Astronomové již poměrně dlouho pátrají po mimozemských civilizacích. S nulovým výsledkem. Postupně přibírají nové přístroje i metody, ale nepomáhá to. Irina Romanovskaya z americké Houston Community College je přesvědčená, že by pátrání po mimozemských civilizacích prospělo, kdybychom přibrali i hledání „migrujících mimozemských civilizací“. Romanovskaya tomu říká „Search for migrating extraterrestrial intelligence“, čili SMETI.
Pokročilé civilizace by mohly mít důvod pohybovat se v galaxii, například kvůli ohrožení v místě původu anebo třeba kvůli průzkumu a pátrání po nových zdrojích. Velmi zajímavou možnost představuje využití potulných planet (či planetek). Nabízejí prostor, zdroje i ochranu před kosmickým zářením, pro velmi početné populace. Gigantické vesmírné lodě (world ships) by srovnatelných parametrů dosáhly jen velmi obtížně.
Romanovskaya navrhuje, že by mimozemská civilizace s chutí cestovat galaxií mohla „stopnout“ potulnou planetu, která bude procházet v blízkosti jejich území. Jako další možnost se nabízí využití planet a podobných objektů, které budou vymrštěny z jejich planetárního systému. Šikovná civilizace by také jistě zvládla předělat na mezihvězdnou loď vhodný objekt planetárního systému, jako je například naše Sedna a pomocí pohonu a působení gravitačních událostí takový objekt vyslat na mezihvězdné putování.
U takto využitých těles je jasné, že nemohou příliš spoléhat na záři hvězd, když se osamoceně potulují vesmírem. Podle autorky by jejich tvůrci mohli využívat jako zdroj energie třeba jadernou fúzi. Obývali by podpovrchová, případně podvodní sídla, kde by je vrstvy materiály chránily před nepříjemným zářením. Osídlené potulné planety či planetky by nemohly putovat vesmírem věčně. Její obyvatelé by se nakonec museli „vylodit“ ve vhodném planetárním systému a tam se zase, přinejmenším dočasně usadit na planetách, případně měsících a planetkách.
Někdy v minulosti se taková „potulná“ civilizace mohla pohybovat v blízkosti Sluneční soustavy. Šance je ale mizivá a ještě mnohem menší je, že bychom po nich našli nějaké stopy. Romanovskaya doporučuje hledat určité technosignatury případných dnešních civilizací, v tomto případě třeba specifické emise elektromagnetického záření, na potulných planetách a v jejich okolí. Zatím jsme jich nenašli mnoho, ale to se časem zlepší. Třeba má SMETI lepší vyhlídky na úspěch než SETI.
Video: How Gravitational Microlensing Reveals Rogue Planets
Literatura
Jsou kolem nás cizí sebereplikující se sondy?
Autor: Stanislav Mihulka (22.07.2013)
Gravitační mikročočka prozradila potulnou zemi v Mléčné dráze
Autor: Stanislav Mihulka (11.10.2020)
Zneklidňující vysvětlení Fermiho paradoxu: Žijeme v pochmurném Temném lese?
Autor: Stanislav Mihulka (18.04.2021)
Diskuze:
Pohádky...
Jen Dejf,2022-06-01 15:58:54
Kolik takových planet letělo kolem nás za posledních 100 let? Tomuhle se říká věda?
I naše
Mojmir Kosco,2022-05-30 16:43:12
Sluneční soustava se pohybuje i se Zemí jako zatím zcela soběstačnou lodí.Staci čas ...
Už se tak děje
Radim Marek,2022-05-30 13:09:24
Myšlenka je to poněkud starší. Čti Brian Wilson Aldiss:
Nonstop.ang. Starship r.v. 1958
hyperrýchle hviezdy
Roman Madala,2022-05-30 06:05:30
A čo takto potulné hyperrýchle hviezdy, poznáme ich okolo 1000. Stačilo by k nej na obežnú dráhu prilepiť malú planétu, alebo mesiac vo vhodnej vzdialenosti a majú vystarané.
Planeta sa neda "stopnut" ...
Radoslav Porizek,2022-05-29 23:50:48
"Romanovskaya navrhuje, že by mimozemská civilizace s chutí cestovat galaxií mohla „stopnout“ potulnou planetu, která bude procházet v blízkosti jejich území."
Ono by bolo potrebne tie tisicky ludi a potrebnu techniku urychlit na unikovu rychlost planety. Cize by bolo treba prakticky rovnake prostriedky, ako na let bez planetky. Planetka by akurat mohla usetrit vodu a stavebne suroviny, ale klucove palivo dost tazko.
Pohled z hlediska evoluce
Martin Chalupa,2022-05-29 19:01:05
Nápad je velmi vyzrálý ... na mezioborovou kontrolu. V tomto případě od evolučních biologů. Kolik generací potrvá cesta ve specifických podmínkách potulné planety? Cestovatelům by nezbylo, než se vším všudy nasimulovat normální svět. A kdyby tohle uměli, proč vůbec vysednout?
Připomenu jeden vousatý model v měřítku 1 : 300 000 000 (kdy za sekundu uletí světlo metr) zmíněný v Oknech vesmíru dokořán. Člověk v něm byl nejdál 128 cm od pinpongového míčku představujícího Zemi. Slunce je 5-ti metrová koule půl kilometru daleko a model nejbližší hvězdy ... nemáme jak na Zemi umístit, protože není dost velká. Vzdálenost v modelu je totiž 60 sekund x 60 minut x 24 hodin x 365 dní x 4,246 světelného roku = 133 901 856 metrů = 133 900 km.
Málo platné. Možná dokážeme ke vzdáleným světům zanést pozemský život, ale na osobní cestování tam to nevidím.
Úroveň myšlienky.
Richard Pálkováč,2022-05-28 16:11:34
Táto myšlienka je asi tak na úrovni myšlienky o existencii Dysonových sfér.
Roboti
Rio Malaschitz,2022-05-28 11:06:08
Od konštrukcie prvého počítača neuplynulo ani 100 rokov a už vidíme obrovské pokroky v umelej inteligencii a robotike. Za 50-70 rokov nebude asi problém postaviť raketu, naplniť ju robotmi a poslať ju do vesmíru k najbližšej hviezde a snáď bude dosiahnutá rýchlosť 1/100 rýchlosti svetla.
Roboti by po dosiahnutí nejakých asteroidov mali vedieť autonómne vybudovať bane, priemysel a postaviť nové rakety. Zrejme by im to nejaký ten rok trvalo. Ak by to fungovalo tak odhadom za 6 miliónov rokov by okolo každej hviezdy, okolo každej planéty a okolo každého mesiaca v Mliečnej dráhe lietala raketa s robotmi a posielala by na Zem spústu informácií.
Aj keď 6 miliónov rokov vyzerá veľa, tak od vyhynutia dinosaurov sa to mohlo udiať 10x. A dinosauri si to počas svojej existencie mohli zopakovať 30x.
Ale neurobili to ani dinosauri a neurobila ani jedna z tých milióna potencionálnych civilizácií vo vesmíre.
Takže.
Neexistujú.
Re: Roboti
Bohumil S.,2022-05-28 12:14:13
1. Za 50-70 roků? Za takovou dobu se výkony raket od dob Saturnu 5 pouze cca zdvojnásobí a to jen v případě, že SpaceX úspěšně dokončí vývoj Starshipu. 0,01c? To je přibližně 272x úniková rychlost ze Země. Jenže energie roste se druhou mocninou rychlosti. Smysluplně velkou loď (řádově 100tun) na takovou rychlost pomocí konvenční raketové techniky neurychlí nikdo nejen za 50, ale ani za 150 let.
2. Vaše loď se rychlostí 0,01c přibližuje k sousední hvězdě. Jak zajistíte přistání? Nyní potřebujete tu extrémní energii někde umořit. Nejčastěji se to řeší pomocí ablativních štítů, ale to platí pro řádově menší rychlosti a energie. Při vstupu do atmosféry nějaké planety by loď prostě explodovala, v lepším případě prudce shořela. A přistání na asteroidech je ještě náročnější, k tomu potřebujete reaktivní motory, které dodají zrychlení (=zpomalení) 0,01c.
To neznamená, že by byla vesmírná kolonizace nemožná, ale nelze si to představovat jako Hurvínek válku :-)
Re: Re: Roboti
Vojta Ondříček,2022-05-29 06:08:45
Ano, s reaktivními chemickými pohony se nikam nedostaneme.
Voyager1 je teď od Slunce zhruba 22,2 miliardy kilometrů, tedy zhruba 148 AU, tedy zhruba 20,5 světelné hodiny. Ta cesta mu trvá už 45let. S čistě chemickým pohonem by se tak daleko vůbec nedostal.
Potulná planeta se může pohybovat kolem Slunce ve vzdálenosti třeba jednoho světelného roku. Ovšem planeta bez vlastní hvězdy, tedy bez životodárné energie, tedy bez atmosféry, není vhodná pro život.
Re: Re: Re: Roboti
Libor Zak,2022-05-29 10:04:50
Zapomínáte na uran. Na bludné planetě nebo planetce ho může být spoustu s jadernou energii se zas až tolik o energii starat nemusíte. Nechcete napálit se uživit několik miliard lidí, ale pouze několik tisíc kolonistů.
Re: Re: Re: Re: Roboti
Libor Zak,2022-05-29 10:08:17
Sorry za překlep. Osel nemá optimalizované stránky pro mobil a normálně se nedá psát, tak diktuji a s tím jsou problémy.
Re: Re: Re: Re: Roboti
Vojta Ondříček,2022-05-29 13:43:14
A co by jako těch několik tisíců kolonisté z té nehostinné planety jako mělo mít?
Vysídlení vrahů na takovou planetu by bylo pro ně těžším trestem, než doživotní vazba na naší krásné, životu přející, planetě.
S tím uranem to asi nebude snadné ho vydolovat a obohatit na palivové články byť na Seebeckově principu. Takoví osadníci by si museli ze Země přivést sebou vodu, potraviny, suroviny, stroje a přístroje na několik desetiletí dopředu. Dalším problémem by byla komunikace s mateřskou planetou.
Asi takhle:
rok 2040 "Zde Země, ahoj, jak se daří?"
rok 2045 "no tě bůh, tady to stojí za h... . Jak se daří na Zemi, už skončla čtvrtá světová válka? Odpovězte prosím obratem."
rok 2050 "Tady záškodnická skupina Rudý Oktober, loni jsme dobyli středisko NASA v bývalé USA a válka pomalu končí ...".
rok 2055 "aha"
rok 2060 "něponěmáju, komunikujtě v povinnom cesosvětovon jazyku, v ruski"
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
