Na vznik života stačí jen několik set milionů let  
Kolektiv vědců v časopise Science Advances zveřejnil výsledky výzkumu z nichž vyplývá, že mikrobiální forma života existovala na Zemi již před 3,75 miliardami let. Z toho plyne, že ke vzniku života stačí mnohem kratší doba, než se všeobecně předpokládalo.

Metamorfované horniny z Nuvvuagittuq (Kanada) mohou být nejstaršími horninami na Zemi. Kredit: NASA, volná doména.
Metamorfované horniny z Nuvvuagittuq (Kanada) mohou být nejstaršími horninami na Zemi. Kredit: NASA, volná doména.

Již nějakou dobu se vědci přou o to, zda kanadské hornině "Nuvvuagittuq Supracrustal" přiznají navržených 3 750 milionů let (případně 4 388 mil let), nebo zda prvenství nejstaršího zemského minerálu náleží metamorfovanému pískovci u Jack Hills v Západní Austrálii u níž se předpokládá, že by jí molo táhnout už na 4,404 miliardy let.

 

Stáří hornin se kupodivu dá odhadnout poměrně přesně. Například stanovením poměru uranu a olova v krystalech zirkonu. Rychlost, jakou se uran rozkládá na olovo známe, a protože jinak se olovo do krystalu dostat nemůže, lze podle jeho zastoupení určit stáří vzniku krystalu s přesností  v rozmezí 0,1–1 procenta. Datovat horniny lze ale i analýzou jiných izotopů. Například vzácných prvků neodymu a samaria.

 

Pomineme-li prestiž fyziků dokazujících čeho všeho jsou pomocí rozpadu izotopů schopni, dostaneme se k tomu, proč vlastně si geologové těch nejstarších lokalit tak cení? Pochopíme to až když si uvědomíme, že naše matička Země je stará 4,6 miliardy let. A že vlivem horotvorných pochodů se to, co kdysi bývalo nahoře a tvořilo zemskou kůru, se v průběhu času mnohokrát zanořilo a v hlubině znovu přetavilo. Jinak řečeno, pozůstatků na nejstarší etapy zemské kůry je jako šafránu a jsou vzácné.

 

Větvící se zvlněná hematitová vlákna a shluky nepravidelných elipsoidů z Nuvvuagittuq Supracrustal Belt, Québec, Kanada. Kredit: Dominic Papineau.
Větvící se zvlněná hematitová vlákna a shluky nepravidelných elipsoidů z Nuvvuagittuq Supracrustal Belt, Québec, Kanada. Kredit: Dominic Papineau.

Jedna z takových vzácností je na východním pobřeží Hudsonova zálivu, nedaleko vesnice Inukjuaku v kanadské provincii Quebec. Přezdívá se jí ráj geologů. My laikové máme oblast Nuvvuagittuq v podvědomí spíš jako zelenokamenný pás aspirující na zapsání do Guinnessovy knihy rekordů jako místo, kde se zachovala nejstarší zemská kůra. Jedinečné kanadské naleziště je ale geologicky složitou oblastí v níž jen odborníci poznají, kdy jde o lokalitu s původním minerálem metamorfovaným a rekrystalizovaným do horniny s novou texturou i minerálním složením. Jejich stratigrafické mapy jsou popsány termíny jako jsou mafické horniny, ultramafické, břidlice i sedimentární. A právě ta poslední ze jmenovaných, ač rozsahem nejmenší (o délce asi tří kilometrů), si v našem příběhu zahraje hlavní roli. Nepůjde v ní ani tak o prvenství stáří horniny (Kanady versus Australie), ale o prvenství na známku života.

 

Dominic Papineau, profesor geochemie, China University of Geosciences, Wuhan, China, UCL London: „K tomu, aby se život vyvinul na organizovanou úroveň na prapůvodní obyvatelné planetě, stačí jen několik set milionů let“.
Dominic Papineau, profesor geochemie, China University of Geosciences, Wuhan, China, UCL London: „K tomu, aby se život vyvinul na organizovanou úroveň na prapůvodní obyvatelné planetě, stačí jen několik set milionů let“.

Je logické, že kromě geologů obě zmíněné oblasti přitahuji paleontology, astrobiology i amatérské hledače původu života a jeho nejstarších forem. Je to už pět let, kdy vyšla práce, v níž se uvádí, že v kanadské sedimentární hornině lze pozorovat změť tenkých zpřetrhaných mikroskopických vláknitých nicotností, a že by to mohlo být dílo pradávných bakterií živících se železem. Známky života z doby před 3,75 – 4,28 miliardy let?

Kacířská představa o známce života v jedné z nejstarších hornin na Zemi, a tedy z doby o celých tři sta milionů let mladší, než je vědeckou komunitou obecně akceptovaná reálnost prvních známek života, nemohla zůstat bez odezvy. Článku se tehdy dostalo nálepky „kontroverzní“.

 

Před několika dny vyšel v časopise Science Advances článek, v němž jsou zdokladovány větší a složitější struktury ze stejné lokality. Například zhruba centimetr dlouhý stonek s paralelním větvením. Na snímcích jsou rovněž dobře patrná trubkovitá vlákna na průřezu elipsoidních tvarů. I když objevitelé připouští, že některé z jejich kulovitých a různě strukturovaných „nahloučenin“ mohly být vytvořeny náhodnými chemickými reakcemi, stromovitý stonek se s největší pravděpodobností zdá být biologického původu. Žádná podobná struktura vytvořená pouze chemií, totiž zatím nebyla na Zemi pozorována.

 

Výbrus vzorku horniny z kanadského naleziště Nuvvuagittuq Supracrustal Belt odhalil hematitové trubice. Kredit: Matthew Dodd, University College London.
Výbrus vzorku horniny z kanadského naleziště Nuvvuagittuq Supracrustal Belt odhalil hematitové trubice. Kredit: Matthew Dodd, University College London.

Zvlněné struktury obsahující Fe 2+-oxidy jsou považovány za mikrofosílie také kvůli jejich minerální podobnosti s mladšími mikrofosiliemi. Podobnost tu je i s tím, co zůstává po moderních bakteriích získávajících energii oxidací železa v hydrotermálním prostředí. Původu struktur anoxygenní fotosyntetickou oxidací jdou na ruku i přítomná zrna chalkopyritu obsahující 34S  a 33S v hornině. Jejich přítomnost rovněž vykazuje disproporcionalitu izotopů síry typickou pro mikroby žijící v prostředí chudém na kyslík.

 

Ani dnes všichni odborníci nadšení autorů nesdílejí a upozorňují, že by stále ještě mohlo jít jen o prebiotické a abiotické mikrostruktury. Oponentů je ale již mnohem méně, než tomu bylo po prvním oznamu z před pěti lety. Dělá to dojem, že se z kontroverzního tvrzení časem stane obecně uznávaná představa – že se nám opravdu zachovaly památky na život z doby před 3,75 miliardami let. A protože by šlo již o jeho poměrně vyvinutou životní formu, mělo by to dominový efekt na celou řadu dalších stávajících představ o dění na rané Zemi.

 

Kromě faktu, že život vznikl mnohem dříve, než se soudí, je možná ještě zajímavější to, jak rychle se vše událo a že vznik života se novým pohledem zdá být mnohem jednodušší. Zvládl to možná během pouhých několika set milionů let (jednoho obletu Slunce okolo středu naší galaxie). Čínští vědci z toho dál vyvozují, že podobné mikrobiální ekosystémy by měly existovat i na jiných planetárních površích, kde se kapalná voda dostala do kontaktu s vulkanickými horninami. Nejstarší kanadské mikrofosílie (pokud jimi opravdu jsou) nám mají napovídat, že mimozemský život by měl být rozšířenějším, než jsme si mysleli.

 

Literatura

Dominic Papineau, et al.: Metabolically diverse primordial microbial communities in Earth’s oldest seafloor-hydrothermal jasper, SCIENCE ADVANCES • 13 Apr 2022 • Vol 8, Issue 15 • DOI: 10.1126/sciadv.abm2296

Dodd, Matthew; et al. (2017). Evidence for early life in Earth's oldest hydrothermal vent precipitates. Nature. 543. doi:10.1038/nature21377. PMID 28252057

Datum: 20.04.2022
Tisk článku

Související články:

Juramaia zastínila Eomaiu     Autor: Josef Pazdera (27.08.2011)
Našli v Grónsku nejstarší stromatolity nebo jen pěkné kameny?     Autor: Stanislav Mihulka (04.09.2016)
Nejstarší známá rostlina     Autor: Josef Pazdera (20.03.2017)
Nejstarší fosilie světa ustála pochybnosti o své pravosti     Autor: Josef Pazdera (23.12.2017)



Diskuze:

Pravděpodobnost vzniku života

Pavel Štverka,2022-04-24 21:51:19

Kdybych měl aplikovat "teorii pravděpodobnosti", bylo by to asi nějak takto. To že jsme "tady", znamená že život je možný. Tedy i má nenulovou pravděpodobnost svého vzniku. Vznik života bych chápal jako dosažení takového stavu, kdy jakákoliv nejjednodušší forma dovoluje reprodukci (a vývoj). Vznik života v určitém místě se pak limitně blíží nule (ale je nenulová, viz výše). Jaká je tedy jeho pravděpodobnost vzniku v "celém" vesmíru? Vesmír se z našeho pohledu může jevit nekonečný, jak v ose X, v ose Y, v ose Z, tak i v čase t. Integraci pravděpodobnostní funkce přes všechny proměnné (X, Y, Z a t), které můžeme z našeho pohledu považovat že se limitně blíží k nekonečnu, dostaneme matematicky pouze jedinou možnou hodnotu. Tedy 1, neboli 100%. Vznik života je tedy jistota. Je to jen otázka času. Jsem si jistý že, život ve vesmíru existuje. Ale něco jiného je, jestli je inteligenti, alespoň na naši úrovni a jestli náš společný časový překryv vůbec dovoluje navázaní nějakého kontaktu. Tady už bych to tak jistě neviděl.
Kdysi mi jistý profesor řekl, že pravděpodobnost vzniku života je asi jako kdybychom kostkou hodili milionkrát po sobě šestku. Zvedl bych tuto hozenou rukavici asi takto:
Vyplňme celý prostor známého vesmíru kostičkami o straně 1 mm (molekuly jsou mnohem menší, tak aby to bylo trošku představitelné), každou kostičkou "hoďme" (obrazně) třeba 100 krát za sekundu (molekuly jsou mnohem rychlejší, ale opět, aby to bylo představitelné). No a pak stačí jen čekat, než se to nějaké té kostičce podaří. Pokud si to dovedete představit, tak asi tak nějak funguje svět v podstatě ve všem.

Odpovědět


Re: Pravděpodobnost vzniku života

Jan Přibyl,2022-04-25 11:56:22

Naprosto s vámi souhlasím.

Ostatně velmi podobné věci jsem psal níže také. Ten příklad co píšete na konci jste napsal hezčí než já. Těch interakcí molekul v ohromném vesmíru a v neskutečně dlouhém časovém úseku prostě nastává tak ohromné množství, že i sebevíce nepravděpodobná událost, pokud není nulová prostě nastane.

Zajímavá otázka je "co už je život".

Například u virů se nepoužívá výraz, že by byli živé, ačkoliv mají komplexní DNA, či spíš RNA.
Důvod je ten, že k množení potřebují hostitelskou buňku.

Přitom na počátku života jistě nebylo nic tak komplexního. Spíše bych řekl, že život začal nějakou organickou molekulou, která získala schopnost replikace. Protože kde je replikace, tak tam je evoluce.

Organické molekuly přitom již dnes detekujeme hned na několika místech ve vesmíru.

Já tedy odhaduji, že vznik života bude celkem běžná věc na kdejakém šutru (viz. některé měsíce s podpovrchovými oceány v naší soustavě, mars, venuše v minulosti atd.), ale pro vznik vyšších forem života už musí být podmínky mnohem vlídnější, jako stabilní hvězda (ne červený trpaslík), planeta s magnetickým polem, vyčištěné okolí a nízký počet impaktů atd.

A vznik inteligentního života je další meta, kam to nemusí dojít. Stačí se podívat u nás, co už tu běhalo posledních 200-300 milionů let a když se zamyslím za jak krátkou dobu jsme tu najednou my, tak jej zjevné že z pohledu evoluce "sobeckého genu" není vývoj ve směru inteligence žádná velká priorita, respektive dosud to zjevně neposkytovalo tak zásadní konkurenční výhodu, aby se tím směrem evoluce ubírala.

Odpovědět


Re: Re: Pravděpodobnost vzniku života

Pavel Štverka,2022-04-25 18:38:23

Zdravím. Jojo. vidíme to cca stejně. Kdysi jsem prohlásil, že každá událost která má "nenulovou pravděpodobnost" během "existence vesmíru" nastane. Nikomu své názory nevnucuji, jen je mi někdy líto, že někteří, jenž ani nemají potuchy jak svět vlastně funguje (natož že existuje nějaká Avogadrová konstanta a co to vlastně znamená pro praxi) si myslí, že všechno vi nejlépe a kdo má jiný názor, je dezinformátor (bylo vidět i během Covidu, např. uvědomil si někdo z těch "pseudoodborníků-zakazovačů", že do 1 ul se vejde cca 10^12 vironů?). Já můžu říct jen tolik, že "příroda" (či vesmír) vždy dokáže překvapit.

Odpovědět

Tomáš Akvinský

Josef Potr,2022-04-24 17:23:46

Nechtěl jsem diskutovat, ale nadzdvihl mě příspěvek :"S křesťanstvím ho později zamotal hlavně Tomáš Akvinský." a v této souvislosti odkazuji na knihu Michio Kaku "Božská rovnice". Kaku je progfesor astrofyziky v New Yorku, světoznámý ateistický guru. Knihu napsal v r. 2021 a u nás vyšla před měsícem
"Božská rovnice" není nic jiného než hledání "teorie všeho" a celá se točí podle důkazů o existenci Boha podle Tomáše Akvinského. Autor tvrdí, že jeho dúkazy nejsou relevantní, kromě jednoho a to je "prvotní hybatel" Tato otázka prostě existuje a zdaleka není vyřešená a vyřešit by jí měla "teorie všeho". Tomáše Akvinského spisovatel vysoce oceňuje.
"Teorie všeho" by měla existovat v ne-čase a v ne-prostoru, od věčnosti do věčnosti, před 14 miliardami let se zaktivizovala a vytvořila náš vesmír a jejím poznáním by vědci měli vysvětli vše od vzniku vesmíru k tomu proč vás v mládí opustila vaše první láska. Jenže, když to tak vezmete, jak moc se liší "teorie všeho" od všemohoucího Projektanta? A jiné řešení ateistické vysvětlení prostě nemá!
Diskutéři zde by měli takovéto okolnosti znát!

Odpovědět

Mno jo

Aleš Mikulenčák,2022-04-21 21:27:14

Pro mě je zajímavá ta poznámka o recyklaci zemské kůry.Vždy mě napadlo,že za takovou doby tu klidně mohla vzniknout civilizace na vysoké úrovni.Jenže to by po takové civilazi něco zbylo.Ale já zapoměl na tu recyklaci.Takže klidně tohle může být třeba páté kolo...

Odpovědět

Antropický princip

Petr Matas,2022-04-21 19:42:04

Nezapomněli jsme na antropický princip? Ještě miliardu let ode dneška, možná míň, a pro pozemský život je game over, protože Země dopadne jako Venuše. Takže kdyby si ta abiogeneze nepospíšila, nebyl by tu nikdo, kdo by se divil, že „se to stalo“ tak brzy. Možná tedy Země jen měla štěstí.

Odpovědět


Re: Antropický princip

Petr Matas,2022-04-21 19:49:30

Inteligentní život možná dokáže tento osud o pár miliard let oddálit a možná i kolonizovat Galaxii, ale když nepřijde včas, bude to game over.

Odpovědět


Re: Re: Antropický princip

Jan Přibyl,2022-04-22 15:20:08

Nějaké volné cestování mezi světy a po galaxii nebude nejspíš nikdy možné a to ani pokud budeme schopni dosáhnout třeba jednotky procent rychlosti světla.

Přesto je možné, aby v řádech milionů let lidstvo kolonizovalo galaxii. Ale bude to vyžadovat generační lodě.

Např. při rychlosti 1% rychlosti světla za 500 let uletíme 5 světelných let. Pak řekněme dalších 500 let kolonizace planety u nové hvězdy, vybudování infrastruktury, namnožení populace a vypravení dalších kolonizačních generačních lodí k dalším hvězdám.
Hodnoty vycucané z prstu, ale řekněme, že každých 1000 se námi kolonizovaná bublina zvětší v poloměru o 5 světelných let.
Za nějakých 15 milionů let máme kolonizovanou celou mléčnou dráhu.

Ono to bude mít nějaké zádrhele, protože jinak by to už udělal jiný druh. Moc bych nespoléhal na to, že jsme v naší galaxii jediní a že žádný jiný druh neměl těch 15 milionů oproti nám náskok. Z pohledu vesmíru je 15 milionů úplné nic.

Ale řekneme, že to žádný háček nemá.

Lidský druh toho současně není schopen. Nemyslím teď technicky, ale ideově. Vyžadovalo by to ohromné zapojení na projektu z kterého nikdo nic nemá. Ta loď odletí a už z toho nikdy nebudeme mít žádný užitek. Odletí tak daleko, že s nimi i komunikovat bude složité. Nebude důvod, proč by cestovali zpátky. Nebude reálné se tam doletět podívat. Nebudeme mít z té kolonie žádný materiální užitek. A až se přiblíží konec naší planety, nebude reálné se tam evakuovat.
Budeme mít jen ten hřejivý pocit, že náš druh nevymře. Ale ony to budou defakto už jiné civilizace kvůli té izolaci. S přibývajícím časem se začne projevovat i odděleně evoluce a časem to bude už i jiný druh než my.

Odpovědět


Re: Re: Re: Antropický princip

Petr Matas,2022-04-24 21:13:13

Pár desítek milionů let, to v porovnání s dobou historie života na Zemi opravdu nic není. Což podle mě znamená, že jakmile nějaká civilizace začne kolonizovat galaxii, nejspíš s tím bude hotová dřív, než se objeví jiná taková civilizace. Což by mohla být odpověď na slavnou Fermiho otázku: „Kde všichni jsou?“ Nejsou. Buďto záhy začneme kolonizovat, a než se objeví někdo další, bude většina galaxie „naše“, nebo záhy vymřeme, nejspíše sebezničením.

Nechce se mi totiž věřit, že by se jakákoli civilizace nikdy nepokusila o kolonizaci, i když k tomu již milión let má technologické prostředky. Už proto, že se najde dost snílků, kteří budou považovat život (bez ohledu na formu) za tak důležitý, že by se měl zálohovat. Komunikace se sousedy sice bude mít zpoždění v řádu desítek let, ale třeba bude užitečná i tak.

Myslím si, že přenos biologického života proběhne spíše v podobě miniaturních univerzálních strojů, digitálního záznamu genomů, výběru kultury a programu k vytvoření strojů, které to všechno oživí a vychovají první generace biologických kolonizátorů (třeba lidí). A to by se mohlo vejít do pár milimetrů krychlových (vzpomínáte na Breakthrough Starshot?).

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Antropický princip

Jan Přibyl,2022-04-25 12:14:26

No právě. Ten Fermi to vystihl.

Jak jsem psal jinde, osobně se domnívám, že život bude velmi běžný, ale pak tam budou ty velké filtry, které velmi zredukují co dojde k inteligentní formě. Pokročilé formy života zřejmě nebudou možné u binárních a vícečetných systému, u červených trpaslíků atd. Pak poměrně vysoké nároky na planetu, jako magnetické pole, správná vzdálenost od hvězdy, velké impakty (ačkoliv to skoro vypadá, že ty resety impakty mají pozitivní vliv na následnou radiaci evoluce) atd.

Jenže přes to všechno přesně jak se shodneme. Byť jediná o řádově miliony (desítky) let dříve a už by měli být všude. Ale nejsou. Pak se jeví celkem reálná teorie temného lesa.
Třeba už prakticky po celé galaxii jsou, jen nechtějí být vidět. V takovém případě se o nás velmi brzo dozví. Elektromagnetické vlnění z naší planety se dostalo už do okolí několika desítek světelných let a pokud pokud jsou už takto blízko, můžeme očekávat naše vyhlazení v řádech stovek až tisíců let. Záleží jak rychle umí létat.

Odpovědět

těžko říct...

Eva M,2022-04-21 19:32:08

pamatuji si jakýsi školní pokus, který imitoval množení buněk pučením - bohužel si nepamatuji, o jaké látky+reakci se jednalo...

...jinak - on ale ten "vývoj života" nemusí probíkat rovnoměrně, ne?
spíš to vypadá, že se život dost rychle přizpůsobuje změněným podmínkám... takže "kam až do historie se jeho vznik posune" může být z hlediska sporu o stvoření celkem jedno....zde by spíše bylo otázkou "a jak vznikla ta Vyšší moc"?

Odpovědět

Ondrej Pivarči,2022-04-21 14:02:00

Možno ak by pre vznik života, teda jeho určitých jednoduchých foriem, existovali konkrétne atraktory, ktoré by namiesto náhodilého vzniku života pomalou abiogenézou významne jeho vznik uľahčovali takmer až regulovaným zvýšením výskytu jeho pravdepodobnosti, potom by bolo možné proces vzniku života snáď ešte viac skrátiť. Niečo podobné ako je popisované v článku a aj v citovanom odseku.

Ako emergentný jav by život v jednoduchej forme mohol byť výsledkom pomerne jednoduchých interakcií, čo by vcelku pekne objasňovalo samoorganizáciu života aj jeho širokú škálu komplexných foriem (bunka, organizmus, roj, biosféra atď.). Niečo ako Hra života, len v štvorrozmernom kontinuu.

Odpovědět

Tak to vidíte,

Veronika Kolarova,2022-04-21 08:39:05

jak jsme společně nakonec přece jen dospěli k tomu stvoření. Nebo jak atheisté moderně připouštějí, vliv nějakého prvotního hybatele. :)

Odpovědět


Re: Tak to vidíte,

Zdeněk Kratochvíl,2022-04-21 09:17:59

Sice nejsem ateista, ale bez prvotního hybatele se rád obejdu, stejně bez fundamentalistického výkladu Geneze. Sázka na prvotního hybatele je tragický omyl, v tom se naštěstí ne-metafyzičtí filosofové všech dob dobře shodnou se současnými biology.
Nejsem ani biolog, ale vím od nich, že ta raná datace vzniku života je důležitá z úplně jiných hledisek než je marná diskuze s kreacionismem. Jde o rychlost evoluce a o její startovní podmínky na planetě. Ostatně, ve vesmíru je uhlíkatých molekul jak naděláno.

Odpovědět


Re: Tak to vidíte,

Jan Přibyl,2022-04-21 10:50:32

Stvoření? A to jste v článku vyčetla kde?

Já jsem ateista a v žádného hybatele nevěřím ;)

Odpovědět


Re: Re: Tak to vidíte,

Zdeněk Kratochvíl,2022-04-21 11:45:06

Dobré připomínky. Jen si dovolím upřesnit, že hybatel nebyl Aristotelem vymyšlen jako předmět víry, ale jako (z hlediska ostatních absurdní) následek jeho (stejně tak absurdní) metodologie fyziky. S křesťanstvím ho později zamotal hlavně Tomáš Akvinský. Naštěstí je článek o něčem úplně jiném.

Odpovědět


Re: Tak to vidíte,

Mojmir Kosco,2022-04-21 15:32:31

Na počátku bylo slovo .To slovo označujeme jako Bůh ovšem jeho znění neznáme. To samé se týká i života.
Poslední výzkumy které se zabývají počátkem vesmíru- snaží se proniknout co nejblíž počátku, pracují s takzvaným "Akustickým vesmírem" a pomocí frekvenční analýzy "zvuku" - chvění prokličkovat až k počátečním nerovnostem a třeba i iniciaci v rámci Velkého třesku ze samotného začátku a třeba se k tomu znění zvuku, chvění , slovu ? dostaneme .

Zdá se mi všechny podmínky jsou nastaveny tak aby na Zemi vznikl život a těch podmínek je neuvěřitelné množství a všechny jsou pro Zemi specifické a v souladu a jinde zatím neopakované ( život ať je to co jeto je pouze na Zemi).Ale je to obdobné jako když budu tvrdit že všechno vzniklo protože bylo třeba vytvořit hrnek z kterého piji .

A tady nastupuje jaké podmínky byli před 4mld let na Zemi byl život který třeba tehdy byl postaven tak aby přežil do dneška (bez vody v horku bez ochrany před kosmickým zářením ? Tím že se přizpůsobil? Nebo vznikl několikrát na jiné bázi (je jedno zda přímo na zemi nebo vesmíru)? Vyvíjel se upravoval podmínky aby mohl existovat (vytvořil vodu? , kyslík, upravil poměr uhlíku ?

Odpovědět


Re: Re: Tak to vidíte,

Jan Přibyl,2022-04-22 08:39:10

Jak víte, že život je pouze na zemi? A proč mají být podmínky na zemi jinde neopakovatelné?

Vesmír je ohromný. Neprozkoumali jsme zatím ještě ani miliontinu naší galaxie, natož pak celého vesmíru. Neprozkoumali jsme ještě ani naši sluneční soustavu.

Ta vaše tvrzení jsou naprosto nepodložená.

Odpovědět


Re: Re: Re: Tak to vidíte,

Mojmir Kosco,2022-04-22 11:05:44

Ani jedno netvrdím . Dnešní život který je následkem neznámých podmínek (které je schopen sám nastavit) se jeví jako přesně v souladu které umožňují život na Zemi.Zadne další životní a tudíž ani podmínky potřebné k životu neznám.

Proto je zajímavé že v odhadovaném období dle článku chyběla podstatná část podmínek které jsou dnes nutné pro vše živé a to tekutá voda

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Tak to vidíte,

Z Z,2022-04-22 12:01:03

Stále tu "nadhadzujete" tekutú vodu.
Kde v článku, alebo inde, ste našli informácie, že v uvedenom čase na Zemi tekutá voda neexistovala?
To, že život na Zemi je v súlade s podmienkami na Zemi je "prekvapivé" asi ako to, prečo na súši mimo pobrežia nežijú ryby či kilometer hlboko v mori nežijú kolibríky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Tak to vidíte,

Jan Přibyl,2022-04-22 12:57:02

Ad 1)
Není to vůbec překvapivé. Celá tato zajímavost je způsobená jen tím, že stojíte právě na zemi.


Ad 2)
Život je schopný přizpůsobit se lesčemu a nejspíš i vzniknout v lecjakých podmínkách.
I na zemi známe anaerobní organismy, organismy žijící v prostředí bez světla atd.

To že žijete v prostředí kde jsou organismy založené na uhlíku a vodě, dýchají vzduch, rostliny čerpají energii ze slunce díky fotosyntéze vytváří mylný klam, že právě zde je unikátní kombinace podmínek, by život vznikl.
Tím se vracíme k bodu 1. Kdybychom žili ve světě, kde bude život založený třeba na křemíku, bez přístupu ke kyslíku, daleko od hvězdy a energii čerpali z geotermálních zdrojů planety, tak by vám taky přišlo jako velká náhoda či štěstí, že zrovna u nás je kombinace těch vhodných podmínek.
Na počátku existence naší planety tu měl život zásadně jiné podmínky, ale to neznamená, že v nich nemohl vzniknout (a zjevně vznikl). Postupem času, jak tu prostředí měnilo se i život přizpůsoboval.

Osobě by mě nepřekvapilo, kdyby vznik života byl celkem běžný a kdybychom ho našli i v jiných částech sluneční soustavy. Dnes už se s vysokou pravděpodobností předpokládá, že na některých měsících jsou hluboké podpovrchové oceány vody a že je tam geotermální zdroj energie. To jsou podmínky v jakých existuje život i a zemi.
Druhá věc je, že ne všude budou podmínky vhodné pro vznik složitějších forem života a ne všude panují vhodné podmínky dostatečně dlouho, aby k tomu došlo. Další samostatná kapitola je pak evoluce ve směru inteligentních forem. Na zemi obratlovci pochodují stovky milionů let a člověk je tu teprve okamžik.

Odpovědět

I M,2022-04-21 00:28:54

No a ještě trochu rozvolníme definici života a vznik Země = vznik života :).

Odpovědět

Co když na čase tolik nezáleží?

Ondřej Glac,2022-04-20 19:46:38

Když vzniká život lidský, někdy to trvá roky, jindy se to stihne za pár minut, které se pak doběhnou cestou na autobus. I v případě vzniku prvních bakterií možná nezáleželo tolik na čase, ale na vhodných podmínkách.

Odpovědět


Re: Co když na čase tolik nezáleží?

Mojmir Kosco,2022-04-21 05:09:25

No dobře ale jaké podmínky před 4mld. tu byli? tekutá voda?

Odpovědět


Re: Re: Co když na čase tolik nezáleží?

Ondřej Glac,2022-04-21 07:32:15

Otázka pro biologa. Předpokládám odpověď ve stylu "muselo se to nějak stát, když tu ten život máme a předtím tu nejspíš nebyl" a "podmínky musely být hodně specifické". Ale odpověď ve stylu "když přidáme miliardu let, tak vhodné podmínky nastanou" považuji za nepoctivou. (Z h. bič neupleteš za hodinu stejně jako za rok.)

Odpovědět


Re: Re: Re: Co když na čase tolik nezáleží?

Jan Přibyl,2022-04-21 11:09:16

No je třeba si uvědomit to ohromně dlouhé časové období a taky to jak je vesmír ohromný. Pak se dá uplést bič i z toho h.

Kdybych vás odvedl do tělocvičny se zavázanýma očima, zatočil s váma a pak vám dal do ruky míč a řekl hoďte, jaká by byla šance, že prohodíte míč basketbalovým košem? Prakticky žádná.
Ale když takových tělocvičen budou miliardy a v každé bude jeden co hází a budou to zkoušet po miliony až miliardy let, tak se i takto nepravděpodobná událost bude dít "celkem běžně".

Je třeba si uvědomit, že jen v naší galaxii jsou nejspíš miliardy těles s podmínkami minimálně pro primitivní život. A na každém takovém tělese spolu interaguje ohromné množství částic. Kombinují se náhodně do různých složitějších molekul. Složitější organické molekuly byly nalezeny už na marsu, venuši a dalších místech. Dříve nebo později díky dlouhému časovému období po které tato činnost probíhá paralelně na mnoha místech prostě dojde náhodně n2kde ke vzniku molekuly, která je schopna replikace. To sice ještě není život, ale jakmile tu máme něco co se replikuje, tak to je schopné evoluce. Při replikacích bude docházet k chybám - mutacím a úspěšnější mutace se bude replikovat dále opět úspěšněji.
Taková molekula, která má k dispozici opět ohromně dlouhé časové úseky a zkouší to paralelně v ohromném množství svých kopíí se bude postupně zdokonalovat do složitějších forem, až z toho jednoho dne bude už tak složitá struktura, že to bude podle našich definicí už živé.

Rozhodně si to nelze představovat tak, že z ničeho najednou vnikla nějaká bakterie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Co když na čase tolik nezáleží?

Macko Pu1,2022-04-21 17:59:43

Ved dobre, a aj ked ten kos bude niekde v alfa centaury?

Odpovědět

Otázka zní

Vojtech Hrubecik,2022-04-20 19:04:56

A muselo nutně k tomu stvoření dojít na Zemi?

Odpovědět


Re: Otázka zní

Jan Přibyl,2022-04-20 23:54:26

No nemuselo.

O tom se uz seriozne diskutuje, ze mozna zivot muze cestovat pri srzkach na vyvezenem materialu. Ale to se uz asi nedozvime.

Mozna az najdeme zivot na marsu, nejakem meteoritu ci na nekde na mesici saturnu, jupotera atd, tak takova pravdepodobnost stoupne.

Ale pokud by mel byt zivot na zemi prinesen, tak predpokladam ze s nejvetsi pravdepodobnosti z jineho telesa nasi slunecni soustavy, ktere by bylo velmi podobne mlade. Ze by to priletelo z jineho systemu se me uz moc verit nechce.

Odpovědět

Už je to skoro ono

M. Vojarek,2022-04-20 13:07:44

Ještě ten interval několikrát zkraťe a dojdete k prozření, že to "stvoření" života má něco do sebe. A že vlastně my věřící máme pravdu.

Odpovědět


Re: Už je to skoro ono

Z Z,2022-04-20 14:21:21

Samozrejme, správnemu veriacemu kresťanskému kreacionistovi je predsa jasné, že prvého človeka Boh uhnietol z hliny a zaoberanie sa inými možnosťami je strata času.

Odpovědět


Re: Už je to skoro ono

Jan Přibyl,2022-04-20 14:56:12

Já myslel, že vy kreacionalisté věříte, že život je starý pár tisícovek let a popíráte evoluci.

Jak se článek, který popisuje primitivní mikrobiální formy života před 3,7 miliardami let může blížit vaší představě?

Taky trochu nechápu to vaše "ještě interval několikrát zkraťte".
Článek sice popisuje "zkrácení" doby potřebné pro vznik života, ale tím zkrácením je myšlena doba, která uplynula od vzniku země, tedy prakticky tím posouvá vznik života od současné doby ještě více do minulosti o minimálně 300 milionů let. Asi jste to celé špatně pochopil, protože ten posun byl na opačnou stranu, než vy jako kreacionalista potřebujete.
Nějak jste si to na té časové přímce posunul na špatnou stranu. Vy by jste potřeboval, aby se z 3500 milionů let stalo tak 3 tisíce let, ale ono se to posunulo minimálně na 3750 milionů let.

Odpovědět


Re: Re: Už je to skoro ono

M. Vojarek,2022-04-20 15:05:24

Evoluci nenpopíráme. Tady jde o něco jiného - zkracuje se doba potřebná pro vznik života. A to lze chápat, že se Bibli neprotiví.

Odpovědět


Re: Re: Re: Už je to skoro ono

Jan Přibyl,2022-04-20 20:19:52

Vy jste ale asi opravdu nepochopil o co v článku jde.

Ta doba, která vás jako kreacionalistu z biblického pohledu zajímá se naopak prodloužila.

Pokud se nepletu, tak kreacionalistům vadí ta ohromně dlouhá doba po kterou vznik a vývoj života probíhal (ve smyslu evoluce od vzniku života po dnešek). Zatímco vědci tvrdí, že to bylo po miliardy let, tak bible a kreacionisté tvrdí, že svět a život trvá jen několik tisíc let.

Článek je o tom, že vědci si dosud mysleli, že život tu je cca 3,5 miliardy let, ale podle posledních poznání to vypadá, že tu je už asi 3,7 až 4 miliardy let.

Vám se tedy ni nezkrátilo. Naopak. Žádné scvrknutí existence života a "světa" na řádově tisíce let se nekoná. Naopak se o stovky miliard let prodloužilo.

Odpovědět


Re: Re: Re: Už je to skoro ono

Jan Novák9,2022-04-22 12:19:52

Takže vy tvrdíte že Bůh je idiot který nedokáže stvořit složitý život a omezuje se jenom na nějaké primitivní protobakterie.
A že Bible lže o stvoření Adama z hlíny a vůbec celý sedmidenní mýtus?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Už je to skoro ono

Jan Přibyl,2022-04-22 14:03:08

Bůh je mě úplně u zadele, protože neexistuje. ;)
Na pohádkové postavičky nevěřím. Nevěřím na Makovou panenku, Křemílka ani Vochomůrku a na boha taky ne.

Tudíž jsem nic takového nemohl říct a jen mě podsouváte co jsem neřekl.

Že bible lže jsem naprosto přesvědčený.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Už je to skoro ono

Z Z,2022-04-22 18:59:00

Z kontextu aj z formátovania diskusie je zrejmé, že Jan Novák9,2022-04-22 12:19:52 reaguje na M. Vojareka,2022-04-20 15:05:24.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Už je to skoro ono

Jan Přibyl,2022-04-22 21:44:45

Pravdu máte. Zjevně jsem se přehlédl a tím pádem nepochopil smysl příspevku.

Díky za upozornění.

Co jsem napsal platí, ale není to na pana Nováka.

Odpovědět

Roman Madala,2022-04-20 12:35:40

"jednoho obletu Slunce Sluneční soustavou" :)

Odpovědět


Josef Pazdera

,2022-04-20 13:02:21

jj:) - jasně, okolo středu galaxie. Slunci to trvá asi 220 milionů let. Ani to není úplně přesné. Uvádím jen k představě časového úseku v rámci kosmologických měřítek. Díky za upozornění. J.

Odpovědět


Re: Re:

Zdeněk Kratochvíl,2022-04-20 14:02:59

Ono to nejspíš bude kolem středu naší galaxie.

Odpovědět


Re: Re: Re:

Josef Pazdera,2022-04-20 16:48:45

Tak, tak :(

Odpovědět


Re: Re: Re: Re:

Zdeněk Kratochvíl,2022-04-20 22:43:05

A díky za zajímavý článek!

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz