Okamžitá odpověď sympatiku (SNS) zahrnuje sekreci adrenalinu a noradrenalinu příslušnými neurony, což vede k rychlému zvýšení srdeční frekvence, frekvence dýchání a krevního tlaku. V rámci pomaleji probíhající aktivace hormonální dráhy (HPA) dochází nejprve v části mezimozku zvané hypotalamus k vylučovaní hormonu kortikoliberinu (CRF). Tento hormon stimuluje podvěsek mozkový k sekreci adrenokortikotropního hormonu (ACTH), který pak vyvolává sekreci glukokortikoidů (kortizol) v kůře nadledvin.
K hlavním funkcím kortizolu patří regulace metabolismu cukrů, tuků a aminokyselin, jeho sekrece také ovlivňuje srdeční výdej a krevní tlak, stimuluje tvorbu červených krvinek a inhibuje činnost imunitního systému. Nezastupitelnou roli hraje při ukončování stresové reakce, neboť působí zpětnovazebně na hypotalamus a zabraňuje mu v další produkci CRF. Opakovaně bylo prokázáno, že zvýšená produkce adrenalinu a noradrenalinu vede k trvalejšímu ukládání vzpomínek spojených se silnou emocí a podávání látek blokujících adrenergní receptory (beta-blokátory) naopak ukládání takových vzpomínek potlačuje. Podobně působí i zvýšená hladina glukokortikoidů. Velmi vysoká hladina kortizolu uvolněná v reakci na silný stresový podnět, stejně tak jako dlouhodobě zvýšená hladina hormonu v průběhu často opakovaného či přetrvávajícího stresu může vést k znecitlivění příslušných receptorů v hypotalamu a k nemožnosti fyziologicky normálního ukončení poplachové reakce. Podobné účinky může mít i snížená hladina kortizolu spojená s poruchou funkce nadledvin.[1]
Nadměrná aktivace příslušných drah může vést k rozvoji posttraumatické stresové poruchy (PTSD z angl. post-traumatic stress disorder), což je onemocnění vznikající v důsledku expozice extrémní psychické zátěži v rámci situací, které ohrožují život jednotlivce či jeho fyzické zdraví nebo životy ostatních. Mezi nejčastější projevy PTSD patří noční můry spojené s traumatickou událostí, potlačování emocí a apatie, zvýšená aktivita autonomního nervového systému atp. Tyto symptomy přetrvávají dlouhodobě (měsíce) a mají zásadní vliv na sociální či profesionální život postiženého.[2] Expozice traumatické situaci je podmínkou nutnou, nikoli však postačující pro rozvoj PTSD. Rizikové faktory mající vliv na rozvoj PTSD dělíme na pre-traumatické, peritraumatické a post-traumatické.
Pretraumatické faktory souvisí s predispozicemi zvyšujícími zranitelnost jedinců vystavených traumatické situaci – jde zejména o historii psychiatrických onemocnění, osobnostní rysy, biologické a demografické proměnné (pohlaví, věk atp.). K významným peritraumatickým faktorům patří úroveň zapojení do události, peritraumatická disociace, síla podnětu, výskyt fyzického zranění a subjektivní hodnocení události zasaženým jedincem. Silným post-traumatickým prediktorem případného vzniku PTSD je zejména přítomnost projevů akutní stresové poruchy (ASD). Předpokládá se, že až u 70 % pacientů splňujících diagnostická kritéria pro ASD se 3 dny až měsíc po traumatické události rozvine plnohodnotná PTSD. Pokud se u pacientů vyskytnou projevy peritraumatické disociace, snižuje to pravděpodobnost rozvoje PTSD, dlouhodobé přetrvávání projevů disociace však naopak riziko rozvoje PTSD zvyšuje.
Výzkumy z Izraele ukazují, že při dlouhotrvajícím traumatu, jemuž je vystavena rozsáhlejší komunita vede ke vzniku sociálních interakcí, které místo teoreticky pozitivního vlivu spojeného se sdílením a zapojením, vedou ke vzniku prostředí, které dále prohlubuje stres. K rozvoji příznaků PTSD není třeba přímého zapojení do traumatické situace, mezi zdravotníky, hasiči a jinými pomáhajícími profesemi se vyskytuje tzv. sekundární traumatická stresová porucha (STSD).[2] V meta-analýze z roku 2015 shrnující data z 38 publikací se uvádí, že k rizikovým faktorům ovlivňujícím vznik STSD mezi terapeuty, kteří pomáhají obětem traumatických situací patří zejména počet, frekvence a závažnost řešených případů a osobní historie traumatu, pozitivní vliv pak může mít podpora kolegů a přátel.[3]
Vedle psychologických následků má PTSD například i důsledky neurofyziologické. S využitím zobrazovacích technik byl u pacientů s PTSD například zjištěn zmenšený objem a snížená plasticita hipokampu a parahipokampálního gyru. Tyto změny byly spojené s deficity verbální paměti, neschopností rozlišovat bezpečné a nebezpečné prostředí a neschopností ukončit poplachovou reakci. Rovněž byly zaznamenány strukturní změny prefrontálního kortexu a funkční poruchy amygdaly (hypersenzitivita, emoční nestabilita), cingulárního kortexu a senzomotorického kortexu (poruchy smyslů, nadměrná vzrušivost).[4]
Od konce studené války v roce 1989 byla více než polovina zemí světa postižena ozbrojenými konflikty. K nejčastěji se vyskytujícím duševním poruchám ve válkou zasažených komunitách patří posttraumatická stresová porucha (PTSD) a těžká deprese (MD). V přehledové práci z roku 2009 se uvádí, že jednou či oběma poruchami trpí až 30 % osob exponovaných rozsáhlému ozbrojenému konfliktu, či přesídlených v jeho důsledku.[5] Tato přehledová práce byla však zaměřena zejména na integraci dat týkajících se podskupin přeživších epizody organizovaného násilí či mučení, takže neposkytuje přesný obraz o výskytu PSTD a MD v obecné populaci válkou zasažených zemí.
Novější meta-analýza z roku 2018 shrnující data z 33 studií byla věnována výskytu těchto onemocnění mezi dospělými, kteří přežili válečný konflikt a zůstali ve válkou postižených oblastech. Odhadovaná prevalence MD činila v tomto případě 27 % a prevalence PTSD 26 %, přičemž 10 % respondentů splňovalo kritéria pro diagnózu obou poruch zároveň. Statisticky významně vyšší prevalence MD byla pozorována v rámci studií s vyšším průměrným věkem účastníků. Kromě toho subpopulace s vyšší mírou nezaměstnanosti a vyšším procentem žen vykazovaly vyšší prevalenci PTSD, zatímco subpopulace s vyšším počtem osob žijících v dlouhodobém partnerském svazku vykazovaly naopak nižší prevalenci PTSD.[6]
Nejnovější meta-analýza z roku 2019 shrnující data o přeživších válečných konfliktů z let 1989 až 2015 uvádí odhadovanou prevalenci PTSD 23.8 % a MD 23.4%.[7] V dané souvislost je však třeba poznamenat, že v rámci jednotlivých studií existuje velká variabilita dat a že studie s nenáhodným výběrem a menším počtem respondentů založené na sebehodnotících dotaznících uvádí vyšší odhady prevalence duševních poruch, než randomizované studie s větším počtem respondentů založené na odborné diagnóze. Vezmeme-li v potaz pouze studie vyšší kvality, pohybují se odhady prevalence PTSD a MD okolo 15 %.[8]
Příliv uprchlíků z Ukrajiny bude zcela jistě znamenat zásadní nárůst případů pacientů s PTSD, a to jak mezi běženci samotnými, tak i mezi lidmi, kteří těmto běžencům poskytují nezbytnou podporu.
Pokud není pacientům s PTSD včas poskytnuta adekvátní pomoc, znamená to v budoucnu vysoké náklady vyvolané jak na následnou lékařskou péči, tak i např. neschopností pacientů s rozvinutou PTSD či STSD vykonávat ekonomicky produktivní činnost atp.
Přehledový článek z roku 2020 se pokusil vyčíslit přímé (lůžková a ambulantní péče, medikace atp.) a nepřímé (snížený výkon, nepřítomnost v zaměstnání atp.) náklady na jednoho pacienta s PTSD. Nadměrné přímé náklady se pohybovaly mezi 512 až 19 435 USD/osoba/rok a nepřímé okolo 5 021 USD/osoba/rok. Jako ekonomicky nejefektivnější byla vyhodnocena na trauma zaměřená kognitivně-behaviorální terapie spojená s podáváním selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu SSRI).[9] Myslím, že nejen kvůli těmto nákladům by bylo dobré vzít zmíněnou okolnost spojenou s aktuální krizí na vědomí…
Literatura
1. Bryant, R.A., A critical review of mechanisms of adaptation to trauma: Implications for early interventions for posttraumatic stress disorder. Clinical psychology review, 2021. 85: p. 101981.
2. Ron, P., PTSD, ASD, Secondary-Traumatization, and Death-Anxiety among Civilians and Professionals as Outcomes of On-Going Wars, Terror Attacks and Military Operations: An Integrative View. Psychology, 2019. 10(12): p. 1688.
3. Hensel, J.M., et al., Meta‐analysis of risk factors for secondary traumatic stress in therapeutic work with trauma victims. Journal of traumatic stress, 2015. 28(2): p. 83-91.
4. Sakellariou, M.-O. and A. Stefanatou, Neurobiology of PTSD and implications for treatment: An overview. Current Research: Integrative Medicine, 2017. 2(1): p. 263-278.
5. Steel, Z., et al., Association of torture and other potentially traumatic events with mental health outcomes among populations exposed to mass conflict and displacement: a systematic review and meta-analysis. Jama, 2009. 302(5): p. 537-549.
6. Morina, N., et al., Prevalence of depression and posttraumatic stress disorder in adult civilian survivors of war who stay in war-afflicted regions. A systematic review and meta-analysis of epidemiological studies. Journal of affective disorders, 2018. 239: p. 328-338.
7. Hoppen, T.H. and N. Morina, The prevalence of PTSD and major depression in the global population of adult war survivors: a meta-analytically informed estimate in absolute numbers. European Journal of Psychotraumatology, 2019. 10(1): p. 1578637.
8. Hynie, M., The social determinants of refugee mental health in the post-migration context: A critical review. The Canadian Journal of Psychiatry, 2018. 63(5): p. 297-303.
9. von der Warth, R., et al., Economic evaluations and cost analyses in posttraumatic stress disorder: a systematic review. European Journal of Psychotraumatology, 2020. 11(1): p. 1753940.
Proč ženy více podléhají stresu
Autor: Dagmar Gregorová (18.06.2010)
Opomíjený následek jaderné havárie v Černobylu
Autor: Miloslav Pouzar (24.03.2011)
Jací vůdci jsou s to zničit společnost?
Autor: Josef Pazdera (04.05.2020)
Sex a násilí v době covidové
Autor: Josef Pazdera (29.05.2020)
Dopady energetické chudoby na zdraví a rozhodování
Autor: Miloslav Pouzar (06.01.2022)
Substancí z konopí do boje proti degeneraci stárnoucího mozku?
Autor: Dagmar Gregorová (03.02.2022)
Diskuze:
Minulost
Max Karas,2022-04-06 15:20:59
Dobrý den, boje a války tu byly odjakživa. K jakým psychoanalytikům a terapeutům chodili lidé před 200 lety? Nebo 500 nebo 1000 nebo 3000 lety? Dnes se tu společnost rozkládá a šokovaně debatuje nad pár mrtvými z Ukrajiny (nezlehčuji to, jen hodnotím z celosvětového hlediska, kdy například před pár letu během genocidy ve Rwandě bylo zabito 2 500 000 lidí během tří měsíců, ale více méně to nikoho nezajímalo) a zároveň tu oslavujeme a natáčíme filmy o Cézarovi, Čingischánovi či Alexandru velikém. Společnost je nějaká pomatená. Ostatně třeba sousloví "spálená země" je přesně z této oblasti. A nemusíme chodit k římským legiím, vždyť povraždění veškerého obyvatelstva včetně plenění a vypálení měst bylo běžné i u nás. A ještě takové vládce oslavujeme a vzpomínáme na ně. Co se píše o knížeti Břetislav I.? Břetislav I. byl vládcem silným, sebevědomým, spravedlivým i moudrým. A nebyl to zároveň on, kdo vyvraždil, spálil a vyplenil Slezsko? "...poplenil je (Břetislav) častými vpády tak, že na této straně Odry od hradu Rečen až k hradu Hlohovu, kromě hrádku Němčí, nezbylo jediného obyvatele." A dnes? Někde zastřelí pár lidí a máme tu epidemii psychických onemocnění a ještě je léčíme na státní náklady. 30 procent, kterých se týká nějaký problém, má psychické poruchy... Úpadek v přímém přenosu.
Re: Minulost
Miloslav Pouzar,2022-04-06 15:36:07
Staré dobré časy, kdy lidé chodili na kadibudku, naděje na dožití se pohybovala kolem 30 let a kojenecká úmrtnost byla kolem 30%..... a teď tu máme hnusnou rozměklou civilazaci, kdy pár mrtvol ve studni rozhodí někoho natolik, že se mu z toho rozjede nemoc, kterou před první světovou válkou nikdo ani neznal.....chápu vás, je to k vzteku, kam to lidstvo dopracovalo....
Re: Re: Minulost
Max Karas,2022-04-06 15:50:59
Já nepsal o starých dobrých časech. Ale o tom, že společnost je značně přecitlivělá. Nic z toho, co jste napsal, tedy třeba kojenecká úmrtnost nebo doba dožití, nesouvisí s tím, kam společnost spěje po stránce psychické, respektive kam je tlačena. Už třeba jen selekcí zpráv a informací, které se k lidem dostávají. Pak náhodou něco vybočí ze sluníčkového pojetí života a lidi se hroutí :-(
Re: Re: Re: Minulost
David Oplatek,2022-04-06 16:06:39
Přeinformovanost způsobená nedokonalostí a reálnou omezeností mozku, od toho lze odvodit ostatní patologické procesy v něm a chování jedince jako takového, potažmo celých sociálních skupin. Výzkum téhle oblasti je dušen etikou a politickými zájmy, v tomhle se zbytečně jako lidstvo sebemrskáme.
S největší pravděpodobností to bude spojené s rozšířením sociálních sítí. Asi mají větší vliv na lidstvo, než jsme si kdy mysleli. To, jak ovlivňují civilizaci a život kolem nás, můžeme pozorovat i třeba na akciových trzích. Jsou mnohem více náchylné na výkyvy a extrémy. V podstatě jde o alergii.
Re: Re: Re: Minulost
Vojtěch Kocián,2022-04-06 16:31:20
"Selekce zpráv a informací" je dnes na takové úrovni, že vidíme obrázky roztrhaných těl tisíc kilometrů od nás prakticky v přímém přenosu. Dřív člověk viděl většinou jen, co bylo ve vedlejší vesnici, doslechl se ve skoro reálném čase, co se děje ve vedlejším městě a co se děje ve vedlejší zemi zjistil až po přebájení nějakým bardem. Bez realistických obrázků, samozřejmě.
Ano, průměrná míra násilí, kterému byl člověk za svůj život přímo vystaven, byla dřív o dost vyšší, ale informovanost o násilí je o dost vyšší dnes.
Re: Re: Re: Minulost
Igor Němeček,2022-04-07 09:30:22
Nemyslím, že představa klidného, možná i nudného, rodinného života by měla být považována za sluníčkovou. Často jsem označován za sluníčkového jen proto, že řeknu, že mezi Turkem a Čechem není rozdíl. Mnoho lidí ví, že je, byť žádného nepotkali. Jsou živeni předsudky. Předsudkům podléhá každý, jen ětšina s nimi ani nechce bojovat. Zrovna o víkendu na sousední stýcově zahradě stříhal stromky právě jeden Turek, partner sestřenice. Ona ze zemědělské vesničky na Moravě, pracuje jako zdrav. sestra v Rakousku. Co je to ta společnost? Je to hromada jedinců. Jestliže jedinec nadřadí "informace" získané od jiných nad vlastní zkušenost, pak je to jeho rozhodnutí. Pokud se nechce namáhat s ověřením, pak si žije ve své bublině. Každý má nějakou. Jeden o sluníčkovém světě, druhý o tom, že je realista a všichni jsou sluníčkoví, jiní o tom, že na západ od hranic je nacistická říše plná zla a to už od konce 2. sv. války. Pokud jedinci není divné, že ten zlý svět je nacistický a přitom z těch samých pramenů se dozví, že ho ovládají homosexuálové, imigranti a další menšiny, které si nacisti vyloženě hýčkali, pak je prostě taky v nějaké bublině. Když je jedinců více, je to už masa nebo jí můžeme říkat společnost. Když s takovou společností někdo začne pracovat, má mandát dělat leccos. Na světě to už tak chodí, je zde mnoho společností. A tamta se určitě nijak nehroutí z několika mrtvých rodin, ona se ani o nějakém masakru nedozví, navíc jsou tam přece proto, že osvobozují, to je přece správné. Ale nedej bože, kdyby takovou společnost napadla jiná země a střílela na ni balistické rakety, nezasáhla by pak takovou společnost vlna sluníčkové deziluze, vždyť se dosud tak mile ke všem chovali, podívejte, tady to píšou.
Hodilo by se tedy zmínit, kterou tu společnost máte na mysli a k tomu přidat nějaká metadata, ze kterých čtenář pochopí, do které bubliny patříte, aby si mohl udělat komplexnější představu.
Ale je to myšleno řečnicky, nechci rozpoutávat debatu, která nebude mít konce. V podstatě s vaším příspěvkem souhlasím, jen ho trochu rozšiřuji.
Re: Re: Re: Re: Minulost
Max Karas,2022-04-07 11:06:49
Máte naprosto pravdu a souhlasím s Vámi. Já také násilí neobhajuji a klidný rodinný život také preferuji před válkou. Já jen chtěl poukázat na rozpor mezi tím, že člověk je z hlediska biologického zvíře, predátor, přizpůsobený k lovu, se systémy řízení nastavenými právě na nebezpečí a akci, kdežto z hlediska společenského se stal něčím jiným, co právě všechny ty základní biologické charakteristiky potlačuje. Jenže zatímco ty společenské záležitosti jsme schopni ovlivnit rozumem a přizpůsobit se, ta biologická stránka je neovlivnitelná. Jste v nebezpečí, vyplaví se určité látky, hormony, adrenalin, tělo by konalo... ale realita je taková, že nesmíte, protože je to společensky neakceptovatelné. Tento rozpor nemůže skončit dobře.
A kterou společnost mám na mysli? Sám nevím, neřadím se nikam. Já jen glosuji to, že celý svět zbrojí, vyvíjí se nové a nové zbraně, a najednou je někdo překvapený, když se ty zbraně použijí. Stejně tak neschvaluji žádné násilí, jen jsem poukázal na to, že teď je Evropa v šoku z násilí v Buči, že tu řešíme jednu vybombardovanou porodnici, ale 2 500 000 zabitých za 3 měsíce ve Rwandě prošlo jak nic. Chápu, že Ukrajina je blíže a že Rwanda jsou "nějací černoši", ale nepopírá tato společnost sama sebe? Buď jsou si všichni lidé rovni a pak by každý zabitý po celém světě měl mít stejnou hodnotu, a nebo 90 procent neřešíme, zabýváme se jen tím, co je těsně u nás, ale pak přeci nemůžeme říkat, jak jsme si všichni rovni. Na začátku jsem uvedl knížete Břetislava. Putin je tyran, měl by jít před válečný soud a já nevím, co ještě, ale Břetislav, který vyvraždil a spálil celé Slezsko, byl moudrý a spravedlivý panovník? Takže já se nastavím na žádnou stranu, samozřejmě mi vyhovuje klid a pohoda, jen nechápu, jak lidé mohou takto selektivně pracovat s informacemi a vypouštět, co se jim nelíbí. A pokud bychom vypustili konkrétní případy a udělali z toho obecné vzorce, tak se dostaneme vlastně k těžkému pokrytectví, cynismu a násilí celé společnosti. Proto i ta má reakce na PTSD.
Re: Re: Re: Re: Re: Minulost
Igor Němeček,2022-04-07 12:02:17
Ano, clověk už takový je, s tím se musíme smířit a zřejmě nezbývá, než to přežít. Vraždění za humny je něco jiného jak vraždění v Africe. Sám zastávám názor, že si člověk musí všímat především svého okolí. Bohužel většině nevadí, že soused je xenofob, že spolužák Vašeho dítěte je šikanován, ale sedne k TV resp. k internetu a řeší celý svět a fandí některé ze stran. Je to pohodlnější. Musí se stát opravdu něco vyjímečného, aby i ta většina pohla zadky. Můj řečnický dotaz na tu společnost mířil na to, že i ta Rwanda má své sousedy, různé sousedy, různé společnosti. No a tedy hlavně oni se mají začít starat, když to začne dělat jiná společnost, je hned oheň na streše, že je to vměšování. Je to balancování na ostří nože a vše je nejjednodušší u TV a piva.
Ale co si myslím, že je ještě odrazem bublin, tak to hodnotit stylem "najednou se všichni hroutí". Znovu řečnická otázka: kdo jsou všichni? Když se kouknete na mapu zemí, co podporují Ukrajinu, tak to zdaleka nejsou všichni. Logicky země od Ukrajiny na západ, pak celkem logicky USA a Kanada, pak ještě Japonsko a Austrálie. A zbytku je to celkem "jedno", semtam opatrná vyjádření, aby někoho nenaštavli, semtam humanitární pomoc, komentář ohledně cen energií. No a pokud jsme uvnitř té části, která podporuje, pak se o tom asi víc píše a máme dojem, že všichni. To není problém té "společnosti", ale zase toho, jak moc se nám chce to celé vnímat. Celkem logicky novináři z okolních zemí o tom budou psát více, než v Brazílii.
Když už se podobně s někým bavím a řeknu odvážnou myšlenku, že člověk, potažmo lidský druh se mentálně vyvíjí velice pomalu a v řádech tisíců let je to vývoj zanedbatelný, tak jsem za blázna. Lidi si představí mobil a mají za to, že to odpovídá vývoji druhu. Je to zase jen předsudek, že lidé byli dříve "hloupější", pomalejší, ... Říman podnikal ze stejného důvodu jako my, řešil stejné svízele s investicemi, kapitálem, zaměstnanci, prodejem, jako my, jen na menší ploše, která byla limitována technologiemi. Albrecht z Vadštejna byl úplně stejný politik jak mnoho dnešních se soukromou armádou. To se dělo, děje a bude dít.
Re: Re: Re: Re: Re: Minulost
Vojtěch Kocián,2022-04-07 12:26:53
Staré přísloví říká, že košile je bližší než kabát. Proto jinak vnímáme válku na Ukrajině a masakr ve Rwandě či vypalování Slezska knížetem Břetislavem. To první je aktuální a týká se to lidí, jejichž soukmenovci tu ve velkém počtu žijí, pracují, místní je mají za kolegy, zaměstnance, dodavatele nebo dokonce přátele. To druhé je prostě daleko místopisně i z hlediska kontaktů. Znáte nějakého Rwanďana nebo znáte někoho, kdo osobně zná nějakého? To třetí je daleko časově. Už se to stalo, nemá cenu to nijak řešit, výsledky jsou rozpuštěné v toku času a bude dost obtížné dohledat potomka někoho z obětí, který si navíc uvědomuje, co se jeho předkům před tisíci lety dělo. Nemělo by se na to zapomínat stejně jako na to, že Karel IV. podporoval pogromy na Židy, ale už s tím asi těžko něco změníme.
Druhá věc je to, že člověk vnímá především odchylky od normálu. Pokud je v dané době a místě normální, že tam každých pár let projedou nájezdníci, kteří kradou, vraždí, vypalují a znásilňují, tak další takový nájezd nebudou obyvatelé vnímat tak negativně jako když se to stane v místě, kde je pár generací klid. Ti, co ty pravidelné nájezdy nezvládali prostě buď zemřeli (třeba i následkem toho, že se kvůli depresím nezvládli uživit) nebo se odstěhovali jinam. V klidných dobách a na klidných místech se bude dobře dařit i těm psychicky méně odolným, kteří to odnesou, když se něco semele.
Třetí věc je to, že lidi vcelku správně přirovnáváte ke zvířatům. Akorát zapomínáte, že i zvířata trpí psychickými problémy vyvolanými stresujícími událostmi. Pes týraný předchozím majitelem se bude chovat jinak než ten, co byl od štěněte vychováván s láskou. A i u zvířat platí to o odchylkách od normálu. Mají nějaká očekávání od příslušníků vlastního druhu, od svého majitele, od jiných lidí. Pokud jim někdo provede něco výrazně nepříjemného mimo očekávání, mohou na tom být psychicky špatně (budou se bát jiných psů, nenechají na sebe sáhnout, budou impulzivně agresivní...)
Re: Minulost
Mirek Sintak,2022-04-06 18:25:35
Farář, náboženství, rituály... Jak víte, že lidé před 500 lety neprocházeli traumaty, když viděli vyvražděnou sousední vesnici se zabitými příbuznými? Máte z té doby nějakou studii ? :) :)
Re: Re: Minulost
Max Karas,2022-04-06 18:48:50
Ale tady není řeč o nějaké vesničce, ale téměř třetině společnosti. A nejde o to, že by si pár lidí pobrečelo, ale v článku se jasně píše o tom, že postižení potřebují lékařskou pomoc a nejsou schopni vykonávat ekonomicky produktivní činnost. Historické literatury jsem přečetl poměrně hodně a velmi pochybuji o tom, že by někdo přehlédl a nepopsal dopady, které by vyřazení takového procenta společnosti s sebou neslo. Spíše si myslím že jde o to, že civilizace jako taková se snaží o nějaké směřování, které je ale v rozporu s tím, že lidé, ač obdařeni rozumem, nejsou z hlediska chemie, instinktů a pudů nic jiného, než jen druh zvířete.
Re: Re: Re: Minulost
Mirek Sintak,2022-04-07 07:57:20
Před 500 lety moc literatury nebo memoárů ze "všedního života" prostých lidí nebylo. Vsadil bych se, že žádná. S.Freud začal s prvními teoriemi a PTSP byla v USA definována po válce v Koreji a Vietnamu. Podobně můžete tvrdit, že k domácímu násilí a znásilňování před x lety nedocházelo, protože o něm nic nikdo nepsal a když se to stalo, tak to postižení zvládali v pohodě. Dnešní ženy jsou citlivky, protože o tom začínají mluvit a mají z toho psychické problémy. A to nemluvím o zneužívání dětí, myslíte, že k tomu nedocházelo a oběti neměly problémy? Nebo je to úpadek civilizace, že to nemohou "rozchodit"?
Re: Re: Re: Re: Minulost
Max Karas,2022-04-07 10:15:34
Memoárů z běžného života moc nebylo, ale nějaké zdroje přeci jen jsou. A nevím o tom, že by třeba římské legie musely zastavit nějaké tažení, protože legionáři nejsou schopni dalšího fungování, protože mají morální ujímání. Naopak, kompletní vyvraždění celých oblastí, včetně žen a dětí, byla běžná věc, sem tam se vzalo pár otroků, ale jinak se oblast srovnala se zemí, původní obyvatelstvo se vybilo a jejich zem/pozemek se dala třeba legionářům jako část odměny. Nebudu vypisovat všechny příklady, ale dříve to nebývala neobvyklé. A to jsme jen pár let zpět. Ostatně kolik zbylo domorodých obyvatel v Americe nebo Austrálii? A upřímně - koho to ještě před pár lety zajímalo? Ochrana domorodců začala poměrně nedávno až právě po tom, co se o tom začalo mluvit. Krásným důkazem o tom, že většinu tito lidé nezajímají a klidně by nechali zlikvidovat je právě ta nařízená ochrana. Kdyby se tomu nechal přirozený průběh, už by jich asi moc nezbylo, včetně jejich území.
Znásilňování žen? Myslím, že se dělo a že se dělo v mnohem větší míře, než dnes. Ať už to bylo neoficiální klasické znásilnění, nebo zda to byl výsledek nějakého zvyku nebo náboženství (Epos o Gilgamešovi, právo první noci a podobně). Takže ano, ale pochybuji, že v tehdejší společnosti si mohla žena dovolit předvádět nějaké problémy, vypadnout z pracovního procesu a nechat se živit okolím. A to jste zmínil přímo znásilnění. Vezměte si, že dnes mají ženy často ujímání už i jen při narážce nebo běžném projevu muž/žena. MeToo je krásným dokladem úpadku.
To máte to samé, jako porody. Rodilo se odjakživa, vždy to byla běžná věc, těhotné pracovaly do poslední chvíle, pak porodily a jelo se dál. Některá zemřela, některá to měla na poli na pohodu, ale těhotenství byla běžná věc. A dnes? Každá druhá celebrita v televizi pindá něco o tom, jaké těhotenství je, řada holek se těhotenství bojí, neustále se řeší nějaké kraviny typu kde kdo bude rodit, práva, zákony, duly, speciální pokoje, kurzy...
To samé zneužívání dětí. V pořádku to není, ale dělo se to vždy, dějete se to teď a bude se dít i do budoucna. Sorry, ale je to tak. A civilizace šla dál. Jestli oběti měly nebo neměly problém nevím, asi měly, kdo z nás nějaké nemá. Ostatně vždy byl všude nějaký ten obecní blázen. Ale i tak společnost dospěla až do dnešních dní. Jen jsem zvědav, kam tahle humanita a sluníčkářství povedou, protože současná společnost není nic jiného, než přetvářka a pokrytectví. O řadě věcech se nesmí mluvit a nemluví, ale vůbec to neznamená, že by s tím lidé souhlasili nebo to bylo jejich přesvědčení. Viz třeba právě MeToo nebo BLM, rasizmus, názor na role žena/muž... Lidé nesmí říci vlastní názor, aniž by pak byli pronásledován aktivisty, uměle se upravují výsledky a studie, které nemají správně společenský výsledek, o nechtěných věcech se nehovoří, vybraným problémům se věnuje neadekvátní pozornost a význam. Výsledek je, že společnost je umělý konstrukt, lidé myslí a chovají se jinak, než by odpovídalo prvnímu pohledu na celek. Kromě toho lidé mají moc peněz a času, vrtají se v nesmyslech a řeší kraviny. Docela by mne zajímalo, jak by to vypadalo s PTSD v situacích, kdy by lidé neměli péči psychologů, neseděli někde v klidu, kde se v tom mohou kolem dokola hrabat, ale museli ve čtyři ráno vstát, postarat se o zvířata, pak hybaj na pole, péče hospodářství, o děti a pak padnout znavení do postele a druhý den to samé. Pokud někdo je účastníkem války, uteče a pak sedí někde ve stanu, má o vše postaráno a vlastně nemá na práci nic jiného, než se v tom ve vzpomínkách kolem dokola hrabat, je jasné, že asi na tom nebude nejlépe. Co kdyby ale netekli, zůstali tam a museli se postarat sami o sebe, jinak zemřou hlady? Dovolím si tipnout, že by na nějaké PTSP neměli čas.
Re: Re: Re: Re: Re: Minulost
Miloslav Pouzar,2022-04-07 11:16:52
PTSD není stav, kdy je člověk smutný, nebo rozladěný, PTSD je závažné fyzické onemocnění, které se vyvine u člověka po traumatu (obvykle psychickém, ale často je přítomnou i trauma fyzické- např. po mučení). Např. po havárii v Černobylu stála psychická traumata více životů (ztracených člověkoroků), než ozáření. Zvlášť drsné jsou dopady na těhotné ženy - v důsledku PTSD dochází k vývojovým poruchám, které se dají diagnostikovat na zobrazovacích metodách (nejde o to, že se děti chovají jako nevychované, ale o to, že mají jasně detekovatelné změny anatomie a fyziologie mozku). Nevím jakou validitu by v tomto ohledu mohly mít historické reminiscence - jsme změkčilí protože používáme antibiotika či léčíme rakovinu? Měli bychom toho nechat, abychom náležitě ztvrdli? PTSD a rakovina mají mnoho společného - jde o nemoci o jejichž podstatě víme krátce, podstatně zkracují dobu dožití a kvalitu života, nemocný velmi trpí, léčit je umíme jen omezeně atp. Asi byste nenanpsal, že dříve rakovinou lidé netrpěli, nebo trpěli a přežili, takže se na její léčbu teď můžeme vykašlat. Na jakém základě jste toto schopen napsat o PTSD úplně nechápu....
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Minulost
Max Karas,2022-04-07 11:47:03
Tak léčba celé řady problémů bohužel vede k další degeneraci a degradaci. Není nad to, když má někdo nějaké postižení nebo problém, s kterým by se normálně nedožil ani dospělosti, ale doktoři ho dovedou udržet až do doby, než si najde partnera/partnerku, rozmnoží se a dědičné postižení se tak předává dále a dále... Takže jo. Léčíme rakoviny, používám ATB, pečujeme o psychicky slabé a nemocné, zachraňujeme lidé z oblastí hladomorů, pomáháme po celém světě... a výsledek? Čím dál více nemocných a lidí, co potřebují péči, přelidněná planeta, čím dál více hladomorů, začínají války, o tom, že se povede válek čím dál více zejména o zdroje jako je třeba voda, nepochybuje dnes snad nikdo. O tom, kolik ztracených člověkoroků stála havárie v Černobylu, diskutovat nemohu, neb se podobnými věcmi nehodlám zabývat. Osobně nechápu, proč a z čeho tam měl kdo trauma. Bohužel, naopak znám pár lidí, co mají deprese (ano, i v lékařském pojetí, berou na to léky) ze zpráv v TV a tisku. Sedí doma, nudí se, nemají co dělat a sledují katastrofické zprávy z celého světa. Vždy mne pobaví, když lidé ví, že je válka, a přesto jsou udiveni, že se střílí nebo že někde spadne bomba. Texty o PTSD jsou všechny prakticky z moderního světa. Chápu, že z dob dřívějších toho moc být nemůže, ale přesto nevěřím, že to v tak velké míře bývalo i dříve. Zřejmě klasickým případem traumat by mohla být například smrt dítěte, je to tak? S rodinou obvykle spolupracuje psycholog, je to životní tragédie s následky na celý život. Můžete se zamyslet nad tím, jak by takováto společnost asi tak mohla fungovat dříve, kde se dospělosti třeba ze 6-8 dětí dožily dvě? Dětská úmrtnost obrovská, 15 let se dožívala jen polovina dětí. Dnes je těžký porod považován psychology za příčinu pozdějších duševních nemocí, dříve se po porodu šlo rovnou na pole. Pokud by i v dřívější společnosti fungovalo PTSD a další psychické poruchy tak, jak nyní, tak by se společnost nikdy nemohla dostat do dnešního stavu, protože by bývala polovina lidí skončila v blázincích nebo umřela hlady.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Minulost
Vojtěch Kocián,2022-04-07 12:42:58
Ale o tom je civilizace. Nosíme boty a proto máme o několik generací později problém chodit bez nich. Osidlujeme nehostinná prostředí a proto potřebujeme nosit oblečení, stavět domy a zařídit v nich teplo (a díky tomu přežijí i ti, kteří by bez těch technických vymožeností nepřežili). Není to jen o medicíně, ale o všem, co civilizace přinesla, všem, co nám usnadňuje život. Ano, z přísně darwinistického pohledu to způsobuje degeneraci kvůli množení těch, co by se jinak množit nemohli. Deprese je jen další problém z mnoha, které musíme řešit. Zakázal byste, aby se množili lidé, kteří mají vadu zraku, kterou musí řešit brýlemi?
Mimochodem, problém přelidněnosti je především tam, kde nešel rozvoj přirozeným tempem, ale technologické případně kulturní vymoženosti tam byly importovány zvenku (těmi kulturními myslím třeba povědomí o tom, že válka není normální řešení problémů). Systém dostal impulz, který ho uvedl do přechodového jevu, s jehož důsledky se musíme nějak potýkat. To, jestli a jaká regulační opatření zavést, je na jinou a hodně dlouho diskuzi.
Re: Re: Re: Re: Re: Minulost
Mirek Sintak,2022-04-07 17:55:12
Já jen polemizuji s tvrzením, že žádný PTSP dříve nebyl. Neexistoval, protože nebyl rozpoznán. Cca 20% rak. vojáků po I. sv. válce trpělo tím, co bychom dnes nazvali PTSP. Tyto stavy byly přičítány zraněním, ůrazům....S. Freud začal tyto problémy připisovat psychice a válečnými zážitky. Pojmenování syndromu PTSP začalo v USA po válkách v Koreji a Vietnamu. Tím pádem bychom mohli říci, že PTSP neexistoval během 2. sv. války a byl až u rozmazlených Američanů?
Dále si myslím, že máte důkazní nedostatečnost. Mýty a události byly upravovány tak, aby panovník či vítězná strana vycházela dobře, takže psychické problémy vojáků římských legii literatuře nenajdete a to chcete tvrdit, že je někteří neměli? Ano, na vítězných obloucích ani řádka. Myslíte si, že určité procento žen (např.19.stol.)
netrpělo domácím násilím a znásilňováním? Najdeme to v literatuře té doby nebo v memoárech?
Jestli ano, prosím odkaz. Středověká literatura o zneužívání chlapců faráři? Jestli ano, také prosím odkaz.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Minulost
Max Karas,2022-04-07 20:44:56
Dobrý večer, omlouvám se, pokud to vyznělo jako popírání PTSD. Netvrdím, že nic takového neexistuje. Myšleno to bylo tak, že dříve se okolo toho tolik nenadělalo a nepostihovalo to populaci v takovém rozsahu, neb byla odolnější a brala život (a smrt) poněkud jinak, než dnes.
Re: Re: Re: Minulost
Igor Němeček,2022-04-07 08:53:58
Jako rodina jsme kočičková. Vždycky se něco přihodí, nějaké kotě v mrazu a najednou se rozhlídnete a máte kolem sebe osm koček. Některé se ubytují rovnou v domácnosti. No a pak když má pak člověk možnost sledovat, jak každý ten jedinec je jiný, jak někdy jedná, tak to pakvede k úvahám, co se jim tak honí hlavou. Kočky asi neřeší jak bude zítra, ale nepochybuji o tom, se jim obecně hlavou honí něco podobného co nám. A člověk je buď zvíře schopné lepší organizace, bohužel i v těch destruktivních činnostech, a nebo ta zvířata jsou jak lidi, kteří prostě spoustu věcí nemají zapotřebí řešit a to ve výsledku znamená, že si ani tolik navzájem neškodí.
Re: Re: Re: Re: Minulost
Max Karas,2022-04-07 10:27:14
To je hezky řečené :-) A máte také kocourky? Píšete, že si kočky tolik neškodí a že nemají potřebu spoustu věcí řešit. A jak to pak vypadá, když takový kocourek dostane chuť na kočičku? Koucour chytí kočku a je hotovo. Když se sejdou dva kocouři, tak se porvou. Když kočka nechce, spráská kocoura, když je kocour silnější, užije si i tak. A život jde dál, kočka funguje, kocour funguje, spráskaný kocour funguje, kočičí společnost je ok, hierarchie je daná...
A teď si představte, že by se objevil nějaký kočičí psycholog, začal zkoumat, zda náhodu ta kočička nemá z kocourka trauma, nebo zda zbitý kocourek netrpí nějakým stresem. Kočička je slabší, než kocourek, tak ji musíme začít chránit, kocourkovi hromadu věcí zakážeme. Koucourkovi se to samozřejmě nelíbí, pudy jsou pudy, naopak kočička zjistila, že má bez práce a námahy mnohem více lepší péče, takže té se to líbí moc. Pak se tam objeví nějaký neschopný zženštilý a přecitlivělý kocourek, se kterým kocouři vyběhli, tak se nacpe ke kočičkám a začne táhnout za jeden provaz s nimi... no a za chvíli máte hejno koček na odstřel a abyste si chov založil znovu :-(
Re: Re: Re: Re: Re: Minulost
Jan Novák9,2022-04-07 12:15:43
:-)))
Nic nového, nic si nemusíte představovat. U lidí koček i krys to probíhá stejně včetně PTSD, stresu, deprese a jiných poruch. Jakmile se společnosti žije příliš dobře vyrojí se psychické problémy, podobně jako imunitní systém vytvoří alergie v příliš čistém prostředí bez parazitů.
https://www.extrastory.cz/john-calhoun-tvoril-krysi-mesta-vzdy-ale-zkolabovala-mozna-lidstvo-dopadne-stejne
Re: Re: Re: Re: Re: Minulost
Igor Němeček,2022-04-07 12:18:47
Jasně že máme kocoury a nevykastrované. Ti, kteří spolu žijí od malička tak jsou v poho. A jasně, občas dostane některý od své maminy facana a stejně tak i obráceně. No a z toho pramení moje úvaha, že se jim v té hlavě honí podobné "starosti" jako nám. Ostatně studium chování primátů je v tom docela daleko a ti toho řeší víc podobného jako my.
Ale jinak si v tomto neporozumíme. Píšete nějaký kočičí psycholog a předpokládám, že máte na mysli člověka, jenže to už je o něčem jiném. Lidem dělají psychology zase jen lidé a pokud začnou u koček, tak je to v podstatě to vměšování. :-) A představovat si čtyřnohého kočičího psychologa je asi zbytečné.
inhibitory zpětného vychytávání serotoninu SSRI
Jan Novák9,2022-04-06 09:08:15
Extáze stála v 90 letech v USA okolo 50 centů (používána 30+ let, zakázána 2003) takže léčba by měla být levná.
Re: inhibitory zpětného vychytávání serotoninu SSRI
Igor Němeček,2022-04-07 08:38:55
Naštěstí se už časy mění. Neví se pořádně proč, ale mikrodávky jsou podstatně účinější jak nějaká antidepresiva. Samozřejmě od lékařů ... Celkem očekávaně to začalo v USA a ČR patří k hodně aktivním. Před lety na ČT rozhovor s nějakou doktorkou výzkumnicí. Osobně si myslím, že kdyby si lidi místo alkoholu šlehli mikrodávku každý víkend, asi by se válčilo méně. Problém je, jak to aplikovat agresivní části společnosti, aby to mělo ten správný výsledek. Berte prosím s nadhledem.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
