Už dávno nám došlo, že fúzní energie představuje hodně tvrdý oříšek. Vědci a inženýři na ni útočí z mnoha různých stran a ve světě se v bolestech rodí celá řada fúzních technologií. Mezi ty exotičtější a o to zajímavější patří technologie Z-pinch (nebo také zeta pinch). Tyto fúzní systémy využívají inerciální udržení plazmatu, kdy je plazma udržováno svou setrvačností (anglicky inertia), která mu brání v rychlé expanzi, a také svým vlastním elektromagnetickým polem.
Velkou výhodu přístupu Z-pinch je, že fúzní zařízení by teoreticky mohlo být mnohem menší a levnější než v případě masivních tokamaků. Nepotřebuje žádné extrémní magnety nebo lasery. Na druhou stranu, i tato fúzní metoda zahrnuje řadu úskalí a technologických překážek, které je nejprve nutné překonat. Technologii Z-pinch věří i americký startup Zap Energy ze Seattlu. Zároveň vzývají trend modulárních reaktorů a vyvíjejí modulární fúzní reaktor, který by se vešel do garáže. Jeden takový reaktor by mohl pohánět odlehlá sídla a osady, více takových reaktorů spojených dohromady by utáhlo celé město. V dubnu 2019 jsme na OSLU psali o úsilí v oblasti technologie Z-pinch týmu americké University of Washington, jehož členem byl i Uri Shumlak. Ten se v roce 2017 rovněž podílel na založení Zap Energy.
Shumlak a jeho kolegové minulý týden dosáhli úspěchu, když ve svém prototypu fúzního reaktoru FuZE-Q vytvořili první plazma. Jak říká Shumlak, od chvíle, co se v Zap Energy vydali z laboratoře a pustili se do práce na praktických fúzních aplikacích, udělal jejich tým ohromný pokrok. Projevuje se to i na růstu samotného týmu a neméně důležitém růstu financování, které mají k dispozici.
Podle Briana A. Nelsona, dalšího člena vedení Zap Energy, představuje FuZE-Q čtvrtou generaci fúzních zařízení s technologií Z-pinch, které postavili. Je zatím nejvíce ambiciózní a nabízí mnoho možností pro fúzní experimenty. Mělo by zvládnout plazma s elektrickým proudem až 650 kA. Podle modelů Zap Energy je právě taková situace hraniční pro fúzní zařízení Z-pinch a po jejím překročení by mělo dojít k tomu, že fúzní zařízení vyrobí víc energie, než kolik do něj bylo dodáno.
Prezident Zap Energy Benj Conway upozorňuje, že pro praktický provoz fúzních zařízení s technologií Z-pinch bude samozřejmě nutné dosáhnout podstatně vyššího zisku energie oproti energii vložené do fúzního procesu. Nicméně, podle Conwaye je zásadní výhodou Zap Energy, že mohou navrhovat, stavět a testovat fúzní systémy mnohem rychleji, než v případě ostatních fúzních technologií.
Video: Just A Little Z-Pinch: Zap Energy's Game-Changing Approach to Fusion Power
Literatura
Tokamak SPARC nabízí levnější a rychlejší cestu k fúzní energii
Autor: Stanislav Mihulka (09.11.2018)
Průlom v jaderné fúzi oživil vývoj technologie Z-pinch
Autor: Stanislav Mihulka (14.04.2019)
Technologie fúze magnet. terčíku by mohla být praktičtější než tokamaky
Autor: Stanislav Mihulka (26.01.2021)
Diskuze:
Hydrino
Lubomír Oršulík,2022-06-28 22:55:07
https://brilliantlightpower.com/electron-paramagnetic-resonance-proof-for-the-existence-of-molecular-hydrino/
Z pinch je zajimavý malou velikostí
Petr Vojvodik,2022-06-28 08:44:59
Pokud si pamatuji, zkoušeli to ve vojenském zarizení v Sandii a měli tam slušný výbuch.
U jednotlivých pristupů je pro praktické využití důležité splnit bezpečí, nízkou cenu, spolehlivost. Podminkou uspěchu je https://en.m.wikipedia.org/wiki/Aneutronic_fusion
Kde o udržení stability plazmatu dostatečně dlouhou dobu.
ITER je dlene černá díra na peníze.
Není u tohoto typu šance na návratnost.
Pan Wagner se snaží informovat o všech směrech.
Potíž je v dostatku nových informací.
Re: Z pinch je zajimavý malou velikostí
Jakub Matouš,2022-06-28 21:19:09
Tak ITER se začal stavět s tím že na sebe nevydělá. konec konců jde o prototyp na jehož základech se teprve začnou stavět funkční elektrárny, potíž je ta že se staví tak dlouho že už teď je už značně zastaralí. A to ještě není ani v zkušebním provozu (tím neříkám že nebude užitečný).
Velmi zajímavé téma.
Petrox Petrox,2022-06-28 07:49:05
Pokud vím, kompaktní fúzní reaktory v současné době vyvíjí více různých firem a univerzit. Např.
Lockheed Martin - https://en.wikipedia.org/wiki/Lockheed_Martin_Compact_Fusion_Reactor
MIT - https://en.wikipedia.org/wiki/ARC_fusion_reactor
Tokamak Energy, Oxford - https://en.wikipedia.org/wiki/Tokamak_Energy
Uznávám, že je to nejspíš drzý vás úkolovat, ale tak mě napadlo, že by mohlo být zajímavé napsat souhrnný porovnávací článek, který by nastínil přístup a pokrok jednotlivých firem a univerzit. Popsat čím se jednotlivé přístupy liší a jaké jsou obecně výhody/úskalí přístupu kompaktní versus "čím větší, tím lepší" - což je např. ITER.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce