Zdánlivá trajektorie objektu ʻOumuamua. Kredit: Tomruen / Wikimedia Commons.

Dneska nám to přijde jako příběh z předaleké galaxie, kde lidé měli jen nějaké úsměvné patálie. Ale není to tak dlouho, co jsme prožívali nadšení z mezihvězdných objektů ve Sluneční soustavě. V roce 2017 přišel šokující objev mezihvězdného tělesa 1I/ʻOumuamua, v roce 2019 byla objevena mezihvězdná kometa 2I/Borisov. V obou případech mnozí litovali, že nemáme prostředky a vlastně ani technologie, abychom tyto mezihvězdné „posly“ pronásledovali a třeba se i pokusili odebrat nějaké vzorky.

Avi Loeb.

Kredit: Harvard University.

V současnosti jsme svědky dalšího šoku. Stále více to vypadá, že se jsme se za objekty ʻOumuamua ani Borisov vlastně honit nemuseli. Je totiž pravděpodobné, že už 8. ledna 2014 spadl další mezihvězdný objekt přímo na Zemi, do Tichého oceánu v bezprostřední blízkosti Papui-Nové Guineje. Stačí ho najít a dostaneme se k prvním mezihvězdným vzorkům v historii. Podmořská expedice nebude snadná, ale případný výtěžek v podobě vědeckého poznání a prestiže by byl astronomický.

Jde o objekt známý jako CNEOS 2014-01-08. Měl by mít tak asi půl metru v průměru a jeho mezihvězdný původ jako první objevili Amir Siraj a Avi Loeb z amerického Harvardu, což, upřímně řečeno, není žádné překvapení. Loeb, zkušený odborník a popularizátor, si v posledních letech poněkud pošramotil pověst vášnivou obhajobou představy, že mezihvězdné objekty, jako ʻOumuamua nebo Borisov, jsou umělého původu. Nicméně nebo spíše naštěstí, v případě objektu CNEOS 2014-01-08 drží Loeb (zatím) jazyk na uzdě a neoznačuje ho za ztroskotanou mimozemskou sondu.

Kometa Borisov, prosinec 2019. Kredit: NASA, ESA, and D. Jewitt (UCLA) / Wikimedia Commons.

Siraj s Loebem analyzovali dostupná data o trajektorii objektu CNEOS 2014-01-08 a dospěli k závěru, že zřejmě přiletěl z mezihvězdného prostoru. Jejich analýza má ale háček. Je postavená na údajích amerického špionážního satelitu, který monitoruje vojenské aktivity na Zemi. Problém spočívá v tom, že detaily o provozu a pozorováních satelitu jsou přísně tajné. Pentagon nechce, aby se vědělo, jaké jsou reálné možnosti jejich satelitů. Bez informací o zmíněném satelitu je ale studie Siraje a Loeba na vodě. Proto zůstává v podobě rukopisu a ještě ani neprošla recenzním řízením.

Letos v dubnu se ale stalo něco, co tento bizarní příběh přeřadilo na vyšší obrátky. Joel Mozer, hlavní vědec velitelství vesmírných sil USA Space Operations Command, zřejmě analyzoval utajovaná data, o která jde v případě objektu CNEOS 2014-01-08, a zveřejnil oficiální vyjádření, v němž „potvrzuje, že parametry dráhy objektu, které byly poskytnuty NASA, jsou dostatečně přesné na to, aby mohly potvrdit mezihvězdnou trajektorii objektu“.

Možnosti publikace zmíněné studie to příliš neovlivní, ale pro Siraje s Loebem to bylo dostačující pro zahájení příprav na pátrání po objektu CNEOS 2014-01-08. Jsou přesvědčeni, že na základě dostupných údajů a pozorování mohou zúžit oblast Tichého oceánu pro pátrání na pouhých 10 krát 10 kilometrů. Přitom by mělo být výhodou, že dotyčný meteorit je zřejmě magnetický. To usnadní jeho hledání, které ale stejně bude velmi obtížné. Kdyby uspěli a něco mezihvězdného našli, ať už to bude cokoliv, bude to životní úspěch a fantastický objev. Držme jim palce.

Video: Interview: Oumuamua, Aliens and Astrophysics with Dr. Avi Loeb

Literatura

Universe Today 3. 8. 2022.