Na stránce SprigerLink (gigantické databáze odborných publikací) se objevila analýza pod názvem „A discussion of measuring the top-1% most-highly cited publications: quality and impact of Chinese papers“ (Diskuze o měření (nebo spíš analýze) 1 % nejcitovanějších publikací: kvalita a dopad čínských článků.)
Trojice renomovaných autorů, Caroline S. Wagnerová z Fakulty pro věci veřejné Johna Glenna Ohiské státní univerzity ve městě Columbus, Lin Zhangová z Katedry informačního managementu Wuhanské univerzity a guru scientometrie, Loet Leydesdorff ze Školy komunikačního výzkumu Amsterdamské univerzity, v článku tvrdí, že „na základě údajů Web of Science lze zjistit, že Čína v roce 2019 předstihla USA v relativním podílu na 1 % těch nejlepších (nejcitovanějších) článků, poté, co v roce 2015 v tomto ukazateli předstihla EU.“ A pokračují: „Toto zjištění je však v rozporu s opakovanými zprávami západních agentur, že kvalita čínských vědeckých výstupů zaostává za ostatními vyspělými zeměmi, i když je dohání v počtu článků.“
Podrobná, pro odborníky v scientometrii bezpochyby inspirativní, ale pro laika hůř stravitelná analytická práce je, na rozdíl od stránky SpringerLink, celá volně dostupná na arXiv.org (elektronický archiv preprintů vědeckých prací z oblasti matematiky, fyziky, informatiky a biologie). Autoři v ní podrobně rozebírají různé přístupy hodnocení zemí ve špičkové vědě. Při porovnávání citačních dat vážených podle jednotlivých vědeckých oblastí si USA zatím zachovávají prvenství v horním jednom procentu nejlepších vědeckých publikací. Ale podle Caroline Wagnerové, první autorky studie, je tento přístup vhodný pro porovnávání prací v jednotlivých vědních odborech, ne však pro srovnání celkových výstupů výzkumu z jednotlivých zemí. Proto autoři při analýze citačních údajů z databáze Web of Science použili k posouzení příspěvků k nejkvalitnějšímu výzkumu nevážená data.
Podle nich v roce 2019 bylo mezi top 1 % nejcitovanějších článků 1,67 % článků od čínských autorů ve srovnání s 1,62 % článků s americkými autory (na 2. místě). Ale ať upřednostníme jakýkoli statisticko-analytický přístup, je zřejmé, že Čína „jede“ nejen ekonomicky, ale i ve světě vědy, výzkumu a nových technologií. A je jedno, jestli v nějakém srovnání je první, nebo druhá, či třetí. Důležitý je trend. Grafy, které nabízí článek na arXiv.org, hodně vypovídají.
Profesorka Wagnerová pro informační web Physics World vyslovila přesvědčení, že za rychle rostoucím vědeckým vlivem Číny jsou rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje, do vědecké infrastruktury, mobility studentů a vědců i zaměření vědní politiky na přední oblasti výzkumu. To je nakonec asi jediný možný přístup růstu – samozřejmě počínaje s kvalitním vzděláváním. Zajímavé jsou závěrečné věty v obou zmíněných zdrojích, které jako by naznačovaly, že co se výzkumné inspirace týče, karta se obrací. Popularizační článek ve Physics Worldu končí slovy: Wagner is now investigating how the US can exploit new knowledge “no matter where it is developed” (Wagnerová nyní zkoumá, jak mohou USA využít nové poznatky "bez ohledu na to, kde se rozvíjejí“). A odborná studie je zakončena větou: „China’s science policy has propelled the nation to world-class levels in a very short time period, moving the nation’s profile from rapid imitation to levels challenging nations with a longer history of world-leading science“ (Vědní politika Číny vynesla národ ve velmi krátké době na světovou úroveň a jeho profil posunula z rychlého napodobování na úroveň, která je výzvou pro národy s delší historií v čele světové vědy).
Autorské trio:
 Caroline S. Wagner, John Glenn College of Public Affairs, The Ohio State University, první autorka studie. Kredit: OSU, Volné dílo.
|
 Loet Leydesdorff, emeritní profesor dynamiky vědecké komunikace a technologických inovací na Amsterdamské univerzitě Kredit: Leydesdorff, Wikipedia, volné dílo
|
 Profesorka Lin Zhangová, Fakulta informačního managementu Wuhanské univerzity Kredit: Department of Information Management Science, School of Information Management, Wuhan University.
|
Vysvětlivky
Web of Science™ je nejdůvěryhodnější celosvětová databáze citací nezávislá na vydavatelích odborných časopisů. Web of Science, vedený odkazem Dr. Eugena Garfielda, vynálezce prvního citačního indexu na světě, je nejvýkonnějším výzkumným nástrojem, který poskytuje nejlepší publikační a citační údaje ve své třídě pro spolehlivé vyhledávání, přístup a hodnocení.
Komplexní platforma umožňuje sledovat publikované studie napříč obory a času z téměř 1,9 miliardy citovaných odkazů z více než 171 milionů záznamů.
SpringerLink je nejobsáhlejší on-line databází vědeckých, technických a lékařských časopisů, knih a referenčních děl na světě. Nabízí elektronické a tištěné publikace v první řadě z popředního vědeckého nakladatelství Springer-Verlag, ale také nakladatelství Urban a Vogel, Steinkopff nebo Birkhäuser.
Video (v angličtině) How To Find The Weighted Mean and Weighted Average In Statistics (Jak zjistit váženou střední hodnotu a vážený průměr ve statistice)
Literatura: Physics World, SprigerLink, arXiv.org
Jak vytvořit úspěšný tým?
Autor: Dagmar Gregorová (10.10.2010)
Retardéry snižují dětem inteligenci
Autor: Josef Pazdera (08.08.2017)
Klotho by nás mohla zachovat fit a mysli otevřené
Autor: Josef Pazdera (12.08.2017)
Věřící se rozhodují intuitivněji
Autor: Dagmar Gregorová (08.05.2018)
Větší lidské mozky upřednostňují centra myšlení
Autor: Dagmar Gregorová (09.06.2018)
Čínská policie využívá Watrix – rozpoznává osoby podle chůze
Autor: Josef Pazdera (07.11.2018)
Diskuze:
Ke scientometrii
M. Marvan,2022-06-19 09:01:05
1. Autoři zahrnují publikace typu article, letter a review.
Pro reviews (čili přehledy) neuvádějí žádný důvod. Tuším, že reviews mohou rychle nasbírat hodně citací a mají tak zvýšenou šanci proniknout do top 1 %, ale netuším, jak počet publikovaných reviews vypovídá o kvalitě výzkumu ve státě, v němž autor působí.
2. Autoři jako metodologické vylepšení uvádějí, že upustili od normování v jednotlivých výzkumných oblastech. Tím ale zvýhodňují oblasti, ve kterých je zvykem rychle publikovat nebo hodně citovat a nejlépe obojí.
3. Započítány jsou citace do 2 let po publikování. Čím jednodušší je v daném oboru napsat článek, tím rychleji sbírá citace. Vypovídá to o kvalitě výzkumu?
4. Soutěž v čemkoliv znamená současně i důvod, proč podvádět. Přitom počet citací (spolu s počtem publikací) patří k nejsnáze zfalšovatelným ukazatelům (googlujte "Ike Antkare").
5. Soutěž v počtu publikací a citací vyhraje počet publikací a citací, ale prohraje kvalita.
Důvod
Josef Šoltes,2022-06-16 09:12:12
Podle mě je důvod to, že Čína naprosto neřeší, kdo co vymyslel, ale kdo to dokáže nejlíp využít. Na Západě chtějí vědci patentovat nějaký super vynález a pak do smrti žít z tantiém. V Číně to takhle vůbec není, tam se moc na patenty nehraje, kdo dokáže okopírovat původní myšlenku a ještě ji vylepšit, je borec.
Pavol Hudák,2022-06-15 11:10:00
Nieje to prekvapive, dobre spravene centralne riadenie je omnoho efektivnejsie ako system kde si kazdy robi co chce.
Re:
Pavel Riedl,2022-06-15 14:26:27
To ano, akorát pak chybí pojistka, pokud centrálnímu řízení rupne v kouli. Historicky viz. celý 'Socialistický tábor', v Číně Kulturní revoluce a aktuálně se můžete kochat výsledky centrálního řízení v Rusku.
Takže z dlouhodobého hlediska to zas taková výhra není.
Re: Re:
D@1imi1 Hrušk@,2022-06-15 15:52:17
Centrální řízení není synonymem pro diktaturu, i když je pro diktatury typické.
Pro východoasijské národy (Čína, Korea, Japonsko) je centrální řízení mnohem přirozenější než pro euroamerickou civilizaci. Takže i když mají státní zřízení demokratické (Korea, Japonsko), jsou shopni dosáhnouot efektivního centrálního řízení a plánování (příkladem budiž japonská železnice). Velmi se to promítá také v jejich firemní kultuře. Individualismus pro ně není přirozený, každý sebe chápe jako součást jednotného celku a nekriticky respektuje oficiálnlí autority. I díky tomu je možné, že ČLR pod diktaturou komunistické strany vzkvétá, protože způsob, kterým to tam ten režim řídí, je kompatibilní s jejich přirozenou mentalitou, kterou mají v genech.
Naopak pro Evropany a Američany je přirozený individualismus se všemi klady (objevování nových cest, negativní zpětná vazba) a zápory (chaos, levice neví, co činí pravice). Jsem toho názoru, že u nás může centrální řízení dlouhodobě dobře fungovat jedině v případě vnějšího ohrožení (válka), kdy si všichni uvědomují, že to je jediná šance na přežití. Jinak je u nás možné čistě centrální řízení jedině za cenu krutého represivního režimu, který by spolu s individualismem udusil také mentální tvořivost, která je naší největší předností.
Nemyslím si, že by některý systém řízení byl automaticky dobrý nebo špatný. Je potřeba systémy stále dynamicky ladit pro konkrétní potřeby a opravovat. Což je těžké a často se to nedaří.
Nature Index
Roman Sobotka,2022-06-15 08:10:19
Nature Index ma reputaci jako velmi dobry ukazatel vedeckeho vykonu:
https://www.natureindex.com/country-outputs/generate/all/global
Je evidentni, ze Cina dlouhodobe dotahuje USA. Evropa (EU) ma jako celek podobne hodnoty jako USA, ale moc neroste. Ono je zajimave si prepocist tento index na pocet obyvatel, pak to vypada o dost jinak (Svycarsko, Izrael, Jizni Korea..). BTW, Ceska Republika na tom neni vubec spatne. Cina investuje obrovske penize do vedy a snazi se stahovat mlade kvalitni lidi (cinany) zpet pomoci grantu cilenych na tuto skupinu. Maji sanci na vlastni laborku, coz se jim na zapade pravdepodobne nepostesti. Na druhou stranu se od nich ocekava az nelidske nasazeni, tlak na uspech je v Cine hodne brutalni. Neco jako volny vikend se v Cine u mladeho 'PI' nepredpoklada. Veda na zapade se stala velmi draha. Cena jednoho postdoka v USA je uplne jinde, nez v Cine. Bylo by zajimave znat efektivitu (kvalitnich) publikaci prepocteny na uvazek. Zde si myslim, ze USA zatim dominuji. Cina stale produkuje velke mnozstvi 'odpadu', coz je take klasicky problem Indie. Ale uvedomuji si to, a myslim, ze situace se bude rychle menit.
Re: Nature Index
Dagmar Gregorová,2022-06-15 09:16:41
Máte absolutní pravdu. Není o čem diskutovat. Tlak na pracovní výkon je v Číně asi enormní všude (předpokládám, nikdy jsem tam nebyla a zjevně se ani nedostanu). Číňankové jsou (asi) již od dětství učeni k prvořadosti práce pro společnost a k potlačování individuality Třeba zmíněná Čching-chua univerzita má heslo: "sebadisciplína a společenská angažovanost (social commitment). A když jste v tom vychováván od dětství, a navíc s jistotou, že rebelie se nevyplácí... Dala by se při tom očekávat nižší kreativita, ale asi to tak není. Navíc čínští politici vždy v prvním řadě a bez kompromisů hájí zájmy Číny, stěží očekávat navenek projevenou nejednotnost... což pro zemi, či se nám to líbí, nebo ne, má jistě pozitivní dopad.
To, čím se ale odkláníme od základu tématu je, ŽE ŠLO O ANALÝZU 1 % TĚCH NEJCITOVANĚJŠÍCH ČLÁNKŮ. Ne všech článků jako takových.
Dodatek
Dagmar Gregorová,2022-06-14 17:24:28
Není problém najít bezpočet stále běžících projektů vědecké spolupráce amerických (i mnohých evropských) a čínských výzkumníků. Nejen čínské vědecké instituce (samozřejmě ne všechny), ale i mnohé vysoké školy jsou na špičkové úrovni - například v hodně americko (anglosasko) centralistickém řebříčku universit (QS World University Rankings) byla v minulém roce Čching-chua univerzita (Tsinghua University) na 14. místě a před Karlovou univerzitou na 260. místě bylo dalších 8 čínských univerzit. To není nijaká kritika českého vysokého školství. Proč to píši? Vraťme se k starší mediální zprávě:
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Pozor-spioni-Nepijte-a-nebavte-se-s-cizimi-radi-Univerzita-Karlova-670295
A jestli se nemýlím, tak na spolupráci s čínskými vědci již někdo i kariérně doplatil...
Re: Dodatek
Jan Novák9,2022-06-14 19:04:04
Také si vláda USA stěžuje že vojensky využitelné výsledky výzkumu na amerických univerzitách má Čína dříve než Pentagon a tak je nemožné je utajit...
Re: Re: Dodatek
Dagmar Gregorová,2022-06-14 20:18:13
Civilní výzkum se snaží každý publikovat kvůli scientometrii a kariéře - a k publikaci se samozřejmě lze dostat bez problémů. Vojenský výzkum je (a kdy nebyl?!) cílem špionáže všech důležitých geopolitických hráčů a jistě není jen tak volně publikovaný. Věřte, že ho dělají prověřené týmy - zejména v USA. Ale jestli máte pocit, že omezovat českým vědcům i tak marginální spolupráci s Čínou ze strachu ze špionáže našich převratných tajných výzkumů...
Je otázkou, která strana by z takové spolupráce mohla profitovat více. Jen tak zcela namátkou jsem klikla na stránku Čínské akademie věd: "Recently, LIU Chang et al. in Prof. LUO Huiqian and Prof. LI Shiliang's group from Institute of Physics, Chinese Academy of Sciences, in collaboration with BOURGES Philippe, SIDIS Yvan from Laboratoire Leon Brillouin, Universite Paris-Saclay,... The study was supported by the National Key R&D project of China, the National Natural Science Foundation of China, the Chinese Academy of Sciences and grants from US, Europe and India.
http://english.iop.cas.cn/rh/rp/202204/t20220406_303601.html
Re: Re: Re: Dodatek
Dagmar Gregorová,2022-06-14 20:21:15
a hned další: An international research team consisting of scientists at the Institute of Physics in Beijing (Chinese Academy of Sciences), University of Maryland (UMD), and Lawrence Berkeley National Laboratory has captured experimental evidence which sheds light on the mechanism of high temperature superconductivity... http://english.iop.cas.cn/rh/rp/202202/t20220218_300981.html
Re: Re: Re: Re: Dodatek
Jan Novák9,2022-06-15 10:52:02
Nevím co tím chcete říct. Že je vojenský výzkum pro čínu rozšířený vím.
https://www.theguardian.com/education/2019/nov/25/uk-academias-links-to-chinese-defence-firms-harmful-for-national-security
A to i vojenský výzkum zadaný Čínou a placený příslušným státem. Západní univerzity se zdají neschopné pochopit že každá čínská organizace je státní a napojená na armádu. U nás jsou ještě lidi kteří si pamatují co je to socializmus.
Náskok Číny už je velký a bude stále větší
Mirek Bárta,2022-06-14 17:15:37
Je těžké porovnávat úspěchy akademické sféry a sféry průmyslových aplikací, takže hodnotit nějakou zemi podle počtu článků a podle jejich citovatelnosti je podle mého názoru nerelaventní. Trochu významnější je počet mezinárodních patentů. I z tohoto hlediska je Čína na špičce a Huawei je na špičce mezi firmami (podle statistiky nějakého stockoholmského výboru).
Jeden příklad: Čína je na špičce v oboru jaderné energetiky, srovnat ji lze jen s Ruskem. Západ je hodně pozadu.
Aby se "úspěchy" USA a jiných západních zemí zvýraznily, tak politici zavedou různé bojkoty a sankce proti konkurentům. Rozhoduje politika. Ale spolepráce a vzájemné respektování mezi vědci samotnými bude pokračovat. Navzájem se inspirují, i když si konkurují.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
