Nešťastná konstrukce ze šťastných let před ropnou krizí odsoudila krásné nadzvukové konkordy s nápadně malým poměrem hmotnosti k rychlosti letadla a velkou spotřebou paliva k nevyhnutelnému vymření.

Dobré na alkaloidu nikotinu je, že nám stimuluje myšlení a zvyšuje pozornost. Tou horší zprávou je, že to je za cenu nepřirozené stimulace srdeční činnosti a vzniku extrémně silné závislosti. Patří totiž mezi jednu z nejnávykovějších látek vůbec. Se zlozvykem kouření jde většinou ruku v ruce i obšťastňování našich plic karcinogeny a jejich nekalá činnost na vláknech s genetickým kódem, což dokazují statistiky rakoviny u kuřáků. Nikotin nás ale před rakovinou také chrání.

…aneb Co prozradily stopy z Aljašky

Štěstí ale nevydrží věčně. Je jenom otázkou času, kdy nás naplno zasáhne sluneční bouře srovnatelná s šílenou Carringtonovou událostí z roku 1859.

Zní to šíleně, ale už dnes si lze představit technologie, s nimž bychom mohli udělat z Venuše obyvatelnou planetu. Nebylo by špatné, mít druhou Zemi tak blízko.

Ne, nejedná o členovce proslulého svým jedovatým bodcem na ocase. Jedná se o společný projekt Textronu a AirLand Enterprise, dvoumotorový lehký bitevní letoun Scorpion.

Co když při zhroucení hvězdy vlastně černá díra nevznikne a během pár mžiků se překlopí do bílé díry? Kvůli dilataci času by ve vesmíru zatím uplynula spousta miliard a bilionů let. Tvrdí to nová teorie založená na smyčkové kvantové gravitaci.

Z Hirošimy a Nagasaki víme, jaké škody může udělat atomová bomba na Zemi. Ale ve vesmíru? V šedesátých letech minulého století mocnosti také zkoušely, co to udělá, když jaderné nálože odpálí stovky kilometrů nad Zemí. Filmovalo se to, ale až nyní ze záznamu tu podívanou mohou shlédnout i nevyvolení.

Trpasličí galaxie se nehemží kolem velkých galaxií jako hejno hmyzu, ale mnohé z nich obíhají velké galaxie v bizarních protilehlých párech, jako by tančily osudový tanec vesmíru. Budeme muset kvůli nim změnit základní fyzikální poučky?

O Toxoplasmě gondii píšeme často. Vždy jako o zlém manipulátorovi mysli, který nám zhoršuje prospěch ve škole, prodlužuje reakční časy, zvyšuje řidičům riziko smrtelných nehod, spouští schizofrenii, prostě nic pěkného. Nový objev to teď mění. A dává také odpověď na otázku, proč je parazit tak neuvěřitelně a mezidruhově úspěšný. Jistou dávku hloupnutí kompenzuje zvýšenou odolností před zvrhlými maligními buňkami. Svědčí o tom nová vakcína, která melanomem na smrt odsouzené myši zachraňuje v 90 % případů.

Máte fajn přátele? Cítíte se s nimi spokojeně, jako byste je znali odjakživa? Není to náhoda, jsou to totiž vaši vzdálení příbuzní. V přátelství mají prsty geny!

…aneb Není třírohá tvář jako třírohá tvář

Koncem května se na kometu C/2013 A1 Siding Spring zaměřil detektor Swift. Ta proletí v druhé půli roku kolem planety Mars a dostává se proto stále častěji do hledáčku astronomů. Swift snímkoval v ultrafialové oblasti a pomohl astronomům prokázat k jak překotnému úniku vody z jádra dochází. Tím je možné zároveň lépe odhadnout její velikost.

Ani kávu to uvařit neumí. Šesti liberní, necelý loket vysoký robot nebyl stvořen k tomu, aby nám ulehčoval dřinu, ale aby dělal společnost. Na rozdíl od domácích mazlíčků je prý inteligentnější a neposírá se. Video ukazuje, co bychom za 500 dolarů v ověřovací sérii mohli dostat už před příštími prázdninami.

Uběhlo takřka čtvrtstoletí od doby, kdy se Hubbleův kosmický teleskop usadil na oběžné dráze a po nezbytných korekcích nepřesně vyhotoveného zrcadla započala žeň objevů v období tak dlouhém, že se na zemském povrchu pod ním stačila obměnit celá jedna generace. Úspěch je to bezesporu fenomenální a těžko srovnatelný s čímkoli dalším, snad nás napadne jen okamžik, kdy se geniální Galileo Galilei v roce 1609 podíval jako první člověk v historii na oblohu svým vlastnoručně vyrobeným dalekohledem.

Pomůže nám experimentální časoprostor z grafenového filmu ostřelovaného ultrakrátkými laserovými pulzy osvětlit rej gravitačních vln?

V polovině července japonský úřad pro jadernou bezpečnost NRA schválil bezpečnostní opatření první dvojice jaderných bloků. Jde o reaktory elektrárny Sendai. Japonsko se tak vydalo na cestu k opětnému využívání jaderné energie, i když se nepředpokládá, že by tyto bloky zahájily provoz dříve než v říjnu 2014.

Může to vypadat jen jako hrstka teček na tmavém pozadí, ale je to snímek vzdálených galaxií, který pořídila rádiová observatoř ASKAP (CSIRO’s Australia SKA Pathfinder).

Nanomateriál Vantablack od Surrey NanoSystems je temnější než samo peklo. Takřka absolutně černou barvu bude možné využít v řadě zajímavých elektro-optických aplikací.

Navýšení rozpočtu amerických universit a NASA na odhalování příčin globálního oteplování, přináší ovoce. Z vyhodnocení satelitních dat vyplývá, že farmáři svými chovy hospodářských zvířat škodí uvolňováním oteplovacího plynu metanu na území Severní Ameriky více, než petrochemický a plynárenský průmysl dohromady.

Izraelští vývojáři z Univerzity v Tel Avivu přišli s pozoruhodnou technologií holografického zobrazování, která pomocí čipu s nanoanténami umožňuje zobrazit prakticky jakýkoliv objekt z libovolného směru, to vše ve vysokém rozlišení.

…aneb Nejzáhadnější teropod konečně odhodil masku

Hodiny trvající gama záblesky nejspíš pocházejí z extrémně velkých modrých veleobrů s velmi nízkou metalicitou. Podobně by mohly vypadat i dosud neobjevené prvotní hvězdy ve vesmíru.

Kde je mnoho vody, je i mnoho eroze. Nemohly by náhodou Niagarské vodopády spadnout a stát se z nich jenom velká peřej? Tím by velmi utrpěl turistický ruch a tak se rozhodlo, že se to pověří.

Písek z pláže se stal surovinou pro levnou a jednoduchou výrobu houbovité křemíkové nanostruktury, která by se mohla stát anodou výkonnějších lithium-iontových baterií.

Snad všechny sdělovací prostředky v těchto dnech informují o nalezení největšího vymřelého ptáka Pelagornis sandersi. Důvěryhodnost tvrzení má dodávat věta, že byl tak obrovský, že se musel při vzletu rozbíhat z kopce. Pozapomíná se většinou dodat něco o modelování a střízlivějším odhadu, při němž to s Pelagornisem už tak slavně nevypadá. Nehledě na fakt, že v jiných dobách létala mnohem větší i mnohonásobně těžší monstra.

…aneb Nová zjištění o starém praptákovi

Technologie DNA origami umožňuje poskládat v nanoměřítku takřka cokoliv. Například přesná měřidla pro studium efrinového receptoru EphA2, který je významný v některých typech rakoviny.

Jakým způsobem si naše Mléčná dráha dává k večeři trpasličí satelitní galaxii? Obdobně jako některá její dvojnice.

Obezita kdysi bývala výhodou, dnes je svým nositelům přítěží, navíc se ráda drží za ruku s cukrovkou. Statistici vypočetli, že postižených je už více než půl miliardy a že každým rokem je hůř. Jenže! Necelá čtvrtina tlouštíků se ukazuje být metabolicky vpořádku a zlým prognózám navzdory, cukrovku ne a ne dostat. Rakouští a němečtí vědci jim začali říkat „zdravě“ obézní a nejspíš přišli na to proč.

Úspěšné přistání Curiosity inspirovalo vývojáře ESA v programu výsadkové droptéry. Prototyp Skycrane už má za sebou první letové testy v simulovaném prostředí Marsu.

Na jednom z prvních snímků průzkumu temné energie DES (Dark Energy Survey), které započalo v srpnu 2013 objevili astronomové vzácný typ supersvítivé supernovy.

Velkým počtem populárně vědních serverů proběhla informace, že srovnání doby příletu světla a neutrin ze supernovy SN1987A ukazuje na to, že rychlost světla je menší než maximálně možná. Podívejme se na to, co data ze supernovy opravdu reálně vypovídají.

Rentgenové observatoře Chandra a XMM-Newton vystopovaly neznámou emisní čáru v rentgenové oblasti spektra. Mohl by to být otisk rozpadu doposud zcela hypotetických sterilních neutrin, která jsou jedním z kandidátů na temnou hmotu.

Kupodivu to vypadá, že by mohl. Higgs by měl být ve spojení s inflací pro vesmír zničující. Jenže vesmír podle všeho existuje a daří se mu vcelku obstojně. Kde se stala chyba?

Titul „botherder“ nebo „botmaster“ je mezi počítačovými mágy obzvlášť ceněn. Udělován je počítačovým zločincům, kteří infikují cizí počítače a dělají si z nich ovládaná „zombie“. Stejné pocty se nyní dostalo i Rashidu Bashirovi za boty poháněné svalovými buňkami.

Vlákna smotaná ze zaschlé grafenové kaše jsou pevná a zároveň velmi pružná. S praktickými aplikacemi se jistě roztrhne pytel. Prý by z nich bylo možné vyrobit i elektrické dráty nové generace.

Dva malé satelity se odváží na cestu k Rudé planetě. Jeden z nich se dokonce pokusí o něco, co se dosud nepovedlo ani velké sondě.

…alespoň na kratší vzdálenosti

Všichni jsme to zažili: rozbijeme skořápku vejce a z ní se vyloudí ostrý zápach pukavce. Nepříjemné aroma má na svědomí sulfan, známý také pod starším označením ‚sirovodík‘. Jedná se však stále o tentýž plyn, který ve vysokých koncentracích zabíjí, ale v extrémně malém množství pomáhá.

Na Facebook se provalilo, že v lednu 2012 tajně experimentoval s emocemi 700 tisíc uživatelů. Ujímá se vlády Antikrist?

Úžasně! Buckyball, čili buckminsterfulleren C60 se po zásahu sprškou fotonů rentgenového paprsku rozletí na malé kousky. Není nad experimenty s femtosekundovým rentgenovým laserem.

Fotony letící vesmírem prý přibrzďuje polarizace vakua, jev z hájemství kvantové elektrodynamiky, při němž se fotony během kratičkého okamžiku rozpadnou na páry virtuálních pozitronů a elektronů a pak zase složí zpátky.

Mohli bychom nabýt dojmu, že evropské družice Swarm nic nedělají, protože o nich od startu prakticky není slyšet. Tři satelity se ale v posledních šesti měsících opravdu činily. Z prvních dat, která dorazila na Zemi můžeme pozorovat, jak se mění zemské magnetické pole – neviditelný deštník, který nás chrání před nabitými částicemi z vesmírného prostoru.

Profesor Flegr nabízí prakticky každému skvělou příležitost vstoupit do světové vědy. Přijměte jeho pozvání a o dovolené či prázdninách se královsky pobavíte.

Pokud by v raném vesmíru existovala temná hmota s temnou antihmotou, tak by jejich gravitačním kolapsem vyvolávaná anihilace mohla pohánět temné hvězdy a zároveň ovlivňovat vývoj prvních hvězd z běžné hmoty.

aneb kámen všech kamenů

Dávnou perskou armádu prý během tažení na oázu Síwa nepohltila poušť, ale snahy zakamuflovat ostudnou porážku mocné perské armády od egyptských povstalců.

Po přečtení nadpisu si říkáte, zda se autor náhodou nezmýlil – nejdokonalejší vědecké vozítko v dějinách kosmonautiky přece na Marsu přistálo už v srpnu 2012, takže zanedlouho oslavíme dvouleté výročí – a nikoliv jeden rok. Ale žádná chyba to není.

Fanouškům sci-fi z téhle zprávy jistě zaplesá srdce – replikátory známé z kultovního seriálu Star trek jsou zase o krok blíže. Tedy pokud se smíříme s faktem, že se jedná „jen“ o tiskárnu, která umí vytvářet trojrozměrné předměty podle vůle posádky. Kvalit, které nám předváděli filmoví tvůrci tedy tato technologie zatím nedosahuje, nicméně se bezesporu jedná o velký krok vpřed.