Co se ukrývá v pradávném halitu? Kredit: Schreder-Gomes et al. (2022), Geology.

Minerál halit je vlastně obyčejná sůl, tedy chlorid sodný, v podobě často okouzlujících krychlových krystalů. Kromě estetického potěšení a soli mohou krystaly halitu nabídnout pozoruhodné paleontologické objevy. Představují sondu do dávných časů a obsahují spoustu zajímavých informací o prostředí, v němž vznikly.

Geoložka Sara Schreder-Gomes z americké West Virginia University a její tým zkoumali vzorky odebrané v roce 1997 z australské formace Browne, která pochází z mladších starohor (neoproterozoikum). Objevili v nich množství halitu, což vypovídá o povaze tehdejšího prostředí. Dnes je to pustina, ale v mladších starohorách tam bylo moře.

Vědci použili k výzkumu halitu výhradně neinvazní optické metody, díky čemuž zůstaly krystaly halitu nepoškozené, včetně toho, co se nachází uvnitř. Díky optické a ultrafialové petrografické mikroskopii identifikovali krystaly halitu, a pak v nich detailně prozkoumali inkluze, které by podle nich měly být mikroby.

Sara Schreder-Gomes. Kredit: St. Norbert College.

U podobných nálezů z pradávných dob bývá otázkou, zda jde o fosilie organismů či nikoliv. Schreder-Gomesová a její kolegové objevili objekty, které velikostí, tvarem i fluorescencí v ultrafialovém světle odpovídají mikrobům. Jejich stáří by v tomto případě mělo být 830 milionů let, čímž by pocházeli z dob asi 100 milionů let předtím, než Země zamrzla v období „Sněhové koule“.

Badatelé zdůrazňují, že velmi zajímavé jsou detailní výsledky analýz UV fluorescence. Některé objekty vykazují fluorescenci, která odpovídá rozkládající se organické hmotě. A jsou tam i objekty, jejichž fluorescence odpovídá organickému materiálu živých organismů. Schreder-Gomesová a spol. z toho vyvozují, že by mohlo jít o mikroby, kteří jsou stále ještě naživu.

Zní to až neuvěřitelně. A rozhodně je nutné brát to s nadhledem. Autoři studie přiznávají, že ve věci přežívání mikroorganismů na geologické časové škále zatím není moc jasno. Na druhou stranu, v minulosti se již podařilo získat živé mikroby z halitu starého 250 milionů let, čili ze začátku druhohor. Takže představa, že se nám podaří oživit z halitu starohorní mikroby, zase není tak nereálná.

Podle toho, co víme, je při dlouhodobém přežívání mikrobů v geologickém materiálu zásadní, jak moc jsou vystaveny radiaci. Radioaktivní záření totiž postupně ničí organickou hmotu.

Logo. Kredit: West Virginia University.

Pokud byl halit z formace Browne do značné míry ušetřen neblahého vlivu záření, tak je šance, že by tam opravdu mohlo být něco životaschopného.

Výzkum halitu z formace Browne zároveň ostře sledují astrobiologové, kteří pátrají po stopách života na Marsu. Na Rudé planetě se totiž nacházejí podobné horniny, v nichž bychom mohli podobným způsobem hledat dávné marťanské organismy.

Literatura

Science Alert 16. 5. 2022.

Geology online 6. 5. 2022.