Prokletím evoluce je, že každého zajímá, čemuž se snaží vycházet vstříc tlumočením do stravitelných příběhů – ale zároveň zahrnuje obtížně pochopitelné koncepty, které často napáchají více škody než užitku. Typickým příkladem je biologická zdatnost, čili fitness. Pokud se někdo s upřímným zájmem dostane k příslušnému heslu na Wikipedii, tak tam zjistí, že fitness vlastně objektivně neexistuje a přesto je užitečnou zkratkou v evolučním výzkumu. A teď takové věci vysvětlujte lidem…
Německý institut Leibniz Institute for Zoo and Wildlife Research (IZW) ve své tiskové zprávě o novém výzkumu mluví o záležitostech kolem fitness poněkud tajuplně jako o „palivu evoluce“, čímž tomu moc nepomáhá. Nicméně, výzkum početného týmu, který vedl Timothée Bonnet z Australian National University (ANU), rozhodně stojí za pozornost.
Bonnet s kolegy analyzovali rychlost adaptivní evoluce, tedy to, jak rychle se přírodní výběr, který neustále pracuje všude kolem nás, když organismy čelí rozmanitým problémům, otiskne do evolučních změn jednotlivých druhů. Adaptivní evoluce je další vypečený koncept, o němž se hodně mluví, až fantazíruje, ale přitom o ní nic moc nevíme a není ani jasné, jak rychlá může být. V zásadě jde o projevy mikroevoluce, tedy evoluční vývoj na úrovni populací a jedinců.
Bonnetův tým to vzal od podlahy a zpracoval rozsáhlá dlouhodobá data evolučního výzkumu u 19 volně žijících populací ptáků a savců, které zahrnovaly celkem 15 druhů z celého světa. Jsou to samé fascinující věci, včetně neuvěřitelného výzkumu populace vysmátých hyen skvrnitých v populárním kráteru Ngorongoro v Tanzanii. Vědci je sledují déle než 26 let a mají k dispozici genetická data více než 2 000 jedinců z celkem 8 generací.
Výzkum nakonec dospěl k závěru, který zřejmě leckoho překvapí. Zdá se, že adaptivní evoluce volně žijících savců a ptáků je rychlejší, než se čekalo. V některých případech dokonce mnohem rychlejší. Autoři studie jsou přesvědčeni, že mnoho druhů v přírodě může mít nemalou evoluční kapacitu pro adaptace na náš měnící se svět. Oteplování, znečištění, zemědělství, města, prostě stará známá písnička. Poučením budiž, že přírodu není radno příliš brzy odepisovat.
Video: Bonnet: Demographic consequences of contemporary adaptive evolution in a wild rodent population
Literatura
Evoluční historie pohádek je mnohem starší, než vypadá
Autor: Stanislav Mihulka (22.01.2016)
Co říkají jazyky a genetika o evoluční historii lidstva?
Autor: Stanislav Mihulka (17.12.2016)
Superhory v historii Země souvisejí s evolucí života
Autor: Stanislav Mihulka (05.02.2022)
Diskuze:
njn
Karol Kos jr.,2022-06-03 11:56:00
Bohužel rychlost evoluce inteligentního člověka je oproti většině ostatních (živočišných) druhů výrazně pomalejší. A to jen a protože se člověk nemnoží dostatečně rychle, aby se prospěšné geny mohly do populace vůbec rozšířit.
Re: njn
Richard Pálkováč,2022-06-03 16:12:06
"Prospešné gény" sa do populácie nešíria preto, lebo lekárska veda zachraňuje život každého novorodenca, ak je to len kúsok možné. Prospešné som dal do úvodzoviek, pretože v skutočnosti môže byť pre evolúciu spoločnosti najprospešnejší ten pôvodne fyzicky najchatrnejší novorodenec. Evolúcia totiž u inteligentných bytostí prechádza z fyzickej oblasti jedincov do oblasti vývoja spoločnosti.
Re: Re: njn
Max Karas,2022-06-04 08:16:10
Nemohu si pomoci, ale to, co Vy nazýváte evolucí, já bych nazval degenerací.
Re: Re: Re: njn
Richard Pálkováč,2022-06-04 08:49:15
Je to možné a pokiaľ sa jedná o degeneráciu, tak nie my sme ten správny druh, ukáže to ale až budúcnosť. Stará generácia od nepamäti má pocit, že tá mladá je úpadkom spoločnosti.
Re: Re: Re: Re: njn
Max Karas,2022-06-04 11:25:37
To se vůbec netýká staré/nové generace, ale toho, co lidstvo a společnost jako celek předvádí.
Re: Re: Re: Re: Re: njn
Richard Pálkováč,2022-06-05 16:09:49
Nechcel by ste aby Vaše dieťa bolo zachránené, aj keď by bez modernej lekárskej pomoci nemalo šancu prežiť ?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: njn
Max Karas,2022-06-06 09:04:23
Asi ne. Co s ním? Jako jo, zní to hrozně. Ale zahraňovat nemohoucí a to, co by samo nepřežilo, je špatné. Jak společnosti pomůžete, kdy v populaci budete uměle udržovat a rozšiřovat třeba těžké srdeční vady? Víte, kolik dětí umřelo a umře? Třeba bych se narodil ani já. I to je možné. Ale když nejste, je Vám to jedno. Z lidského života se dělá hodnota, kterou ten život nemá. Když už chcete chránit a obhajovat život, tak každý. Pokud protěžujete jen ten lidský, už to samo o sobě ukazuje, že je něco špatně. Humanita není nic jiného, než slabost. Pokud by mělo lidstvo žít v nějakém souladu s přírodou a životem, v první řadě by zavedlo autoregulaci, aby nedocházelo k přemnožení. To, co se dějete teď, je špatně, ve jménu humanismu a oslavy lidství ničíme naše vlastní prostředí, přemnožili jsme se a celé to nemůže vést jinam, než k válkám o zdroje, hladomoru a špatnému konci. Takže ne, zachránit dítě, které by nemělo šanci, jen aby mohlo přispívat k další degeneraci, to bych opravdu nechtěl. Bohatě by stačilo, aby přirozenou cestou přežily dvě třeba z deseti, ale aby mohly žít normálně, nemusely se stydět, když se rozhlédnout, a nemusely řešit obrovské hladomory a chudobu, kterou si nyní sami generujeme právě zachraňování života v místech, kam se v takovém množství nehodí a kde se přirozenou cestou nemůže udržet, viz třeba pomoc pomoc Africe, kde jakákoliv pomoc dlouhodobě nepomáhá, ale pouze generuje více a více těch, kteří tu pomoc potřebují, aniž by to mělo nějaký limit nebo možnost řešení.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: njn
Richard Pálkováč,2022-06-06 15:09:17
Zem skôr neskôr postihne globálna katastrofa, či už z vesmíru, alebo priamo z vnútornej energie Zeme. Pokiaľ dovtedy nebudeme udržateľne rozlezení po vesmíre, naša civilizácia zanikne. Na Zemi stále nie je dostatok ľudí na to, aby vytvorili podmienky/prostriedky pre (materialistickú) kolonizáciu vesmíru. Takže buď sa zmierime s tým že zanikneme (prípadne začneme zase od nuly s rizikom úplného vymretia), alebo potrebujeme ešte viac ľudí.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: njn
Richard Pálkováč,2022-06-06 15:23:07
Ešte aby bolo jasné prečo viac ľudí. Ľudstvo nemúdrie preto, lebo ľudia sú múdrejší (oni sú stále rovnakí) , ale preto, lebo rastie kapacita na udržanie vedomostí ľudstva a vytváranie nových (to musia byť ľudia, počítačové databázy nestačia). A keď kapacita nebude rásť, alebo bude klesať, ľudstvo nebude múdrejšie ale hlúpejšie-menej schopné.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: njn
Max Karas,2022-06-06 15:42:33
Proč jste pořád přesvědčen o té děsné důležitosti lidské rasy? Píšete, že pokud nebudeme rozlezlí, tak lidstvo zanikne. Stejně tak píšete o začátku od nuly jako o riziku. Proč? Není to snad úplně jedno, zda tu nějaké lidstvo bude, nebo ne? Od začátku vycházíte z naprosto mylného přesvědčení, že lidstvo je důležité a musí přežít. Proč? Kdyby zítra po východu slunce na celé Zemi nebyl jediný člověk, je to úplně jedno. Ptáci budu zpívat jako jindy, ryby se budou plácat ve vodě jako jindy, večer zase sluníčko zapadne, přesně jako to dělalo miliony let před námi a jako to bude dělat miliony let po nás. Nevím, Vaši logiku nechápu. Podle mne je úplně jedno, zda lidstvo přežije, nebo ne.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: njn
Richard Pálkováč,2022-06-06 15:48:31
Pretože som členom tej rasy.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: njn
Jan Přibyl,2022-06-07 09:10:43
@Max Karas
Když jste tak bezvýznamný a zbytečný, proč si to rovnou nehodíte? :D
Ale trochu vážně.
Životu na jednom druhu samozřejmě nesejde. Smysl života je, aby se zachoval a k tomu se musí nutně adaptovat. Zánik druhu je toho běžnou součástí, protože ho nahradí jiný - lépe adaptovaný.
Druhu na jednom jedinci samozřejmě také nezáleží.
To ovšem neznamená, že na sobe nesejde jedinci. Kdyby se každý jeden jedinec nesnažil o své přežití, tak to nebude fungovat vůbec.
A taková specialita našeho druhu je, že nám na sobe záleží i jako na druhu, protože si svou existenci uvědomujeme, což ostatní ne.
Osobně to vidím tak, že život má jediný smysl - být. Vždy bude hledat cestičky, jak se zachovat. Toho dosahuje neustálou adaptací a obsazováním/expanzí do nových nik.
Život na zemi (respektive celé naší sluneční soustavě) jednou nevyhnutelně skončí. Tím nemyslím nás, ale veškerý život. A nemyslím tím nutně že ho zlikvidujeme my. Konec života na zemi je nevyhnutelný. Nejzazší událost je skon naší hvězdy, ale může to být mnohem dříve. Kolize, zchladnutí planety, ztráta magnetického pole atd.
Naše expanze do vesmíru je jediná možnost záchrany života ze země. Pokud to neuděláme my, nebo jiný inteligentní druh, který tu bude po nás, tak ten život prostě zanikne a to je proti jeho jedinému smyslu. Rozhodně si tedy nemyslím, že děláme něco nepřirozeného.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: njn
Max Karas,2022-06-07 11:33:02
Máte pravdu s tím "hozením". Ale to jsou dvě odlišné věci. To, že někdo nepovažuje svůj život za extra důležitý, ještě neznamená, že ho nebaví :-) Takže jo, baví mne, žiju ho rád, ale když se nad tím zamyslím, tak pokud zemřu, nebudu o tom vědět, že už si neužívám. Takže zemřít nechci, zároveň existuje i něco jako pud sebezáchovy a životní síla, ale na druhou stranu pokud zemřu, tak je mi to jedno, nic se neděje. I pohřby a truchlení je pokrytectví, lidi to dělají kvůli sobě, mrtvému je to jedno, už ho nic nebolí, neví, že o něco přichází, netrápí se... Takže třeba pokud dělám adrenalinové sporty, lezu po skalách, sjíždím cokoliv, létám, tak mám strach jen z toho, že skončím jako nemohoucí na vozíčku. Varianta, že se zabiju, je mi jedno. Budu mrtvý, nebudu o tom vědět. Takže ne že bych chtěl umřít, ale ta možnost pro mne není omezující. A omlouvám se, ale stejně tak je mi jedno, pokud zemře někdo jiný. Zemře každý a vše, a zda o něco dříve nebo později nehraje tak velkou roli. A mrtví jsou prostě mrtví, neexistují, mohli něco ještě prožít, ale neví to, není důvod, abychom je litovali.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: njn
Jan Přibyl,2022-06-07 08:58:15
Osobně se domnívám, že jediná cesta ven z toho bude genetické inženýrství. Musíme se naučit ty chyby, které si svým humanismem v našem genofondu množíme opravovat, protože jediná další cesta by bylo opravdu ty nepovedené jedince alespoň kastrovat, když už ne rovnou se jich zbavovat a to je samozřejmě nesmysl.
Nepocházíme z opic
Tomáš Novák,2022-06-03 09:30:34
...ale ze společných předků s opicemi, s nimiž sdílíme mnohé synapomorfie :-)
Re: Nepocházíme z opic
Karol Kos jr.,2022-06-03 11:57:32
Já myslim, že předek opice byla taky opice.
Re: Re: Nepocházíme z opic
Jarda Ticháček,2022-06-03 19:17:16
Myslíte si to správně
Předkem jakékoliv opice je vždy opice.
Jenže předkem opic byl nějaký jiný spolek savců. Předtím to byla nějaká pitomá ryba, která se nedokázala naučit plavat a páč se nedokázala uživit, šla se pást někam, kde ji nikdo z příbuzných neuvidí.
Evoluční tlak
Pavel- Piskač,2022-06-02 15:33:35
Rychlost evoluce, si myslím, záleží na evolučním tlaku. Obě tyto veličiny jsou patrně matematicky neměřitelné. Takže problém je hned na začátku v definování pojmů. Přidávám se k názoru, že jsme se "nic" nedozvěděli.
Evoluce
Jan Přibyl,2022-06-02 10:45:46
No tak jsme se v článku nedozvěděli vlastně nic o principu fungování. Jen že je rychlá, ale vlastně opět nekonkrétně.
Ono se to má tak, že na většinu znaků druhu nemá vliv jen jeden gen. Většinu znaků ovlivňuje skupina genů. A od různých genů se v populaci mohou vyskytovat různé variace/mutace genů. Říká se tomu genofond. K samotným mutacím dochází velice pomalu. Třeba jednou za tisíce let. Ale tím že se gen vyskytuje v populaci v různých mutacích, tak máme vlastně připravenou zásobu. Díky tomu jsme každý trochu jiný a na případné změny prostředí budeme každý reagovat trochu jinak. Pro někoho bude adaptace na nové prostředí o trošičku snazší a tak má vyšší pravděpodobnost přežití/rozmnožení a pro někoho to bude naopak.
Pokud pak bude druh vystaven novému prostředí, začne se postupně měnit procentuální zastoupení různých mutací genu v genofondu (zastoupení jedinců nosící méně úspěšný gen se v populaci bude snižovat) a druh se začne prostředí uzpůsobovat. Tato změna může být poměrně rychlá, protože čerpá z již existujících mutací v genofondu a nemusí čekat na náhodné mutace, které jsou velmi pomalé.
Dovedu si představit, že pokud bude změna prostředí drastická, možnosti genofondu se časem vyčerpají a proměna druhu se zpomalí, protože dojde na hranici možností dané dostupnými mutacemi.
Tím že většinu znaků druhu neurčuje jediný gen, ale skupina, tak pravděpodobně většina i těch méně vhodných variací genu v genofondu zůstane, ikdyž velice málo zastoupená. Druh tak bude schopný v případě změn prostředí na "druhou stranu" schopný postupně navýšit zastoupení vhodných genů v genofondu a opět se pružně přizpůsobit. Pokud by např. přišla doba ledová, pravděpodobně by se u slonů časem navrátila srst, protože jim po mamutech většina potřebných genů v malém zastoupení zůstala atd.
Z přírody jsou zdokumentovány případy rychlé adaptace na nové prostředí. Například nějaký invazní druh ještěrky na nějakém chorvatském ostrově prošel poměrně rychlou (v řádech desítek let) adaptací čelistí a hlavy, když se mu změnil poměr stravy výrazně ve prospěch rostlinné.
Nebo je obdobně známý případ barevných rybiček, které po příchodu invazního predátora v řádu nízkých desítek let museli opustit od svého výrazného zbarvení, které bylo až doposud výhodou při námluvách.
Zatímco výrazná barevnost zvyšovala pravděpodobnost rozmnožení a tím posilovala zastoupení příslušných genů v genofondu, tak po příchodu predátora (který selektivě vyžíral barevnější rybičky) se selekční tlak zásadně změnil a zastoupení genů v genofondu se rychle změnilo.
Re: Evoluce
Zicho Trenčiansky,2022-06-03 11:05:36
"K samotným mutacím dochází velice pomalu. Třeba jednou za tisíce let."
- toto je dané tiež tlakom prostredia. Nemyslím si, že je možné štandardizovať, že mutácia sa udeje raz za nejakú dobu.
Mechanizmus evolúcie pre vznik IŽ.
Richard Pálkováč,2022-06-01 15:25:26
Podľa mňa je najdôležitejšia vlastnosť evolúcie, že má mechanizmus pre vznik inteligentného života.
Re: Mechanizmus evolúcie pre vznik IŽ.
Milan Milan,2022-06-02 17:36:59
A mate prosim nejaky dukaz pro sve tvrzeni?
Re: Re: Mechanizmus evolúcie pre vznik IŽ.
Richard Pálkováč,2022-06-02 17:59:44
Pokiaľ Vás to zaujíma, tak na mojej www je to článok "7A". Je to skôr poznanie ako dôkaz, ale ak si to prečítate pozorne, možno dôjdete k rovnakému poznaniu.
Re: Mechanizmus evolúcie pre vznik IŽ.
Jan Přibyl,2022-06-02 23:18:50
Inteligence není nutná výhoda pro život. Člověk vzniknul v nízkých jednotkách milionů let a vyšší formy obratlovců tu pochodují už 250 milionů let. Inteligentní život tu mohl být dávno, ale nebyl.
Re: Re: Mechanizmus evolúcie pre vznik IŽ.
D@1imi1 Hrušk@,2022-06-03 08:59:39
Nejde jen o to, jestli je nějaká změna výhodná pro přežití. Nezbytné je, aby k té změně vedla evoluční cesta. Pokud na té cestě je nepřekonatelná překážka, k vývojové změně dojít nemůže. Když budete mít dvě horská jezera a jedno bude o 500m výše než druhé, to vyšší by se rádo přelilo do toho nižšího. Jenže je mezi nimi horský hřeben, proto k přelití přirozeným vývojem samovolně nedojde. Něco by napřed muselo ten hřeben narušit, až potom by si voda našla cestu.
Mít trávící ústrojí uzpůsobené na masitou stravu může být výhodou pro život, ale bez ostrých zubů a hbitých nohou je výhodnější zůstat u žvýkání rostlin. Evoluce vám musí nadělit obojí zároveň a k tomu musí vést nějaká přirozená cesta.
Mít v rámci živočišné říše vysoce inteligentní mozek může být výhodou pro život, ale člověk má zároveň vysoce zručné ruce uzpůsobené pro práci. Primáti rozhodně nejsou jediní inteligentní živočichové - ale k čemu praktickému, kromě navigace, můžou svoji inteligenci využít například kytovci? O něco lépe na tom jsou ptáci. Ti bývají také inteligentní, ale díky svému zobáku svoji inteligenci můžou využívat mnohem kreativnějším způsobem než kytovci - stavějí hnízda a někteří dokonce využívají jednoduché nástroje. Do toho jsou schopni komunikovat celou paletou zvuků (obdoba lidské řeči).
Co je ale ptačí zobák proti zručným lidským rukám? Doporučuji vygooglovat heslo "motorický homunkulus". Je to rozměrové znázornění toho, jak velká část lidského mozku připadá na ovládání jednotlivých částí lidského těla. Ruce tam tvoří naprostou většinu. Jinými slovy z toho vyplývá, že značná část našeho mozku by ztratila funkci, kdybychom neměli horní končetiny uzpůsobené pro manuální práci. Bez zručných rukou by pro nás lidský mozek znamenal akorát neužitečný spotřebič 20% naší energie.
No a jak jsme k rukám přišli? Prostředí nás k tomu zřejmě postupnými kroky dostrkalo.
Re: Re: Re: Mechanizmus evolúcie pre vznik IŽ.
Jarda Ticháček,2022-06-03 20:27:25
Ona je ta inteligence nutná pro jakéhokoliv živočicha.
I ta pitomá vosa se musí mnohokrát za den rozhodovat. O kytovcích je škoda mluvit. Ti krom navigace řeší dost podstatné věci. A chytřejší jsou ve výhodě. Stačí mít pár zvířat kolem sebe. Člověk si všimne, která kočka kolem domu je chytřejší a umí si lépe poradit. Některé se podívají, co člověk dělá s klikou a prostě chodí kam se jim zachce, jiné mají problém s kočičími dvířky. Psi to samé. I mezi slepicemi bývají značné rozdíly. Popravdě, mnohé z domácích zvířat by ve volné přírodě nepřežily týden, jiná z nich by bez problémů založily úspěšnou populaci.
A ten motorický homunkulus je také pěkná volovina. Ono to totiž pro člověka vypadá hezky, protože ty naše šikovné zlaté české ručičky, ale ono existuje i pár dalších verzí toho obrázku. A i mezi primáty je pár příbuzných, kteří jsou na tom s těmi pacičkami lépe. Skáčou z větve na větev a ty pracky potřebují ovládat ještě lépe. Takže naše část mozku ovládající ruce vhodné na manuální práci je menší, nežli u většiny našich příbuzných. Tím padá Vaše teze o inteligenci druhů a je načase začít hledat lepší hypotézu. On i ten lemur, coby motorický homunkulus jaksi vychází zručněji. Takže tím to asi nebude. A stačí se podívat na podobný obrázek krtka hvězdonosého a začněte přemýšlet nad tím, proč — pojedu-li ve Vašich úvahách — takový druh dávno nelétá do vesmíru.
Re: Re: Re: Re: Mechanizmus evolúcie pre vznik IŽ.
D@1imi1 Hrušk@,2022-06-03 22:58:50
Nikdo Vám nebrání napsat sem tu svoji hypotézu.
Já jsem především psal cosi o evoluční cestě. Náš druh ji prošel až do současného stavu (jako první), ty ostatní druhy nikoliv. Proto do vesmíru létají lidé a nikoliv lemuři, kočky nebo vosy. Inteligenci kytovců lze obtížně posuzovat vzhledem k odlišnému životnímu prostředí, ale i kdyby byla srovnatelná s lidskou, do vesmíru nebudou beztak létat, protože ploutvemi si nepostaví raketu.
Pro Vaši informaci, lidský mozek v poměru k veliskosti těla je v rámci živočišné říše enormní. Váží skoro tolik, jako celý Váš lemur nebo 15 krtků. A z tohoto obrovského mozku je velká část věnovaná právě motorice rukou. Zároveň je lidský mozek zodpovědný za 20% bazální energetické spotřeby člověka. To není vůbec málo a bez dostatečné protihodnoty by se takový "zlepšovák" těžko uchytil.
Jsou i lidé, kteří věří, že inteligence nespočívá na množství a kvalitě neuronů a je možné, že se k nim řadíte právě Vy. Já se mezi ně neřadím a Vám to případně neberu, ale argumentujte prosím doložitelnými fakty a zároveň si nechtě od cesty výrazy jako "volovina".
Re: Re: Re: Re: Re: Mechanizmus evolúcie pre vznik IŽ.
Jan Přibyl,2022-06-03 23:25:19
No já s vámi vaši teorii, že naše ruce stojí za naší inteligencí taky nesdílím, ale chtěl bych vám napsat něco jiného.
Když už opakovaně zmiňujete tu energetickou náročnost našeho mozku.
Četl jsem zajímavou teorii, že u našich předků došlo k poměrně výraznému nárůstu velikosti mozku v době, kdy se naučili ovládat oheň. Protože var umožňuje z ulovené zvěře dostat mnohem více živin a živit ten energeticky náročný orgán je pak mnohem snazší. Tedy samozřejmě naši předci byli inteligentnější než ostatní tvorové už předtím, ale oheň se naučil ovládat téměř jistě už homo erektus a ten na tom byl s velikostí mozku asi někde mezi šimpanzem a námi (australopithecus oheň naopak téměř jistě neovládal a šlo o tvora mnohem blíž tomu šimpanzovi).
Ono totiž ta inteligence zas tak velkou výhodu přežití nepřináší a v drsném prostředí naopak přežití více pomůže ta úspora 20% energie. Osobně věřím tedy spíše tomu, že nebýt ohně, tak jsme se od toho šimpanze moc daleko nedostali. To co píšete o rukou je imho spíše důsledek naší inteligence, než příčina.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Mechanizmus evolúcie pre vznik IŽ.
D@1imi1 Hrušk@,2022-06-04 01:28:16
Možná to tak vyznělo, ale netvrdím, že by ruce byly nezbytnou nebo jedinou podmínkou ke vzniku inteligence. Tvrdím, že zručnost je nezbytnou podmínkou k využití plného potenciálu inteligence. Pro různé živočichy vysoká inteligence může znamenat v určitých situacích výhodu, ale zručnost umožňuje těžit z inteligence na zcela nové úrovni.
K udržování ohně je nezbytná jak inteligence, tak zručnost. Takže bych spíše tu souvislost viděl tak, že oheň byl klíčový pro přežití v nových podmínkách a inteligentní jedinci byli úspěšnější v ovládání ohně. 20% bazálního metabolismu není málo, ale zas to není tolik, aby kvůli tomu předci museli nutně hledat nový zdroj potravy.
Možná by vrány také pochopily, jak ovládat oheň, ale přikládat zobákem by pro ně bylo rozhodně těžší než pro opice. Natož aby si zobákem vyráběly kamenné nástroje. A rostoucí mozek by navíc zhoršoval jejich schopnost létat, tak si prostě vystačí s mírou inteligence, která je pro ně tak akorát.
Dle mého názoru k masivnímu rozvoji inteligence bylo potřeba splnit několik podmínek, z nichž jednou byla ta zručnost. Mohlo se to teoreticky podařit i jiným savcům s chápavými končetinami, ale ty další podmínky nutné k masivnímu rozvoji inteligence nastaly poprvé zrovna u lidí.
Re: Re: Re: Mechanizmus evolúcie pre vznik IŽ.
Jan Přibyl,2022-06-03 20:42:22
To zda k tomu vede cesta je ovšem otázka toho, zda existuje příslušná mutace.
Mutace je vlastně chyba. Může k ní dojít při dělení buňky a přepisu DNA, nebo může molekulu DNA poškodit třeba nějaká letící částice kosmického záření, radiace atd. Buňka disponuje mechanismy pro opravdu DNA, ale ne vždy se to povede.
Jakmile vznikne nějaká mutace, tak následně selekční tlak tuto mutaci využije, nebo ne.
Většina mutací může být i škodlivá. Může takového jedince učinit neživotaschopným, zahubit ho už ve stadiu vývoje plodu, nebo tak ztížit jeho uplatnění, že se nerozmnoží a mutaci dál nepředá (v podstatě jde z našeho pohledu o postiženého jedince).
Některé mutace mají ovšem pozitivní vliv a v genofondu zůstanou. Mutace dokonce nemusí mít pozitivní, ani negativní vliv okamžitě. Může v genofondu přežívat v části populace na okamžik, kdy z ní nějaký nový selekční tlak udělá výhodu a převládne, nebo naopak nevýhodu a vymizí.
Re: Re: Re: Re: Mechanizmus evolúcie pre vznik IŽ.
D@1imi1 Hrušk@,2022-06-04 01:45:59
S tím souhlasím.
Mutace jsou u lidí časté dost (hrubý obrázek si lze udělat z toho, kolik lidí má nějakou vrozenou genetickou odchylku nebo poruchu). A většina mutací je spíše škodlivá.
Lidoopi mají s lidmi genovou výbavu shodnou až z 99%, takže ta evoluční cesta k lidem spočívala spíše v jemném ladění než ve vytváření zcela nových genů.
Re: Re: Mechanizmus evolúcie pre vznik IŽ.
Richard Pálkováč,2022-06-03 16:02:32
Tak inteligencia samozrejme nie je nutná výhoda pre život, baktérie sú toho jasným dôkazom, keďže sú asi najúspešnejšie čo sa života týka. Tu ale hovoríme o mechanizme evolúcie pre vznik inteligentného života, ked tvrdím nasledovné : Živočíchy, ktoré sú veľkosťou približne ako človek, alebo väčšie, ak sa nedokážu prispôsobovať meniacim sa podmienkam života inteligentným správaním, tak skôr neskôr vyhynú, aby tu neprekážali ďalším možnostiam. Súčasná doba je toho jasným príkladom.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
