Trilobiti se objevili již v kambriu na počátku prvohor. Stali se nezbytnou rekvizitou fauny prvohorních moří, vytvářeli pozoruhodnou diverzitu a pak na konci permu zmizeli ze scény, když je pohltil hladový chřtán největšího vymírání v dějinách této planety. Přesto dodnes ovlivňují dění, jako věční influenceři, někdy až v překvapivé míře.
Nejnověji se to povedlo ordovickému trilobitovi Dalmanitina socialis, který je jedním z nejhojnějších a nejznámějších druhů Barrandienu. Trilobiti jakožto členovci měli složené oči. Dalmanitiny ale byly výjimečně dalekozrakými trilobity s pozoruhodnou konstrukcí bifokálních očí. Jejich oči ve složených očích byly umístěné na stopkách a vybavené dvěma čočkami, které ohýbaly světlo v různých úhlech. Díky tomu mohly dalmanitity velmi dobře sledovat kořist, která se pohybovala poblíž, a zároveň predátory, kteří se nacházeli v kilometrové vzdálenosti.
Optické superschopnosti dalmanitiny učarovaly odborníkům amerického institutu National Institute of Standards and Technology (NIST). Pod vlivem této prvohorní inspirace postavili neurální nanofotonickou kameru s bifokálními metačočkami, které mají rekordní hloubku ostrosti. Tato kamera dokáže současně kvalitně zobrazit objekty, které jsou vzdálené 3 centimetry až 1,7 kilometrů. Zároveň vytvořili algoritmy, které provádějí korekci optických vad, zaostřují objekty, které jsou ve střední vzdálenosti mezi oběma extrémy ohnisek, a také vytvářejí finální, plně zaostřený snímek, který obsahuje zmíněnou obrovskou hloubku ostrosti.
Vznikla lehká kamera s výjimečnou hloubkou ostrosti, která spojuje nanofotoniku s fotografickou umělou inteligencí. Má našlápnuto na revoluci v zobrazovacích systémech s vysokým rozlišením. Takové kamery budou pořizovat například vysoce detailní snímky městských prostředí, členitých krajin, velkých skupin organismů a podobných typů scén, u nichž je nutné zaostřit blízké a současně i vzdálené objekty.
Amit Agrawal, Henri Lezec a jejich spolupracovníci vytvořili soustavu metačoček. Jde o ultratenké filmy, do nichž jsou vytvarovány skupiny nanosloupců, jejichž úkolem je specifickým způsobem pracovat se světelnými paprsky. Výslední metačočky fungují zároveň jako makročočka pro snímky z velké blízkosti i jako čočka pro teleobjektiv pro snímky z velké dálky.
Literatura
Nová metačočka ohýbá paprsky všech barev duhy
Autor: Stanislav Mihulka (02.01.2018)
Průlom v metamateriálech: Jak proměnit průhledný kalcit na umělé zlato?
Autor: Stanislav Mihulka (11.06.2021)
Neurální nanokamera velikosti zrnka soli pořizuje kvalitní barevné snímky
Autor: Stanislav Mihulka (30.11.2021)
Diskuze:
Otázka čisto technická
Vladimír Bzdušek,2022-04-28 16:40:46
Zachovali sa tak dokonalé skameneniny trilobitov, že sa z nich dajú zistiť takéto detaily o šošovkách v oku?
Re: Otázka čisto technická
Josef Hrncirik,2022-05-02 11:05:32
Áno, užé godá AD MM avarsko-hunští dolnouherští vědcové měli jasno v bifokálních beryllech z calcitu miliony let běžně používaných trilobity v Česko (Vision Reseaech 40 (2000) 843-853).
Na rozdíl od okouna měli socialis(Ti) k bedlivému sledování sprostých podezřelých k dispozici v každém oku políčeno cca 180 bifocálních ok. Průměr oca cca 0,37 mm; blízké ohniště 0,24 mm; vzdálený požár 0,51 mm. OK.
Že jde o bifokální brýle, viděl na první pohled vzdáleným ohněm již René Descartes, dělostřelec spojenců, zaměřovací expert a propagandista.
V cartesiánských souřadnicích nebyl problém vypočítat optimální vzdálenost ev. dvou sítnic s fotoreceptory, aby trilobiti ev. byli 360x orlozrací a požívali hloubku ostrosti od 0,5 cm pro potravu až do oo pro podezřelé podnorky, vše s nedostižným horizontálním zorným polem 30 očí á 10° = 300°F, ego 60°C verticcallyy.
Naše AI dróny musí ještě mnoho natrénovat, než ú spěšně Vy hynou!!
Mobily a zprasený fokus u většiny snímků
Václav Dvořák,2022-04-28 14:25:59
Kdyby by tohle vylepšilo ostření mobilů na velké vzdálenosti (krajina a detaily v ní), tak by to bylo velmi žádoucí... Kdo se na ty neostré záběry na větší vzdálenosti má furt dívat. Ideálně by to mohlo točit dvě stopy, AI focus a long focus - většina uživatelů stejně točí v AI automatice a není schopná přepnout na manuální focus a nastavit ostření podle objektu... Asi nejhorší je sledovat jak AI stále přeostřuje mezi objektem a nějakými mouchami v popředí, například :-D
Re: Mobily a zprasený fokus u většiny snímků
Ladislav Truska,2022-04-29 21:31:31
hm.., no fakt si nemyslim, že se tady řeší nějaká čočka vašeho mobilu...
Re: Re: Mobily a zprasený fokus u většiny snímků
Václav Dvořák,2022-05-01 12:13:32
V této fázi jistě ne... snažil jsem se ale tak nějak domyslet praktické realizace pro běžného smrtelníka...
Re: Mobily a zprasený fokus u většiny snímků
Josef Hrncirik,2022-05-02 22:04:44
Kvůli mouchám se trilobiti přesunuli do kalné vody, pořídili si optickou lavici s fotografickým objektivem 50 mm ohniska, zacloněným clonou 8 na aperturu 6 mm, ostřeno za metalens array s 1521 dielektrickými TiO2 náno metastrukturami apertury 0,15 mm působících jako spojky na SiO2 podložce 6x6 mm, změřili jejich ohniskové délky pro různé barvy o cirkulární polarizace a optické vady kompletu změřili pro celý komplet a všechny hloubky i s se zvětšením projekcí z ohniska do 2024x2024 Px barevného sensoru fotokamery, kterou pro sichr snímali statickou scénu.
Když se to netřepalo, byla to SW nuda.
dohľadnosť pod vodou
Martin Smatana,2022-04-27 23:10:12
"Díky tomu mohly dalmanitity velmi dobře sledovat kořist, která se pohybovala poblíž, a zároveň predátory, kteří se nacházeli v kilometrové vzdálenosti."
Aká je skutočná dohľadnosť pod vodou? Mám na mysli štandardnú čistú morskú vodu, bez zákalu akéhokoľvek druhu. Kilometer to asi nebude. Možno autori výskumu mali na mysli len teoretickú dohľadnosť, na základe vlastností oka a jeho šošoviek.
Re: dohľadnosť pod vodou
Vojta Ondříček,2022-04-28 07:04:24
Dohlednost pod hladinou bude v desítkách metrů, záleží na osvětlení a na stanovených kritériích pro "dohlednost". Trilobyti sice vylezli i na pláž, ale tam se predátorů obávat nemuseli, protože mimo vodu asi ještě žádní nebyli. Zkrátka jejich oko nemuselo zaostřovat současně na 3 cm a 1,7km.
Článek zmiňuje speciální systém čoček vyvinutý, motivován trilobitem, v NIST s průběžným zaostřením (udávají) 3 centimetry až 1,7 kilometrů. Ty 3cm bych chápal, ale těch 1,7km ???
To jako že 1,8km vzdálený objekt je rozmazaný a po Měsíci na noční obloze není ani stopy?
Také mi není použití "bifokální" jasné. Nebylo by vhodnější spíš unifokální. Mladé lidské oko zvládne zaostření 3cm až nekonečno.
Re: Re: Re: dohľadnosť pod vodou
Vojta Ondříček,2022-04-28 17:51:51
Mohla by být, ale nepřesně.
V GB a v USA je pozemní míle dlouhá 1,61km, námořní pak 1.85km.
Re: Re: dohľadnosť pod vodou
Jan Novák9,2022-04-28 09:51:36
Bifokální je správně. Podle článku vytváří přesně 2 ostré obrazy, jeden na vzdálenost 3 cm a druhý na 1.7km. Mezi tím doostřuje softwarově.
Re: Re: dohľadnosť pod vodou
Jan Novák9,2022-04-28 09:56:47
Lidské oko zaostřuje, tohle vytváří 2 ostré obrazy najednou bez ostření mezi nimi. Proto jde vytvořit výsledný obraz. Jistě, šlo by to asi vytvořit také tak že by zaostření projelo celý rozsah a SW z toho vytvořil výsledný snímek ale to by asi trvalo dost dlouho na časy při focení.
Re: Re: Re: dohľadnosť pod vodou
Vojta Ondříček,2022-04-28 18:11:16
Jasné mi to přesto není.
Předpokládám čip s 10Mpixly, na 3cm vzdálenost (v závislosti na optickém systému) třeba 1Mpixel na 1cm², což odpovídá velikosti pixlu snímače 10µm x 10µm. Mám tedy bifokální optiku, jednu s ohniskovou vzdáleností 15mm a druhou s ohniskovou vzdáleností 850metrů.
Je-li tenhle objekt (řekněme fotka do cestovního pasu) vzdálen třeba 1m, tak získám dva rozmazané obrázky a z nich vypočítám jeden ostrý obrázek?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
