Molekulou, jež nás ukládá k spánku, je adenosin.

Americký psychiatr Robert W. Greene z The University of Texas Southwestern Medical Center v Dallasu spolu se svými pracovníky zkoumal, co se děje v mozku, když delší dobu bdíme a zaměstnáváme mozkové závity. Zjistil, že se neurony v některých částech mozku reagují na únavu zvýšenou produkcí adenosinu a to utlumí jejich funkce. Tato centra mají za úlohu udržovat v bdělém stavu celý mozek, a proto se dostaneme do celkového útlumu ( = chce se nám spát).
Greena zajímá tento problém s ohledem na pacienty trpící nespavostí. Jako psychiatr ví, že nespavost trápí i pacienty trpící depresemi, schizofrenií či posttraumatickým syndromem.
„Jakmile zjistíme, co stojí v pozadí našeho usínání, můžeme začít hledat příčiny toho, proč někdo spát nemůže,“ vysvětluje Greene.

A tady je jeho protivník – kofein brání dlouhodobě zatíženým mozkovým buňkám některých mozkových center vyrábět adenosin.

Greene a jeho spolupracovníci také zjistili, že kofein dokáže potlačit produkci adenosinu u nervových buněk, jež dlouho a vydatně pracovaly. To je zřejmě i způsob, jakým nás kotlík čaje nebo kafe udrží v bdělém stavu i když tělo žadoní po schrupnutí.
Greene už dříve odhalil v adenosinu „únavový faktor“. Zjistil, že nadměrná produkce adenosinu v mozku vede k pocitu vyčerpání. Teď ale odhalil v adenosinu molekulu, která nám dává dobrou noc.

„Čím déle nervové buňky pracují, tím více adenosinu se z nich uvolní. Jak se adenosin hromadí, tím silněji tlumí aktiviu buněk. Je to jako kdyby adenosin říkal neuronům: kluci, už jste se dost napracovali a teď je část zvolnit a trošku si odpočinout,“ přibližuje úlohu adenosinu Greene na universitním webu. „Když se s tímhle adenosinovým pojistným systémem něco pokazí, začne nás trápit nespavost.“
Výsledky Greenopva výzkumu zveřejnil vědecký časopis Neuron.

Pramen: Neuron, The University of Texas Southwestern Medical Center