Britští vývojáři z Defence Science and Technology Laboratory (Dstl) představují ve Spojeném království asi nejbližší obdobu amerických vojenských technologických mágů DARPA. Pracují na řadě zajímavých projektů, včetně pozoruhodných biobaterií, které by mohly změnit pravidla hry v užívání elektroniky.
Tento projekt je založený na spolupráci se společností Touchlight Genetics, americkou vojenskou výzkumnou organizací Office of Naval Research Global (ONRG) a rovněž americkou University of Utah. Jak uvádí vedoucí vývoje Dstl v oblasti syntetické biologie Petra Oyston, je jasné, že současné technologie zdrojů energie pro elektroniku ve vojenských i civilních aplikacích potřebují alternativu. Dnešní baterie jsou obvykle založené na chemické energii, a pokud například dostanou zásah během bojové operace, mohou explodovat nebo vzplanout.
Biobaterie vyvíjené v Dstl obsahují DNA, enzymy, laktát čili kyselinu mléčnou a vodu. V případě zásahu projektilem či střepinou by prostě jen praskly, což přináší zásadní zlepšení bezpečnosti takových baterií. Oystonová je přesvědčená, že tento typ baterií umožní aplikace rozličných velikostí a tvarů, od masivních baterií až po nepatrné, a také baterie strukturálního typu.
Koncept těchto biobaterií vychází z využití přírodních produktů, jako je třeba kyselina mléčná. Tato látka je v biobaterii degradována enzymy, což vede k uvolňování elektronů. Ty jsou následně zachyceny a mohou být využity jako zdroj energie. Šéf vědců americké ONRG k tomu dodává, že dnešní vojáci nosí do akce stále víc elektroniky a tím pádem i stále více baterií. Biobaterie podle něj nabízejí ekonomické, šetrné a bezpečné řešení. Podle Toma Adieho z vedení britských Touchlight Genetics jsou biobaterie rovněž velmi praktické. Je možné je kdykoliv „vysušit“ a později zase zprovoznit. Zároveň jsou velmi lehké. K jejich provozu stačí sladká nebo i slaná voda. Je možné je například dovézt lodí na místo katastrofy či konfliktu a tam je zprovoznit.
Projekt vývoje biobaterií běží od roku 2017. Financování mají na starost Dstl a ONRG. Touchlight Genetics pracují na výrobě potřebné DNA v požadovaných množstvích, zatímco odborníci University of Utah optimalizují enzymy používané v biobateriích. Můžeme se těšit na zajímavé aplikace.
Video: Bio-Batteries: The Power of DNA
Literatura
Baterie, co dýchá vzduch, by se mohla stát ultralevným úložištěm energie
Autor: Stanislav Mihulka (20.10.2017)
Zásadní technologický průlom otevírá cestu „nehmotným“ bateriím
Autor: Stanislav Mihulka (23.03.2021)
Experimentální chlórová baterie pojme mnohem více energie než Li-Ion
Autor: Stanislav Mihulka (30.08.2021)
Nejdelší vláknová baterie světa by klidně mohla měřit kilometry
Autor: Stanislav Mihulka (22.12.2021)
Diskuze:
Re:
Mojmir Kosco,2022-03-19 06:05:38
Předpokládám , že se bude jednat a nějaký typ biologickeho cyklu ,kdy kys. Mléčná bude odpadním produktem po výdeji ,energie, a dna bude tím mozkem který řídí opětovné nabití .
Re:
Josef Hrncirik,2022-03-19 09:01:19
Je vítězný protiarmádní (protiba(k)teriový) film, který má nalákat kyjovské ba(k)teriové experty do služby Jejích Veličenstvu.
Repete pro podzimní reparát maturity
Josef Hrncirik,2022-03-21 08:06:48
Video: 0,03: ..." In the search for the new technologies we are always driven by the needs of the warfighter.".
Re: Repete pro podzimní reparát maturity
Josef Hrncirik,2022-03-21 08:14:36
:0,36 Proč je cascáda enzymů naroubována na rozvětvenou šroubovici DNA?
Re: Re: Repete pro podzimní reparát maturity
Josef Hrncirik,2022-03-21 08:17:59
Productem cterí známí reacce = lastate?
Re: Re: Re: Repete pro podzimní reparát maturity
Josef Hrncirik,2022-03-21 08:21:13
Proč lactate v sevřeném útvaru pochodují jedním směrem podél enzyme cascade?
Re: Re: Re: Re: Repete pro podzimní reparát maturity
Josef Hrncirik,2022-03-21 08:22:39
Proč a kam z lactate zbaběle prchají e-?
Re: Re: Re: Re: Re: Repete pro podzimní reparát maturity
Josef Hrncirik,2022-03-21 08:23:16
Co se děje s p+?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Repete pro podzimní reparát maturity
Josef Hrncirik,2022-03-21 08:24:01
Které z nich jdou do nuláku?
Energetická hustota ?
Václav Dvořák,2022-03-18 14:56:20
Další zajímavá technologie baterií, ale většina z toho se nakonec neuchytí.
Zadalší podle videa to vypadá, že proces je nevratný a nějaké nabíjení (tj. zpětné skládání DNA) nepadá v úvahu, přinejmenším ne rychle.
Re: Energetická hustota ?
Jan Novák9,2022-03-18 15:34:58
Třeba to berou tak že v případě konfliktu bude dostatek dobrovolných dárců DNA. Kdo mlčí souhlasí, takže mrtvý souhlasí se vším. Ale baterie na maso tu už byla...
Re: Re: Energetická hustota ?
Václav Dvořák,2022-03-18 16:34:54
Zajímavá myšlenka, když bych navázal na vaši cynickou linku, tak ale v každém případě takovou tkáň by bylo nejspíš nutné nějak terraformovat na jinou, pro tento účel použitelnou DNA. Což by možná šlo i přes nějaké modifikované červy nebo bakterie, co se rády pouští do mrtvol... ostatně, jednoduchá biobaterie se dá vyrobit i z brambory ;)
Re: Energetická hustota ?
Josef Hrncirik,2022-03-19 09:05:20
Dává to až 45 mA/cm2 (inch?).
Už se vzdali!
God shave the Queen!!
Re: Re: Energetická hustota ?
Václav Dvořák,2022-03-19 15:46:35
ROFL :-D
Klidně jste mohl napsat 45A, to by přece vyšlo na stejno a daleko lépe vypadalo !
Prostě baterka - Kinžál.
Re: Re: Re: Energetická hustota ?
Josef Hrncirik,2022-03-19 16:48:39
NO!
V čase 1,04 - 1,16 videa Petra laškuje s armádními kontraktory a daleko lépe vypadá.
Krásná je spolupráce s Office of Naval Research Global v čase 2,55.
V čase 4,05 však vědecky zcela nekompromisně podává hlášení: "... we are producing 40 mA/cm2 POWER ..."
To těžko
Martin Zdražil,2022-03-18 09:15:32
To těžko, když to není vážným epidemiologickým problémem v místě původu utečenců.
Re: To těžko
Jan Novák9,2022-03-18 09:37:43
Jiné standarty, například o dvacet let kratší doba dožití. Vidím že vaším cílem je příležitost zvyknout si na umírání na TBC, podobně jako Green Deal je příležitost ve studeném bytu potmě vzpomínat na to jaké ta bylo když bylo ještě světlo a teplo.
Ale jste oba pod špatným článkem...
Prosím redakci o přesun jestli to jde
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce