Kandidát na kráter Nadir. Kredit: Nicholson et al. (2022), Science Advances.

Nejmladší masové vymírání se na Zemi odehrálo asi tak před 66 miliony let. A stále je to horké téma. Když se zrovna nedohadují příznivci zkázy meteoritem v Chicxulubu s fanoušky zničení trapovým vulkanismem v Dekkánu, tak se hraje o počet meteoritů a příslušných kráterů, které měly ukončit slovutné období křídy.

Pamětníci si možná vzpomenou na bizarní případ údajného kráteru Šiva, který v roce 1997 „objevil“ indický paleontolog Sankar Chatterjee v Indickém oceánu, u západního pobřeží Indie. Jde o gigantickou strukturu o průměru asi 500 kilometrů, která, pokud by byla kráterem starým 66 milionů let, by nepochybně sehrála zásadní roli ve zkáze na konci křídy. Potíž je v tom, že neexistuje jediný pořádný důkaz, že Šiva je kráterem z konce křídy. Nemluvě o tom, že vlastně ani nemá tvar kráteru.

Uisdean Nicholson. Kredit: Heriot-Watt University.

Do debaty o kráterech na konci křídy teď rázně vstoupil Uisdean Nicholson z britské Heriot-Watt University v Edinburghu se svými kolegy. Díky analýzám seismických vln objevili strukturu, podle nich zřejmě kráter, o průměru minimálně 8,5 kilometrů, která se nachází na mořském dně nebo přesněji řečeno cca 300-400 metrů pod mořským dnem, u pobřeží Guineje v západní Africe. Kráter pojmenovali Nadir, podle podmořské hory, která se nachází asi 100 kilometrů na jih.

Logo. Kredit: Kredit: Heriot-Watt University.

Nicholson s kolegy zvažovali různá vysvětlení a jsou přesvědčeni, že je to impaktní kráter. Podle nich tam dopadlo těleso o velikosti kolem 400 metrů, zhruba jako třeba známá planetka (101955) Bennu, které proletělo asi 800 metry vody a pak narazilo na mořské dno. Pokud jde o datování, prozatím určili, že k tomu došlo na konci křídy, s přesností asi na 1 milion let. Pro upřesnění stáří a potvrzení, že jde o kráter, bude nutné na daném místě vrtat.

Jaké mohl mít takový impakt důsledky? Oproti gigantickému nárazu v Chicxulubu pochopitelně mnohem menší. I tak by ale široké okolí pořádně zdevastoval. Badatelé odhadují, že mohl rozpoutat zemětřesení o síle přes 6,5 stupňů Richterovy stupnice a vlny tsunami o výšce kolem 900 metrů.

Pokud se existence i datování kráteru Nadir potvrdí, mohlo by to znamenat, že se planetka, která zasáhla Zemi na konci křídy, během svého pádu rozlomila na dva, možná i větší počet kusů. Také mohlo jít o dvojici planetek, případně více planetek, které putovaly vesmírem společně, například kvůli předešlé srážce či nestabilitě v hlavním pásu planetek. Významné je také to, že doposud známe jen méně než 20 kráterů, kdy planetka dopadla na Zemi do moře. Každý nový by proto měl značnou vědeckou hodnotu.

Literatura

IFL Science 18. 8. 2022.

Science Advances online 17. 8. 2022.