Americko-japonský tým vedený „Jerrym“ Xiangzhong Yangem z University of Connecticut prověřil více než stovku ukazatelů masa a mléka klonů skotu a nezjistili ani jednu odchylku od „normy“ – tedy od týchž parametrů masa a mléka skotu, jenž přišel na svět „přirozenou“ cestou. Rozboru bylo podrobeno mléko čtyř klonů plemene holštýn a maso dvou klonů slavného japonského plemenného býka Kamitakafuku.
Jerry a jeho tým tak potvrdili to, co se dalo mlčky předpokládat. Klony nejsou jiné než jejich předlohy a v jejich produktech – hovězím a mléce – se nenachází nic, co by ohrožovalo lidské zdraví. Ke stejnému závěru došla po dlouhém bádání v roce 2003 i americká Food and Drug Administration. Ta ovšem stále ještě nevynesla verdikt, který by konzumaci produktů z hovězích klonů povoloval.
Zástupci biotechnologických firem produkujících klony skotu doufají, že studie Yangova týmu zveřejněná v prestižním PNAS rozptýlí poslední pochybnosti. To je však krajně nepravděpodobné s ohledem na výsledky průzkumu veřejného mínění, který zjistil, že plných 62% Američanů by „nikdy nekoupilo“ či „spíše nekoupilo“ nic, co pochází z klonu skotu.
Podle Carol Tuckerové-Foremanové, ředitelky Food Policy Institute, lidé považují za „bezpečné“ jen to, co je „čisté a zdraví prospěšné“. Podle ní by většina spotřebitelů byla znechucena představou, že pojídají produkty klonu.
„Jerry“ Yang chce pokračovat v testech na mnohem širší bázi a doufá, že s veřejným míněním nakonec přeci jen pohne.
„Jerry“ Xiangzhong Yang dal jako rodilý Číňan japonsko-americkému týmu „třetí národnostní rozměr“. 
Jerry (vlevo) a jeden z holštýnských klonů.
Podle Osla je zajímavé, že konzumentům nevadí pojídání brambor a dalších vegetativně množených rostlin, které jsou z biologického hlediska rovněž klonem. Zřejmě tu platí varianta starého českého přísloví o tom, co oči nevidí a čeho srdce neželí. Mohli bychom ji shrnout do konstatování, že o čem mozek neví, to huba spolkne.
Yasufuku vstal z mrtvých
Autor: Jaroslav Petr (14.01.2009)
Klony skotu mají více bílkovin ...
Autor: Jaroslav Petr (27.01.2003)
Diskuze:
Až na to, že...
Colega,2005-04-17 23:25:12
dostatečně povrchní anylýza neprokáže nikdy nic - jako třeba u nedostatečně dotahovanejch sladů se zjistilo, že - byť chemicky podle schopností kvantitativní analýzy totožný - maj zhoubnej vliv na chuť a pěnivost... a zdraví je dle mého názoru spíš jako chuť a pěnivost než jako poměry sacharid-protein-tuk
akrylamid
jarda petr,2005-04-15 13:10:35
Víte, že tepelným zpracováním potravin obsahujících škrob vzniká akrylamid, jenž je potenciálním karcinogenem? Objev vysokých koncetrací akrylamidu v pečivu, smažených bramborách a dalších "tradičních" potravinách byl pro hygieniky na celém světě před několika lety težký šok. Tak mi něco povídejte, že víte, co jíte a že vás smrtelně ohrožují GMO.
Víte, že neexistuje závazná norma na obsah alkaloidu solaninu v bramborách? A to je solanin docela slušně jedovatý. Víte, že z hlediska alergenů patří mezi "nejnabouchanější" potraviny ovoce, co se u nás prodává jako kiwi?
Lidé to všechno vnímají jako úžasně zdravé, protože o tom nic nevědí. O GMO toho víme mnohem mnohem víc a o to víc se lidé bojí. Není to tak trochu Kocourkov? Náš matykář na gymplu tomu říkal "logika houpacího koně".
GM soja a kukuřice
jarda petr,2005-04-14 04:03:06
Ty GM plodiny už byly agenturou FDA ověřeny jako neškodné, takže ty už se mohou baštit bez omezení. Klony jsou na řadě teď, po nich přijdou geneticky modifikovaní živočichové. Platí zásad: než zavedeš novou potravinu (oficiálně se jim říká "potraviny nového typu"), tak ji prověř a jez jen prověřené.
Preverene!?!
Zuzana - zvedava,2005-04-14 10:43:41
...preverene, ale len na dnes zname potencialne skodlive latky... neexistuje zaruka, ze v nich nie je skodlive aj nieco ine, alebo ze dlhodoba konzumacia nemoze sposobit nejake problemy... okrem toho, takisto sa nevie, co sa stane, ked sa rastlinky vzajomne pokrizia s tymi volne rastucimi atd...
A jakou záruku, Zuzano, máte u jakékoli jiné
Vítězslav Novák,2005-04-14 14:50:33
potraviny? Jakou máte záruku, že zrovna u toho prasátka, ze kterýho si děláte řízek, nedošlo k mutaci, jež v něm vyrobila něco, co se po letech ukáže být nezdravé? Ostatně - jak můžete vědět, že v řízku naprosto nezmutovaného prasátka není nějaká látka, o níž se jednou zjistí, že bychom ji jíst neměli?
Odpovím vám radši sám - žádnou záruku nemáte!
Myslíte, že pšenice je stejná, jakou sel Přemysl Oráč (slovenský ekvivalent neznám)? Houby! Myslíte, že je stejná jakou sela moje prababička (a vaše asi taky)? Houby!
Všechny dnes užívané odrůdy vznikly v 50. a 60. letech tak, že osivo bylo intenzivně ozařováno, vyseto, výhodné mutace prověřeny - a pokud byly skutečně výhodné, tak rozšířeny.
Šlechtění do té doby probíhalo podobně, akorát místo umělého ozařovánní se čekalo, až se někam vhodně trefí nějaká ta sprška z kosmického záření, přirozené radioaktivity prostředí, UVzáření nebo jiný mutagen. Proto to trvalo dlouho. Ani Přemysl Oráč neměl stejné obilí jako Sumerové a Sumerové už měli taky vyšlechtěné odrůdy. Ne trávy z přírody vzaté. A ty vznikly taky mutací.
U GMO aspoň víme, co do genomu vkládáme. U ostatních metod víme pendrek.
Doufám, že jsem vám nevzal chuť k jídlu. Sice už prostým jídlem riskujete, ale kdybyste nejedla, dopadnete hůř...
Rezne mi stále chutia...
Zuzana - zvedava,2005-04-19 13:12:28
Nie, nevzal ste mi chuť do jedla, okrem toho, my si doma nejaké tie prasiatka chováme(aspoň viem, čím ich kŕmime, keď už nič iné).
Problém je ale v tom, že síce vieme, čo do GMO vkladáme, ale nevieme, čo to môže ďalej urobiť, ako sa to bude vyvíjať, či tá rastlinka tiež nezmutuje s ďalšími...
Druhá vec: áno, prebiehali aj prebiehajú rôzne mutácie aj samovoľne, až na to, že nejaký zvierací gén sa do rastlinky asi sám od seba nedostane.
A v tom to právě je!
Vítězslav Novák,2005-04-22 18:10:25
Náhodná mutace genu má naprosto neznámý účinek. Nevíte, kde to zmutuje, kde vypadne nějaká báze, kde se nějaká báze přidá nebo zamění, co z toho vznikne. U GM víte - je to ten gen, který jste chtěla.
"Nezmutuje s jinými" - nemyslela jste spíš "křížení"?
A to, že si prasátko chováte sami a víte, čím ho krmíte, vám naprosto nepomůže, jestli po nějaké mutaci vám začne produkovat kobří jed.
Vy se pořád tváříte, jako by vložený gen byl nějak nebezpečnější než gen, který tam samovolně domutoval. Není. Je to úplně stejná sekvence basí na dvojšroubovici a zmutovat může úplně stejně.
vedci a sportovci
jarda petr,2005-04-14 04:00:39
Vědci ani sportovci se jen tak klonovat nebudou. jednak se klonování člověkla staví do cesty závažné biologické překážky, jednak se mu staví do cesty etické a právní překážky a jednak to nemá smysl. Klonováním lze získat jedince s totožnou dědičnou informací - nic víc a nic míň. Pokud naklonujete Lance Armstronga, pak s vysokou pravděpodobností nezískáte nového šestinásobného vítěze Tour de France. Co my víme, jestli klon nebude víc bavit programování, zahradničení nebo politika? Navíc by ho mohla v patnácti skolit rakovina (Armstrong si s nádorem varlat a jeho metastázami užil svoje a nelze vyloučit, že má k tomuto nádoru genetickou dispozici). Tadyse asi mnohem spíše uplatní genoivý doping, kdy budou do těla stávajících špičkových sportovců vnášeny geny pro zvýšení výkonnosti. S klonem vědce by to bylo ještě složitější. Duševní schopnosti se prý dědí jen z 30%, zbytek je daný podmínkami vnějšího prostředí (od prostředí dělohy matky až po školu a rodinu). Klon geniálního vědce by tedy mohl být s odpuštěním "truhlík".
Zaujimave,
Zuzana - zvedava,2005-04-13 15:08:51
ze Americanom vadia klony, ale to, ze sa napchavaju GM sojou a kukuricou a neviem aste cim, im v podstate nevadi... som sama, komu sa to zda divne? Btw., nie som ani fanusik klonov, ale toto je postavene na hlavu.
klony a GMO
jarda petr,2005-04-13 03:48:12
Je to tak, že mezi GM zvířata a klony nelze klást rovnítko. Mnohá geneticky modifkovaná zvířata jsou klony vytvořené z buněk, kterým byla předtím pozměněna dědičná infromace cíleným zásahem (a ty pak mají zvýšenou produkci kaseinu v mléce nebo jsou odolné vůči BSE). Jiné klony ale vznikly z buněk, s jejichž dědičnou infromací si nikdo nehrál. "Zkouška nezávadnosti" se týká "obyčejných klonů". Americká FDA prověřuje zdravotní nezávadnost i produktů z geneticky modifikovaných živočichů. Ale jde jí to jako psovi pastva. Například zdravotní nezávadnost masa lososa vyprodukovaného (bez klonování) firmou AquaBounty už hodností sand tři roky a ještě není u konce (říká se, že se s tím budou párat ještě další 3 nebo možná i 5 let). Lidi jsou navíc úplně zblblí anti-GM propagandou. Nedávno vyšel v Nature Biotechnology zajímavý článek, kde se popisuje používání genetických testů, kterými se prokazuje, že hovězí maso pochází z deklarovaného plemene (konkrétně Angus). To maso by asi sneslo označení "bio", ale třetina zákazníků si ho plete s GM a odmítá ho.
a k čemu
annie,2005-04-12 19:18:08
je celý to klonování vlastně dobrý? omlouvám se za svůj diletantismus, ale ještě pořád mi nedošlo, v čem je lepší množit krávu týmem odborníků v drahých laboratořích, než milý skot nechat, ať se zařídí, jak umí. u terapeutického množení buněk mi to dochází, ale v tomhle směru mám pocit, že vědci nemají co na práci a výmýšlí doslova bejkárny.
tak si představte
jarda petr,2005-04-13 03:41:26
Tak si představte situaci, kdy máte vynikajícího plemenného býka, který si právě zlomil nohu nebo se mu stala nějaká jiná nehoda. Je s ním konec a s jeho jedinečnou kombinaci genů se můžete rozloučit. Jeho synové jsou také borci, ale přeci jen "táta" to není, protože v dědičné infromaci synů jsou geny otce smíchány s geny matek. A předtavte si, že můžete tomu nešťastníkovi ještě odebrat buňky a vytvořit z nich jeho klon. Toho býka (jeho dědičnou informaci) tak zachráníte. Na jednom ostrůvku u Nového Zélandu přežívala populace skotu, který se tam kdysi dostal při ztroskotání jakési plachetnice. Byla to populace dost výjimečná, protože ji formovaly opravdu tvrdé podmínky ostrova. Pro chovatele byl tenhle skot velice "zajímavý". Jenže už tam žila poslední přestárlá kráva a ta byla neplodná. Její jedinečnou kombinaci genů (genů pro "tvrďáctví")se také povedlo zachránit tím, že se z jejích buněk vytvořil klon. Podobných příkladů je mnoho. Klonování asi nikdy nebude hlavní metodou rozmnožování hospodářských zvířat. Ale občas nastane situace, kdy se to hodí. A proč to pak nevyužít, ne?
aha
annie,2005-04-13 20:40:05
dík za vysvětlení, sice mě moc nepřesvědčilo, ale zní logicky. kdy myslíte, že si budem klonovat vědce a prvotřídní sportovce? já jsem asi skeptik, ale myslim, že pokud se něco zneužít dá, tak to vždycky někdo udělá. každopádně jsem pesimistka, co se hrozně ráda zmýlí v odhadech;o)
manipulativni clanek
OptiPes,2005-04-12 13:04:50
Související články:
Klony skotu mají více bílkovin
Korejci mají klony skotu odolné k BSE
Neni to nahodou tak, ze predlohy a klony nejsou stejne, ale vy, co jste z branze, jste skalopevne presvedceni, ze to, co zpusobilo zadouci zmeny, uz nezpusobilo zadne dalsi (a uz vubec ne nezadouci)?
A k clanku: napriklad klicove tvrzeni:
"...a v jejich produktech – hovězím a mléce – se nenachází nic, co by ohrožovalo lidské zdraví." obsahuje nekorektni zavery.
Spravne ma byt
"...a v jejich produktech – hovězím a mléce – nebylo zjištěno nic, o čem by bylo známo, že ohrožuje lidské zdraví."
BTW, nevzpomenete si na priklady toho, kdy se take dlouho nedarilo najit nic, co by ohrozovalo lidske zdravi?
pb
Fíku, nestraš a dej důkaz škodlivosti.
optifena,2005-04-12 15:02:36
Psi štěkají, karavana jede dál...
klony x GMO
Robert,2005-04-12 15:17:12
Je rozdíl mezi klonem a GMO. Zde se mluví o klonech. Ti sdílejí s "rodičem" celou genetickou informaci, nebo celou kromě mitochondriální DNA (ta pak pochází od dárkyně vajíčka). GMO se sice také připravují klonováním, ale u nich je NAVÍC změněna DNA zásahem zvenčí. I když chápu ostražitost před GMO (je pravdou, že nikdy neodhadneme, co zásah do genomu může způsobit...), u klonů žádnou překážku nevidím, jedná se jen o kopii přirozenou cestou (čili sexem, který s genomem pořádně zamává) vzniklého organismu. Zde je příklad s bramborem velmi trefný.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
