Americké pásové obrněné transportéry M113 mají za sebou dlouhá desetiletí služby, nejen v USA, ale i v mnoha dalších zemích. Vyrobeno jich bylo v řadě variant přes 80 tisíc a US Army jich stále vlastní velké množství. Poprvé nasazeny v roce 1960 a dnes jsou již hodně zastaralé. Problematické je především jejich původní „pancéřování“, které je z hliníku, díky němuž se při střetu s moderními zbraňovými systémy z obrněnce M113 stává spíše past na posádku. Co kdyby ale operovaly bez posádky?
Americká armáda již delší dobu využívá obrněnce M113 v programu Robotic Combat Vehicle (RCV) i v dalších iniciativách pro vývoj bezosádkových vozidel. Nedávno představili silně upravenou verzi obrněnce M113, která se účastnila technologické předváděčky EDGE 22 v prostoru Dugway Proving Ground v Utahu. Jde o robotické vozidlo M113, které je vybavené dálkově ovládanou zbraňovou stanicí s raketometem na laserem naváděné střely.
Tvůrcem robotického obrněnce je výzkumné centrum Artificial Intelligence Integration Center (AI2C), součást Army Futures Command, v němž studují využití umělé inteligence ve zbraňových systémech.
Jde o konstrukci Robotic Technology Demonstrator, kterou vyvinuli BAE Systems. Jeho součástí je zbraňová stanice EOS R150S s raketometem LAND-LGR4 Fletcher ráže 70mm, který může nést 4 rakety APKAWS. Zbraňová stanice je vybavená kamerou s termálním zobrazováním a laserovým systémem pro určování vzdálenosti. Namísto raketometu by mohla být vyzbrojena palnými zbraněmi až po těžký kulomet .50 BMG.
Podle dostupných informací s tímto vozidlem na EDGE 22 operoval tým AI2C Cross-Functional Team (CFT). Vozidlo bylo zřejmě na určité úrovni vybaveno umělou inteligencí. Mělo to být poprvé, kdy se tento obrněnec dostal do terénu. Stroj by měl být poháněn hybridním elektrickým pohonem, kvůli efektivnímu využívání paliva. Soustava instalovaných senzorů zajišťuje pro lidské operátory kompletní přehled o situaci. Jak je v podobných případech alespoň u západních armád obvyklé, (polo)inteligentní robotické vozidlo M113 bylo nepřetržitě pod velením člověka, především pokud jde o ovládání zbraní a senzorů.
Upgradovaná bojová vozidla v robotické verzi, jako je zmíněné raketové M113, nabízejí řadu výhod a mohla by se široce uplatnit. Náklady na jejich výrobu jsou podstatně nižší než u zcela nových vozidel, a ještě se ušetří místo ve skladech. Vzhledem k tomu, že nemají lidskou posádku, není jejich zabezpečení absolutní prioritou, což je předurčuje například k riskantním bojovým misím, do jakých by obrněnce M113 s lidmi nikdo soudný neposlal.
Video: Electronic warfare and drone swarms: Here’s the Army’s plan for EDGE 22
Literatura
Robotická vozidla Humvee trénují střelbu z kulometů na dálkové ovládání
Autor: Stanislav Mihulka (12.02.2018)
Nový robot od Rheinmetallu zajistí průzkum i palebnou podporu
Autor: Stanislav Mihulka (04.12.2020)
Americký robotický raketomet ROGUE Fires vyvolal globální senzaci
Autor: Stanislav Mihulka (23.08.2021)
Diskuze:
Pokiaľ sa zbrane
Vladimír Bzdušek,2022-05-27 20:52:11
popisujú ako technické artefakty, tak ešte OK. Len nie je najlepší nápad (teda presne tu) do nich strkať politiku. Chlapi kľud, len treba vydržať, naši určite vyhrajú.
Pro kritická místa
Václav Dvořák,2022-05-27 15:00:52
Napadají mně způsoby použití - například na tom Donbase to nechávat při ústupu jako body poslední obrany k zpomalení postupu nepřítele. Kdyby byly hustě rozmístěné a vybavené raketomety se schopnostmi ničit tanky (nebo kombinovanou výzbrojí), tak by to nejspíše mohlo i zastavit probíhající útok za cenu malé územní ztráty...
Druhá možnost by mohla být vyslat je do útoku k odhalení nepřátelské obrany (test bojem). Na rozdíl od průzkumné jednotky by asi umožnily odhalit, jak funguje protitanková a dělostřelecká obrana kompletně v akci v daném úseku...
Už teď by takové stroje měly být na Ukrajině, když díky Land-Lease je rozpočet téměř neomezený. Momentálně nejdražší prostředky nejsou zbraně, ale čas. Co vím, tak nedávno tam dorazil první MQ-9 Reaper, což není úplně zrovna ono, protože umí nést jen velké rakety Hellfire nebo těžké bomby GBU-12 (230kg), takže úloha skoro strategická na ničení větších objektů. Zatímco tady je potřeba ničit hromadně velké množství malých cílů jako jsou tanky a IFV. A na to by se tam teď nejlépe hodila smečka rozdivočelých A-10 :)
Re: Pro kritická místa
Vít Výmola,2022-05-27 15:15:28
Poznámka k Hellfire: Hellfire je primárně protitanková střela a na všech platformách se jako taková se používá. Byla by i tady na správném místě.
(Ale vlastně nevíme, jestli byly střely skutečně dodány.)
Re: Re: Pro kritická místa
Václav Dvořák,2022-05-31 17:46:58
Máte pravdu, ale hmotnost téměř 50kg u Hellfire II je trošku overkill. Výhoda je samozřejmě, že má delší dolet než rakety, které umí vypouštět TB-2, neřkuli bomby MAM. Američani prostě nejsou omezeni ve financích ani množství munice, tak si to můžou dovolit. Myslím, že kdyby se použily jiné, lehčí řízené rakety s kratším doletem a tandemovou hlavicí (ala Javelin), dalo by se jich zavěsit třeba 16. A to by už myslím stačilo na kompletní zničení konvoje nebo nějakého většího shromaždiště ruské techniky...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce