MeerKAT pořídil nejvíce detailní snímek záhadného rádiového kroužku  
Radioteleskopy před necelými dvěma lety vystopovaly v hlubokém vesmíru velmi zvláštní rádiové kroužky (ORC). Mají velikost zhruba 1 milionu světelných let a obklopují galaxie s velmi aktivním jádrem. Doposud nejlepší snímky rádiového kroužku pořídila jihoafrická soustava radioteleskopů MeerKAT. Jak je vidět, pokročilé radioteleskopy jdou po krku záhadě rádiových kroužků.
Zatím nejlepší snímek rádiového kroužku. Kredit: Jayanne English (U. Manitoba).
Zatím nejlepší snímek rádiového kroužku. Kredit: Jayanne English (U. Manitoba).

V létě 2020 se zčistajasna objevila nová vesmírná záhada, tentokrát pořádně monumentálních rozměrů. Soustava radioteleskopů ASKAP (Australian Square Kilometer Array Pathfinder) v západní Austrálii vystopovala na obloze pozoruhodné „divné rádiové kroužky“ ORC (Odd Radio Circle). Nic podobného jsme zatím nepozorovali a moc si s nimi nevíme rady.

 

Ray Norris. Kredit: CSIRO.
Ray Norris. Kredit: CSIRO.

 

Rádiové kroužky ihned vzbudily velkou pozornost odborníků i médií. Brzy se objevily rozmanité, méně či více extravagantní teorie, které se je snaží vysvětlit, od působení galaktických rázových vln až po zející ústí červích děr. Jejich výzkum je ale komplikovaný, protože dají zabrat i těm nejvíce výkonným radioteleskopům.

 

Významný posun ve výzkumu rádiových kroužků přináší doposud nejvíce detailní snímek této struktury, který nedávno pořídila jihoafrická soustava radioteleskopů MeerKAT. Je podivuhodný a prozrazuje, že tyto kroužky mají složitou vnitřní strukturu. Jak říká Ray Norris z australské Western Sydney University a CSIRO, s kolegy teď mají tři hlavní teorie o vzniku rádiových kroužků, v souvislosti s hostitelskou galaxií: 1. Extrémní kosmická exploze v centru dotyčné galaxie, například srážka dvou supermasivních černých děr, 2. Extrémně výkonné výtrysky hmoty v galaxii, 3. Extrémní rázová vlna související s tvorbou hvězd v galaxii.

 

Rekonstrukce rádiového kroužku. Kredit: CSIRO.
Rekonstrukce rádiového kroužku. Kredit: CSIRO.

 

Divné rádiové kroužky jsou gigantické. Jejich velikost je zhruba 1 milion světelných let, tedy několikanásobně více než například Mléčná dráha. Přesto je velmi obtížné tyto přízračné kroužky pozorovat. Jak připomíná Norris, našli jsme jich zatím 5. Vypadá to, že jde o prstence slabých emisí rádiového záření kolem galaxií, které mají v galaktickém jádru vysoce aktivní supermasivní černou díru. Zatím ale nevíme, jak tyto rádiové struktury vznikají, ani proč jsou tak vzácné.

 

Vše nasvědčuje tomu, že záhadu divných rádiových kroužků mohou rozlousknout radioteleskopy nové generace, jako je například připravovaná soustava SKA (Square Kilometre Array) v Austrálii a Jihoafrické republice. Až bude soustava SKA online, není podle Norrise pochyb o tom, že najde více dalších rádiových kroužků, které nás, doufejme, přiblíží k řešení záhady.

 

Video: Odd Radio Circles Exploding From a Central Galaxy

 

Literatura

CSIRO 22. 3. 2022.

arXiv:2203.10669.

Datum: 24.03.2022
Tisk článku



Diskuze:

E=mc2

Róbert Rondoš,2022-03-24 16:06:40

Nakoniec zistime, že za dark mater je suhrn elektromagnetickeho ziarenia roznych vlnovych dlzok a prachove mracna.

Odpovědět


Re: E=mc2

Václav Dvořák,2022-03-25 02:36:22

To těžko, mimo tyhle objekty nic skoro není. A potíž je v tom, že ani vakuum není prázdné (viz kvantové fluktuace).

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz