Záhy po konci nejmladší doby ledové se ve světě začínají objevovat složitěji uspořádané lidské společnosti. Bývalí lovci a sběrači přecházejí na zemědělství, objevují se první města a lidská civilizace rozkvétá jako nikdy předtím. Jaké faktory ale hrály klíčovou roli v tomto dechberoucím dramatu lidské historie?
Harvey Whitehouse z britské University of Oxfrod s početným týmem kolegů využili databázi pozoruhodného projektu Seshat: Global History Databank, která zahrnuje dostupná data historiků, archeologů a dalších odborníků o dávných lidských společnostech a jejich prostředí, od prvních známých společností až po počátek moderního věku, tedy zhruba za období posledních 10 tisíc let.
Badatelé si vytipovali 17 různých faktorů, které v průběhu historie ovlivňovaly sociální a politické uspořádání lidských společností. Poté zjišťovali, které z těchto faktorů mají největší vliv. Analýzy jim nakonec předhodily překvapivě jednoduchou síť vztahů, která do značné míry vysvětluje historii posledních 10 tisíc let. Význam má přechod na zemědělství a s ním spojená vyšší produkce potravin, naprosto zásadní jsou ale vojenské inovace a s nimi související intenzita válčení.
Když se na data podívali detailněji, zjistili, že úplně největší vliv na strukturu lidských společností měly dvě klíčové inovace vojenských technologií – železné zbraně a jezdectvo. Právě tyto dva vynálezy jsou těsně spojené se vznikem prvních „makrostátů“ (s územím přes 100 tisíc kilometrů čtverečních) v prvním tisíciletí před naším letopočtem, které se objevily v Mezopotámii a v Egyptě. Historie se ale nezastavila.
Whitehouse a jeho spolupracovníci došli k závěru, že se ve všech klíčových oblastech Eurasie objevily „megaříše“ o rozloze přes 3 miliony čtverečních kilometrů zhruba 3 až 4 století poté, co se tam zavedlo jezdectvo. Po této „revoluci železa a jízdy“ zůstávala velikost říší víceméně stabilní asi 2 tisíce let. Změnu přinesla až „revoluce střelného prachu“, která prolomila limity velikosti říší. Autoři studie přitom upozorňují, že to opět trvalo asi 300 až 400 let, než po objevení účinného vojenského využití střelného prachu povstaly evropské koloniální mocnosti.
Video: Why Facts Don't Unify Us | Harvey Whitehouse
Literatura
Lidská nezištnost má kořeny ve válkách
Autor: Jaroslav Petr (08.06.2009)
V lásce a válce je dovoleno vše
Autor: Tomáš Ditrich (07.09.2011)
Vyrostla naše civilizace z krve lidských obětí?
Autor: Stanislav Mihulka (05.04.2016)
Kde sa berú zlí ľudia?
Autor: Matej Čiernik (02.05.2017)
Proč se lidé zabíjejí: Války a vraždy pod lupou
Autor: Pavel Houser (21.06.2017)
Brutální válku šimpanzů v Gombe poháněla touha po moci, ambice a žárlivost
Autor: Stanislav Mihulka (23.04.2018)
Pravděpodobnost války
Autor: Josef Pazdera (22.09.2019)
Posttraumatická stresová porucha a válečné konflikty
Autor: Miloslav Pouzar (05.04.2022)
Kde domov tvůj, Avare?
Autor: Dagmar Gregorová (27.04.2022)
Diskuze:
Zajímala by mě argumentace
D@1imi1 Hrušk@,2022-07-07 09:28:06
Zajímala by mě argumentace, jakým mechanismem by ty některé inovace měly ovlivňovat velikost říší. Podle mého názoru má limitující vliv na velikost říší pouze rychlost dopravy a její ekonomická náročnost. Těžko lze spravovat území, po kterém nemůžete efektivně přepravovat informace, vojsko a zboží/zásoby/daně. Např. v Římské říši dopravu umožňovalo Středozemní moře a síť silnic.
Pokud jde o železné zbraně - ty měly přinést změnu v čem konkrétně? Bronz vytvrzený kováním je relativně velmi pevný (přitom není křehký). Kvalita bronzových zbraní byla zhruba srovnatelná s kvalitou železných starověkých zbraní. Co vím, výroba železa byla známa dlouho před dobou železnou, ale železo se prosadilo až v momentě, kdy začaly být nedostupné suroviny pro výrobu bronzu. Železo znamenalo spíše ekonomickou než technologickou výhodu. Navíc z bronzu/železa se přeci nevyráběly jen zbraně, ale celá řada dalších nástrojů i součástí dopravních prostředků! Jakým mechanismem by tedy měly zrovna železné zbraně změnit strukturu společnosti?
Pokud jde o palné zbraně, ty strukturu společnosti skutečně ovlivnily. Šlechtici přestali být elitními bojovníky a armády začaly být závislé především na mase neurozených prostých vojáků. Ale koloniální mocnosti? Ty přece vznikly hlavně díky střetu novověku s kulturami na úrovni středověku nebo doby kamenné, které neměly šanci vzdorovat. A opět byly závislé na efektivní námořní dopravě a brzy také železnici.
Re: Zajímala by mě argumentace
Marcel Brokát,2022-07-08 10:40:45
Argumentem proč je dostupnost železa (převedeno ekonomika železa) na zeměkouli. Je několikanásobně vyšší než suroviny jako měď a cín. Navíc ke zpracování železného výrobku nejsou třeba 2 prvky, které se vlastně ani většinou nevyskytují pohromadě. I metalurgie železa je jednodušší pro zachování požadovaných parametrů. Takže významně jednodušší dostupnost suroviny na zbraně = více vrstev obyvatel ozbrojených, zvýšení schopnosti bránit se svévolnému útoku panstva atd ... masovější a rychlejší možnost vyzbrojování obyvatel ... je jasné, že to musí změnit uvažování a následně strukturu společnosti. Taktika jednání, analýza silové převahy nepřítele .... všechno tím souvisí ...
Re: Re: Zajímala by mě argumentace
D@1imi1 Hrušk@,2022-07-08 13:03:20
Metalurgie železa rozhodně není jednodušší než metalurgie bronzu. A přesně z toho důvodu lidé bronz využívali jako první, pokud měli k dispozici zdroj mědi a cínu. Když zdroje vyschly, museli hledat náhrady a učit se technologicky složitější metalurgii železa.
Moje otázka zněla, proč by zrovna železné ZBRANĚ měly být tím hlavním rozdílem. Ze železa se vyráběly zemědělské nástroje, řemeslné nástroje, důležité komponenty povozů, postrojů a lodí...
Analogicky bych mohl tvrdit, že spalovací motory změnily společnost hlavně tím, že umožnily výrobu tanků, stíhaček a bombardérů. A ignoroval bych využití v dopravě, v zemědělství a při těžbě surovin.
Re: Re: Re: Zajímala by mě argumentace
Pavel 1,2022-07-09 00:45:18
Jestli se zde dá použít nějaká analogie, tak leda ta archeologická o pazourku, který se zcela určitě nepřestal těžit kvůli tomu, že došel. To samé platí pro bronz. Tvrzení, že "zdroje cínu a mědi vyschly" vyvozujete z čeho?
Jak píše předřečník, rozhodujícím faktorem je podstatně větší dostupnost zdrojů železa a tedy i mnohem větší množství železných zbraní, z čehož plyne větší a lépe vyzbrojená armáda, a díky koním i mobilnější, z čehož zase plyne větší říše. Což ostatně z článku vyplývá, autoři stanovili kdy a kde dochází k významný změnám, např. tvorbě velkých říší a zjišťovali co k tomu bylo k dispozici - prostě korelace. Mimochodem ohledně zemědělství máte poněkud naivní představy. Kov (ať už jakýkoliv) byl velmi dlouho luxusní zboží, kterým se pro obyčejně zemědělce neplýtvalo. V zemědělství se využíval jen na srpy. S rozličnějšími a sofistikovanějšími nástroji v zemědělství přišli až Keltové. Do té doby se v zemědělství udála jediná významnější změna (v kontextu Evropy), ze žďáření se přešlo na střídání (dvojpolní) osevních ploch. Pak zase až v ranném středověku se přešlo na trojpolní střídání osevních ploch.
Re: Re: Re: Re: Zajímala by mě argumentace
D@1imi1 Hrušk@,2022-07-09 12:38:44
Ano, to jsem z článku pochopil, že vycházeli hlavně z korelací. A korelace není kauzalita. Korelovat můžou jevy, které nemají žádnou příčinnou spojitost. A pokud příčinnou spojitost mají, nevypovídá korelace o tom, který jev je příčinou a který následkem.
Viz:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Korelace
https://cs.wikipedia.org/wiki/Korelace_neimplikuje_kauzalitu
Postavit obrovskou, třeba milionovou armádu můžete, i když vojáky vybavíte klacky a kameny. Zvláště když protivník žije ve stejné době a je tudíž na podobné technologické úrovni. Pevná dlouhá tyč je pořád velmi efektivní smrtící zbraň. A ruční praky k metání kamenů se ve válkách používaly soustavně od pravěku až do středověku. Dokonce římští legionáři měli prak jako běžnou součást osobní výbavy. Ne, kovové zbraně opravdu nejsou primárním limitujícím faktorem velikosti armád. Milionovou armádu ale postavit NEMŮŽETE, pokud ji nejste schopen zajistit logisticky. A je jedno, jestli ti vojáci mají jako primární zbraň klacek, chopeš, oštěp a nebo útočnou pušku. Pokud je nenakrmíte, nenapojíte, nezajistíte spotřební materiál a munici, zhroutí se ta armáda i bez nepřítele za pár týdnů.
Logistika armád je pak závislá na dopravních prostředcích a na ekonomice. Čím výkonnější ekonomika, tím výkonnější armádu může živit. Čím efektivnější doprava, tím větší území můžete využít pro zásobování svojí armády a zároveň můžete rychleji přesouvat svoje jednotky.
A největší výhodou jízdních armád bylo to, že se dokázaly rychle přesouvat na nová území, vyžrat tam místní zdroje a táhnout zase dál, kde ještě vyžřáno nebylo. Takhle fungovali Hunové, Mongolové i Svatá říše římská v době falcovního správního systému.
Korelace mezi zavedením železa a změnou uspořádání společností může souviset se zbraňovými inovacemi a stejně tak může souviset s inovacemi v dopravě a "civilní" ekonomice. Korelace se zavedením železa míru vlivů těchto oblastí nijak nedokazuje.
O kontextu Evropy se nebavím, bavím se samozřejmě o civilizacích, které přešly od bronzu k železu jako první. Ty se nenacházely v Evropě, nýbrž ve středomořském prostoru ve 12. století př. nl.
A z čeho vyvozuji, že vyschly zdroje kovů pro výrobu bronzu? V první řadě slovo "vyschly" píšu pro zjednodušení. Ne, že by zdroje nebyly žádné, ale byly špatné dostupné a drahé. To stačí k tomu, aby se intenzivně hledaly náhrady a skončilo se u železa. S mědí by nebyl problém, měď se během celého starověku masivně těžila na Kypru (odtud latinský název mědi - cuprum). Horší to bylo s cínem, ten se dovážel z asijského prostoru po obchodních trasách vedoucích přes mezopotámii. V první polovině 12. století př. nl. došlo k masivnímu kolapsu všech civilizací ve středomořském prostoru i v mezopotámii. To obchodní trasy narušilo a nabídka najednou nebyla schopna uspokojovat poptávku po cínu. Bez stabilních civilizací není možné zajistit na obchodních trasách bezpečnost. Obchodní karavany jsou lákavým měkkým cílem, který nájezdníkům poskytuje bohatou kořist. Na takhle dlouhé trase v neklidné době by byl dálkový obchod extrémně rizikový. To byl obrovský tlak na dostupnost a cenu cínu ve středomořském prostoru. A ve stejném století končí doba bronzová a začíná se s masivní výrobou železa. Náhoda? Příčina? Následek? To je na vás.
Po zklidnění situace se mohl dálkový obchod s cínem znova rozběhnout, ale pokud už si lidé technologicky náročnější výrobu železa osvojili, neměl by návrat k bronzu přínos.
Vy i autoři článku zřejmě zastáváte axiom, že zbraně tvoří civilizaci. Jiní jsou dogmaticky přesvědčeni o opaku, že civilizace na zbraních nejsou závislé. Oba přístupy odpovídají rčení: "Přání otcem myšlenky." Mě ale zajímají reálné mechanismy, ty jsou komplexnější, méně černobílé a článek se jich dotknul velmi povrchně. Korelace není kauzalita.
Re: Re: Re: Re: Re: Zajímala by mě argumentace
Pavel 1,2022-07-09 21:21:39
Jinými slovy archeologii rozumíte jako koza petrželi (Snažit se vydedukovat nějakou kauzalitu po dvou, třech či čtyřech tisících letech, kdy písemné záznamy na dané téma neexistují o ústních svědectvích nemluvě, opravdu ale opravdu nelze. Věda závislá na žalostných zlomcích hmotné kultury jako archeologie se většinou při tvorbě hypotéz na nic jiného než na korelace spolehnout nemůže.) přičemž korelacemi se oháníte sám, a to ještě nikoli na základě faktů ale jen a pouze na základě nesmyslných dojmů vyplývajících ze znalosti historie na úrovni ZŠ (viz váš domnělý nedostatek surovin k výrobě bronzu, nebo jak to vypadalo s obchodními cestami během invaze mořských národů do východního středomoří, atd.)
Kde jste přišel na to, že je tady nějaký "axiom o vlivu zbraní" na vznik civilizace, či dokonce, že někdo jiný je "dogmaticky" přesvědčen o opaku. To jsou zase opět jen a pouze vaše dojmy, kterých byste se nedopouštěl, kdybyste čtení článku věnoval pozornost. Za prvé nikde se v článku (ani já to nezmiňuji) nepíše o "vlivu zbraní na vznik civilizace" ale jen o vlivu některých inovací (včetně vojenských) na STRUKTURU společnosti, (např. jak píše v článku změny v rozloze jednotlivých prvotních států), a za druhé, (jak se opět jasně v článku píše) neřešili jen zbraně ale jasně je zde zmíněn ohromný vlivu vzniku zemědělství jako takového. Dále bych Vám doporučil si zjistit jakým způsobem probíhalo "zásobování" starověké nebo i středověké armády (viz pojem špízování) nebo jakým způsobem by si asi starověká armáda vyzbrojená jen praky poradila s ve starověku tak běžnou věcí jako je obléhání opevněného města.
Závěr tedy zní, jestli je tedy něco na někom, tak je leda na vás abyste si doplnil vzdělání, pokud chcete sofistikovaně diskutovat na dané téma.
trochu složitější
Jindřich Rácek,2022-07-06 23:39:31
Souhlasím s připomínkami předchozích debatérů - výhoda železných zbraní a jezdectva ještě nezaručovala stoprocentní úspěch a z něj plynoucí jakýsi rozvoj společnosti. Obávám se, že to byla jedna z akademických studií, notně od reality vzdálená, nejspíše ovlivněná současnou situací. Bude to něco jako sociální Darwinismus nebo teorie sobeckého genu.
Vždyť majitel přísně střeženého tajemství výroby železa a železných zbraní, včetně bojových vozů, opatřených železnými kosami na kosení nepřátel v boji, chetitská říše, přes určitou dobu úspěchů, přetrval jen zlomek doby svých nepřátel. A Čína, kde byl nejen vynalezen střelný prach a dělostřelectvo, ale i první bojové rakety, nakonec do doby, kdy přistoupila na určitou spolupráci se západem, rozhodně i při své velikosti, ekonomickém potenciálu a lidnatosti ve 20. století rozhodně nebyla tahounem světového dění, nebýt na správné straně v 2. světové válce, jí hrozil zánik v říši japonské, o předcházejících prohrách v opiových válkách nemluvě.
Tato studie je jen dokladem omezenosti v našem prostředí již nechvalně známého materialistického přístupu k realitě, která opomíjí myšlenkový a ideový svět, redukuje dění na pár "hybatelů". Následky takových přístupů vedou jen k černobílému vidění světa, ztrátě morálky a k defétismu občanů k dění, které mohou ovlivnit jen málo.
Ostatně již výsledek studie vyvolává jisté pochybnosti o její kvalitě. I lidé a jejich různé seskupení (rodiny, rody, kmeny atd.) bojovaly spolu dávno před vznikem zemědělství a před mnohem pozdějším vynálezem železa. Celá řada objevů posouvala lidskou společnost dále, i když jednotlivé skupiny nedosahovaly tak rozsáhlých držav. Opomíjet etapy jako ochočení hlavně psa, objevy bumerangu, oštěpu, luku, domestikace hospodářských zvířat, výroba obleků kožených i tkaných, vynález keramiky, člunů, vorů a lodí, vynález bronzu - bez těchto prvků by se lidstvo nedostalo na dnešní úroveň. A to nemluvím o chabé znalosti předcházejících období - rozsahy neolitických a eneolitických společností (viz krétská a mykénská kultura, ale o jiných jen evropských kulturách víme velmi málo, známe různá naleziště, ale jinou věcí je z nalezených artefaktů se pokoušet rekonstruovat jejich vzájemný vztah). A v době bronzové, to je můj názor, který by si asi žádný prehistorik nedovolil formulovat, zřejmě existovaly již docela velké státní útvary - i u nás.
Celá studie je postavená tak, že díky některým nezvratným faktům bohužel jí unikne nominace na IG Nobel. Škoda.
Rím, Inkovia
Rio Malaschitz,2022-07-06 22:02:58
Staroveký Rím ešte nepoznal strelný prach a jeho rozloha bola 1.9 milióna km štvorcových. A v dobe najväčšej populácie v nej žil každý štvrtý pozemšťan. V podstate sa rozšírili kam im to príroda dovolila - ďalšie rozšírenie hociktorým smerom by prinieslo vyššie náklady ako príjmy. A pochybujem, že by to nejako zvlášť súviselo s jazdectvom.
A podobne aj Ríša Inkov. Ktorá ani nepoznala kovy a jazdectvo.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
