Každý čtenář Osla jistě zná jméno renomovaného českého neuropatologa, Mudr. Františka Koukolíka, DrSc., pro jeho populární knížky a poutavé veřejné přednášky. I když jeho pracovní záběr je široký a jeho popularizační aktivity obdivuhodné, většině z nás zejména pomohl pochopit, koho označují pojmy deprivant či psychopat.
Ti vnímavější si díky doktoru Koukolíkovi uvědomují varování, že kromě lehce rozpoznatelných „jednodušších“ psychopatů s neskrývanými agresivními sklony, kteří s pocitem nadvlády a uspokojení způsobují utrpení povětšinou fyzicky slabším, existují i „chytří“, kterých seberealizace a cesta k vlastnímu prospěchu vede přes mrtvoly – v tom sociálním, společenském, pracovním nebo ekonomickém smyslu slova.
Ti první plní věznice, ti druzí nejednou úspěšně šplhají po společenských, manažerských a politických žebřících. Jsou inteligentní, a tak dokážou vhodné sociální chování v případě nutnosti simulovat, aniž by ho měli přirozeně vžité. Pocity strachu empatie a soucitu, s výjimkou sebelítosti, nepatří k jejich přirozené emocionální výbavě a tu vaši dokážou zneužít. Lžou, podvádějí, případně i týrají bez výčitek svědomí. Více v následujícím starším videu s krátkou přednáškou MUDr. Koukolíka (na internetu jsou k dispozici mnohé další):
Jak však antisociální poruchy osobnosti, mezi něž psychopatie patří, ovlivňuje věk? Ti, co se profesně duševním zdravím zabývají, nejsou v odpovědi jednotní, mnozí jsou přesvědčení, že od středního věku se postupně utlumují. Novozélandsko-americká trojice vědců se rozhodla alespoň zatnout do tohoto gordického uzlu pomocí průzkumu, v němž zpovídali 1 215 respondentů. Samozřejmě neptali se přímo lidí, u nichž byly psychopatické sklony odhaleny již v mládí, ale těch, kteří je dobře dlouhá léta znají, tedy rodinných příslušníků a blízkých známých. Těch, jenž dovedou porovnat chování asociálů v průběhu desetiletí, když byli mladší a pak starší padesáti let. Aby výsledky byly porovnatelné, jednoznačné a co nejméně subjektivní, dotazy odpovídaly Diagnostickému a statistickému manuálu duševních poruch.
Možná i na základě vlastních nebo zprostředkovaných zkušeností tušíte, k čemu se výzkumníci dobrali. Respondenti potvrdili, že jedinci, kteří splňují kritéria pro psychopatii, se po 50. roce věku podstatně nemění a nadále se dopouštějí antisociálního chování a způsobují lidem ve svém blízkém okolí problémy. Nejde jen o fyzická a psychická traumata, ale i vážné materiální a finanční ztráty. Až 93 % dotazovaných uvedlo, že míra manipulace, lhaní, podvádění a dalších forem antisociálního chování jejich psychopatických známých nebo příbuzných se vyšším věkem nezměnila nebo dokonce postupně narůstala. U mnohých se však částečně měnily projevy. Například jedna z dotazovaných o svém bývalém manželovi uvedla: "Čím byl starší, tím se stával více nedůtklivým. Lhal, podváděl, zneužíval i kradl, s přibývajícími léty méně skrýval své chování a zdálo se, že si krutosti otevřeně užívá“.
Pro dítě nepředstavitelně traumatizující je psychopatický rodič, protože se nemá se jak samo bránit. Jaké dětství musela přežít dcera, jež o své matce uvedla: "Nikdy se nic nezměnilo. Vykořisťuje, lže, propadává záchvatům vzteku, zuří, opouští se, naříká, ponižuje, vyhrožuje, a kdyby na to měla sílu, byla by i fyzicky nebezpečná“.
"Existuje mnoho způsobů, jak se lidé mohou stát oběťmi, a mnozí si varovné příznaky psychopatie neuvědomují, dokud není pozdě. Psychopatičtí jedinci mohou být velmi okouzlující a říkat ty správné věci, aby si někoho získali, pak však začnou s manipulací," připomíná jeden z autorů studie, profesor Martin Sellbom z novozélandské University of Otago.
Spolu s kolegyněmi zhodnotil důsledky asociálního chování na oběti i statisticky: 88 % respondentů uvedlo, že trpí úzkostnými stavy a depresemi, 70 % se potýká s posttraumatickou stresovou poruchou, 31 % uvažovalo o sebevraždě nebo se o ni pokusilo. Kvůli svým asociálním rodinným příslušníkům nebo „přátelům“ přišlo o peníze 68 % respondentů, 45 % se zadlužilo. Co se fyzického násilí týče, až 27 procentům dotazovaných šlo alespoň jednou o život a 26 % utrpělo zranění nebo bylo fyzicky týráno.
Hlavní autorka studie, Američanka Donna Andersenová, zakladatelka neziskové organizace Lovefraud Education and Recovery (Podvod s láskou: vzdělávání a zotavení): "Každý, kdo očekává, že s věkem sociopat dospěje nebo se uklidní – ať už je to partner z původně romantického vztahu, člen rodiny, kolega v práci nebo přítel – by měl přestat plýtvat svým životem a utéct. On nebo ona se totiž nezmění."
Totéž jako jedinou účinnou obranu před psychopatem radí i čeští odborníci. Jenže ne vždy to jde, a ne vždy je to rozumné. Někdy je potřeba s nimi bojovat. Psychopat totiž není synonymem hlupáka. Dokáže rozložit a zruinovat nejen rodinu či firmu, ale pro vlastní prospěch bez skrupulí poškodit i stát a ublížit vlastnímu národu. A jak politologové dobře vědí, politika si své lidi vybírá. Možná i proto se mnozí lidé v mnoha zemích snaží při volbách rozeznat mezi menším a větším zlem, protože důvěru není do koho vložit.
Literatura
Journal of Offender Therapy and Comparative Criminology, University of Otago New Zealand
„MAO“ může týrané děti ochránit před problémy
Autor: Josef Pazdera (25.08.2002)
Holubi poznají, když je vede blb
Autor: Josef Pazdera (18.09.2016)
Kde sa berú zlí ľudia?
Autor: Matej Čiernik (02.05.2017)
Brutální válku šimpanzů v Gombe poháněla touha po moci, ambice a žárlivost
Autor: Stanislav Mihulka (23.04.2018)
Když muž ženu týrá…
Autor: Dagmar Gregorová (13.07.2018)
Násilníci mají početnější rodiny
Autor: Josef Pazdera (13.08.2018)
Pravděpodobnost války
Autor: Josef Pazdera (22.09.2019)
Posttraumatická stresová porucha a válečné konflikty
Autor: Miloslav Pouzar (05.04.2022)
Diskuze:
Diskuse
Josef Šoltes,2022-05-27 11:48:44
Zajímavá diskuze. Osobně mohu na své osobě zhodnotit, že mám značně sníženou schopnost rozpoznávání sociálních jevů, nedokáži snadno rozpoznat emoce druhých a jedu tak nějak podle naučeného, tedy toho, co rozumově očekávám, že by mohlo být správně. To neznamená, že nemám emoce, jenom postrádám to pásmo jemných nuancí. Už v dětství to bylo velmi problematické, protože vás to vyřadí z kolektivu a vnímáte jenom vyhrocené situace, takže začínáte všechny situace vnímat jako hřebíky, na které je nutné si brát kladivo. Stejně tak jsem hodně sebestředný a celý život je pro mne značně obtížné s tím bojovat. Naštěstí jsem zároveň velmi inteligentní, takže si dokáži vyargumentovat, proč je pro mne z dlouhodobého hlediska výhodné se do společnosti integrovat (a ono to tak opravdu je, výhody převažují nad nevýhodami). Hádám, že to takto má spousta osob mírně šmrnclých sociopatií.
Re: Diskuse
Max Karas,2022-05-28 10:15:13
Paradoxně se v podobných případech projeví výhoda peněz a bohatství. Přesně vím, o co se u vysoce funkční psychopatie/sociopatie jedná. A upřímně - jsem tak naprosto spokojen. Lidi nepotřebuji, vystačím si sám, nikdy jsem neměl kamarády nebo přátele, přijde mi to omezující, stejně tak netrpím nedostatkem sebevědomí, takže mne to fakt netrápí. Naopak - co se týká emocí, umím naprosto přesně odhadnou a vytušit, o co se jedná a o co druhým jde, stačí pár pohledů a slov a vím o lidech více, než oni sami. Když jsem kdysi byl ještě zaměstnán, dávali mne na reklamace, dovedl jsem se domluvit s každým. Prý jsem milý, příjemný, chápající... co si budeme říkat, jen mne baví s s lidmi hrát, ostatně velmi často i teď si jen tak pro zábavu určím předem nějaké téma nebo situaci, připravím si nějakou pastičku, a pak jen tak postrkuji protějšek, aby se chytil. Ani to nemusí vědět, jen si trénuji dovednosti na situace, kde to bude opravdu potřeba. Manipulaci a analýze protějšku jsem se věnoval poměrně hodně, ale stejně mi to jen potvrdilo, co jsem jsem dříve cítil a tušil, nic jsem se nenaučil, jen jsem se naučil pojmenovat to, co jsem dávno přirozeně využíval. Takže rozpoznávání emocí a empatie na vysoké úrovni. Ale to, že toto umíte poznat, ještě neznamená, že jste tím postiženi také. Vím přesně, co protějšek cítí a jak je na tom, ale je mi to jedno. Nemám však zájem škodit, ale obvykle něco získat, a spokojená protistrana je obvykle přínosnější, takže to většinu směřuji sem. Proto také ty názory na mě. Ale je to jen hra, role. A to proto, že ať chceme nebo ne, okolí občas potřebujeme. Jinými slovy - lidé jsou mi ukradení, nemám je rád, ale s okolím udržuji vztahy pro mne výhodné. A zde se dostáváme k těm zdrojům a penězům, o kterých jsem psal na začátku - čím více peněz a postavení, tím více je člověk na ostatních nezávislý. Od sousedů až po cizí. Existovalo pořekadlo, že peníze kazí charakter, často se říká, že někoho peníze změnily k horšímu, že se stal arogantním, nafoukaným... já to spíše vidím tak, že peníze a bohatství mě nemění, jen mi umožňují se chovat přirozeně, už nemám zapotřebí se přetvařovat a hrát role, konečně mohu být sám sebou. A s tím může souviset i výsledek výzkumu o tom, že postupem času se psychopati nelepší, ale spíše zhoršují. Ano, čím jsou starší, tím jsou obvykle zajištěnější a tím více se mohou chovat tak, jak chtějí, ne tak, jak se jim vnucováno okolím. A co se týká výchovy, tak i když jsem o tom četl hodně a uznávám, že určitý vliv mít může (stres, vliv kortizolu na amygdalu...), psychopatii považuji za vrozenou a nic s tím nikdo výchovou neudělá, stačí, když se podívám na mého bratra. Stejní rodiče, stejná výchova, ale je úplně jiný. Jeho by společnost označila za ok, mě už o mala od školky tahali po různých pedagogických poradnách a psycholozích :-) Dodnes na to s úsměvem vzpomínám, pořád mě testovali a zkoušeli všechno možné, protože na jednu stranu jsem měl vždy samé jedničky, na všech školách, aniž bych se musel učil, testy jsem psychologům řešil za 1/4 doby, co očekávali (jednou mne pořád vraceli, ať nejdříve testy dodělám a pak teprve přijdu, nevěřili mi, že už to mám vše hotové), na druhou stranu těžce nepřizpůsobivý, který si dělal srandu nejen z autorit, ale i z těch psychologů. No a na závěr k tomu dodám něco ohledně té genetiky - děti mám tři, jedno a dvojčata. Dvě jsou relativně ok, ale jedno dítě je jak já. Všechny tři mají stejnou výchovu, dvě jsou sportovně nadaná a dělají adrenalinové sporty, jedno je schopné se zabít i při chůzi po rovném chodníku. A v jednom z dětí, ač má stejnou výchovu jako zbývající dvě, vidím přesně hromadu rysů, které tak dobře znám od sebe a které se dají najít v každém popisku psychopata/sociopata. Takže ok, výchova to může asi lehce usměrnit, ale základ je dán geneticky a člověk se s tím už narodí. Na nás je se snažit, aby manipulace a ovládání ostatních šlo směrem pozitivním, ale to je tak vše, co se s tím dá dělat.
Re: Diskuse
Pavol Hudák,2022-05-28 11:46:09
Znizena schopnost rozpoznavania socialnych javov je charakteristicka pre autizmus. Psychopati maju naopak dobre pozorovacie schopnosti a vedia dynamiku spolocnosti vyuzit/zneuzit vo svoj prospech. Hlavny charakteristicky znak psychopatov je bezcitnost(aj ku zvieratam).
Petr Sanov,2022-05-27 08:37:48
Marku,
obdivuji vaši trpělivost s jakou bojujete proti současným dogmatům. Společnost která je ale postavená na současných principech a odmítající význam výchovy či socializace jedince s patologickou osobností přímo cíleně vyrábí - pak se nedivme míře racionalizace danoho stavu a zdůrazňování genetickoho základu osobnosti. Potažmo odmítání vlivu výchovy a socializace.
Genetika 50%+
Marek Fucila,2022-05-27 01:21:18
O psychopatii toho viem pramalo, ale vidim, ze sa tu diskusia vedie hlavne o tom, do akej miery je to porucha vrodena, a do akej ziskana.
Pre tych, ktori ju nepoznaju, davam do pozornosti knihu Kod zivota(https://www.martinus.sk/?uItem=712243), kde sa presne riesi to, do akej miery vplyva genetika na psychologicke vlastnosti jedinca.
A nie je to tam vobec o nazoroch, ale na zaklade tvrdych dat z geminologickych studii na desiatkach tisicoch jedincov. Snaha bola/je najst konkretne geny. Tie za vsetkym vrodenym samozrejme su, ale prekvapive bolo, ako vela ich je a aky marginalny vplyv maju jednotlive mutacie.
Okrem Alzheimerovej choroby, kde mensia cast pacientov ma konkretnu mutaciu, su vsetky dalsie geneticke vplyvy na psychiku poskladane zo mutacii s jednotlivymi podielmi od jednotiek percent po tisiciny promile.
Aj tak je ale vplyv genetiky 50 percent. Dalsich 50 percent su povacsine nahodne udalosti. Vychova ma minimalny vplyv (skumane aj na dvojickach vychovavanych oddelene).
Tento clanok v podstate len potvrdzuje, co sa pise aj v knihe - s vekom stupa vplyv genetiky. Takze psychopat bude na stare kolena viac "sam sebou". Dvojicky sa este viac podobaju.
Takze statisticky vzate sa na psychopatovi z polovice podpisali predispozicie a z druhej polovice blizsie neurcene zivotne okolnosti.
Poděkování
Pavel Vitvar,2022-05-27 00:58:40
Dobrý den,
chtěl bych tu velmi poděkovat Marku Holubovi za jeho neúnavnou práci s vysvětlováním a uváděním věcí na pravou míru. Děkuji. Kéž by takových jako jste vy bylo více.
Pavol Hudák,2022-05-25 15:06:44
To snad nieje prekvapive. Psychopatia tak ako vsetky vlastnosti je geneticka.
Re:
Marek Holub,2022-05-25 15:26:58
Překvapivě není, jedná se o převážně získanou poruchu, způsobuje ji to, jak matka zachází s emocemi dítěte už od narození. Existují pouze vrozené předpoklady pro méně stabilní psychiku, které se mohou projevit velmi různým způsobem. Proto lze tuto poruchu ovlivnit terapeuticky, tedy pokud dotyčný chce. Proto také stoupá výskyt těchto poruch v dnešní době bezprecedentního rozpadu tradičních hodnot zejména rodiny.
Re: Re:
Pavol Hudák,2022-05-25 17:38:33
Menej stabilna psychika nema s bezcitnostou(co je podstata psychopatie) nic spolocne. U impulzivnych ludi je akurat na prvy pohlad viac vidiet. Sme naprogramovane biologicke stroje, nic viac, spravame sa podla pri pocati naprogramovaneho kodu. Tlakom okolnosti je mozne nieco potlacit, alebo zvyraznit, ale podstatu to nijak nezmeni.
Re: Re: Re:
Marek Holub,2022-05-25 18:49:28
Nejsme, biologie je potenciál a omezení. Osobnost formuje okolí v těchto možnostech a omezeních. Porucha osobnosti není mentální retardace ani autismus.
Re: Re: Re: Re:
Pavol Hudák,2022-05-26 07:27:29
Biologia urcuje hranice, ale tie su hlavne. Prostredie moze fungovat iba v ramci tychto dost obmedzenych hranic. Ak mas stary pocitac, mozes nan nainstalovat novsi software, ale stale to bude pomale a stale to nebude vediet to co novy pocitac. Z hlupaka nikdy genius nebude, z kratkeho cloveka nikdy nebude vrcholny basketbalista a zo psychopata nikdy nebude dobry clovek, aj ked sa dokaze na verejnosti pretvarovat pod vplyvom nabozenskeho ucenia napriklad.
Re: Re: Re: Re: Re:
Marek Holub,2022-05-26 07:49:15
Počítač se nemění, mozek se vyvíjí celý život a může se měnit. Limity jsou v tomto smyslu dost široké.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Jan Novák9,2022-05-26 10:11:15
Ale limity existují, jsou vrozené a HLAVNĚ jsou individuální. Tak jak můžete obecně tvrdit že je něco způsobeno výchovou pokud se nejedná o konkrétní příklad kde jsou pro to důkazy a je možné konkrétně odvodit že by tomu mohlo být jinak. Mnoho psychopatů vyrůstalo v normálním nebo i zvýhodněném prostředí.
Koneckonců je to jedno, ať už je to vrozené nebo způsobeno výchovou v dětství, v dospělosti když se to projeví tak se s tím nedá dělat nic jiného než jedince izolovat od společnosti nebo utratit.
Re: Re: Re: Re: Re:
Radoslav Porizek,2022-05-26 13:05:02
"... zo psychopata nikdy nebude dobry clovek, aj ked sa dokaze na verejnosti pretvarovat .."
Pokial sa sprava dobre, tak snad je dobry clovek, aj keby to tak vnutorne tak necitil, nie?
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Pavol Hudák,2022-05-28 11:48:52
Nieje dobry, iba sa v danej situacii zachoval spravne. Je to rozdiel, pretoze dobry clovek sa vzdy zachova spravne, u zleho je to situacia od situacie, co mu prave viac vyhovuje pre jeho prospech.
Re: Re: Re:
Radoslav Porizek,2022-05-25 22:43:04
"Sme naprogramovane biologicke stroje, nic viac, spravame sa podla pri pocati naprogramovaneho kodu."
To ale nie je pravda, napr. dokonca aj o homosexualite sa rozhoduje az po pocati (ale pred narodenim).
Mas vela prikladov, ked sa extrenmnym tlakom okolnosti da uplne zmenit podstata naprogramovaneho spravania aj u dospelych ludi.
Re: Re: Re: Re:
Pavol Hudák,2022-05-26 07:24:24
Homosexualita je velmi casto vidiet uz len z tvaru tvare. S tvar tvare asi tazko zformujes prostredim. Ak teda niesi zrovna boxer v tazkej kategorii ci velky fanusik plastickych operacii :)
Re: Re: Re: Re: Re:
Radoslav Porizek,2022-05-26 13:08:58
Tvrdenie, ze homosexuala rozoznas podla tvare vypoveda skor o urovni vaseho kritickeho myslenia, nez o samotnej problematike.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Pavol Hudák,2022-05-28 11:52:28
Malokto ma lepsie kriticke myslenie ako ja. A cast homosexualov je jednoznacne identifikovatelna z tvare. Omnoho vacsia cast potom z celkovych prejavov, rec, obliekanie, pohyb, obecne nazory.
Mam pocit ze v tom vidite problem, comu nerozumiem. Aj cinana je poznat podla tvare.. a? Co na tom ma byt akoze zle?
Re: Re:
Max Karas,2022-05-25 17:49:01
A to je právě špatně a souvisí to s tím, co bylo napsáno níže. Pokud se Vám centra pro kontrolu nevyvinou, je úplně jedno, jakou máte výchovu, prostě nejste schopen rozlišit, zda je něco dobré, nebo špatné. Takže pravdu má Pavol Hudák, psychopati mají menší prefrontální část mozkové kůry a deformovanou amygdalu. To, o čem píšete, není psychopatie, ale sociopatie. A proto jsem také psal, že podle mne je článek napsaný špatně, protože toto nerozlišuje.
Re: Re: Re:
Marek Holub,2022-05-25 18:43:33
Mozek se z velké části vyvíjí i po narození, spousta center potřebuje správné impulsy jinak se nerozvinou viz základní význam slova deprivant.
Re: Re: Re: Re:
Max Karas,2022-05-26 01:06:17
Ano, a proto můžete vychovat sociopata, ale ne psychopata. Primární psychopatie je genetická, dokonce je prokázáno, že ačkoliv je v populaci cca 4 procenta psychopatických mužů, ale jen 1 procento psychopatických žen, tak se psychopatie dědí převážně po matce. To, že se jedná o dědičnou zátěž, prokázala řada srovnávacích testů u jednovaječných dvojčat a adoptovaných sourozenců.
Re: Re: Re: Re: Re:
Marek Holub,2022-05-26 07:07:18
To, co zmiňujete je statistika poruch osobnosti v populaci, toho, co označujete jako sekundární psychopatie. Celé studie s rozdělenými dvojčaty se dnes jeví jako nesmyslné, protože ta dostala do vínku brutální trauma rozdělení s jednovaječným dvojčetem, se kterým mají už třičtvrtě roku včechno stejné. Mozek formují vjemy a když máte dvojče, máte úplně odlišné vjemy od početí.
Re: Re: Re:
Radoslav Porizek,2022-05-26 13:13:57
"Pokud se Vám centra pro kontrolu nevyvinou, je úplně jedno, jakou máte výchovu, prostě nejste schopen rozlišit, zda je něco dobré, nebo špatné."
Kazdy ionteligetny clovek dokaze rozlisit spolocensky dobre spravanie od toho, co je povazovane za spolocensky skodlive.
Ide skor o to, ked kvoli fyziologickej odchylke sa clovek neciti neprijemne, ked vykonava zle veci.
Re: Re: Re: Re:
Max Karas,2022-05-26 16:42:34
To je nesmysl už jen proto, že nic takového, jako společensky dobré, nebo společensky špatné, neexistuje.
Chybějící skupiny
Max Karas,2022-05-25 14:55:49
Článek mi přijde poněkud jednostranný a směšující různé kategorie a pojmy. Nejčastěji se v článku mluví o psychopatech, ale zároveň o politice a dalších oblastech, kde se prosazují sice psychopaté, ale spíše vysoce funkční psychopaté, což je něco úplně jiného. A stejně tak to platí o rozdělení psychopat/sociopat (a opět vysoce funkční sociopat). A pokud platí, že psychopatem se člověk rodí, kdežto sociopatem stává, tak u jednoho a toho samého chování bych nevylučoval, že vysoce funkční sociopat se změnit může, kdežto psychopat ne. Bez detailní diagnostiky je ale těžké určit, o který případ se jedná, takže z pouhého chování (manipulátor, tyran, bezcitný, asociál...) nelze prognózu moc určit. Nebo se pletu?
Re: Chybějící skupiny
Marek Holub,2022-05-25 15:41:03
Sociopat je osoba, která se opakovaně či dlouhodobě chová sociálně patologicky. Sociopat má nějakou poruchu ne nutně jen osobnosti, která to způsobuje. Psychopat se naopak nemusí chovat vůbec sociálně patologicky, záleží kus od kusu. Není kvalitativní rozdíl mezi poruchou osobnosti a psychopatem, to na čem Koukolík staví je ve skutečnosti jen rozdíl kvantitativní, mechanizmus je stejný, netřeba to rozlišovat, rozdíl je v přijetí okolím, které říká, co ještě snese. Tam bude ostrá čára, ale bude morálně kulturní ne medicínská.
Re: Re: Chybějící skupiny
Max Karas,2022-05-25 17:44:11
No nevím. Měl jsem vždy za to, že psychopatie je způsobena nedostatečným vyvinutím částí mozku, které jsou odpovědné právě za sebekontrolu a emoce, takže se s tím člověk narodí, nemůže za to a prakticky s tím nic nejde, kdežto u sociopatie je člověk po fyzické stránce normální, ale chování je ovlivněno okolím, tedy například dříve prožitými traumaty, zneužíváním a tak podobně. Mě to tedy přijde dost rozdíl. Jinými slovy - psychopat neví, že dělá něco špatného, sociopat to ví, ale je mu to jedno.
Re: Re: Re: Chybějící skupiny
Marek Holub,2022-05-25 18:58:56
Až do toho narození máte v podstatě pravdu, i když se jedná spíš o odlišný vývoj než zakrnění. Problém je, že k tomu dojde až po narození vlivem okolí.
Re: Re: Re: Re: Chybějící skupiny
Max Karas,2022-05-25 21:55:20
Nevím, myslím si, že se mýlíte, ostatně i Osel o tom psal - https://www.osel.cz/4586-lze-poznat-mozek-psychopata.html Cituji: Jak je vidět, psychopatie nejspíš důsledek hrozné výchovy sadistického strýčka, ani špatného vlivu zlovolných teenagerů ze sousedství není. Vše nasvědčuje tomu, že psychopatie je z velké části věcí biologických rozdílů v jednom konkrétním místě mozku hluboko v hlavě.
Omlouvám se, ale prostě pořád směšujete dvě odlišné věci - psychopaty a sociopaty.
Re: Re: Re: Re: Re: Chybějící skupiny
Marek Holub,2022-05-25 22:58:14
Jsou fakta a závěry z nich vyvozované. V článku se o tom místě, kde má být rozdíl mezi mozkem psychopata a normálním se píše:"Uncinátní fascikulus je svazek bílé hmoty hákovitého tvaru a je známý například tím, že se lidem vyvíjí nejdéle ze všech svazků bílé hmoty – až do dospělosti, přes třicítku." Vyvozovat z toho v tom článku, že je to vrozená chyba, je dost svérázná logika.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Chybějící skupiny
Max Karas,2022-05-26 00:56:39
Omlouvám se, píši naposledy, už mě nebavíte, nevím, zda si děláte srandu, nebo zda to opravdu nechápete. Zkuste třeba:
Za primární psychopatii se pokládá vrozená predispozice, která je důsledkem vnitřního deficitu a vyznačuje se nižší mírou neuroticismu oproti psychopatii sekundární (Koenigs et al., 2010, Blackburn 1975). Sekundární psychopatie se rozvíjí v závislosti na podmínkách životního prostředí či jiných sociálních aspektů, nejčastějším příkladem je týrání v dětství a zanedbaná výchova (Porter,1996).
A pokud by Vám to stále nedošlo, tak psychopatií v našem smyslu slova se označuje právě ta primární, za kterou stojí vrozené predispozice. Psychopatie sekundární je obvykle označována jako sociopatie. Myslím, že více není třeba dodávat.
Zdroj textu si jistě snadno dohledáte, autory vědeckých studí (Koenigs et al., 2010, Blackburn 1975) také, vodit za ručičku Vás nebudu. Mějte se.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Chybějící skupiny
Marek Holub,2022-05-26 06:56:12
Já nechci vodit za ručičku, jen nemáte pravdu. Sociopatie je chování, používáte ho nesmyslně. Může být způsobeno třeba ranou do hlavy s poškozením mozku, přidušením apod a taky poruchou osobnosti. Sociopat nerovná se porucha osobnosti.
Dědí se dispozice ne konkrétní projev. Dispozice se projevit nemusí, není to postižení. Bezva, že do toho pletete neuroticismus. To je spor mezi tím, co chci a co mám dělat. To, co mám dělat, rozhodně není vrozené, to říká okolí. Nižší míra neroticity může znamenat jak sociopatické chování tak skvělé sociální přizpůsobení. A nedělám si srandu, férové je číst a uvádět i to, co nepodporuje vaše tvrzení, hledejte dál a třeba zjistíte, že jsou i úplně opačné názory, ale nebudu vodit za ručičku vás.
Re: Re: Chybějící skupiny
Radoslav Porizek,2022-05-25 22:53:12
"Psychopat se naopak nemusí chovat vůbec sociálně patologicky, záleží kus od kusu."
Samozrejme ze nie, psychopat moze byt obrovskym prinosom, vid. maly krok pre cloveka, ale velky pre ludstvo, za ktory patrne vdacime prave "defektu" Neilsa Armstronga, ktory neprezival strach.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
