupříkladu v Africe, za deset let, bude více jak miliarda lidí. A ne všichni budou sedět potmě u ohně v hliněné boudě. Populační růst čeká ještě Asii a Indie se již nyní silně indistrualizuje.To vše povede k násobné spotřebě elektrické energie ve světě. A protože jaderná fůze asi nebude, nezbude nám asi nic jiného než ta voda a její vcelku pevná, polární kovalentní vazba :)
Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
Jirka Naxera,2022-09-09 15:49:59
S tou tepelnou bilancí myslím že tak horké (doslova) to nebude. Sluneční konstanta je něco nad 1kW/m^2, tomu se byť jen řádově přiblížit není zase tak snadné, pokud se nebavíme o velkoměstech nebo Temelínu s blízkým okolím. Ale pouhým zoráním tak stovky km^2 docílíte stejného efektu jako tím Temelínem. (mínus samozřejmě to, že se nad oranicí víc tvoří kumulky což zase ohřev snižuje)
Navíc kromě jádra a fosilu celkovou tepelnou bilanci neměníte, pokud teda zrovna nezměníte aldebo planety jako celku (hm hmm FVE). Prostě pokud tu energii někam neuložíte, tak se stejně změní na teplo ve finále všechna...
Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
D@1imi1 Hrušk@,2022-09-09 18:31:33
Roční energetická spotřeba lidstva podle wikipedie: 4,5E+20
Roční úhrn solární energie, která se přemění na teplo: 3,7E+24
Pokud jsem počítal správně, lidstvo spotřebuje ročně 0,12 promile energie v poměru k tomu, kolik energie příjme Země ze Slunce. Tím bychom dokázali planetu oteplit o 0,12 promile, čili zhruba 0,04°C.
Opravdu "smysluplné" se tím zabývat.
Pokud jsem spočítal tu solární energii špatně, tak mě někdo opravte. Počítal jsem:
(6378000^2) x (pí) x (sluneční konstanta) x (3600*24*365) x (1-albedo Země (= 0,69))
Re: Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
D@1imi1 Hrušk@,2022-09-09 20:13:26
Chybí mi tam Jouly, to se opravuji sám.
Re: Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
Florian Stanislav,2022-09-09 21:01:34
Povrch koule je 4(pí)r^2.Ale pokud počítáte ze solární konstanty, tak jde o kolmou plochu kruhu.
No, zhruba dobře, lidstvo: Slunce = 1:5000 = 0,02%.
https://www.enviweb.cz/67970
"Množství sluneční energie, která každoročně dopadne na povrch Země je 5000 krát větší, než veškerá potřeba světové energie,"
http://geologie.vsb.cz/jelinek/Nauka_o_Zemi_PTO_htm_files/391.png
Na Zem dopadne průměrně 342 /m2 z toho se odrazí, 102W/2 odrazí ( uvádí se i 107 W/m2 =31%), tedy zbyde 240W/m2
Povrch Země je 510 milionů km2 =510E12 m2. Tedy celkem na Zemi 122 400E12 W =122,4E15W.
Za rok s 3,15E7 vteřin bude 385,6E+22 [J]= 3,86E+24 [J]
1) Oteplení vlivem lidstva se nedá počítat na % ( promile) z energie. Země jako těleso vyzařuje podle Stefan-Boltzmannova zákona a intenzita vyzařování ( W/m2) je úměrná čtvrté mocnině teploty.
2) Skleníkový efekt: povrch Země vyzařuje 390 W/m2, část IR záření (tepla) zadrží skleníkové plyny. http://geologie.vsb.cz/jelinek/Nauka_o_Zemi_PTO_htm_files/391.png
3) Oteplování země se určuje za nějakou dobu. Čili Váš výsledek oteplení o 0,O4°C vyjadřuje snad oteplení za 1 rok. Čili o 3°C do 2100.
IPCC : Do roku 2100 by měla povrchová teplota na Zemi stoupnout o 0,3 až 1,7 °C pro scénáře s výrazným snižováním produkce CO2, resp. o 2,6 až 4,8 °C pro scénář s dnešním tempem produkce CO2.
Re: Re: Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
D@1imi1 Hrušk@,2022-09-09 22:53:55
K bodu 3):
U hodnoty 0,04°C nejde o oteplení za jednotku času. Průměrná teplota Země je 15°C, čili 287°K. Je rovnováhou mezi tím, kolik energie na Zemi dopadá a jak rychle se tepelná energie stíhá vyzařovat zpět do kosmu. Když lidé začnou pálit fosilní paliva nebo štěpit uran, vznikne nějaké teplo navíc, které posune tu rovnováhu o zmíněných 0,04°C. Když pálit a štěpit přestanou, rovnováha se hned vrátí zpátky.
Re: Re: Re: Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
Florian Stanislav,2022-09-10 01:06:04
Píšete :"Když lidé začnou pálit fosilní paliva nebo štěpit uran, vznikne nějaké teplo navíc, které posune tu rovnováhu o zmíněných 0,04°C. Když pálit a štěpit přestanou, rovnováha se hned vrátí zpátky."
To je zcela mimo realitu a klimatologii.
Takže bych rád diskuzi skončil.
I kdyby antropogenní emise byly nulové, oteplovat se bude dál desítky let. Velmi podstatný je vliv uvolnění CO2 z teplejších oceánů.
V roce 2009 jsem cosi počítal
http://zmeny-klima.wz.cz/globalni-oteplovani/globalni-otepleni-1-dil.pdf
Str.2 změny sluneční konstanty za rok v 11-tiletém slunečním cyklu jsou asi 0,027W/m2 za rok.
0,027 W/m2 je zhruba výkon jaký produkuje lidstvo z hlediska čistého tepla z fosilních paliv.
Otepluje se ale kvůli nárůstu skleníkových plynů, což omezuje vyzařování IR záření. Korelace ppm CO2 a ppb CH4 a teplot je doložena z ledovcových vrtů Grónska a Antarktidy.
Podle páté hodnotící zprávy IPCC ( 2014)je celkové antropogenní radiační působení (RP) za období 1775–2011 2,29 (1,33 až 3,33) Wm−2.
IPPC 2007 uvádí nárůst antropogenního radiačního působení 1,6 W/m2 (myslí se od roku 1775), to odpovídá nárůstu 0,33K.
Takže za 7 let nárůst 2,3-1,6 = 0,7 W/m2. Za rok změna 0,1 W/m2, což asi 4x převyšuje změny sluneční konstanty během 11 letého cyklu.
Zvýšení teploty má významnou zpětnou vazbu, vede k dalšímu oteplení ( změna albeda táním ledu a sněhu, uvolnění CO2 z oceánu).
Re: Re: Re: Re: Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
D@1imi1 Hrušk@,2022-09-10 08:52:46
My se ale nebavíme o oteplování vlivem skleníkového efektu. Bavíme se čistě o teple, které se uvolní spálením fosilních paliv a štěpením uranu.
Zatímco skleníkové plyny se v atmosféře kumulují a jejich vliv se průběhu času sčítá, tak teplo uvolněné z neobnovitelných zdrojů je průběžně vyzařováno do vesmíru. Sčítat se proto nemůže.
Pan Sládek ve svém příspěvku narážel právě na to dodatečné teplo uvolněné z neobnovitelných paliv. Jenže množství této tepelné energie uvolněné člověkem je pro klima prakticky zanedbatelné. Hlavní oteplovací vlivy jsou skleníkové plyny a změna albeda např. táním ledovců.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
Jirka Naxera,2022-09-10 12:47:31
Ale on má pan Florian (částečně) pravdu, ono je to opravdu složitější, počasí (a klíma) je silně nelineární systém který je jen ne jednoduchý, takže někde něco může mít mnohem větší vliv, než by vypadalo na první pohled.
Na druhou stranu bych nesouhlasil s tím, co uvádí v příspěvku (pdf jsem nečetl) že se uplatňují zpětné vazby jen kladné, potažmo že to lze počítat globálně. Už jeden příkad jsem uvedl - zvorejte pole, postavte někam komín nebo chlaďák - a ony se nad tím začnou tvořit kumuly, což pro směnu nezanedbatelné množství energie ze slunce zase odrazí, neboli vazba záporná. Nebo větší zahřátí kontinentu může znamenat větší odpar vodu už tam a moře se tolik nezahřeje.
Prostě bez detailního modelu se můžeme jen dohadovat, co všechno má a nemá vliv a jak moc se to přebije.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
Florian Stanislav,2022-09-10 15:22:09
Pane Naxero.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/5e/Radiacni_pusobeni.svg/440px-Radiacni_pusobeni.svg.png
Obrázek ukazuje ukazuje vliv aerosolů, změny albeda ( plyne i ze změny využívání krajiny), takže IPCC uvažuje kladné i záporné zpětné vazby, stačí si přečíst radiační působení a skleníkový efekt. Nemá smysl diskutovat o malých vytržených souvislostech typu zorané pole. Nepsal jsem, že existují jen kladné zpětné vazby, rozhodně ale převažují. To dokazují klimatické modely, jejich výsledek podle zvolených podmínek, je třeba oteplení o 2°C do 2100.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Radia%C4%8Dn%C3%AD_p%C5%AFsoben%C3%AD
a
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sklen%C3%ADkov%C3%BD_efekt
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
Jirka Naxera,2022-09-10 17:48:25
Pardon, je tam hodně věcí, ale věcí "tady jsme odlesnili les, tady vybudovali město, tady vypustili metan, tady vypustili co2" a jak má tohle vliv na celkovou bilanci. Nic k našemu tématu (přímo ohřívám a má to vliv tolik) tam nemůžu najít.
BTW o těch zvoraných polích uvařovat musíte, pokud je zvorání polí ekvivalentní zapnutí několika desítek Temelínů.
ad. model a předpověď na 80 let. - tohle doufám neberete vážne. Nereju ani tak do toho, jestli současným tempem to bude průšvih nebo gigaprůšvih (není pochyb, že přístup "ono to nějak dopadne" by byl krajně hloupým), ale vůbec do reliability takové předpovědi, zejména po překročení několika bodů zlomu.
A pak ještě jeden trochu ortogonální argument (ten vliv "tady proženu chladící věží 2,5GW" tu bez podsunutí do konkrétního modelu asi nerozlouskneme) - to co by lidstvo mělo dělat, je hasit požár, né řešit drobnosti. Primární průšvihy se doufám shodneme jsou příliš CO2 v atmosféře, špinavé moře a zhuntovaná krajina, zpočátku intenzivním zemědělstvím, následně i hloupými rádobyzelenými projekty. Že vypustíme užitím jádra o zlomek promile víc energie je opravdu marginální problém ve srovnání s tím, co provádí CO2 a co pravděpodobně provede další tání ledovců případně přeskupení mořských proudů.
Pokud budeme vymýšlet zdroj energie papežštější než papež, tak to skončí přesně stejně jak vidíme v současné době Evropě - zavírají se jaderné elektrárný a i ekoteroristické vlády pálí opět uhlí. A prostí evropané nakupují houfně kamna všeho druhu, do kterých věřím že pokud jim bude zima, tak nahází úplně cokoli co hoří.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
Florian Stanislav,2022-09-10 15:53:45
Pane D@1imi1 Hrušk@,
Vy se nebavíte o skleníkových plynech a jejich emisích, což je chyba, mají zásadní vliv za změny klima za posledních 100 let určitě, chladněji bylo kolem 1. světové války. Podstatné oteplení je po 1975 a nejteplejší roky od 1998.
Bavíte se o čistě tepelném působení antropogenní energetiky. Sám píšete, že tento čistě tepelný příspěvek je nepatrný vzhledem k množství energie ze Slunce. S tím souhlasím. Antropogenní emise jsou nejen tepelné a narušují rovnováhu směrem k oteplení.
Z dlouhodobého hlediska klimatu rovnovážný stav není stabilní, změny jsou relativně rychlé. Stabilní jsou období dob ledových (poslední zhruba trvají 100 000 let až 120 000 let) a dob meziledových (asi 15 000 let až 30 000 let). Příčiny těchto dob ledových nejsou známy, předpokládá se podstatný vliv Milankovičových cyklů ovlivňující tzv. oslunění, které nejvíc souvisí se změnou vzdálenosti Země- Slunce, změnou excentricity dráhy Země.
http://zmeny-klima.wz.cz/globalni-oteplovani/globalni-otepleni-1-dil.pdf
str. 23 až 35.( Milankovičovy cykly a klima)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
Eva M,2022-09-10 17:35:06
Promiňte - mohu se prosím zeptat, ono to vypadá, že doby ledové a meziledové jsou poměrně mladá záležitost -
https://en.wikipedia.org/wiki/Geologic_temperature_record
- chápu správně, že se předpokládá,že v přinejmenším v celkově mnohem teplejších prvohorách a druhohorách nebyly?
proč?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
Florian Stanislav,2022-09-10 20:39:09
Pro Eva-M.
doby ledové byly, existuje graf teplot za 540 milionů let tedy od prvohor
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/All_palaeotemps.png
Doba ledová byla v karbonu-permu před 290 miliony let. Souvisí to s mnoha věcmi, třeba i s rozložením kontinentů, rozpad superkontinentu Pangea, ukládání uhlí tedy snižování CO2 ve vzduchu atd..
Váš odkaz vedena graf za 5,5 milionů let , kde jsou cykly 44 000 let a 100 000 let související s Milankovičovy cykly.
Teorie sněhové koule či teorie ledové koule je vědecká hypotéza předpokládající, že před přibližně 750 až 650 milióny let byla větší část povrchu či celý povrch Země pokryt ledovou pokrývkou tvořenou ledovci silnou až kilometr, což mělo mít za následek velké vymírání druhů.
zalednění je spojeno se zásadní změnou albeda planety.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Doba_ledov%C3%A1
Hlavní doby ledové ( silná ochlazení)
před 2,4 až 2,1 miliardami let
před 700 miliony let - Země jako sněhová koule
před 440 miliony let- konec ordoviku, spojeno s velkým vymíráním
před 290 miliony let (karbon-perm)
Jsme mimo téma článku, už brzdím.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
Eva M,2022-09-11 14:08:31
Dobrý den, moc děkuji, sněh.kouli jsem neznala.... mimo úzké téma článku ano, jinak - na tu teorii /kontroverzní/ jsem se dívala na wiki, zaujalo mne, že rozmrznutí je dle jakési hypotézy spojováno s dopadem vesm. tělesa+kinet. energií.
Myslím naopak, že tyto zákonitosti významné jsou.
mohly by za určitých okolností znamenat, že ty skleníkové plyny naopak spíš potřebujem.
Jinak pokud jde o ten vodík - abychom nakonec nedopadli jako Mars.............. moc se mi to nadšení pro blbnutí s extrémně těkavým vodíkem nelíbí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
D@1imi1 Hrušk@,2022-09-11 15:29:32
Vodík uniká ze Země i bez přičinění člověka. Molekuly vody totiž ve vysokých vrstvách atmosféry rozbíjí na ionty kosmické záření. Marsu ale hlavně chybí magnetické pole, které by ho chránilo před slunečním větrem a má pouze 38% zemského gravitačního zrychlení.
Jinak pro srovnání: zásoby ropy jsou 1 bilion barelů, množství vody na Zemi je 1,4 trilionů m3. Skoro o 7 řádů větší objem. Navíc většina toho "použitého" vodíku do vesmíru neunikne. Za tisíc let vodíkové energetiky, kdyby fungovala, by byl úbytek vody na Zemi těžko měřitelný.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
Jiri Tesitel,2022-09-11 15:52:15
No v souvislosti s vodikem bych se vic nez o ubytek vody bal o ozonovou vrstvu. Kdyzby se na vodik preslo, tak ho behem dopravy a skladovani bude utikat moc. Zvlast, jestli se bude pouzivat kapalny vodik.
Re: Obrana vodíku a proč se jeho výrobě věnovat.
Z Z,2022-09-10 11:10:29
No, keď už sa poučuje, ako kritizovať v širších súvislostiach...
Dá sa zjednodušene povedať, že ak v súčasnosti ľudstvo spôsobuje otepľovanie planéty, tak to nie je priamym ohrievaním Zeme, ale nepriamo, menením podmienok, ktoré spôsobia odlišnú tepelnú bilanciu žiarenia zo Slnka a Zeme:
Menením obsahu plynov v atmosfére.
Menením iných zložiek atmosféry ako smogu a pod.
Menením povrchu Zeme a jeho svetelnej odrazivosti - povrchy miest, iné umelé plochy a pod.
Energia, ktorú ľudstvo priamo využíva, by aj tak zväčša skočila ako teplo na Zemi.
Napr. vodná energia, ak by sa časť nepremenila na elektrinu, aj tak by sa neskôr aj tak premenila na teplo.
Ak aj by ľudstvo vyrábalo oveľa viac tepla než v súčasnosti, tak jeho vplyv na dlhodobejšiu teplotu Zeme by bol, ak by sa nezmenili parametre skleníkového efektu, veľmi malý.
Vodík ze suchého vzduchu a co s ním dál ?
Miroslav Kincl,2022-09-08 19:20:09
Vyloučit z vody(v jakémkoliv skupenství) vodík by měl umět každý žák sedmé třídy , který dával pozor v hodinách chemie,či fyziky . Nic složitého to není .
Další kroky k jeho využití jsou ovšem podstatně složitější a hlavně nepředstavitelně technicky a samozřejmě finančně náročnější . A i to by měl znát průměrný žák druhého stupně základní školy .
Bohužel naší západní civilizaci vedou v současnosti většinou úplní techničtí analfabeti křížení s hitlerovskými sociálními inžinýry a podle toho to vypadá . Energetika je zářným příkladem diletantských utopických rozhodnutí vládnoucích "elit".
Re: Vodík ze suchého vzduchu a co s ním dál ?
Petr Vojvodik,2022-09-08 20:10:36
Blbost zelených mozků kvete. Rozhodují filosofové a populisté bez technického vzdělání.
A čerpat greendeal dotace lze na vodík. Je to dotační byznys.
Re: Vodík ze suchého vzduchu a co s ním dál ?
D@1imi1 Hrušk@,2022-09-08 20:44:31
Průměrný deváťák by měl mít představu o možnostech energetického využití vodíku a být dokonce schopný udělat analýzu technické a finanční náročnosti? Proč si to myslíte?
Já jsem se dokonce bavil s jedním strojařem, který byl přesvědčený, že vodík představuje slibnou energetickou budoucnost. Neměl jsem zrovna chuť s ním o tom polemizovat, protože s tím také nesouhlasím. Ale podle Vás by průměrný žák ZŠ by měl znát více... Dobrá.
Re: Vodík ze suchého vzduchu a co s ním dál ?
Florian Stanislav,2022-09-08 22:18:53
M. Kincl píše :"Vyloučit z vody(v jakémkoliv skupenství) vodík by měl umět každý žák sedmé třídy"
Chodil jsem do škol hodně let, do 7. třídy jen jednou. Mohl byste naznačit jak vyloučíte vodík z ledu ( led je voda ve skupenství pevném) a k čemu alespoň v náznacích to bude dobré?
Dříve co Čech to muzikant, dnes co Čech, to diskutér o energetice. Kolik vodíku už jste vyrobil a využil od té 7. třídy, kyd jste přestal být technickým analfabetem?
Diego
Diego Adams,2022-09-08 19:05:21
Naprosto mi není známo, že by měl vodík nějaký extra potenciál stát se palivem budoucnosti. To je snad první článek na tomhle serveru, aby byl takhle politicky zavádějící. Ale jsem tu nový.
To že je to aktuálně jeden z neustále omílaných pohádkových příběhů je sice pravda, ale kolem vodíku je spousta otázek.
Účinnost při výrobě. Nebylo by jednodušší, vyrobenou elektrickou energii uložit do něčeho mnohem efektivněji, než do vodíku?!
Hustota - I hustota podchlazeného kapalného vodíku je extrémně malá. A tlakovat nějaké větší množství na extrémní tlaky je prakticky nemožné. A i tak je poměrně málo hmoty na poměrně hodně objemu. A účinnost se tím ještě dramaticky sníží.
Spíš se to jeví jako další penězovod z pokladen států, kterým velí techničtí analfabeti.
Re: Diego
Jenda Novák,2022-09-08 19:10:31
Nad tímto názorem stále přemýšlím. Ale jaká je jiná cesta? Co je palivo budoucnosti? Za mě osobně zatím se nejperspektivnější zdá vodík.
Re: Re: Diego
Jirka Naxera,2022-09-08 20:14:51
Taky v tom mám nejasno, respektive mám celkem jasno, že to nemůže být nic, co známe, teda alespoň v podobě, jak to známe teď.
Viděl bych to tak, že je tu několik parametrů a prostě žádný zdroj jim neodpovídá.
Co tím myslím - umíme využít i dlouhodobě skladovat chemickou energii. U vodíku zatím blbě, u kapalných a pevných paliv docela dobře. Ale neumíme levně a čistě vyrobit dostatek paliva. (o katastrofě jménem biopaliva první generace budou učit i naše vnuky).
Umíme vyrobit relativně levně dostatečný objem elektrické energie (FVE), ale neumíme ji rozumně skladovat.
Umíme vyrobit dostatek energie z jádra, ale nejsme schopni včas vybudovat dostatek JE, a co je horší, nejsme schopni bojovat s nebývalou mírou lidské hlouposti, která bohužel zakotvila i v nejvyšších patrech politiky.
Mimochodem, vysoká účinnost nemusí být nutně povinná. Vymyslet způsob, jak byť neúčinně, ale extrémně levně (a bez potřeby nedostupných surovin) měnit sluneční záření na palivo tak, aby se to dalo pověsit na každou střechu, každou fasádu, tak máme vystaráno i když to bude mít účinnost pár procent.
Re: Re: Re: Diego
D@1imi1 Hrušk@,2022-09-08 21:20:47
Neúčinně, ale extrémně levně a bez potřeby nedostupných surovin mění sluneční záření na palivo les. Dřevo lze skladovat dobře. Pyrolyticky a další rafinací z něj můžeme vyrábět plynná i kapalná paliva a pro hutnictví dřevěné uhlí. Když světová populace klesne na 5% oproti současnosti, může dřevo ze samovolně rostoucích pralesů být opět hlavní energetickou surovinou lidstva.
Alternativně je potřeba vyhrát ten boj proti lidské hlouposti alespoň v nejvyšších patrech společnosti a upnout se k jádru.
Re: Re: Re: Re: Diego
Florian Stanislav,2022-09-09 13:37:49
Dřevěné uhlí v hutnictví = krok zpět o stovky let.
Dřevo z pralesů nebude nikdy energetickou surovinou lidstva. Vykácený prales podléhá nesmírné vodní erozi a jeho plná obnova je prakticky nemožná.
To není náš les, kde kořeny a porosty půdu udrží.
Re: Re: Re: Re: Re: Diego
D@1imi1 Hrušk@,2022-09-09 16:14:47
O maličko větší problém je, jak snížit světovou populaci na řekněme 100-500 milionů. Moc dobrovolníků na vyřazení z populace by se asi nepřihlásilo a kdybychom postupovali řekněme politikou jednoho dítěte, trvalo by snižování populace mnoho generací.
Pralesy nejsou jen deštné. Pralesem jsem trochu nepřesně myslel les, který vyroste sám bez lidské péče. Ve skutečnosti je prales původní les nepozměněný člověkem. Klidně v našem klimatickém pásu. Ale po prvním vytěžení by to už prales nebyl.
Lesy není nutné těžit plošně. Při vytěžení pásu o šířce 30 metrů se les obnoví sám.
Hlavní problém je v tom, že jsme se jako lidi přemnožili a zdroje k vytěžení jsou omezené. Pokud by se rozvojový svět dostal ekonomicky na naši úroveň, bude problém se zdroji ještě několikrát větší. Kdyby nás bylo méně, stačilo by jako víceúčelová energetická surovina volně rostoucí dřevo. Když už jsme se ale jednou přemnožili, potřebujeme využívat co nejefektivnější zdroje. Nic efektivnějšího než jádro asi nenajdeme.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Diego
Vojta Ondříček,2022-09-09 18:31:03
To "snížit světovou populaci" by mělo být vytesané do kamene a pozlacené.
Stav lidského myšlení a náboženské kultury je bohužel takový, že tohle téma je tabu. Lidí je více a více, v přemnožených zemích jim hrozí smrt hladem a tak migrují do států dosavad plných jídla a sociálního zabezpečení. Ale vše je dočasné, systém se někdy zahltí. Někdy narazíme na nepřekonatelnou zeď a nastane doba velké bídy a umírání.
Otázka kolik lidí unese planeta Země s dnešními nároky jednotlivce na planetu? Vědci Vatikánu "spočítali" kdysi, že Země uživí více něž 100 miliard lidí. Zřejmě předpokládali povolit jako nejrychlejší dopravní prostředek koloběžku a převýchovu lidí na vegetariánskou stravu a zákaz výroby plastu.
Osobně souhlasím s názorem, že zastropení na jednu miliardu lidí by snížilo zatížení ekosystému Země na rozumnou míru. Metoda jedna žena - jedno dítě by byla možným řešením. I když je to běh na dlouhou trať, znamenalo byto snížení počtu lidstva pro generaci na polovinu, tedy i relativně pozvolné snižování a přeorientace ze systému, který je dosud nastaven na růst obyvatelstva, průmyslu, ale i na znečistění a vyčerpání životního prostředí.
Co se týče oné "vodíkové" energetiky, tak poskytuje dnes jediné praktikovatelné krátkodobé ukládání přebytečné energie. Tady to chce zdejší provozovatel větrných elektráren praktikovat na vykrývání zátěžových špiček. Přebytky vodíku by nabízeli i k volnému prodeji zejména do aut poháněných vodíkem. Prozatím používají takové menší jednotky, ovšem s Li-Ion akumulátory, ale to je spíš jen na opravdu krátkodobou regulaci napětí sítě.
Re: Re: Diego
Petr Vojvodik,2022-09-08 20:15:43
Palivo budoucnosti jsou uhlovodíky, předně skorovodík metan ch4.
Vodík se hodí na jadernou fúzi. A pak některé technologie.
SLS Orion má stejné potíže s vodíkem jako Space shuttle před 40 lety. A to nejsou zadní blbci.
Re: Re: Re: Diego
Mir. Novák,2022-09-09 09:21:30
Omyl. Blbci tam jsou a to mimořádní. Artemis I. je slepenec z bazarových dílů. Vedení dosazené Joe Bidetem je nekompetentní. První zrušení ostrého startu bylo zbytečné kvůli vadnému senzoru teploty z Aliexpresu, druhý start zrušen, protože obsluha přehnala plnící tlak vodíkové nádrže tak, že prdlo těsnění. A navrch toho je to, že boostery už mají 2x prošlou záruční dobu a je otázkou, jestli v NASA najdou někoho, kdo jim to podepíše potřetí ... Tipuj, že nakonec to dopadne tak, že Artemis I. rozřežou na malé kousky, které prodají v obchodě se suvenýry...
Re: Re: Re: Re: Diego
Petr Vojvodik,2022-09-09 16:30:58
Je to možné. Hodně chytrých se drbe mezi nohama.
Vodík je technologicky velmi složitý.
Re: Re: Re: Re: Diego
Karel Marsalek,2022-09-10 16:56:52
Souhlasim. Ve ctvrtecni tiskove konferenci (neradi) priznali, ze pri druhem pokusu ovladali plneni vodiku manualne a hned zpocatku na par sekund prehnali tlak. Takze dokud armatury jeste nebyly dostatecne ochlazene (-254 st.C) a tesneni nebylo mezi kovovymi dily dostatecne sevrene, plnic zvysenym tlakem tesneni "podfouknul". Obavam se, ze prezident (pry) z Honolulu svym prerusenim financovani natolik opozdil vyvoj, ze NASA uz jen sbira stare dily a lepi z nich "novou" techniku. Navic jim odchazeji zkuseni lide do vedlejsiho arealu (vojenska cast mysu Canaveral), odkud Elon startuje prumerne kazdych 6 dnu jednu raketu. Elonovy nevojenske/netajne mise jsou jen PR, podle mne ho zivi starty hardware z jiznejsi casti mysu Canaveral, o kterych se nemluvi. Artemis 1 musi odstartovat, jinak jim cely program (a tady v EU ani moc netusime, jak hodne uz je rozjety) zrusi.
Re: Re: Diego
Josef Hrncirik,2022-09-14 10:07:22
U velkého stacionárního zařízení lze cca 2/3 el. energie přeměnit vložit do sázky na spal. teplo H2. 1/3 se musí nevyužitelně odchladit. H2 má v m3 cca 3x méně spalného tepla než CH4 a přináší zbytečné technické problémy. Paroplynový cyklus spíše než FC může získat zpět zase cca 2/3 energie jako el. + využitelné teplo. Trip sice není úplně bad, ale růžoví sloni dají jen 44% + potíže, ale stále lépe než spekulace s LNG či Lion. Séreš se s tím ne.... . Má na Vás nachystané ratingy.
Re: Diego, nepal co Tě nehasí!
Josef Hrncirik,2022-09-14 10:54:45
Zhruba se dá říci, že při hydrogenacích při výrobě paliv, ale i samotného vodíku, se nevyužitelně musí odchladit min. 1/5 až 1/3 vrážené energie pro H2; CH4; CO; CH3OH; dimetyleter; synt. benzin NH3 ... . NH3 špatně a pomalu hoří v malých motorech a má malé spalné teplo a problém s NOx..
Kde však krást potřebný CO2? Jelínek Vám napálí slušné ceny za kosher CO2 z kosher vápna vypáleného kosher H2 z kosher vápence.
Vratný Herr Kosher palič podle tabulek žádá pouhých 1128-604 kJ Gibbsovy energie/44 g CO2, tj. gójim bratru 3,31 kWh nočního solárního proudu tuplovaně načerno + DPH. Kvůli CO2 pak do l benzínu musíte navíc vrazit cca 8,3 CO2 otpustkových kWh. Vzhledem k nevratnosti tepelné smrti Vsegomira je lepší pálit kosher CO2 načerno z Voloďovo gasoline.
Shalom.
Re: Re: Diego, nepal nekosher co Tě nehasí!
Josef Hrncirik,2022-09-14 11:50:39
Zkoušelo se přikrmovat před zabíjačkou metanogeny v bioplínkách kosher H2, v grantové naději, že plyn vyčistíme aspoň od CO2. Reakce probíhá nepoužitelně pomalu a s nízkou konverzí a vyžaduje intenzivní drahé míchání. Plyn se stejně musí sušit a čistit od dosti nezreagovaného CO2 ev. H2 dá problémy navíc.
Re: Diego
Josef Hrncirik,2022-09-14 12:41:35
Ukrádání energie do H2 déle než na den má smysl pro chemické výroby (bez NH3 nelze ani prohrát válku, jen Vás mírně v míru ožebračí ratingy a povolenkami), ev. do H2 paroplynu či do bioetanolu z bioplynu, je-li ředěn přiměřeně biodřevným bioředidlem a biovodou. Jednodenní akumulace může být výhodnější i teplem, podle rozsahu a požadavku na kogeneraci. Dlouhodobá vyžaduje chemii, nejspíš H2. Zádrhel je v těžbě CO2 z atm. zředění. Do zakoncentrování CO2 ze vzduchu pro 1 l benzínu potřebují cca 13,5 kWh teoreticky, vratně; Jelínek nabízí kosher soda for 1 l kosher gasoline ve zvratných lahvích z kosher mramoru za 8,3 kWh. Pochopitelně pálením Voloďova Gasoline na řerno pod stropem. Furt je to lepší než vozit LNG hladinovými loděmi. Ty mají větší odpor vůči transportaci než podnorky. PLA PRC to ví a usilovně staví atomové podhladinové prostředky.
Chemie i sorpce H2 jsou důkladně studovány. Vazba je nevyužitelně pevná (Li, nebo obsah vodíku malý). Akumulace přes uhlovodíky je omezena nedostatkem energeticky dostupného CO2, ev. nutností jeho recyklace. NH3 nebo H2 je +- stejně špatně. Asi to zůstane na H2 a Li pro spekulanty, pokud se jich nezbavíme.
Možnosti
Jenda Novák,2022-09-08 18:59:22
Existuje taky možnost vyrábět vodik v jaderné elektrárně je to bezemisní zdroj energie (ne bezodpadový) ale momentálně jediná možnost jak získat velké množství vodíku při minimálním emisním zatížení. Jaky mate kdo na to názor. Celkem mě to zajímá. Protože tato možnost jako by ani neexistovala.
A jaká je energetická účinnost ?
Pavel Aron,2022-09-08 15:47:33
Vyrobit vodík elektrolýzou vody není problém. Jenže na tu elektrolýzu potřebujete energii, tedy elektřinu. Tu mohou vyrobit fotovoltaické panely. Jenže účinnost elektrolýzy není 100% a opětné spalování vodíku také ne.
A energie na výrobu těch fotovoltaických panelů také není zanedbatelná. A k jejich výrobě jsou potřeba vzácné prvky a ty vytěžit.
To je stále základní problém.
A článek na toto téma neuvádí ani slovo.
Nejspíše bude pozitivní hlavně finanční bilance autorů tohoto projektu.
Re: A jaká je energetická účinnost ?
Jenda Novák,2022-09-08 19:07:39
Souhlasím stím že výroba solárních panelů je pro životní prostředí taky relativní pohroma. Ale podle mě je větší pohroma vypínání jaderných elektráren, zatím nic jiného jak efektivně vyrobit velké množství energie a bez emisí neexistuje. Vítr, voda, atom, slunce, geotermál. Jediné zdroje co jsou bez emisní ale u většiny je stejně výroba takového zařízení pro zemy zátěž. Ale je potřeba celkově snižovat emisní zatížení ale ne tak imbecilně jak to děláme. A hlavně tlačit to, to musí jít přirozeně lidi chcou být zelení ale ocať po cať. Rozhodně nechcou být nuceni být zelení. Celý sistem je prostě zjevně špatně.
Re: A jaká je energetická účinnost ?
Josef Hrncirik,2022-09-09 09:59:45
Na 234 let šlechtěné australské trestance nikdo nemá.
Účinnosti pochopitelně neměřili, zdržovali by se a výsledky by byly odrazující, trapně nízké.
Na měření světla ani nepomysleli, nanejvýš měřili napětí a proud v elektrolyzerech napájených ze sítě.
Teoretické rozkladné napětí vody (i roztoků na vodík a kyslík) je 1,23 V. Ani při 3 V nedosahovali technicky málo zajímavých 50 mA/cm2 při proudové úč. 95%, kterou lze mít pouze hrubou nedbalostí. Potom by měli přiznat energetickou úč. 1,23*0,95/3=39%. Při ev. tripu, kdyby ha, ha ha H2 převáděli zpět na proud (toho se báli jako čert +) by měli bad trip s 15%. Mazaní recidivisté si pomáhají osvědčeným rómskými triky. Vodík pod vodů lapali do 0,5 l odměrných válců, použili nižší rozkladné napětí vody při nepoužitelně nízké proudové hustotě 15 mA/cm2 a předpokládali ú činnost PV zářných zítřků 47,1%. ("... PV efficiency is assumed to be 47.1%, which is based on the multi-junction concentrator solar cel lit. l9...") oproti přízemním gádžovsko-gójim 20%.
Nebožákům Žíznícím V Aridní Pustině Klokánie místo elektřiny nabídli brutálně jen Brutto vodík napytlovaných podvodů v půllitrech.
Nature, Communication is very good.
Re: Re: A jaká je energetická účinnost ?
Zdeněk Sládek,2022-09-11 23:40:06
1) Uvedení autoři jsou původem ze Singaporu a Taiwanu, takže žádný šlechtěný kriminálník Jejího Veličenstva tam není.
2) Před tím, než z publikovaného textu uděláte oponenturu si ten článek pořádně prostudujte a nenechte se unášet endorfiny. Váš komentář mě donutil si text přečíst a nenašel jsem tam nic, co by bylo v rozporu s běžnou laboratorní praxí. Pro plné ověření by bylo nutné řešení zopakovat. Na první pohled to sice není kdovíjaký zázrak, ale jinak je to velmi chytrý způsob jak dostat vodík z marginální vzdušné vlhkosti. To je právě ten přínos a také podstata té informace.
3) Napadá vás, na základě obsahu článku, nějaký lepší způsob jímání vyrobeného vodíku při tomto laboratorním pokusu? Pokud ano, poučte mě prosím a uveďte v čem by vámi navržený způsob byl lepší. Je možné, že u vás se vodík "pod vodů" nejímá, ale jsou místa na světě kde ano.
Re: Re: Re: A jaká je energetická účinnost ?
Josef Hrncirik,2022-09-12 13:21:26
1) Ali Zavabeti (řeč. Baba), Gang Kevin Li (Formosa) + Xiaolei (Fan), (celkem 42 ks), tj. jenom 1 gang + 1 fan vyfasovali min. 5x 0,56 g Pt drátu, dnes 700,- K,-/g; čuměl bych, kdyby drát (pro)dávala Safina levněji než 1400,- K/gram, tj. 780 K,-/udané údajné 4 cm2 ano da viz suppl. fig.11, při až 25 mA/cm2, tj. 0,1 A peak/ 780 K,- v ryzí Pt, ano, da?, suppl. tab.1, s.27.
Calculations using (Arid) Alice Spring where Uluru is nearby v suppl. s.32 rov.9 vypočítaly průměrný proud anodami:
1.502 ×10**8.kwh year-1 × (3.6×10**6)x J kwh-1/(365 day year-1x × 10 h day-1× 3600 s h-1x1.23 V)
=3.346 ×10**7 A (rov. 9)
Potřeba Pt je jen za cca 780,-x3,34x 10**8 infl. K,-= za cca 0,26 TK,-. Kvůli peak 2x dražší.
To vychrtlí Suchánci (26504 ks) z (Arid) Alice Spring a) nenaakumulují; b) akumulací v aridní oblasti dvojnásob vyštáveni před kovu chtivým "Gang Kevin Li" nezachrání.
Re: Re: Re: Re: A jaká je energetická účinnost ?
Josef Hrncirik,2022-09-12 21:36:09
Jeho Veličenstva(o) tam není.
2) Po Vašem Vzoru jsem též článek řádně prostudoval a navíc stáhl i recenzi peer-to peer reviewers, kterou jsem zatím nečetl, abych nebyl před i po jat. V abstraktu tisknou, jako když tiskne:"... in situ capture of freshwater from the atmosphere using hygroscopic electrolyte and electrolysis powered by solar or wind with a current density up to 574 mA/cm2. ..."
To podle uvádí v obr. 2.d na s. 3 čl., leč jen při rel. vlhkosti aridních bažin 60% a při nepoužitelném napětí 4 V.
"Nebylo však z toho nic", protože jak Gréta správně předpokládala, KOH použitý jako hygroskopický elektrolyt šel více po CO2 než po vodní páře nad bařinou a zbůhdarma promrhal svou panenskou hygroskopičnost i vodivost. V tichosti museli přejít na vitriol ve skle, protože melaminovou pěnu nekompromisně sežral. Podle podlého obr.2e vidno, že při 3 V z toho ždímali jen 50 mA/cm2, nejspíše aby nevznikal toxický ozon či peroxosírový vitriol (Putinova (Caroova) cyselina).
"...Prototype achieving an average hydrogen generation rate of 745 L H2 day−1 m−2 cathode;..." stojí psáno na s.2 4 ř. nad Results.
Tedy z kat ódy 4 cm2 nabublal průměrně/den 1,9 l H2, při průměrném proudu 0,35 A/4 cm2, tj. 87 mA/cm2; peak = pí x větší protože rotující cylinder, tj. 273 mA/cm2. Podle podlého obr.2e na s.3 je i yen průměrných 87 mA/cm2 dosa ženo až při cca 3,3 V; což ani nebylo při tak nepoužitelně vysokém napětí měřeno.
Re: Re: Re: Re: Re: A jaká je energetická účinnost ?
Josef Hrncirik,2022-09-13 22:03:45
Vychrtlí Suchánci (26504 ks) z modelově uváděných (Arid) Alice Spring!!! v samotných NATURE mohli potřebnou vodu nadestilovat ze septiku, ev. ze spalovaného H2. Pokud vzorová Alice měla RH pouze 30%, pak ke kondenzaci 22 l tekuté vody ze vzduchu teoreticky stačí 1 kWh vratné kompresní práce. V Dubaj na světové výstavě EXPO jsme machřili s výrobou piva ze vzduchu. Technologie, energie neuvedeny.
Pivem a slivkami pak machometáni zalívali stromy.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: A jaká je energetická účinnost ?
Josef Hrncirik,2022-09-14 08:55:07
Pokud Suchánci sorbují vodu při elektrolýze do tlusté vrstvy H2SO4 bez pohybu, má to malou efektivitu a velký el. odpor. Sorpci a elektrolýzu je nutno oddělit. Moderní elektrolyzér s tenkou vrstvou má účinnost přes 60% a Pt se z něj snadno nevypaří, hlavně lze pak použít i vhodnější KOH (koroze, lepší účinnost při vodě lapané mimo elektrolýzu). Hlavně přepětí je ale na O2 eldě, které nutno řešit Ir či Ru na ano da, nikoliv jejich rychlou zpronevěrou. Problém není s vodou, ale s velmi suchým hum morem NATURE. V SI na s. 4, fig. 2 má být u měřítka správně: kWh/day; kW mean/m2 . Ve fig. 3 W mean/m2. Na s.25 r. (2) pro solar to hydrogen efficiency je nesmyslná použitím teor. 1,23 V místo reál. svorkových V i ve jmenovateli a 100 mW/cm2 pro solar peak místo real. mW solar:
" ... STH(%)=PV efficiency×1.23V Voltage×ηf,H2 (4)
While the PV efficiency is assumed to be 47.1%, which is based on the multi-junction concentrator solar cell 9 ha, ha ha with concentrator!!, arid Alice!!!
Korunu, kterou ani Science už nikdy nemůže Nature ukrást, tomu dává tvrzení drobným tiskem, že z voltage bylo odpočítáváno napětí na odporech elektrolyzeru. Fundamentální r.(1) na s7. čl.
"...In this paper, the iR-compensation was calculated by the following equation:
V iRcompensated = V original- J mA cm-2 × Rser cm-2 × 10+3
where voltage V original and current density J mA cm-2 were coll(r) rected from the J-V curve, and Rs (Ω cm-2) was series resistance for each DAE module.
Že se NATO nezanedbám!
Take it easy!!
Re: Triviální peakovina. A jaká je energetická účinnost ?
Josef Hrncirik,2022-09-09 21:54:37
Max. výkon dá zdroj do zátěže, pokud jsou optimálně vzájemně přizpůsobení. Potom polovina výkonu mizí na vnitřním odporu zdroje a stejný maximální výkon je předán zátěži. Zdroj tj. cca ?PV +- měniře a stabilizátory by asi neměly pracovat ani hodně naprázdno, ani hodně nakrátko.
Jaké je tedy napětí naprázdno a při P peak běžného PV panelu o polednách, ev. proud cca nakrátko ev. při polovičním osvitu. Udává se U peak, I peak, R peak u panelu či na plochu ev. při polovičním a čtvrtinovém osvitu?
Re: Re: Triviální peakovina. A jaká je energetická účinnost ?
Josef Hrncirik,2022-09-14 09:34:40
" ...Open air demonstration with solar panel (20 palců čtveráckých, cca 2,6 Wp ot hadem při 20% úč.).
Five DAE modules were stacked vertically in parallel, and the hydrogen generation was collected. Supporters were used to keep the distance between each unit.
Here, a commercial silicon solar panel was connected in series and put on the top of the units, with an open-circuit voltage of around 6.0 V and a short circuit current around 400 mA
under Melbourne’s natural sunlight. Jaký byl fill factor? Při 3 V to nedá ani 870 mA a v 5 Pt anodách nebude ani 870/20 = 43 mA/cm2. Podvodného H2 to nabublá max. 2,7 l/den ev. na plnou peak 0,35 l/h peak.dem. panelu. Kvůli nepřízpůsobení určitě ne ani polovinu. Ve fig. 18 mají cca 400 mA na 5 VĚŽÍ KTERÉ TĚŽÍ, tj. 20 mA/cm2 a ?0,16 l H2/peak h
Závěr korunuje dílo. Posledních 5 ř. textu čl. řve do Urbi at Orbi: "... Open air demonstration with wind turbine. Here, a commercial small wind turbine was coupled with a single DAE module, with an open-circuit voltage of around 8.0 V. However, short circuit current was very low (
Re: Re: Re: Triviální peakovina. A jaká je energetická účinnost ?
Josef Hrncirik,2022-09-14 09:40:13
méně než 1 mA/PRC VT, takže do oleje nabublali v peaku méně než 0,41 ml H2/h. Mají ostříží zrak, a dobrou mušku ostří hoši.
Re: Re: Re: Triviální peakovina. A jaká je energetická účinnost ?
Josef Hrncirik,2022-09-14 11:35:38
Podvodného vodíku potom ale vytěží za den jen cca 209 l/m2 PV, místo drze lživých 754 l/m2 cathode (pro vyšetřovatele 4 ř. nad Results) 2,7 l PV věž s 5 Pt ano, da?/(day*5*4cm2 Pt) = 1350 l H2/(Day*m2 Pt = kde je však rozdíl 600 l zeleného H2/(den/ Pt) za pouhých 175-350 infl. kK,-?!
Dobrá, aby zmátli vyšetřovatele, vztahují vše na cenu Pt, která je podstatně větší než u 3 Wp PV.
To vyšetřovatelé dokáží osobně ocenit.
Všichni peer to peer ocenili, že se do vzduchu chudých aridních oblastí snadno uvolní značné množství vždy vítané Pt, nenápadného decentního lesku a přesvědčující hustoty v těžké inflační době.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
