Vagon s technologií CO2Rail. Kredit: CO2Rail / University of Sheffield.

V poslední době si stále více pozornosti získávají technologie přímého lapání oxidu uhličitého z atmosféry. Jedna z úplně nových poněkud překvapivě sází na železnici. Společnost CO2Rail vyvíjí speciální železniční vozy, které bude možné připojit k vlakovým soupravám. Budou využívat energii chytrého brždění (regenerative braking) k lapání oxidu uhličitého z atmosféry.

Peter Styring. Kredit:

University of Sheffield.

Ve světě již jsou k vidění zařízení pro pohlcování oxidu uhličitého. Obvykle zabírají kus země a bývají poháněné obnovitelnou energií, solární nebo třeba hydrotermální. Velké vrtule a filtrační systémy spotřebují poměrně dost elektřiny. Technologie CO2Rail na to jde jinak. Vagóny prostě jezdí po kolejích, takže žádný další prostor prakticky nepotřebují. Energii těží chytrým bržděním a ukládají si ji do baterií, které si vezou s sebou. Velkou výhodou jedoucích vagónů je, že mohou získávat vzduch procesem typu „ramjet“ a nepotřebují tím pádem vhánět vzduch pomocí vrtulí.

Logo. Kredit: University of Sheffield.

Když se vzduch dostane do vagonu s technologií CO2Rail, vstupuje do velké válcovité sběrné komory. Tam je chemicky oddělen oxid uhličitý a uložen v zásobníku s kapalinou. Do atmosféry se pak vrací vzduch zbavený oxidu uhličitého. Pokud jde o pohon této technologie, brždění je výtečná volba. Každé brždění typického vlaku vytvoří tolik energie, že by to stačilo na 1 den pro 20 domácností. V současné době se tahle energie „vypaří“ pryč v podobě tepla. Tak proč ji nevyužít?

Vedoucí výzkumu, který je za konceptem technologie CO2Rail, Peter Styring z britské University of Sheffield, je přesvědčený, že lapání oxidu uhličitého pomocí vlaků může vést k pohlcení zajímavého množství tohoto skleníkového plynu při mnohem nižších nákladech. Styring odhaduje, že jejich technologie má potenciál v roce 2030 pohlcovat 0,45 gigatuny CO2 ročně, v roce 2050 2,9 gigatun a v roce 2075 7,8 gigatun CO2 za rok. Jeden železniční vagon s technologií CO2Rail by přitom měl ročně zvládnout 3 tisíce tun CO2. Bonusem je cool vzhled vagonů s technologií CO2Rail, který dodá celé vlakové soupravě příchuť budoucnosti.

Společnost Climeworks nedávno spustila na Islandu největší zařízení pro lapání oxidu uhličitého na světě, zvané Orca. Je výkonné, ale jeho provoz je poměrně nákladný. Climeworks by rádi srazili cenu za 1 tunu polapeného plynu na 100 dolarů. Technologie CO2Rail by to měla zvládnout při ceně 50 dolarů za 1 tunu. Styringův kolega Geoffrey Ozin z kanadské University of Toronto předpovídá, že by se CO2Rail mohl stát prvním projektem lapání oxidu uhličitého, který dosáhne megatunové a pak i gigatunové úrovně. Jak se zdá, vlaky půjdou po krku atmosférickému skleníku.

Video: CO2Rail - Pitch Deck

Literatura

New Atlas 20. 2. 2022.

Joule 6: 1368–1381.