Když se nedávno ukázalo, že tuková tkáň obsahuje kmenové buňky, způsobilo to velké pozdvižení. Mezi vědci zavládl optimismus, protože tím pádem, obtížně získatelných drahocenných buněk k pokusům a léčbě chorob, má vzhledem k postupující obezitě, celá řada z nás, habaděj. Značná část odborníků neodolala pokušení a začala pátrat po tom, jak ze „špeku“ získat co nejvíce zmíněných kmenových buněk.
Jeremy Mao z Illinoiské university v Chicagu se ale rozhodl udělat pravý opak. Možná si vzpomněl na pořekadlo, že ženská krása je jen vhodně uložený tuk, a jal se z kmenových buněk dělat buňky tkáně tukové.
Použil k tomu lidské kmenové buňky a přinutil je aby se rozrostly a změnily v tukovou tkáň. Pravda, nenechal je růst jen tak, bezcílně, ale připravil jim jakési „lešení“. Díky této podpůrné kostře,vyrobené z biologicky snášenlivého materiálu, se buňky množily do předem zvolených tvarů. Útvar vzniklý z takto vypěstované tukové tkáně již Mao stihnul odzkoušet na myším modelu. Posloužily mu k tomu oblíbené myši s nabouraným imunitním aparátem Takové myši nejsou schopny reagovat na cizorodý materiál, a neodhojují xenotransplantáty (tkáně jiného živočišného druhu). Tak mohl Mao odzkoušet, jak se jím vykultivované útvary z lidských buněk budou chovat po přenesení do živého organismu. Nedálo se nic mimořádného a implantáty si držely velikost i tvar.
Soudí se, že Implantáty narostlé z kmenových buněk budou moci poskytnout bezpečnou alternativu silikonových implantátů. Ty, jak známo, po nějaké době zmenší svojí velikost o 40 – 60%. Je to tím, že neudrží svůj původní tvar a takzvaně se „roztečou“.
Nemusí se ale jednat jen o prsní implantáty. Použití by mělo být široké, už proto, že chirurgické rekonstrukce úspěšně používají tukovou tkáň již dlouho. Nyní bude možno takové rekonstrukce provádět i u pacientů u kterých, jak se říká, není kde brát. Největší výhodou nové metody by měly být estetické výsledky takové léčby. Kosmeticky vzato, většinou se jedná o vysprávky „propadlin“, které vznikly jako následek úrazu, nebo jsou připomínkou chirurgické léčby rakoviny prsu,.... V těchto případech se již výplň vlastní tukovou tkání provádí. Zavedením nové metody by ale měly být výsledky nesrovnatelně lepší, protože se do dolíků již nebude „cpát“ tuková tkáň bez ladu a skladu, a jen podle zkušeností toho kterého operatéra. Kultivace tukové tkáně umožní, že na potřebné místo se bude vkládat vycpávka narostlá do předem zvolených tvarů. Buňky se budou kultivovat na „lešení“ z hydrogelu ( biodegradovatelný polymer) a výsledný tvar bude možno zhotovit s milimetrovou přesností.
Autor celého projektu Dr. Mao k tvorbě tukové tkáně používá mezenchymální kmenové buňky - buňky izolované z kostní dřeně. Jsou to buňky schopné dát vznik celé škále buněk. Většinou se kostní dřeň a v ní přítomné kmenové buňky zatím používají k tomu, aby daly vznik lymfocytům a vyléčily nemocné leukémií. Tyto kmenové buňky umí dát vznik i jiným strukturám, včetně buněk kosti a tukové tkáně. Aby z nich ale tuková tkáň vznikala, musí se buňkám navodit podmínky, jako to dělá lidské tělo. Mao, který o výsledcích svého pokusu referoval na konferenci pořádané ve Washingtonu před několika dny, Americkou asociací pro pokrok ve vědě, ale nesdělil, jak to přesně dělá. Můžeme se ale domnívat, že k ovlivnění kmenových buněk, aby rostly "správným směrem", používá speciální tkáňové faktory.
Pramen: New Scientist
Diskuze: