Pod studií jsou podepsání jako první autor Avram S. Bukhbinder z UTHealth Houston a jako vedoucí kolektivu Paul. E. Schulz, profesor neurologie na McGovern Medical School. Za vydatné pomoci „cifršpionů“ se vědcům podařilo vyhodnotit rizika výskytu Alzheimerovy choroby u očkovaných proti chřipce a u neočkovaných. Výsledkem sledování rozsáhlého celonárodního vzorku, dospělých Američanů ve věku 65 let a starších, je poznatek, že očkování snižuje riziko rozvoje Alzheimera na několik let. A také že síla ochranného účinku se zvyšuje s počtem let v nichž se osoba nechala vakcinovat.

Několik let probíhající studie Američanů vydala zajímavé svědectví: Zatímco u očkovaných proti chřipce se Alzheimerova choroba projevila u 5,1 % sledovaných, u neočkovaných to bylo 8,5 %. Foto kredit: Unsplash/CC0 Public Domain

Laicky řečeno – vakcinace zabírá podle hesla „čím častěji, tím lépe“. Nejnižší míra rozvoje Alzheimerovy choroby byla totiž u těch, kteří se proti chřipce nechávali bodnout každoročně.

Tím nejdůležitějším poznatkem ale nejspíš bude, že nejde o specifický účinek konkrétní vakcíny proti chřipce, ale že na vině jsou změny v imunitním systému ,které chřipkové infekce doprovázejí. Například takový zánětlivý proces spojený se zápalem plic. Pravděpodobně to jsou změny v chování imunitního systému po prodělané infekci, které stojí za aktivací a zhoršováním Alzheimerovy choroby. Tomu by ostatně nasvědčovaly i slibné výsledky týmů připravujících vakcíny šité na míru konkrétně jen „Alzheimerovi“.

Protože jde o snadno ověřitelný výsledek z veřejně dostupných dat, lze nějaké takzvané „přibroušení tužky“ k získání publikačně zajímavých výsledků takřka vyloučit. Mělo by tedy platit, že osoby s absolvovanou alespoň jednou vakcinační dávkou proti chřipce, mají v porovnání s neočkovanými vrstevníky, o 40 % menší pravděpodobnost, že se u nich během čtyř let Alzheimer projeví.

K podobným závěrům jako Schulzův tým dospěla nedávno i parta Hervé Bercoviera, Charlese Greenblattema a Benjamina Kleina z katedry mikrobiologie a molekulární genetiky Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Rozdíl je jen v tom, že té vyšel ochranný vliv u vakcíny vyvinuté proti tuberkulóze. Mezi vědci roste přesvědčení, že se brzo prokáže i ochranný efekt vakcín proti covid-19. A nejspíš u všeho, co nás je schopno ochránit před vážnějším průběhem infekčních zánětlivých procesů.

Literatura

Avram S. Bukhbinder et al.: „Risk of Alzheimer's Disease Following Influenza Vaccination: A Claims-Based Cohort Study Using Propensity Score Matching“, Journal of Alzheimer's Disease (2022). DOI: 10.3233/JAD-220361