Bioadhezi zprostředkovávají ultrazvukem indukované mikrobubliny. Kredit: Zhenwei Ma.

Již první z kanadských lepidel zmiňovaná na stránce OSEL (zde) se honosí lepší adhezi, než všechny stávající hydrogelové preparáty. Údajně má znamenat soumrak chirurgických svorek a stehů. I kdyby se taková představa ukázala být předčasnou, možná by nynější lepivá super-novinka mohla vyřčené přání přece jen posunout realitě o něco blíž.

Tak jako mnoho jiných kolektivů se i Liova parta snažila vyřešit problém bioadheziv nedržících dobře na mokrých površích. Jejich objev ale tak trochu spadá do skupiny těch náhodných. Jak Zhenwei Ma (první autor studie) říká: "Byli jsme překvapeni, když jsme zjistili, že pouhým hraním si s ultrazvukovou intenzitou můžeme velmi přesně řídit lepivost adhezivních obvazů na mnoha tkáních"...

Kanadským Asiatům se ve spolupráci s evropskými fyziky Outi Supponen a Claire Bourquard z Ústavu dynamiky tekutin na ETH Zurich podařilo pomocí experimentů zjistit, co za efektem ultrazvuku stojí. Jsou to vznikající a vibrující mikrobublinky. Ty pak běžná adheziva vtlačují hlouběji do tkání a navozují jejich mocnou lepivost. Kavitace vtlačuje molekuly primeru do mezer mezi buňkami a dochází k mechanickému spojení kotev a silné adhezi hydrogelu s tkání (bez nutnosti chemické vazby).

Poznatek byl zveřejněn v časopise Science. I když jsou výsledky presentovány na tkácních pokusných potkanů, nikdo nepochybuje, že se jednoduchá a levná technika rychle rozšíří do praxe na klinikách. Nejbližší uplatnění má najít v opravách pošramocených tkání, při terapii rakoviny a jako úprava spolehlivě držících náplastí a obvazů na kůži a umožňujících přesné lokální dávkování léků.

Literatura

Zhenwei Ma et al, Controlled tough bioadhesion mediated by ultrasound, Science (2022). DOI: 10.1126/science.abn8699