V Egyptě, na pravém břehu Nilu, asi 55 km jižně od Luxoru se nachází historické město Esna. Asi nejvýznamnější staroegyptskou památkou je chrám, zasvěcený bohu stvoření Chnumovi (tvůrci lidských těl z hlíny – božskému hrnčíři), jeho chotím, staroegyptské bohyně války Menhitě, bohyně plodnosti Nebtuvi a jejich synovi Hekovi a prvotní matce Neit. Chrám postaven z červeného pískovce má krásnou vnitřní výzdobou a jeho zachovalý vstupní otevřený prostor podepírá 24 sloupů s hlavicemi ve tvaru lotosových květů. Na rozdíl od jiných egyptských chrámů, tyto sloupy jsou zdobeny spíše textem než znázorněnými scénami. Nápisy na jednom z nich jsou věnovány sloupům samotným.
Pozornost si zaslouží poznámka z anglické Wikipedie: „Chrám Esna vyjadřuje důležitost, kterou staří Egypťané přikládali svým posvátným místům. Všichni Egypťané, kteří vstoupili do egyptského chrámu, byli povinni "dodržovat přísná pravidla týkající se rituální čistoty". Podle nápisů vytesaných na stěnách chrámu se od těch, kteří vstoupili, očekávalo, že si budou pečlivě stříhat nehty na rukou a nohou, odstraňovat jiné chloupky, mýt si ruce natronem (přirozeně se vyskytující rozpustná sůl – směs dekahydrátu uhličitanu sodného Na2CO3·10H2O a hydrogenuhličitanu sodného NaHCO3), "budou oblečeni do plátna (bylo jim zakázáno nosit vlnu) a nebudou mít několik dní pohlavní styk".
Němečtí a egyptští badatelé již od roku 2018 v rámci společného projektu čistí a restaurují krásnou výzdobu 37 m dlouhého, 20 m širokého a 15 m vysokého chrámu. Malbám a reliéfům stropní části vrátili i jejich původní barvu. Jak uvedl profesor Christian Leitz, ředitel Oddělení egyptologie Ústavu pro kultury Starověkého Orientu Univerzity v Tübingenu, reliéfní výzdoba v centrální části stropu představuje celkem 46 vyobrazení patronky Horního Egypta, Nechbet a její dolnoegyptské božské „kolegyně“ Vadžet. Obě jsou zobrazeny jako supi s roztaženými křídly. Zatímco Nechbet má hlavu supa s hornoegyptskou korunou, Vadžetinu hlavu kobry zdobí koruna dolnoegyptská. "Chrámy a vyobrazení bohů byly ve starověku často malovány pestrými barvami, které však působením vnějších vlivů obvykle vybledly nebo zcela zmizely," vysvětlil prof. Leitz. V chrámu v Esně se zbytky původní barevnosti uchovaly díky vrstvě sazí a špíny, která je pokrývala dlouhých 2000 let.
Kliknutím na tento výřez se otevře celkový pohled na stropní část se 46 supy Kredit: Ahmed Amin / MoTA
|
|
Další zdroje informací a působivých fotografií: zde a zde.
Doporučená krátká videa: 1/ chrám i s okolím, bez slovního komentáře, březen 2022; 2/ záběry na již zrestaurovanou stropní část
Literatura: Universität Tübingen
Diskuze: