Laická představa o fylogenezi určité linie organismů, dejme tomu savců, předpokládá, že ve fosilním záznamu budeme nacházet zvířata krásně a postupně se měnící v savce – až najednou savci vzniknou a je to. Podle všeho, co o fylogenezi různých linií organismů zatím víme, to tak zřejmě vůbec nikdy není. Naivkové jsou zklamáni a kreacionisté v bláhové víře, že zase jednou přistihli vědce při lži, vyskakují jako čertíci z krabičky.
Ve skutečnosti to nejspíš vždy vypadalo tak, že v období kolem vzniku každé vývojové linie, tedy i savců, žila spousta tvorů s různě namíchanými starobylými i novými znaky. V případě savců, někdy v permu žila pestrá sebranka „savcovitých plazů“ a „plazovitých savců“ a čert ví čeho ještě. Je velmi obtížné říci, kdy vlastně došlo ke vzniku savců, a která z četných fosilií je tím prvním správným a pravým savcem. Vtip spočívá v tom, že fylogenetické linie nějaký ostře ohraničený počátek nemají, záleží jen na nás, kde formálně určíme začátek dejme tomu savců.
Neobyčejnou pestrost savcovitých tvorů kolem báze savčí linie dokládá i nový nález zatím nejstaršího známého ptakořitního savce.
Tým paleontologů pod vedením Tima Riche z Museum Victoria v Melbourne během vykopávek na jižním pobřeží australského státu Victoria objevil ve vrstvách z období křídy 115 miliónů let starou spodní čelist malého ptakořitního savce velikosti rejska a vědecky ji pojmenoval Teinolophos trusleri. Samotný nález se změnil ve velké překvapení, když se ukázalo, že Teinolophos měl tzv. sluchové kůstky připojené ke spodní čelisti, což je původní starobylý stav. Dnešní ptakořitní savci, ptakopysk a ježura, vačnatci a všichni placentální savci mají sluchové kůstky způsobně od spodní čelisti oddělené a ve středním uchu.
Předci savců mají jen jednu sluchovou kůstku, třmínek (stapes). U savců přenášejí zvuk ve středním uchu celkem tři. Kde se vzaly ty dvě další? Sluchové kůstky savců se vší pravděpodobností pocházejí z drobných kostí, které původně vytvářely kloub spodní čelisti. Čelistní kloub savců dnes tvoří kosti squamosum a jediná kost spodní čelisti, dentale. Z původní plazí kosti quadratum vznikla kovadlinka (incus) a splynutím kostí articulare a praearticulare kladívko (malleus).
Až dosud se přepokládalo, že ke komplexní změně morfologie ucha a ke vzniku řetězu sluchových kůstek od bubínku ke vnitřnímu uchu došlo jen jednou, na počátku linie vedoucí ke všem dnešním savcům. Nově objevený Teinolophus tuhle představu smetl ze stolu. Podle všeho vzniklo nové uspořádání středního ucha minimálně dvakrát nezávisle. Jednou u linie vačnatců a placentálních savců a podruhé u linie ptakořitných, přičemž tyto linie se pravděpodobně rozešly někdy na konci triasu před zhruba 200 milióny let. Ten kdo si vsadí, že se ve skutečnosti kůstky středního ucha u ptakořitných a ostatních savců ve svém uspořádání a ontogenetickém vývoji v detailech liší, má slušnou šanci na výhru.
Jak je možné, že k tomu mohlo dojít? Zase takový zázrak to není. Kost angulare, ze které je u nás tympanicum, kostěný prstenec v němž je napnut bubínek, byla u primitivnějších savcovitých plazů podle všeho spojená s bubínkem a zároveň stále i se spodní čelistí. Když se vytvářel savčí čelistní kloub z kostí squamosum a dentale (přičemž se zdá, že někteří savcoplazi měli vlastně čelistní klouby dvojité), tak se postupně kloubní a podpůrné čelistní kůstky uvolnily ze své původní role a nabídly se tak do služeb evoluce. Vzhledem k jejich příhodné poloze není nakonec zase tak divné, že byly nejméně dvakrát využity ke stejnému účelu.
Celá záležitost hezky ukazuje, jak se dnešní savci postupně vynořili z mnoha pestrých podivně poskládaných forem a evoluce se zase jednou představuje jako ušmudlaný kutil v montérkách, na koleně pracující s tím, co je po ruce.
Pramen: Science 307(5711): 910-914.
Diskuze:
reply dinos
SM,2005-04-25 11:01:04
No a co? To byl jako jedinej, kterej splňoval tuhle kombinaci znaků?? A šlo tehdy říct, že právě tohle jsou ty nutný vlasnosti?? :) Trvám na tom, že to poznat nešlo, a to jsem tím chtěl říct. A teda nevím jak jinak přirovnat unikátnost historickýho vývoje, než k nějakýmu příkladu z historie. A toho směšnýho pána s knírkem si lidi snad ještě ze školy pamatujou :))
To já si ze školy pamatuji ještě jednoho směšného
milchama,2007-08-18 23:00:24
pána s šedivým plnovousem, který po plavbě na jedné lodi oprášil starověké mýty o metamorfozách a kterého dodnes následují pánové ještě směšnější, kteří si z jeho pomatených představ vytvořili zdánlivě moderní krédo, za které marně urputně bojují... :))
ale ale
dinosaurus,2005-04-24 18:13:54
Prosím nepoužívat přirovnání z historie. Unsuccesful or not, s obrovským zapálením pro věc, chorobným mozkem a železným křížem za statečnost druhé třídy ;o(
2 michal
SM,2005-04-22 16:32:08
Upřímě, Vy se ptáte tak, jako by bylo možný mezi miliónama vojáků první světový války v roce 1918 odhalit budoucího vůdce Německa. Koho by napadlo, že to bude neúspěšnej malíř pokojů?
mno ... řeč je o skupinách druhů, z jednoho druhu se nedá poznat vůbec nic. A neberte to tak vážně, nadhodil jsem to jenom jako diskutabilní možnost. Chtěl jsem naznačit, že žraloci tu už jsou hodně dlouho a nikdy z nich žádná velká linie nevznikla. Proto je to míň pravděpodobný, ale samozřejmě nikoliv nemožný. A stáří rozhodně nemá nic společnýho se vznikem fylogenetických linií - savci jsou starší než dinosauři a jak to dopadlo :))
Zase úplně přesně nevím, co myslíte druhou otázkou. Pokud se ptáte, jak vznikají nové druhy, tak tedy tak, že se začnou jedinci dvou (nebo více) populací původně jednoho druhu vzájemně rozpoznávat jako druhy dva (nebo víc). To, ve kterém okamžiku my lidé rozpoznáme rozdílné druhy je náš problém. Okolnosti vedoucí ke speciaci mohou být velice různé - doporučuju naši knihu Jak se dělá evoluce. Jinak, vznik nových druhů se rutině pozoruje všude kolem nás.
To, kolik druhů je vlastně člověk je věc jiná, ne tak jasná, jak by se zdálo, ovšem je politicky nekorektní o tom hovořit :)))
Clovek je jeden druh
Yokotashi,2005-06-13 09:29:21
Druh je definovan prez krizitelnost a plodnost potomstva do janevimkolikate generace (tusim, ze 10). Nikdo zatim nedokazal, ze misenci ruznych lidskych ras jsou neplodni a vzhledem k tomu, kolik misencu cernych a bilych zije (bez problemu s plodnosti) v USA asi taky nikdo nedokaze. Nejvyssi potencialita na nalezeni druhove nekompatibility je mezi nejvzdalenejsimi rasami, coz jsou IMHO zluti, cerni a bili (indiani a eskymaci jsou zluti, australsti krovaci tusim snad cerni) a tam se nic takoveho neprojevuje, coz znamena, ze clovek bez problemu splnuje definici jednoho druhu a dokud nedojde k nejake globalni katastrofem nebo osidleni kosmickeho prostoru, tak IMHO splnovat bude.
2 SM
Michal,2005-04-22 15:10:07
Aha, takže, pokud se druh diverzifikuje (třeba i izoluje na ostrově od zbytku populace?) a je "mladý", potom je pravděpodobnost vzniku nových druhů větší.
Jaké jsou "biologické" podmínky toho, aby se např. takto vzniklé 2 nové linie již začaly počítat ke dvěma novým druhům? Může tím být pouze odlišný vzhled nebo neplodné potomstvo, popř. nemožnost mít potomky vůbec? Zajímá mne to, protože si představuji, že kdyby se lidské populace tak "nemísily", možná bychom zde dnes měli více druhů Homo. Např. Eskymakus :-)
těžká věc ...
SM,2005-04-21 17:22:23
2 Michal ... Obecně řečeno, existuje celá řada přímých i nepřímých dokladů, že evoluce probíhá. Je ovšem nutný se domluvit, co si vlastně pod slovem evoluce představujete. Vypadá to, že míníte spíš fylogenezi velkejch linií.
Pochopitelně není možný bez stroje času poznat, ze který skupiny vznikne nějaká velká linie srovnatelná rozsahem se savci. Je to čirá loterie a pozná se to až zpětně. I když, lze uvažovat o tom, že některé skupiny mají větší pravděpodobnost, že dají vzniknout něčemu zajímavému, a jiné zase menší. Stručně řečeno - u řekněme "živých fosílií" ala žraloci je ta pravděpodobnost menší, u rychle speciujících a hodně diverzifikovaných skupin ala orchideje zase větší.
Jak to vypada s evoluci dnes?
Michal,2005-04-21 13:14:30
Ahoj, zajimalo by mne, zdali lze predlozit ze soucastnosti nejaky priklad, ktery by ukazoval, ze "probiha" evoluce nebo, ze se "neco chysta". Neco, co se vysktytlo v permu, viz clanek:...
někdy v permu žila pestrá sebranka „savcovitých plazů“ a „plazovitých savců“ a čert ví čeho ještě....
Dekuji
fakt psina :)))
SM,2005-04-20 12:45:57
Milý Tinny, takže úplně polopaticky a bez ironie. Vaše otázka, které myšlenkové proudy se vyjadřují k evoluci, je s prominutím blbost. Jaké myšlenkové proudy se vyjadřují ke gravitaci? Jaké k termodynamickým zákonům? A jaké k počasí? Co je tím proboha myšleno? A nikoliv já, ale vy cítíte potřebu stále něco říkat, o čemž svědčí Váš rozbor mého stylu psaní :)))
dinosaurus ... fakt nerad bych zpochybňoval Vaši sečtělost, ale Vaše tvrzení odporuje mým zkušenostem. Kterýkoliv kreacionisti, český, americký, papuánský a čert ví který, rádi dělají do mnoha paleontologickejch témat. Je to pravděpodobně tím, že si učebnice bohužel libujou v citování paleontologie, fosilního záznamu nebo konkrétních fosílií jako tzv. "důkazů evoluce." Je to k vzteku, protože je to smutnej omyl - viz pěknej článek od Zrzavýho Evoluce, stvoření a Voltairův krejčí - na webu časopisu Vesmír. A pokud mi pořád nevěříte, tak se mrkněte třeba na web provařený kreacionistický persony Kábrta, kde je paleontologickejch témat dost a dost. http://www.hewer.cz/kabrt/
Heslo: Šít do krecíků a nebát se!
dobrá...
Tinny,2005-04-20 09:04:46
SM:
Zvykl jsem si každou vaši větu v diskusi interpretovat nejprve jako ironickou; (to myslím bez ironie); Ale ani tak jsem nepochopil, co jste mi chtěl konkrétního říci v reakci na můj první příspěvek v diskusi (zdá se mi, že jste chtěl říci jen prostě "něco").
Odpověď, že se k tématu vyjadřuje též níže jmenovaný časopis a že tu "potřebu cítí úplně každej...", na otázku jaké jsou názorové proudy/směry na evoluci, nezdá dostačující. Zdá se mi, že neodpovídá vůbec (otázka nezněla, kdo všechno se k tomu vyjadřuje).
----
Omlouvám se lysenkovcům, že jsem na ně zapomněl.
Jak kde
dinosaurus,2005-04-19 18:29:37
O kreacionistech toho vím docela dost. Je pravda že v USA maj o to docela živej zájem (viz ICQ, kde spousta kreciků píše do svých zálib "paleontology"). Ale u nás to je podle mě naopak. Bohužel i vědci z jiných biologických oborů (osobní zkušenost) na paleontologii dost kašlou. Takže co se týče českých kreciků, moc váhy tomu nedávám. Your's sincerely, respectfully
hihi
SM,2005-04-19 14:58:20
tinny ... 1. ok, upřímně, byla to ironie, jak už u tohoto autora bývá zvykem, ale myslel jsem, že psát to k tomu polopaticky není povinné :))
tinny ... 2. Svoji upřímnou odpověď, že vyjadřovat se k evoluci cítí potřebu úplně každej, včetně Květů, považuji k Vaší hloubavý otázce za zcela adekvátní a dostačující.
dinosaurus ... S prvním tvrzením zásadně nesouhlasím. Nevím, na kolik máte načteno kreacionistickýho odpadu, ale kreacionisti naopak velmi rádi a často a detailně o paleontologickejch záležitostech čtou (nebo jak to nazvat) a především blábolí. A znovu podotýkám, antikreacionistickejch žertíků NENÍ NIKDY DOST, sorry :)
A pokud jde o to, že dinosauři nevymřeli a vesele okolo nás snášejí vajíčka, to kdykoliv radostně podepíšu :)))
huhu... :o)
Tinny,2005-04-19 13:21:15
to SM:
:-)
taky že jsem se na nic v první poznámce neptal. Myslel jsem, že ptát se na něco není povinné. Sděloval jsem své postřehy Dinovi.
V druhé poznámce jsem se za naopak na něco ptal, ale stejně zbytečně.
Tak mě napadlo...
dinosaurus,2005-04-18 16:18:11
že paleontologické články stejně nejsou vhodné pro antikreacionistické poznámky, as the true creationists just don't seem to read them at all. °o) A pamatujte....malí maniraptoridní theropodi jsou tu stále s námi a je jich víc než nás. Taxonomie jich zná už kolem 9600 druhů ;o)
čirá zlomyslnost ...
SM,2005-04-18 15:01:23
Ad dino ... Nic víc. Prostě si rád kopnu do mršiny. Baví mě to a považuju to za dobrou relaxaci. A slabomyslná obrana mě nijak neurazí, naopak, rád se upřímně zasměju. Proti Americe je u nás v těchhle záležitostech až moc nuda. Berte to jako můj skromnej příspěvek k probíhající zombifikaci společnosti. Uctívání mrtvol se mi fakt hnusí :)))
Ad tinny 1 ... no comment, Vy jste se ale stejně na nic neptal, že jo? Ale z toho si nic, já se někdy taky rád poslouchám :)))
A tinny 2 ... K evoluci se vyjadřuje úplně každej, i Květy. A násilí nic neřeší!
ehm, poznámečičička
Tinny,2005-04-18 11:35:01
jaké jsou dnes vlastně myšlenkové proudy, které se vyjadřují k evoluci (i mimo tenhle web :o))?
Už jsem zaznamenal Fundamentální kreacionisty, kreacionisty, ignorantisty, strukturalisty, lamarcktisty, tomisty, antidarwinisty, fundamentální evolucionisty, neoevolucionisty, fundamentální antikreacionisty, darwinisty, neodarwinisty, fundamentální cinisty... mám v tom chaos, už nevím, co kdo tvrdí a kdo "po kom" jde :-)
Možná by měli jít do ulic a rozdat si to na férovku... (vtip) :o)
Poznámečička
xxx,2005-04-18 09:48:47
Tu jednu větičku od Standy Mihulky jsem téměř přehlédl, ale dinosaurův evolucionistický fundamentalismus se překouknout nedá!
poznámečka
Tinny,2005-04-18 09:07:09
ahoj Dino. Ofenzivní poznámky ke kreacionistům jsou u tohoto autora jednou z hlavních náplní práce. Dnes to odbyl jen jednou větou, takže jsem to skoro přehlédl ;-)
Obecná fakta, která se netýkají nálezu, se můžete dočíst ve čtvrt století starých publikacích (plazi/savci; mozaikovitost znaků, četnost linií).
Nález sám je velice zajímavý (nikoli nějak senzační či neočekávaný, jak ostatně sám autor podotýká) a já děkuji, že nás s ním autor seznámil (nalezl a přeložil ze Science a doplnil svým standardním emocionálním komentářem).
Malá poznámka
dinosaurus,2005-04-17 18:20:24
Velmi fundovaný a zajímavý článek, jak je u tohoto autora zvykem. Jen popravdě - ač sám zapřísáhlý evolucionista - trochu nechápu, proč autor zbytečně píše značně ofenzivní poznámky vůči kreacionistům. Osobně mi nedělá potíže pousmát se nad představou vyskakujících svědků Písma z krabičky, ale myslím, že zbytečně dochází k jejich dráždění, což zpětně povede k jejich další slabomyslné obraně. Nechme je, za pár generací už to budou muset pochopit. Jinak zajímavý nález.
"I am sharpening up my beak and claws in readiness" T. H. Huxley, z dopisu Darwinovi
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
