Demonstrátor Kairyu. Kredit: IHI.

Pokud jde o standardní obnovitelné zdroje energie, Japonsko na tom není moc dobře. Sluneční svit žádná sláva. Vítr taky nic moc. Jaderná energetika má po Fukušimě u lidí vroubek a je z ní politický horký brambor. Zároveň je ale Japonsko páté na světě ve spotřebě elektřiny a jen tak se to nezlepší.

Konstrukce Kairyu. Kredit: IHI.

Jistou šanci skýtá moře, ale ani tam to pro Japonsko není bez komplikací. Mají sice šesté nejrozsáhlejší teritoriální vody na světě, ale je v nich takový lodní provoz, že by to značně ztěžovalo provoz přílivových elektráren. Jsou ale ještě další možnosti. Japonská společnost IHI a organizace New Energy and Industrial Technology Development Organisation (NEDO) experimentují s dalším potenciálním zdrojem ohromného množství energie z moře – mořskými proudy.

Oceánské proudy obvykle oproti přílivu nabízejí pomaleji tekoucí vodu. Přílivová turbína O2 od Orbitalu, dodává energii, když voda proudí rychlostí 2,5 až 4,5 metrů za sekundu. Oproti tomu teplý oceánský proud Kurošio, který je dvojčetem Golfského proudu u jižního a východního pobřeží Japonska, proudí rychlostí 1 až 2 metry sekundu. Jeho výhodou ale je, že je enormní. V některých místech dosahuje šířky až 100 kilometrů. Podle odhadů v tomto proudu proteče asi 65 milionů metrů krychlových mořské vody za sekundu.

Provoz Kairyu. Kredit: IHI.

IHI a NEDO se snaží tenhle gigantický zdroje energie těžit. Od roku 2017 experimentují s turbínou pro oceánské proudy, která se jmenuje Kairyu. Je to technologický demonstrátor v menším měřítku, o výkonu 100 kW, který pracoval ukotvený v bezpečné hloubce asi 50 metrů, kvůli hrozbě tajfunů. Turbínu tvoří tři moduly o délce 20 metrů, přičemž na každém z vnějších modulů je umístěný rotor o průměru 11 metrů.

Demonstrátor Kairyu má za sebou více než 3 roky úspěšného provozu a teď prochází pečlivými testy. IHI doufá, že brzy postaví turbínu pro oceánské proudy v plné velikosti. Měla by mít rotory o průměru kolem 40 metrů a výkon až 2 MW. IHI je chce vyrábět v podstatném počtu. Spustit by to chtěli v roce 2030 a očekávají, že elektřina z oceánských proudů bude za podobnou cenu, jako je v Japonsku solární elektřina. Výhledy jsou optimistické, proud Kurošio by měl s postupujícím globálním oteplováním sílit.

Literatura

New Atlas 14. 6. 2022.