Diamant je nejen drahokam a nesmírně odolný minerál, ale také velmi slibný materiál pro praktické kvantové výpočetní systémy, včetně pamětí. Velkou pozornost si získaly především takzvané NV (nitrogen-vacancy) defekty, které vzniknou nahrazením dvou uhlíků v krystalové mřížce diamantu dusíkem a prázdným místem. Tyto defekty mohou být využity k ukládání supravodivých qubitů. Pokud ale diamant obsahuje těchto defektů příliš, ohrožuje to jeho integritu.
Jde o trade-off situaci, kdy je obtížné vytvořit velký diamantový disk, co by pojmul velké množství dat. Odborníci japonské Saga Univerzity a japonské společnosti Adamant Namiki Precision Jewelery Co. tento trade-off obešli tím, že vyvinuli novou metodu pro výrobu ultra čistých diamantových disků, které obsahují přiměřené množství dusíku a jsou zároveň natolik velké, že mohou mít praktické využití.
Díky tomuto postupu vyrobili diamantové disky o průměru 5 centimetrů, jejichž struktura jim teoreticky umožňuje pojmout tolik dat, že to odpovídá 1 miliardě Blue Rady disků. Jeden Blue Ray s jednou vrstvou pojme až 25 GB dat, z čehož plyne, že na zmíněný diamantový disk by bylo možné uložit až 25 EB dat. Tvůrci tento disk označují jako „Kenzan Diamond“.
Klíčem k úspěchu v tomto případě bylo, že v novém diamantovém disku je koncentrace atomů dusíku nižší než 3 ppb (parts per billion), díky čemuž jsou výjimečně čisté.
Jde o doposud největší disk s touto úrovní čistoty, která je potřebná pro kvantové aplikace. Předešlé největší takto čisté diamantové disky měly plochu maximálně 4 milimetry čtvereční. Zásadní podle tvůrců byla změna substrátu, na němž disk „roste“. Namísto plochého podkladu používají safírový substrát s vrstvou iridia ve tvaru schodiště, na němž lze vytvořit mnohem větší disky, aniž by byly náchylné k prasklinám.
Zároveň nejde o žádnou technologii daleké budoucnosti. Tým věří, že tyto disky dostane na trh již v příštím roce (2023), i když větší uplatnění naleznou zřejmě až ve kvantových výpočetních systémech, například v podobě pamětí. Mezitím pracují na ještě větších diamantových discích, které by měly mít průměr 10 cm.
Literatura
Microsoft a Warner Bross uvěznili Supermana do kousku křemenného skla
Autor: Stanislav Mihulka (07.11.2019)
DNA of Things: Nová technologie umožňuje uložit data prakticky v čemkoliv
Autor: Stanislav Mihulka (10.12.2019)
Stolní detektor gravitačních vln s nanodiamantem by mohl převrátit fyziku
Autor: Stanislav Mihulka (11.09.2020)
Průlom v 5D optických technologiích ukládání dat: 500 TB na disk velikosti CD
Autor: Stanislav Mihulka (02.11.2021)
Diskuze:
Výborný napad ...
Petr Mikulášek,2022-05-02 20:47:16
... jak s tvrzením o kvantové budoucnosti vysávat grantový prs.
Nějak si nedokážu představit, jak spolehlivě vypínat a zapínat vakance v krystalu. Vědět to, kupuju od Intelu zmetkový čipy za 10%, opravím si je a prodám za 50% oficiální ceny.
A u paměti bych čekal, že se do ní bude ukládat informace. Když uložím "A", chci pak přečíst "A" a ne kvantový "A a trochu toho B současně s C a D"
Na jedné straně
Pavel Aron,2022-05-02 16:33:48
Na jedné straně je to něco fantastického ale na druhé až znepokojivé. Kapacita paměti a výkonnost počítačů extrémně rychle roste ale úroveň lidského vzdělání klesá. Navíc s výmluvou: Proč bych si měl něco pamatovat, když si to můžu najít.
To je hluboký omyl.
Ať už se jedná o vědomosti v knihách nebo v paměti počítače, je třeba vědět, co hledáte.
A chápat tu informaci a její souvislosti.
Re: Na jedné straně
Václav Dvořák,2022-05-02 20:14:20
Myslím, že je to nepochopení. Spíš to ukazuje na to, že lidstvo se přizpůsobuje tomu, že důležité není memorování maximálního objemu vědomostí, ale znalost metod a vzájemných vztahů a struktur mezi informacemi. To znamená mít přehled, umět analyzovat a vybrat vhodnou metodiku nebo způsob, jak vyřešit otázky, které život klade.
Podle mého názoru, se tomu bohužel stále úplně nepřizpůsobilo školství, které neučí vědu resp. základy vědeckého myšlení, ale (vytržené) odborné znalosti, které člověk později většinou rychle zapomene, protože nechápe jak to použít a ani celkové souvislosti. Pokud budeme měřit znalosti postaru, tak to pak bude za těchto podmínek vypadat, že lidi hlupnou. Což si ale vůbec nemyslím. Ostatně globálně jdou věda i technologie stále nahoru a nějaká umělá inteligence (neřkuli AI singularita) v tom prsty zatím mít nemůže.
Preco miliarda Blue-ray?
Radoslav Porizek,2022-04-28 20:33:34
Preco sa to porovnava s milardou Blue-Ray diskov a nie s flash-pamatou, ktora je ovela kompaktnejsia?
Skleněná kostka
Vojta Ondříček,2022-04-28 18:21:50
Před několika desetiletími (v době zavádění CD) se objevil nápad zapsat data laserovým paprskem do skleněné kostky (nebo hranolu), také 3D. Na kapacitu si už nevzpomenu, mohly to třeba být jen tak G-bity. Pochopitelně datový nosič typu ROM.
Tá hustota dát
Vladimír Bzdušek,2022-04-28 14:09:50
mi plošne nejako nevychádza. V čom je fígeľ?
Re: Tá hustota dát
Jan Novák9,2022-04-28 15:27:11
Fígl bude v tom že se asi jedná o počet párů dusík-díra v celém objemu, ne jen na ploše...
Re: Re: Tá hustota dát
Vladimír Bzdušek,2022-04-28 23:23:52
V článku sa zdôrazňuje "plocha" nie objem toho produktu, a spomínajú sa termíny "disk" a "uložemie dát".
Re: Re: Re: Tá hustota dát
Pavel Aron,2022-05-02 16:29:47
Ta plocha se tam uvádí jen pro představu a porovnání fyzické velikosti.
Zápis, čtení
Václav Dvořák,2022-04-28 14:09:05
Jak by fungoval zápis do takového disku a jaká by byla životnost informace (pokud využívá kvantových jevů) ?
S tím souvisí ten rok 2023 - možná jako rok začátku masové výroby samotných disků, ale co příslušný hardware, který by to dokázal využít, tam to bude nejspíš na desetiletí... V každém případě taková kapacita by se hodila.
Re: Zápis, čtení
Jan Novák9,2022-04-28 15:25:40
Budou pěstovat krystaly tak dlouho až se jim náhodou podaří vypěstovat krystal s 25 EB nějakých použitelných dat :-)))
Říkají že budou produkovat diamanty, ne že je budou číst, natožtak zapisovat. Kapacita je teoretická, daná počtem párů dusík-díra...
Vidím to asi tak pravděpdobně jako 25vrstvý bluray
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce