Příbřežní oblasti jsou pro větrnou energetiku příhodné. Velké vrtule mohou využívat prostor, v němž příliš nekolidují s lidskými aktivitami. S narůstající hloubkou oceánu se ale situace komplikuje, především pro klasické větrné turbíny s horizontální osou rotace. Tyto turbíny vyžadují spoustu těžkých komponent, které bývají umístěné na horním konci stožáru, jehož délka má ovšem své omezení. Umístit takovou turbínu na plovoucí platformu je přitom technologický oříšek.
Norská společnost World Wide Wind proto přichází s radikálním řešením pro těžbu větrné energie v oblastech oceánu s větší hloubkou dna. Navrhují používat plovoucí protiběžné turbíny se dvěma rotory na vertikální ose rotace. Tyto turbíny podle nich slibují více než dvojnásobný výtěžek energie oproti dnešním největším turbínám klasické konstrukce.
Čepele rotorů zmíněných turbín směřují směrem vzhůru a ostatní těžké prvky konstrukce jsou soustředěné spíše v dolní části, takže horizontální turbína má sklon zůstávat ve svislém směru. Další výhodou těchto turbín je, že na ně může foukat ze všech směrů, aniž by se musely natáčet. Vertikální turbíny jsou obvykle mnohem méně výkonné než horizontální. Na stejnou plochu oceánu se jich ale vejde podstatně víc.
Technologie World Wide Wind zahrnuje dvě vertikální turbíny v jednom zařízení. Spodní turbína je spojená s vnějším obalem stožáru, zatímco horní je namontovaná k jádru, které probíhá prostředkem stožáru. Rotory těchto dvou turbín se otáčejí v opačných směrech. Výsledkem je protiběžná vertikální turbína (CRVT, contra-rotating vertical turbine). Nejtěžší části zařízení jsou umístěné až pod plovoucí platformou, takže celá turbína je dost stabilní. Zároveň ale není nehybná a naklání se podle směru větru, což ji přináší další porci stability a schopnosti odolávat náhlým poryvům větru na moři.
Největší větrnou turbínou v provozu by měla být MingYang Smart Energy 16.0-242. Dosahuje výšky 242 metrů a její výkon činí 16 MW. World Wide Wind ji chce naprosto „uzemnit“ protiběžnou plovoucí turbínou, která dosáhne výšky až 400 metrů a bude mít obrovský výkon 40 MW. Představitelé společnosti přitom tvrdí, že to zvládnou za méně než 50 dolarů na megawatt (LCoE, Levelized Cost of Energy), což by bylo méně než polovina průměrné ceny u amerických projektů US Energy Information Administration tohoto typu, které by měly být připojené k síti v roce 2027.
Bude to fungovat? Zatím těžko říct. Je to odvážný projekt, to bezpochyby. Dostupných informací, například o souvisejícím výzkumu, je jen málo, zato pochybností celá řada – ohledně technologie turbín, a také jejich životnosti, tím spíše, že by měly strávit celá desetiletí v mořské vodě. Naopak pozitivním signálem je, že World Wide Wind zřejmě spolupracuje s řadou ctihodných institucí, včetně Uppsala University, Sinted, North Wind, Kjeller Vindteknik, Norwegian Energy Partners a Norwegian Offshore Wind Cluster. Kéž by se to povedlo dotáhnout do konce.
Literatura
Větrné elektrárny včera, dnes a zítra
Autor: Vladimír Wagner (01.09.2017)
Větrná turbína se supravodivým rotorem obstála v testu
Autor: Stanislav Mihulka (18.11.2019)
„Kinetické zdi“ dělají z těžby větrné energie prudce elegantní záležitost
Autor: Stanislav Mihulka (02.01.2022)
Diskuze:
Recyklace
Petr Jíčínský,2022-09-01 23:11:40
Pokud někoho trápí recyklace, tak "recyklovat" se dají velmi rychle, i to řezání není problém:
https://www.gettyimages.co.uk/photos/wind-turbine-blade-landfill (obrázky jsou z Wyomingu)
Co naplat, že průměrná lopatka obsahuje 20g karcinogenního a mutagenního Bisfenolu A (nezreagovaný zbytek po polymeraci.) Plodiny z těch polí budou jistě chutné.
Re: Recyklace
D@1imi1 Hrušk@,2022-09-02 09:50:52
https://www.youtube.com/watch?v=knX7NkJILhs
Tohle video poskytuje mnohem lepší přehled, co se s vysloužilými lopatkami dá a nedá dělat. Drcení ani řezání nejsou zásadní problém. Drť je nejlepší spálit v cementárně (poslouží jako palivo a zároveň díky vysoké teplotě dojde k dokonalému spálení). Je to běžný postup nakládání s problematickým organickým odpadem. Akorát je potřeba přestat si hrát na ZERO-CO2 větrnou energetiku, protože primární surovinou pro ten laminát je samozřejmě ropa. Využít lopatky na něco jiného než palivo do cementárny je také možné, ale vzhledem k obrovskému množství množství lopatek jsou ty způsoby okrajové.
Rozhodně nesouhlasím s masivním nasazením větrníků ve střední Evropě, ale zase není nutné být fanatik. Existují místa na Zemi, kde větrníky ekonomicky fungují i bez dotací. S novými technologiemi a při vhodném energetickém mixu těch míst může být o něco více.
To, že si amíci obecně příliš nedělají hlavu se skládkováním odpadů, je prostě fakt. Tak si přirozeně nedělají starosti ani s tím skládkováním lopatek. USA mají asi dvakrát větší území na jednoho obyvatele než my, tak s ním více plýtvají.
Re: Recyklace
Josef Hrncirik,2022-09-02 11:15:02
Co to je průměrná lopatka? Z laminátů, dokonce ani z epoxidů určitě bisfenol A nekape. Za karcinogenní se považuje především těkavý a reaktivní epichlorhydrin k přípravě epoxidů, z nich odstranitelný, ev. samotné epoxidové skupiny nemusí být od epichlorhydrinu. V pryskyřici po vytvrzení pak prakticky nejsou, ev. se dají zreagovat. Ve vytvrzeném laminátu jsou (pokud by bývaly byly) zcela nepohyblivé, a ergo kla dívko, tudíž netoxické.
Nepříjemné jsou ev. jen některé retardéry hoření, Ďáďa Voloďa to bez problému zholocaustuje na fleku, i s těmi nejúčinnějšími, nejtoxičtějšími.
Norský losssoss je stejně nepoužitelné předražený i bez Bisfenolů všech typů.
LCoE
František Hroch,2022-08-31 17:37:15
LCoE (Levelized cost of electricity = měrné náklady na energie) jsou průměrné čisté současné náklady na výrobu elektřiny pro generátor po dobu jeho životnosti.
Tedy náklady na výrobu každé 1MWh po celou dobu životnosti větrné elektrárny (oficiální životnost je obvykle 25 let) jsou při započítání nákladů na jeji pořízení 50$.
Re: LCoE
Petr Vojvodik,2022-08-31 19:16:52
větrné elektrárny (oficiální životnost je obvykle 25 let)
To je proklamovaný omyl. Životnost vetrníků je cca 10 let dtto soláry.
Takže tabulka v https://en.m.wikipedia.org/wiki/Levelized_cost_of_electricity
Je chybně.
U jaderek je zivotnost 60 let dtto uhlí.
Dá se prodloužit.
U jaderné fúze bude záležet na palivu nejlépe protonbor a zvoleném řešení. Lasery a iter jsou slepá cesta.
Tae.com a helionenergy navazují zde:
https://www.osel.cz/7812-dynomak-novy-koncept-ekonomickeho-fuzniho-reaktoru.html?typ=odpoved&id_prispevku=129018
Re: Re: LCoE
Petr Vojvodik,2022-08-31 19:27:54
Těch 10 let pojistují oze pojišťovny. Pak to nepojistí, protože skody veliké.
Re: LCoE
Petr Vojvodik,2022-08-31 19:16:54
větrné elektrárny (oficiální životnost je obvykle 25 let)
To je proklamovaný omyl. Životnost vetrníků je cca 10 let dtto soláry.
Takže tabulka v https://en.m.wikipedia.org/wiki/Levelized_cost_of_electricity
Je chybně.
U jaderek je zivotnost 60 let dtto uhlí.
Dá se prodloužit.
U jaderné fúze bude záležet na palivu nejlépe protonbor a zvoleném řešení. Lasery a iter jsou slepá cesta.
Tae.com a helionenergy navazují zde:
https://www.osel.cz/7812-dynomak-novy-koncept-ekonomickeho-fuzniho-reaktoru.html?typ=odpoved&id_prispevku=129018
Re: LCoE
Josef Hrncirik,2022-08-31 19:47:10
Je to jen cena tisku dolarů/1 MWp generátoru nejspíš bez laminátů, kotvení, traf, vedení, záloh a akumulace. Navíc chybí stupeň využití a křesťanský úrok fin. modelu.
Re: Re: LCoE
Josef Hrncirik,2022-08-31 20:20:06
Aby nalákali gójim, tak nejspíš cenu 1 MWp generátoru podělili očekávanou životností 25 let. Protože je to peak, tak by každému gójim měla vyjít optyymystycká cena 1000 kW generátoru cca 50 dol.*25=1250 dol/1000kW motor či generátor ? i i s trafo = bratru v US cca 31,- Kč na 1 kW motor s vrtulí a přísluščátky. ? 25 let či yen 10 MW či MWh, stejně je to bez stupně využití a vrtule a ... .
Dollar velmi zpevní.
OZE=občasné zdroje energie
Miroslav Kincl,2022-08-31 16:21:58
Je úplně jedno , jakou mají vetrníky,soláry či jim podobné výtvory účinnost . Doposud nikdo nevyřešil stabilitu dodávek elektřiny z těchto občasných zdrojů . Neexistuje na Zemi místo , kde by foukalo 365 dní 24 hodin denně v roce , neexistuje na Zemi místo , kde by svítilo Slunce 365 dní 24 hodin denně v roce . Z toho důvodu musíte mít další záložní zdroj(atomový,na uhlí,na plyn), čímž se ovšem ta údajně ekologická výroby energie setsakrametsky prodraží .
Investice do větrníků či solárů jsou z ekologického i ekonomického hlediska naprostý nesmysl .
Re: OZE=občasné zdroje energie
Petr Vojvodik,2022-08-31 19:19:24
Je to tak oze se hodí max do ostrovních provozů.
Dostal mne teď článek o nákladech na stabilitu sítě.
https://ekonomickydenik.cz/ceps-si-pujci-15-miliard-od-ministerstva-financi-na-zvysene-naklady-za-podpurne-sluzby/
Re: OZE=občasné zdroje energie
Mojmir Kosco,2022-08-31 20:22:58
Síť nemusí být stabilní . Stačí vykročit vpřed k stejnosměrnému proudu.
Re: Re: OZE=občasné zdroje energie
Macko Pu1,2022-09-03 22:18:57
Preco by jednosmerna siet mala byt stabilna ak prikon != Odber ?
Re: Re: Re: OZE=občasné zdroje energie
D@1imi1 Hrušk@,2022-09-03 22:56:31
Když dojde k přetížení střídavé sítě, neudržíte v ní stejnou frekvenci, celá se zhroutí a zdroje se odpojí. Když dojde k přetížení stejnosměrné sítě, dojde "pouze" k poklesu napětí, čímž klesne odběr a dojde vyvážení spotřeby a výroby. Tady má pan Kosco výjimečně pravdu. Do budoucna by se stejnosměrná síť hodila, ale prosadit ji a vybudovat bude běh na dost dlouhou trať (odhaduji desítky let).
Re: Re: Re: Re: OZE=občasné zdroje energie
Vojta Ondříček,2022-09-04 18:23:23
Mno ... ta pozitivní (do určité míry samočinná) regulace sítě platí pro ohmické a jiné neregulované spotřebiče. Pokles napětí a frekvence v síti střídavého napětí přetížením sítě vede ke zpomalení elektricky poháněných strojů a tím i poklesu zátěže sítě. U elektrických přímotopů jak by smet, pokles napětí sítě o deset procent sníží zátěž sítě o zhruba 19%.
Jinak je to ale u elektronicky řízených strojů, od pohonu mašin, po PC, nabíječky akumulátorů v elektrických autech a tepelných čerpadlech. Ty totiž "odsávají" ze sítě konstantní příkon, což vede při poklesu napětí k nárůstu odebíraného proudu. Tento problém se řeší více-méně lokálními (drahými) jednotkami regulace sítě na bázi akumulátorů a generátorů střídavého napětí.
Hned to koupím
Miroslav Zuna,2022-08-31 10:35:27
Super cena,to tady ještě nebylo za pouhých 1000 Kč si můžeme přídit větrník o výkonu 1MW . A my dnes stavíme FVE s cenou 1MW za 250.000.000,- Kč. To nemá konkurenci. Kde se to dá objednat ?
Trocha skepse -
Dalimil Ryšavý,2022-08-31 10:03:09
Za situace, kdy ještě neznáme (nemáme) technologii recyklace vrtulových listů obyčejných větrníků stojících na kopcích souše bych zdůraznil, že v současné době nemám názor na tenhle vynález:-)
Re: Trocha skepse -
D@1imi1 Hrušk@,2022-08-31 16:16:49
O recyklaci (ani jiném využití) odpadního sklolaminátu jsem nikdy neslyšel. Předpokládám, že je jen trochu nadrtí a vyvezou na skládku. Leda, že by ty vysloužilé listy odváželi do slumů třetího světa, kde by si místní lidé z toho velkoformátového materiálu vyráběli své nuzné příbytky. Možná zahrádkáři by pro ten sklolaminát také nalezli využití.
Re: Re: Trocha skepse -
Miroslav Kincl,2022-08-31 16:25:00
Nedávno jsem shlédl dokument o likvidaci dožitých větrníků . Opravdu největším problémem je zpracování listů vrtulí , které jsou ze speciálních kompozitů . Nejdou rozřezat , nadrtit , nějak chemicky zlikvidovat....nic. Obrovská ekologická zátěž .
Re: Re: Re: Trocha skepse -
D@1imi1 Hrušk@,2022-08-31 17:16:58
Že by nešly rozřezat vůbec? To asi ne...?
Re: Re: Re: Re: Trocha skepse -
Miroslav Kincl,2022-08-31 17:35:51
Nikdo netvrdí , že to vůbec nejde . Ale za jakých podmínek a nákladů . Navíc co s tím pracně a nákladně rozřezaným materiálem - dál ho nikdo neumí využít .
Otázka vplyvu na okolie
Tomáš Štec,2022-08-31 07:57:13
Stále si kladiem otázku, aký vplyv na celkové prúdenie v atmosfére tieto veterné parky majú. Chápem, že z celkovej energie vetra odoberajú "malé percento", ale atmosférické prúdenie je veľmi citlivý (chaotický) systém…
Máme nejaký podrobný výskum, čo taký veterný park urobí s atmosférickým prúdením globálne? Nemôže napríklad veterný park v Atlantiku ovplyvniť energiu prúdenia smerom na Európu a tým aj množstvo zrážok v strednej Európe?
To mi len tak pripomenulo podobné štúdie k veľkým solárnym farmám na Sahare (OK, niekde som videl titulok), kde sa ukazuje, že zastavať 100 km² Sahary solárnou elektrárňou by síce lokálne znížilo teplotu a zvýšilo množstvo zrážok, ale keďže celkový výpar z oceánu by sa nezmenil, tie zrážky by zase ubudli inde a naviac rozfúkaný saharský materiál zásobuje živinami aj Amazóniu, takže by to malo vplyv aj na pralesy na druhe strane Zeme.
Re: Otázka vplyvu na okolie
Jiří Petráš,2022-08-31 13:32:15
Vliv na proudění větru to samozřejmě má, je to mírně zvýšený odpor proudění větru v nejnižší vrstvě. Trochu podobně jako větší stromy. Např u nás dřív musel být téměř všude prales vysokých stromů jako v Boubíně 300 letý smrk a dnes máme hodně polí a luk a rybníků a přehrad a to vše jsou dost vyhlazené plochy. Proti tomu dřívější pralesy museli způsobovat ten přízemní odpor větru o dost větší. Vítr ale vane v silné vrstvě a navíc v té nejnižší vrstvě je nejpomalejší, takže významný vliv proudění vzduchu je hlavně v tom místě kde prales je nebo není a dál je asi hodně slabý vliv. Ty větrné parky určitě nejsou bez vlivu, ale myslím si že celkově mají mnohokrát menší vliv než většina ostatních elektráren a proto se musí dnes hodně stavět aby nahradili velkou část těch mnohokrát horších elektráren dokud nemáme něco lepšího. Stejně tak je potřeba šetřit proudem, protože celkově ekologický není. Tím nechci říct že by např všechny vlaky měli jezdit na naftu, zároveň je dobrý jeho využití rozšířit tam kde se používá něco horšího jako např ten vlak na naftu. Dnes kromě vymýšlení lepších zdrojů je stejně tak důležitá celkově nízká spotřeba.
Re: Re: Otázka vplyvu na okolie
Vojtěch Běhunčík,2022-09-01 18:21:57
Souvislý prales, přes který se proudění přehoupne, je něco úplně jiného, než řady větrníků (nejsou u sebe, aby si nezacláněly ...), které proudění rozbijí.
V každém případě to všechno (soláry i větrníky) má ten vliv, že se odebírá energie z atmosféry a tím se mění snižuje její dynamika. A nemůže se ustálit v nové rovnováze, pokud se bude odběr stále zvyšovat - leda že by zůstal na konstantní hodnotě.
Atmosféra má samozřejmě vliv i na mořské proudy, takže jediným výsledkem je rozvážení prostředí planety Země.
To je jen takový laický názor - přesně to nikdo nezkoumá.
Re: Re: Re: Otázka vplyvu na okolie
Ondřej Glac,2022-09-02 08:25:51
Taky si myslím, že svrchní část pralesa nemusí být až tak členitý, takže nemusí ubírat zdaleka tolik větrné energie jako turbíny.
Tyhle větrné parky přinášejí ale ještě jednu věc - je to vlastně něco jako pohoří v moři. Čili s jejich budováním se vzdalujeme od pobřeží. Mělo by se vážně zkoumat, jestli se tím nezastavují právě ty vzdušné proudy, které k nám nosí srážky.
Nejsem na to žádný vědec, možná jsou to stejně nesmyslné pochybnosti, jako když rakouští zemědělci žalovali (?) Temelín, že jim kazí úrodu. Ale něco jiného byly holandské větrné mlýny s výškou do 20 m (hrubý odhad) než tato monstra, navíc řazená do prostoru tak, aby odebrala co nejvíc větrné energie.
Re: Re: Otázka vplyvu na okolie
Max Karas,2022-09-03 08:55:15
Ale není to právě ta nejspodnější vrstva, která bere vlhkost z hladiny a jinde způsobuje srážky? Pokud tedy zpomalíme tuto vrstvu, tak celkový proud vzduchu sice může zůstat stejný, protože zpomalíme jen tu "zanedbatelnou" část u hladiny, ale nebude v tom vzdušném proudu jiná vlhkost a tím pádem i menší srážkové úhrny jinde?
Re: Re: Re: Otázka vplyvu na okolie
Vojta Ondříček,2022-09-03 15:50:24
Tak hrozné to asi nebude.
Velmi zjednodušeně :
Rotor o účinnosti 35% a aktivní ploše rotoru A odebere z proudění vzduchu o stejné ploše 35% výkonu proudu vzduchu (výkon za určitý čas = Energie). Tím sníží rychlost proudění vzduchu v úplavu za rotorem na 70% rychlosti před rototem. Opakuji jde o plochu kruhu rotující vrtule elektrárny.
Park větrných elektráren má v poměrně malou aktivní plochu vrtulí ve stovnání s průřezem vrstvy atmosféry o šíři parku elekráren a výšce dejme jednoho kilometru.
Takže ano, v úplavu za parkem větrných elektráren bude proud vzduchu zpomalen, ale celkem nepatrně. To zpomalení bude mít na hodnotu relativní vlhkosti vzduchu v úplavu minimální vliv, prakticky nulový.
Re: Re: Re: Re: Otázka vplyvu na okolie
D@1imi1 Hrušk@,2022-09-03 16:43:08
Množství odebrané energie z atmosféry je samozřejmě nízké. Ale zajímalo by mě, jak výrazný může být vliv změny laminárního proudění na turbulentní při průchudu mořskou větrnou farmou. Ten by možná už nějaký dopad na evropské klima mít mohl.
Re: Re: Re: Re: Re: Otázka vplyvu na okolie
Vojta Ondříček,2022-09-03 18:39:09
Turbulence po nějaké vzdálenosti v úplavu za větrnou elektrárnou zeslábnou až zmizí.
Na druhou stranu představuje rotující vrtule pro proudu vzduchu překážku vytvážejíci v prostoru před vrtulí přetlak, kterýž vede k nárustu rychlosti proudění v bezprostředním okolí vnějšího kruhu opisovaného onou vrtulí, To zrychlení vzduchu a i následné turbulence se rozšíří zajisté až k hladině. Je ovšem jasné, že konstrukce větrné elektrárny musí zamezit kontaktu vrtule s vodou, tedy i s nejvyšší předpokládanou vlnou, takže budou pod kruhem vrtule k hladině vody nějaké desítky metrů.
Ale v článku nejde o tyto problémy. Článek popisuje představu unikátního řešení plovoucí větrné elektrárny zakotvené na pobřežním šelfu, která se obejde bez velkého pontonu s odpovídající hmotností zaručující vertikální stabilitu bez velkého náklonu s klasickým třílistovým rotorem.
Jules Werne popsal v románu Plující město (Plovoucí město) obrovskou ocelovou pontonovou plochu, i s vlnolamy po obvodu a vlastním pohonem. Plovoucí ostrov. V současnosti je nejdelší lodi tankán o délce 458 metrů. Taže by se snad nechala realizovat odpovídající stabilní plovoucí plošina pro větrné elektrárny na širém moři, jenže by se asi nevyplatila.
Co zvládnou ?
Vojta Ondříček,2022-08-31 06:28:32
Co zvládnou za méně než 50 dolarů na megawatt?
Tím "megawatt" je možná míněn špičkový výkon turbíny.
Takže pořízení turbíny o špičkovém výkonu 1 MW (1 MWp) by mělo přijít na 50 USA-dolarů? To je prakticky zadarmo.
Jo kdyby v článku stálo, že pořizovací a provozovací náklady 50-ti USA-dolarů poskytnou elektrickou energii 1 MWh, tedy 1kWh za 5 USA-centů, tak by se s takovým údajem dalo něco podniknout. Ovšem nevím jestli v té ceně je zahrnuto ukotvení turbíny a moc-kilometrové elektrické vedení na pevninu.
Každé vedení má ztráty na elektrickém odporu, takže čím delší vedení, tím větší ztráty, které se dají do určité míry redukovat na únosnou míru transformací a usměrněním napětí na miliony voltů. Takové "přívodní šňůry" nebudou levnou záležitostí.
Žeň technologií
Mintaka Earthian,2022-08-30 21:29:15
Děkuji za článek.
Pokud by měly být na "hlubším" moři, jak je chtějí ukotvit, aby jim někam neodjely, nebo se vzájemně nepomlátily?
Re: Žeň technologií
Vojtěch Kocián,2022-08-31 06:48:29
Několik řekněme kilometrových lan a velkých betonových bloků asi není problém. Ale že by to bylo úspornější ohledně prostoru než stejně vysoká klasická turbína, se mi taky nezdá.
Re: Re: Žeň technologií
Jiří Petráš,2022-08-31 13:37:22
Jak ohledně prostoru?
Já to chápu jako úsporu materiálu na stavbu věže, že ve větších hloubkách, kde už musí být věž moc masivní místo toho stačí použít kotevní lano.
Re: Re: Re: Žeň technologií
Vojtěch Kocián,2022-08-31 15:19:42
V článku se píše, že se jich vejde na stejnou plochu podstatně víc. Přitom to nebude úplně na místě ani ve stálém úhlu k hladině. Většinou samozřejmě budou mít všechny v okolí podobnou odchylku i úhel sklonu, ale je třeba počítat i s nějakým chaosem při nárazovém větru. Úspory materiálu nerozporuji.
Re: Re: Žeň technologií
Mintaka Earthian,2022-08-31 14:12:19
Právě se mi nedaří představit si takové ukotvení na dálku, aby jim to necestovalo, jako obrácené kyvadlo. Snad že by tam poblíž hladiny měli nějakou příhradu, která by to držela od sebe.
Re: Re: Re: Žeň technologií
Vojtěch Kocián,2022-08-31 15:13:55
Na obrázku jsou tři lana tvořící v podstatě jehlan. Jedno nebo dvě budou vždycky volnější nebo dokonce prověšená. úplně fixní to nebude, ale daleko to určitě neodcestuje, pokud to s sebou nepotáhne i ten betonový blok sedící na dně.
Re: Re: Re: Re: Žeň technologií
Josef Hrncirik,2022-08-31 20:43:24
Contrarevoluční coaxiální antirotace při 400 m velikosti dá 40 MW, oproti klasice velikosti 242 m s 16 MW.
Protékaná plocha má ale blbnout na qua drát, tj. místo 16 MW by MONSTRUM mělo dát spíše až 44 MW/osu tj. i 88 MW řekněme při větru 7 m/s. Jaký průřez tedy musí důmyslný rytíř Don Quijote de la Manch profukovat bočním fukem?
Re: Re: Re: Re: Re: Žeň technologií
Josef Hrncirik,2022-08-31 20:54:52
2 x mi vyšlo min. 64 ha. ha ha ha.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Žeň technologií
Josef Hrncirik,2022-09-01 08:12:48
Pak jsem si uvědomil, že se to nehýbe rychlostí c, ale jenom v, tj. E = 1/2.mv2, nikoliv na tričkách uváděných mc2.
Takže lopatek bude min. 128 ha, ev. 3x tolik (ala trojlistá vrtule = 384 ha.
To bude vydatná PV!
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Žeň technologií
Vojta Ondříček,2022-09-01 15:16:20
Ono je to ještě podstatně horší.
U tohoto "geniálního" tvaru rotoru opisují lopatky povrch pomyslného kužele, takže se to blíží principu darrieusova rotoru. No a ten má podtatně menší účinnost, než nám známé tří-lopatkové rotory, které docíli až 35% sklizně větrné úrody. P_vítr = A-eff * v^3 * M /2 [m² * (m/s)^3 * kg/m³ * 0,5] jak znnámo. A hmotnost atmosféry je závislá na tlaku vzduchu, normálně zhruba 1,22 kg/m³.
Nehledě na na síle větru závislém náklonu oné konstrukce.
Dále, ten tubus má mít délku kolem stovky metrů a tím i vnitřní hřídel, která musí být v určitých odstupech uložena v ložiscích, protože jde o protiběžné rotory je nezbytná převodovka a nebo dva generátory. Točivý moment celého zařízení nebude přesto nulový a musí být zachycen kotevními lany. Ta lana potřebují "pérování" neboť se celá konstrukce bude "houpat" ve vlnách a bez odpérování by "škubala" lany.
No a nakonec, citlivé zařízení, jakým generátory, elektrické zařízení a rotační mechanika jsou, se nalézají pod hladinou moře v prostředí 100% vlhkosti. Brrr. A to se týká i nelehkého přístupu k servisu zařízení.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
