Myokarditida, známá také jako zánětlivá kardiomyopatie, je zánět srdečního svalu. Kredit: Medical Centric.

Ne na pozadí, ale doslova hluboce v pozadí znepokojivých hlavních událostí na Ukrajině probíhá to, co ještě nedávno bylo tématem číslo 1 – jak se šíří nákaza COVID-19. I když ve WHO diskutují, kdy a jak ukončit stav pandemie (zde), toto označení z našeho slovníku již zcela přirozeně mizí. A při tom hodnoty proti předcházejícímu týdnu mírně rostou i přes snižující se počet testů. Více vypovídající vysokou hodnotu poměru pozitivně testovaných osob na celkovém počtu provedených testů – kolem 35 až 38 % - dnes zaregistruje málokdo, navíc když se – naštěstí – neodráží ve zvýšení počtu hospitalizovaných. S teplejším a slunečnějším počasím lze očekávat další pokles. Můžeme za to vděčit méně rizikovému omikronu nebo proočkovanosti? Spíše obojímu.

Ve spojení s očkováním se na stránkách JAMA (The Journal of the American Medical Association) objevil článek: „Případy myokarditidy hlášené v USA od prosince 2020 do srpna 2021 po očkování mRNA vakcínou proti COVID-19“. Do studie se zapojilo téměř 30 amerických lékařů z několika federativních států. Jejich cílem bylo objektivní posouzení množících se indicií, že vakcíny založené na messengerové RNA (vakcíny BNT162b2 – Pfizer a mRNA-1273 – Moderna) mohou přivodit zánět srdečního svalu, takzvanou myokarditidu. Bez odborné léčby může být i fatální, vést až k srdečnímu selhání a smrti. Příznaky jsou dost individuální, například teplota až horečka, bolest na hrudi, arytmie, bušení srdce, nevolnost, zadýchání. Ve většině případů bývá příčinou viróza. Jenže v některých případech stejným způsobem – zánětem – odpoví imunitní systém i na vakcínu, která sice do těla žádný virus nevpašuje, ale vnucuje replikačním mechanismům zastižených svalových buněk genetický kód, podle něhož produkují virový spike protein. Vystavený na povrchu těchto buněk pak iniciuje imunitní systém k tvorbě příslušných protilátek. I když nejsou tak komplexní, jako po nákaze celými virovými částicemi, očkování minimálně pro ohrožené skupiny představuje bezpečnější způsob ochrany v porovnaní s infekcí některou z prvních variant SARS-COV-2. Vybuzený imunitní systém ale může v individuálních případech zareagovat přemrštěně či zmatečně – záněty nebo alergickým anafylaktickým šokem. A to jak po očkovaní, tak po napadení organismu samotným virem.

Vakcína Pfizer BioNTech COVID-19 (BNT162b2) Kredit: Arne Müseler, Wikipedia.

Ku příkladu již déle než rok nabízí YouTube kanál Face To Face rozhovor s přednostou pediatrické kliniky Fakultní nemocnice Motol, profesorem MUDr. Janem Leblem. I když mluví o závažné post-covidové komplikaci, která se u některých dětí projeví selháváním srdce, i když popisuje příznaky a upozorňuje, jak důležitá je včasná správná diagnóza, video za 13 a půl měsíce vzbudilo nepoměrně menší zájem, než když se ne tak dávno k očkování dětí vyjádřil např. miliardář, původně matematik Karel Janeček.

Ale vraťme se k americké studii, která také mapuje zánět srdce, jenže v souvislosti s aplikací mRNA vakcín. Lékaři analyzovali údaje v rozsáhlé databáze VAERS (Vaccine Adverse Event Reporting Systém), což je americký systém pro hlášení nežádoucích účinků. Zjistili, že ve sledovaném období (prosinec 2020 až srpen 2021), kdy bylo naočkovaných necelých 192,5 milionu lidí (asi 57 % oficiálního počtu obyvatel USA) více než 354 miliony dávek mRNA vakcíny, povětšinou od firmy Pfizer, bylo zaznamenáno 1991 případů myokarditidy. Lékaři vzali v úvahu jen 1626 hlášení, u nichž záznamy z vyšetření potvrdily, že šlo jednoznačně o myokarditidu odpovidající definici onemocnění. Až v 82 procentech případů, kdy záznamy uváděly i pohlaví, byli postiženými muži, zejména mladí, 16 až 24letí, převážně po druhé dávce vakcíny. Nicméně mírně zvýšené riziko bylo patrné u obou pohlaví a napříč všemi věkovými skupinami.

Příznaky srdečních problémů se obvykle objevily již v první dny po očkovaní, v průměru druhý den. Samotný průběh myokarditidy však byl u očkovaných mírnější, než když je nemoc způsobená virovým onemocněním. Až 87 % hospitalizovaných pacientů opouštělo nemocnici již bez příznaků a k léčbě většiny z nich stačily nesteroidní protizánětlivé léky.

Literatura JAMA

Video: Jak COVID-19 ovlivňuje srdce