Hypersonické zbraně se stávají nebezpečnou hrozbou, které je velmi obtížné čelit se soudobými systémy protivzdušné obrany. Jsou rychlé a manévrují úplně jinak než balistické střely, proti nimž dnešní obrana jakž takž funguje. Jak si tedy účinně poradit s hypersonickou hrozbou?
Nezávislý americký think tank Center for Strategic and International Studies (CSIS) nedávno vydal zprávu „Complex Air Defense: Countering the Hypersonic Missile Threat“, jejímiž autory jsou Tom Karako a Masao Dahlgren. Zpráva se velmi přimlouvá za to, aby americká administrativa více investovala do obrany proti hypersonickým útokům a zároveň rozebírá zajímavé nové možnosti obrany.
Karako s Dahlgrenem vycházejí z toho, že když si soudobé systémy neporadí s hypersonickým útokem kvůli jeho unikátním výhodám, tak bychom se při hledání vhodných technologií pro obranu před hypersonickými zbraněmi měli zaměřit na jejich unikátní nevýhody. Což zní fér.
Autoři zprávy rozebírají řadu konceptů. Asi nejzajímavější jsou metody plošné likvidace (area-wide kill mechanism), které zneužívají hlavní přednost hypersonického útoku. To, že je nesmírně rychlý. Přitom nejde o technologie na pomezí science-fiction, na jejichž aplikaci bychom museli čekat řadu let. Mohou být jednoduché, brutální a smrtící (tedy pro hypersonickou střelu).
Takovou technologií je i „hypersonický flak“. Za druhé světové války se před devastujícími nálety spojenců Němci bránili flakem. To byl jednak protiletadlový (a časem protitankový) 88mm kanón Flak, a pak také metoda jeho použití. Palba těchto děl doslova plnila oblohu mračny šrapnelů. Protiletadlová obrana pak nemusela přesně zasahovat jednotlivé letouny, ale vytvořila flak, kterým útočníci museli proletět.
Zpráva CSIC popisuje hypersonický flak s částicovou municí, který by podobným způsobem vytvořil mračno upravených, kovových nebo i pyrotechnických částic, křížící cestu dravé hypersonické střele. Tyto částice by mohly vydržet ve vyšších vrstvách atmosféry desítky minut, přičemž by byly efektivnější v počátečních fázích hypersonického letu, protože střela letí rychleji.
Autoři zprávy přitom vycházejí z dřívějších pozorování, kdy se ukázalo, že prach, déšť a podobné materiály v atmosféře způsobují na hypersonicky letících střelách značné poškození. Jsou přesvědčeni, že by nasazení tohoto typu obrany nejspíš přinutilo protivníky, aby se přeorientovali na konzervativněji navržené, těžší nebo méně výkonné hypersonické systémy.
Pokud je známo, koncept hypersonického flaku zůstává velmi teoretický a doposud nebyl otestován (přinejmenším veřejně). Není úplně dokonalý, ale mohl by fungovat. Vývoj a testování dalších obranných technologií, které půjdou přímo po hypersonických střelách, sice probíhá, ale nebude to hned. Hypersonické flaky a jim podobné technologie by do té doby mohly vyplnit mezeru v obraně proti hypersonické hrozbě.
Video: Complex Air Defense: Countering the Hypersonic Missile Threat
Literatura
The Drive / Warzone 7. 2. 2022.
Complex Air Defense: Countering the Hypersonic Missile Threat
Glide Breaker: Jak zastavit útok hypersonickými zbraněmi?
Autor: Stanislav Mihulka (02.02.2020)
Prototyp hypersonické střely se scramjetem zvládl historický letový test
Autor: Stanislav Mihulka (30.09.2021)
Proti hypersonickým útokům by mohla fungovat hypersonická obrana
Autor: Stanislav Mihulka (28.11.2021)
Diskuze:
Teoreticky by to fungovat mohlo
Petr Nováček,2022-02-11 18:19:18
Teoreticky by to fungovat mohlo, ale nebudou fungovat radary, přes smetí nic neuvidí, takže například takto chránit radar nelze. Hypersonická střela je relativně malá, takže té částicové munice by muselo být opravdu hodně. Navíc hypersonická střela se pohybuje například 5 mach = 1,7 km za sekundu. Otázkou je, jestli zásah sekundu před cílem by měl nějaký účinek nebo by i tak střela svojí kinetickou energií cíl zasáhla.
Flak
Lubomír Oršulík,2022-02-11 09:31:20
Lepší než vymyslet flaky by bylo se domluvit a snížit náklady na zbrojení.
Re: Flak
Daniel Suchon,2022-02-11 10:39:09
S totalitnym rozpinavym rezimom sa tazko dohaduje. Ten rozumie iba sile, ostatne je prenho slabost.
Re: Re: Flak
Pavel Stanky,2022-02-11 11:09:56
.. a který z režimů je dnes po světě nejrozpínavější prosím pěkně ... ?
Re: Re: Re: Flak
Josef Cupánek,2022-02-11 11:44:45
Ten si vybere každý podle jeho mozkových hnutí a preferencí. :-)
Snížit náklady na zbrojení, bohužel představuje zpomalit rozvoj civilizace.
Bez vojenských výzkumů, na které se finance vždy najdou, by nebyl pokrok. Civilizace tím neustále balancuje na hraně mezi rychlým rozvojem a svým vlastním zničením, což ji "paradoxně?" žene dál k vyšším cílům. Může se nám to nelíbit, nebo líbit, ale je to tak co jediné co s tím uděláme.
Re: Re: Re: Re: Flak
Mintaka Earthian,2022-02-11 17:08:53
"Bez vojenských výzkumů, na které se finance vždy najdou, by nebyl pokrok."
Díky za zopakovaní jednoho z vytrvalých mýtů. Tenhle má ale výdrž, přitom se stačí trochu zamyslet a bude jasné, že je to nesmysl.
Re: Re: Re: Re: Flak
Lubomír Oršulík,2022-02-11 20:48:11
Co kdyby třeba velmoci soutěžili kdo dřív postaví základnu na Měsíci? V tom by se taky dalo utopit spoustu miliard a přispělo by to k rozvoji. (Tak jako kdysi SSSR soutěžil s USA kdo bude první ve vesmíru, kdo první pošle člověka na Měsíc)
Re: Re: Re: Re: Re: Flak
D. Hruška,2022-02-12 01:18:06
V dobývání kosmu se soutěžilo už před šedesáti lety, dnes táhne něco jiného. V současném globalizovaném světě velmoci bojují především o ekonomickou dominanci. Zbrojí se taky, ale ekonomika má prioritu.
Základna na měsíci by dnes šla vybudovat celkem rychle, kdyby např. NASA měla rozpočet jako v šedesátých letech. Ale vysvětlete dnes voličům, že si mají utáhovat opasky kvůli něčemu tak zbytnému, jako je kosmický výzkum. Naopak armáda je považována za cosi nezbytného.
Re: Re: Re: Re: Re: Flak
Oldřich Vašíček st.,2022-02-12 19:57:31
Nechci brát iluzi, ale to co dostalo lidi do vesmíru a pak i na měsíc byl vojenský výzkum. Původně rakety měly nosit jaderné hlavice. Čím větší raketa, tím větší bomba na delší vzdálenost. Ty lidi tam už dostali jaksi mimochodem.
Re: Re: Re: Flak
Daniel Suchon,2022-02-11 12:25:31
Tak napriklad Cina si narokuje Tajwan. Realne sa za poslednu dekadu rozrastla iba Ruska Federacia.
Re: Re: Re: Re: Flak
Josef Waters,2022-02-11 15:32:41
A dnešní Rusko se zhlíží v bývalém Sovětském Svazu, který jako jediný z vítězů měl územní zisky z druhé světové (po jejich Velké Vlastenecké) ...
Re: Flak
Honza Kohout0,2022-02-11 14:08:50
Jo, to stejné tvrdili pacifisté ve Francii a Anglii taky, a díky svému vlivu opravdu zajistili snížení vyzbrojení.
Jenže jaksi zapomněli na to přesvědčit jistého pána s knírkem, který je pak přepadl, jedno vojsko porazil tak, že ani nestíhali utíkat, a vojáci "královny moří" museli k záchraně používat rybářské čluny.
Téhle pitomosti o "odzbrojení jedné strany" stále někdo věří?
Re: Re: Flak
Varcel Mašinka,2022-02-11 16:18:41
Jak jsme se mohli přesvědčit ke konci osmdesátých let, tak oboustranné odzbrojovací smlouvy fungují a značně snižují napětí. Tak proč bychom to u nemohli věřit?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
