Když se v tíživé době brexitu a Trumpova vítězství ve volbách objevila v mediálních headlinech „postpravda“ (post-truth), bylo to pro mnohé překvapením nebo i šokem, z něhož se dodnes nevzpamatovali. Postpravda, tedy vytváření reality spíše na základě emocí než faktů, ale nezmizela. Podle Oxford Dictionary se stala slovem roku 2016 a bují všude kolem nás.
Podle pozoruhodného výzkumu odborníků nizozemské Wageningen University & Research (WUR) a americké Indiana University to ale vlastně žádným překvapením být nemělo. Objevili totiž velice zajímavý trend, při němž se ve veřejném diskurzu stávají fakta stále méně relevantními. A jejich místo zaujímají nevypočitatelné a nebezpečné emoce. Jak by krásně řekli Anglosasové, náš svět sklouzává z ratia do sentimentu.
Marten Scheffer z WUR a jeho kolegové analyzovali texty a jazyk milionů knih. Zjistili, že od zhruba od roku 1850 v knihách výrazně roste počet „racionálních“ slov souvisejících s uvažováním, jako jsou „určit“ nebo „závěr“. Naopak „intuitivní“ slova souvisejících s lidskou vlastní zkušeností, například „cítit“ nebo „věřit“, z knih významně mizí. Tento trend racionality pokračoval až roku 1980. Pak se najednou zlomil a od té doby se propadá, a to strměji, než předtím rostl. S úpadkem racionality nastupují emoce. Současně s tím probíhá zřetelný posun od kolektivního po individuální vnímání světa, které se odráží v poměru zájmen v jednotném čísle k zájmenům v množném čísle (já/my).
Jak říká Johan Bollen z Indiana University, který byl členem výzkumného týmu, lovit trendy používaného jazyka v oceánu vydávaných knih je nesmírně obtížné. Přesto badatelé takový trend objevili, a to jak v beletrii a naučné literatuře, tak i ve fikci. Zároveň jsou přesvědčeni, že nejde o „knižní“ artefakt. Stejný trend vylezl z analýz článků v New York Times.
Proč se to děje? Stručně řečeno, Bollen a spol. to nevědí. Možností je celá řada a je obtížné určit, která, pokud nějaká, by měla mít navrch. Pokud jde o „trend rozumu“ (1850-1980), Max Weber svého času mluvil o „odkouzlení“ moderní doby, kdy pokrok a nesporné úspěchy vědy protlačily racionální styl vidění světa do každodenního života, až lidem připadal normální, i když dlouho předtím, a možná nikdy, nebyl.
S nástupem „trendu emocí“ je to ještě slabší. Není vůbec jasné, co by v tom mělo hrát rozhodující roli. Jednou z možných příčin jsou prohlubující se ekonomické těžkosti celého světa, spojené s tím, že rozum sice přinesl ohromná bohatství, ale užívají si je jen málokteří – nad čímž rozum občas zůstává stát. Podle autorů studie přilévají olej do ohně sociální média, která zřejmě od roku 2007 urychlila zmíněný trend „úpadku rozumu“ a kde bují jazyk prošpikovaný emocemi.
Jak ale říká Ingrid van de Leemput z WUR, na konkrétních příčinách tak moc zase nezáleží. Podle jejich výsledků je fenomén postpravdy spojený s monumentální houpačkou historie, která balancuje mezi dvěma zásadními módy myšlení – uvažování versus intuice. Pokud mají s kolegy pravdu, tak to znamená, že se s tím nedá nic moc dělat, respektive, nedá se tomu čelit tradičními silovými postupy. Bylo by to jako stát v příboji a doufat v zastavení moře. Podle van de Leemputové se na to musí jinak. Společnosti potřebují nalézt novou rovnováhu, která bude uznávat význam intuice a emocí – a přitom umožní využívat plnou sílu rozumu a vědy k řešení palčivých problémů doby.
Video: Marten Scheffer - Lost Attraction: tipping humans
Literatura
Wakefieldova studie byla podvod kvůli akademické marnivosti
Autor: Josef Pazdera (07.01.2011)
Známý psycholog odhalen jako podvodník astronomických rozměrů
Autor: Stanislav Mihulka (08.11.2011)
Vážná choroba evropské biotechnologie
Autor: Jaroslav Drobník (12.05.2012)
Proč se prolhané zprávy šíří jako plíseň: Neurologické vysvětlení
Autor: Stanislav Mihulka (24.03.2017)
Mohou být umělé inteligence depresivní a mít halucinace?
Autor: Stanislav Mihulka (11.04.2018)
V morálních a politických sporech nefungují fakta, ale osobní zkušenost
Autor: Stanislav Mihulka (27.01.2021)
Diskuze:
Pavel 1,2022-02-09 21:40:48
Jestli něco svědčí o ústupu racionality tak leda tato diskuze. Článek o příčinách neříká nic (dokonce naopak říká, že se to neví), přesto si je většina diskutujících jistá, že příčinou tohoto jevu je "úpadek západní civilizace", případně "nástup výpočetní techniky" a nejsrandovnější ze všech "liberální demokracie". Diskutující nemají data, nemají analýzy takže nemohou činit závěry. Přesto tak činí. Na základě čeho? Právě na základě vlastních dojmů, názorů a emocí, přičemž sami se většinou pasují do role těch racionálních (samozřejmě to je také jen můj emocionální dojem). Jediný racionální závěr, který z tohoto článku lze učinit je ten, že nic nevíme. Nevíme ani to jakým způsobem byl vybrán ten milion knih. Třeba je celý jev způsoben tím, jak v průběhu zmíněného časového úseku se průměrná populace (kterou nezajímají odborné statě ale beletrie a potřeba se pobavit a ukrátit si čas) stávala bohatší, takže stále se stále více vydávaly a vydávají knihy určené pro zábavu. Tedy lidé nejsou emocionálnější a méně racionální, jsou pořád stejní, jen se postupem času proměnila knižní produkce tím jak lidé nalézají civilizovanější zábavu. A ještě jedno je jisté, bláboly "o úpadku západní civilizace a liberální demokracie" jsou leda pro srandu.
Re:
Eva Matoušková,2022-02-10 08:53:51
To, co říkáte v druhé části je klidně možné, ale u první části s vámi souhlasit nemohu.
Vždyť diskuse tu nejsou zejména proto, aby se data porovnávala, ale interpretovala. Proto aby se navrhly teorie jak by to mohlo být a jaké domnělé mechanismy to zapříčiňují. To, že vidím nějakou realitu mi zpravidla neumožňuje naměřit její přímé hodnoty (tady bych chtěla měřit míru racionality), ale nějaké proxy veličiny, u kterých dostatečně všřím, že korelují s danou veličinou. Tedy je na místě diskuse naměřených dat. A dále to, že v datech vidím, že se něco děje mi zpravidla neříká příčiny, i když to je typicky to, co chceme vědět. (Je-li to pozorování a ne pokus.)
(Příklad: Naměřili jsme, že většina tulipánů na babiččině zahradě je červená. To je hezké, ale co nám to říká? Ta otázka proč je mnohem zajímavější, samozřejmě by se dalo ptát i co to způsobuje aj. Je to kvůli pigmentům (určitě), nebo protože se přizpůsobili opylovačům (tam je to složitější), či protože je to zarytá komunistka.)
I když by bylo dobré, aby se hypotézy nejen předkládaly, ale i trochu oargumentovaly...
Re: Re:
Pavel 1,2022-02-10 17:55:40
A tvrdím snad něco takového? Právě naopak, domnívám se, že diskuze (zvláště internetové pod různými kontroverzními tématy) byly, jsou a budou emotivní a dojmech založené a každý si v nich může vykládat (interpretovat) vše po svém. Jediné na co ve svém komentáři upozorňuji (a sama připouštíte že to co uvádím v druhé části může být pravda), je to, že z článku neplynou žádná data, na základě, kterých bychom mohli jednoznačně usuzovat na nějaký vývoj společnosti k větší emocionalitě (mám-li zpřesnit váš příklad tak, aby seděl na tento článek, tak mám milion tulipánu ale nevím za jakých okolností jsem ten vzorek získal - třeba bylo kolem 10 milionů žlutých tulipánů). Přičemž většina zdejších diskutérů dospěla právě k tomuto závěru, tedy lamentují nad tím, jak je společnost méně racionální než dřív (pokud ne rovnou úpadková) a více založená na emocích, čímž by se evidentně rádi (a zde opakuji, že to je jen moje na dojmech založená interpretace) pasovali do role těch racionálních, technicky založených a z tvrdých dat a analýz vycházejících posledních statečných, kteří hájí brány civilizace před nájezdem barbarů. Při tom nečiní nic jiného než, že se dopouštějí stejných emocionálních soudů, kterým jiným vyčítají. Nekritizuji diskuzi ale diskutéry.
Re:
Viktor Šedivý,2022-02-10 14:58:13
Myslím, že ústup racionality je docela dobře vidět na snad největší průšvihu těchto let - na "boji se změnou klimatu".
Celé se to podařilo rozhýbat nikoli pomocí racionálních argumentů, výpočtů, ale pomocí čistě emotivních (a částečně vylhaných) obrazů - topící se lední medvědi, atoly mizící pod hladinou, ledovce roztály. Racionální postupy se přizpůsobily tak, aby nebyly v rozporu s rozbouřenými emocemi.
A jede to dál - budeme fungovat "bezuhlíkově", protože je to dobré a vůbec neřešíme, zda je to možné.
-
No a kde se to děje, kdo je tím postižen? Právě ta západní civilizace, nikdo jiný takhle emotivně nezblbnul. Takže ano, korelace s výskytem čehosi, co se bůhvíproč obvykle nazývá "liberální demokracie" je příliš vysoká než aby se dala přejít mávnutím rukou.
Re: Re:
Pavel 1,2022-02-10 18:09:27
Váš problém je v tom, že zaměňujete jeden iracionální jev s trendem. Před přibližně 100 lety tady nebyl "boj se změnou klimatu" byl tady nástup komunismu na nacionálního socialismu do vlád různých zemí. Chcete říct, že suma iracionality byla s tím vším co se tehdy dělo menší, než dnes se zeleným dojmem o nutnosti boje se změnou klimatu, že tady věštíte "ústup racionality"? A to, připomínám, že náckové byli rovněž zelení. To samé se dá říci o nesmyslných soudech na téma "západní civilizace". Je suma zeleného evropského šílenství menší nebo větší než například suma iracionality ruského si hraní na vojáčky nebo jiných podobných jevů v jiných zemích? Demografie a životní úroveň jednoznačně hovoří ve prospěch západní civilizace.
Re: Re: Re:
Viktor Šedivý,2022-02-11 00:20:55
Samozřejmě že "suma iracionality" byla menší. Nacismus dával smysl - za něco bojoval, sliboval svým příznivcům vítězství, moc. Ne, neobdivuju ani cíle a už vůbec ne prostředky, ale má to hlavu a patu, při všem zlu rasových teorií to stále je racionální postup.
Co nabízí dnešní ideologie? Nejen že nepodnikáme žádný Drang nach Osten, dokonce i prostá ochrana Lebensraumu je krajně nežádoucí. Neslibujeme víc moci ale zbavení se ekonomické síly, energetické vyhladovění společnosti. To je naprosto iracionální ... a je to prolezlé celou společností.
Flynn
David Oplatek,2022-02-09 12:40:47
Křivka nápadně kopíruje rozšíření výpočetní techniky (vč. mobilních telefonů) mezi masu lidí, zavádění Internetu a rozmach sociálních sítí. Usnadňuje se tak šíření nesmyslů od hloupější části populace, což dříve nebylo moc možné (výjimku snad tvoří náboženství).
Nakonec, zesilovat to může i přehumanizovaná společnost po 2. světové, která má tendenci chránit názor kdejakého takového vola, a tradičně prodejná novinářská žumpa, pro kterou je zase šíření hloupostí mnohem lepší kšeft.
Slyšeli jste o Flynnově efektu?
Je to jasne
Macko Pu1,2022-02-08 12:10:22
Existuje zensky iracionalny, intuitivny svet. Potom muzsky racionalny. Toto delenie robia hormony estrogen a testosteron. V 50 rokoch sa zacala pouzivat chemia v polnohospodarstve, antikoncepcia ... Chemia ma podobne ucinky ako estrogen. Nastava zzenstievanie muzov chemicky, po vojne v skolstve potlacenie agresivity co premenu podporuje. Nakoniec je z toho kriza v identifikacii pohlavi. Primarne chemicka a pridane socialna likvidacia ...
A co memeticka evoluce?
Martin Smr,2022-02-08 12:01:18
Nezapomněli jste na základ evoluce? Jednoduchost kopírování memů je imho již překonává kopírování genů.
Re: A co memeticka evoluce?
Eva Matoušková,2022-02-09 20:14:31
Zajímavý nápad, ale proč by ten obrat začal už v roce 1980 a ne až např. v 90. letech, kdy se rozšířilo používání internetu pro veřejnost? Jaká věc v 70. nebo 80. letech (předpokládáme-li, že aby se to dostalo do knih, mohlo to už nějakou chvíli před tím nastupovat) by to posouvala do této doby?
(Nemám na to odpověď, pouze mi to přišlo zajímavé.)
Počítačová revoluce
Martin P,2022-02-08 08:13:59
Podle mého je změna pravděpodobně důsledkem počítačové revoluce, která v osmdesátých letech probíhala - počítače se staly dostupné běžným lidem. Do té doby lidi zajímala technika, jak věci fungují, chronologicky: balony a vzducholodě, auta, letadla, jaderné reaktory a bomby, kosmické rakety. V mládežnických časopisech, jako u nás ABC, byla spousta schémat a technických obrázků, na obálkách byly rakety, ponorky a dinosauři. James Bond a Fantomas vyhrávali díky skvělým technickým hračkám. Každý chlap si leštil svoje auto.
Dnes jsou na obálkách ABC Harry Potter a Spiderman, James Bond vyhrává tím, že se z problémů vystřílí, každý hrdina je v prvé řadě počítačový mág. Technické hračky dnes už nikoho nezajímají. Ani moje děti. Děti tráví veškerý svůj čas u počítačů.
Aktuálně se odehrává další revoluce - postupná a časem asi naprostá ztráta soukromí. Zatímco donedávna bylo soukromí čím dál tím cennější, dnes o něj postupně přicházíme. Zanedlouho bude možné nakreslit podobný donedávna rostoucí graf s prudkým zlomem. Příčinou je dle mého názoru rozvoj internetu a počítačových sítí. A stejně jako u ztráty zájmu o techniku, i zde to souvisí s generační výměnou - já se se ztrátou soukromí těžko kdy smířím.
Re: Počítačová revoluce
Petr Pavlata,2022-02-08 09:31:57
Superhrdinové na obálkách byli vždy, akorát ne u nás.
O tom to není, je to o přístupu a rodičích.
-Na jedné straně se prosazuje všeobacná rovnost - a to rovnost ne v příležitostech, ale ve výsleddcích - a to ničí jakoukoliv notivaci. Nadané dítě je fakticky systému na obtíž, nedej bože, když dítě v něčem překovává učitele (dnes třeba docela časté - učitel ZŠ angličtiny, který se sám nedomluví ani na dovolené - a plynně mluvící dítě).
- Všechno je moc jednoduché. Děti jsou zahrnovány hračkami, samovolnými podměty ale bet toho, aby se museli sami snažit, počítač je k tomu jenom dobrý prostředek, protože poskytne rychle a skoro zadarmo cokoliv - zábavu, pocit důležitosti, pocit zapojení, sexuální vzrušení. Ovšem přesně tak virtuálně, jak to virtuální skutečně je. Sociální sítě jsou zcela reálně droga, která ovlivňuje vylučování dopaminu v mozku.
Děti se rodí stále stejně zvídavé, o tom to není. Stejně, jako počítač je prostředek, ale ne příčinna. Zdaleka nejvíc je to o rodičích a jejich přístupu k dětem.
Pravidelně, když k nám příjde návštěva, následuje dvojí údiv - 1. je, že naše dítě má na dnešní poměry velmi málo hraček. 2. že si s nimi hraje.
Re: Re: Počítačová revoluce
Martin P,2022-02-08 11:58:20
> O tom to není, je to o přístupu a rodičích
Toto jsou podle mého jen obecné stížnosti na úpadek doby, na úpadek si stěžovali již v dobách starého Říma. To, že rodiče nemají čas na své děti - soudě podle sebe - není často chybou rodičů, ale toho, že jejich vytížení jim to nedovolí. S příchodem počítačů, které měly lidem ulehčit a udělat spoustu práce za ně, se vytížení lidí paradoxně naopak zvýšilo. Doba se zrychlila, protože se toho od lidí chce čím dál tím víc. Dřív si člověk odsloužil pracovní dobu (nevím, jak to bylo na Západě), a pak měl volno. Dnes pevnou pracovní dobu nemám, skončím, až všechno dodělám.
Ještě se vrátím k tomu konci obliby techniky. Ve své době byly např. populární obrázky, na kterých byl průřez autem nebo raketou - tady je motor, tady jsou palivové nádrže, tady je uložena družice, která se má vypustit apod. Když si dítě rozebralo hračku, bylo v ní spousta převodů a koleček. Dnes je hračka jen plastový obal, uvnitř je jen baterka, LED diody a mikročip. Průřezový obrázek takovou věcí by byl velice nudný. Těm ozubeným kolečkům rozuměl skoro každý, a tak se o to zajímal. Funkci toho mikročipu nerozumí skoro nikdo, je to taková magická součástka, a tak svůj zájem lidi upírají od techniky jinam, třeba k počítačovým hrám.
Dnes jsou všechny technické věci moc složité, tak se lidi o techniku přestali zajímat. A přitom právě řešení např. technických problémů bylo dle mého příčinou neustále rostoucí obliby racionality, argumentace, přemýšlení. Když není o čem přemýšlet, racionalita upadá a nastupuje magické myšlení.
Samozřejmě je to celé mnohem složitější. Roli v 80. letech určitě hrálo např. i uvolnění s blížícím se koncem studené války. I kvůli tomu přestala být pro lidi technika a racionalita tak důležitá.
Re: Re: Re: Počítačová revoluce
Petr Pavlata,2022-02-08 13:57:31
Víte, kolik existuje skvělých hraček, kde se dítě může technicky realizovat?
(třeba lego technis, nebo mě nadchlo toto: https://www.infento.com/ )
Ono na to nepřijde úplně samo, ale stačí ho v tom trochu podpořit. Třeba doma občas něco opravit a nechat ho pomáhat. Pak Vám, ve třech letech, zničeho nic donese paměť z počítače se slovy, že ji vyšrouboval. A opravdu to tak udělal (samozřejmě má to i konsekvence, že potenciálně něco zničí, ale vadí to vlastně?).
Když mu řeknete, že o víkendu budete něco spolu opravovat, v sobotu ráno Vás tahá z postele, protože se těší... Ve 3.5 letech už začíná být dost kreativní sám, až fascinujícím způsobem, co vymyslí (což říkají i ve školce nezávisle).
Sám mám to podobné věci spoustu pěkných vzpomínek, a chci mu to dopřát také.
Re: Re: Re: Re: Počítačová revoluce
Max Karas,2022-02-08 15:16:38
I Vás a Vaše dítě dostanou :-) Také jsem měl Merkura a Lego. Jenže tenkrát bylo pár předpřipravených scén a zbytek se prodával jako krabice plné kousků a bylo jen na Vás, co jste si postavil, fantazii se meze nekladly. Jenže dnes? V prodejích převládají hotové tematicky zaměřené scény a vlastně nic jiného z toho ani postavit nejde. Dostanete krabici, seskládáte pár dílků, které ani jinak sestavit nejdou, a konec. Domácí opravy a podobně jsou na tom stejně. V garáži jsem si sám udělal generální opravu motoru. Dnes? Vlastně ani nevím, jak se kapota otevírá, ještě jsem to nepotřeboval. A bez připojení k PC bych tam stejně nevěděl, co dělat. Kreativita malých dětí je fajn, ale nic z toho nevyvozujte, naopak mu může být přítěží a problémem na škole, chytré, aktivní a nadané tam nemají moc rádi. A kreativita v běžném životě? Zdaleka toho není potřeba tolik, jako dříve, naprostou většinu věcí už ani nejde opravit nebo s ní něco udělat, když se rozbije :-(
Re: Re: Re: Re: Re: Počítačová revoluce
Petr Pavlata,2022-02-08 16:48:19
Opravit se dá skoro cokoliv, akorát je to ekonomicky/časově nerantabilní.
A že pro kreativitu není uplatnění, no vyprávějte to mě, když mě v průměru dvakrát týdně napíše náborář nabízející technickou pozici s nástupním platem přesahujícím ten poslanecký .... dočkáme se doby kdy se technicky schopní lidé budou přeprodávat jako dnes fotbalisté, uvidíte.
S tou školou máte pravdu, žena vzla několik vedlejšáhů jako supl cca na měsíc a od té doby řeší alternativní školu...
On je nějaký důvod, proč by jste reálně nezvládl GO motoru dnes? Samozřejmě narazíte na vybavení, které asi nemáte - třeba rovnat hlavu s běžným vybavením asi ne....ale, ono to tehdy nebylo jiné, akorát jsme se na některé vhodné kroky prostě vykašlal...což dneska můžete také.
A k těm hračkám - zkuste še podívat na youtube, co někteří vymýšlí....nedávno jsem třeba koukal, jak si nějaký kluk postavil z lega funkční ponorku - včetně řízení hloubky ponoru - s dálkovým ovládáním a přenosem obrazu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Počítačová revoluce
František Kroupa,2022-02-08 18:14:49
Dříve byl konstrukce motorů výrazně jednodušší. Zapalovací systém se skládal ze svíček, rozdělovače, přerušovače, indukční cívky a kondenzátoru; to bylo všechno, tedy kromě alternátoru, akumulátoru a regulátoru. Jednotlivé modely se vyráběly dlouho s minimálními změnami (extrémem byla Š120 - 12 let), tudíž byla spousta zkušeností. Existovaly podrobné knihy i s popisy přípravků a náhradní díly byly pouze originální. Dnes? Kolik je v moderním autě procesorů ví možná kostruktér. Kamarád loni koupil Oktávii. Má tři elektrická vodní čerpadla, která si zapíná řídicí jednotka tak, aby se minimalizovaly emise. Akumulátor musí být speciální, neboť prakticky nikdy není nabit - nabíjí se jen když auto brzdí (a nebo když je opravdu hluboce vybit). má to pochopitelně optimalizaci vstřikování paliva, hlídání všecho možného (třeba tlaku v pneumatikách) atd., atd. K dílenským informacím se nedostanete a i kdyby, potřebujte diagnostické nástroje a software pro konkrétní model. O onom klukovi - on si podle mne tu ponorku nepostavil, nýbrž pouze poskládal. Pravda, dneska se tímto způsobem postupuje běžně, třeba plzeňská Škodovka takhle "vyrábí" vlakové soupravy.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Počítačová revoluce
Petr Pavlata,2022-02-08 21:42:20
Ono všechny ty věci jsou pochopitelné a popsané, a ne až tak složité, jak se traduje. I dneska jsou kluci, kteří si po garážich samodomo i moderní auta opravují. Samozřejmě, je spousta racionálnách důvodů, proč to nedělat (obecně to není moc efektivní), ale není to tak, že by to nešlo. Jinak kreativních mladých je stále spousty, i u nás. Oproti dobám minulým je to docela podporovanáno - pamatuji si za svého mládí - v 90. letech, ty příšerné prostory, kde jsme měli kroužky, a zároveň nebylo nic. Dneska mají pěkné prostory na místní VŠ a několik sponzorů, takže i pěkné vybavení.....
Není všechno jenom špatné.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Počítačová revoluce
Max Karas,2022-02-08 18:44:23
Máte naprostou pravdu s těmi hračkami. Problém je ale v nákladech. Kolik lidí si může dítěti dovolit koupit něco ze série Lego Technics? A navíc - podobní lidé nepůjdou dělat řemeslo, ale skončí v IT.
Jinak z Vaše pohledu cítím trochu odtržení od reality. Vše, co píšete, je pravda, ale není aplikovatelná na masy. Společnost nepotřebuje, aby tu byla nějaká elita a zbytek pak nemakačenka. Pokud jsme tedy mluvil o tom, že ne vždy je kreativita výhodou, tak zkuste být kreativní třeba u pásu nebo jako zaměstnanec korporátu. Děti chodí na brigádu a tam potřebují bezduché stroje, mají manuál na úplně vše, kdo ho nedodržuje, je vyhozen.
Takže ano, způsoby, jak individuálně pomoci vybraným dětem nebo lidem existují, ale to, c je potřeba, je celková změna společnosti a koncepce jejího rozvoje.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Počítačová revoluce
Petr Pavlata,2022-02-08 21:56:28
Nemyslím, že by bbyl reálný problém v nákladech - jak jsem psal, my třeba máme asi desetinu (v oběmu) hraček, co mají ostatní. To lego zatím ani nemáme, na to teprve přijde. Nicméně spoustu aktivit se dá vymyslet prakticky z odpadu - je třeba neuvěřitelné, kolik závavy a aktivit se dá udělat s obyčejnými papírovými krabicenmi od zeleniny....
Rozhodně to není tak, že to je hlavně o penězích - a i kdyby, podívejte se kolem, neustálé cpaní dětí do sportů - nicméně ne pro rozvoj, zábavu pohybem a aktivní odpočinek - ale prakticky vrcholovým způsobem, tzn. permanentními soutěžemi a zátěží, která často vede i k poškození zdraví - samozřejmě za spoustu peněz na "profi" vybavení a startovném - sport "pro radost" jako jsme to měli ještě my, jako by už nebyl (nemám nic proti sportům, ale aby bylo běžné, že si dítě v 15 odnese poškozené klouby normální není).
Zároveň si nemyslím, že by toto bylo pro jakéhokoliv rodiče, který - a to je zásadní - se nad tím chce zamyslet, nějak nedostupné. Ono nemusíte vychovat příštího člena memsy (vrozené limity jsou) ale třeba člověka, který si umí poradit a přemýšlí u toho co dělá - jsem si jistý, že taková věc je v možnostech alespoň 80% populace bez problémů - a je to o jediném - překonat pohodlnost. Nekoupíte dítěti hračku a půjdete k televizi - ale budete si s ním hrát, i kdyby to mělo být s tou papírovou krabicí.
A jsem si jistý, že člověk, který umí u toho co dělá (i kdyby to mělo být jenom rovnání cihel) přemýšlet, nikdy nebude nemakačenko snadno nahraditelný strojem.
Re: Re: Re: Re: Počítačová revoluce
Martin P,2022-02-08 15:18:50
Pokud mu to vydrží do vyššího věku, tak bude jedním z těch, kteří ve svých publikacích budou ta slova související s rozumem. Ale takových lidí je čím dál méně. Moje děti, když byly ještě malé, tak měly také zájem o různé montovací stavebnice. Do té doby, než objevili kouzlo počítače. A ve škole se o montování s kamarády nepobaví, ale o počítačových hrách ano. Však uvidíte :-).
Re: Re: Re: Re: Re: Počítačová revoluce
Petr Pavlata,2022-02-08 16:57:14
O to se až tak nebojím. Dobře si pamatuji, jaké popularity jsem ve škole dosáhl já, když jsem sice počítačové hry nehrál (už to v té době normálně jelo) ale zato jsem spolužákům uměl počítače opravovat - což vzniklo tak, že jsem od rodičů žádný nedostal, a poskládal jsem si ho prakticky z toho, co jsem našel kolem popelnic (a to občas doslova). V 16 letech mi to vyneslo to, že jsem se tím regulérně (i když na černo) pravidelně živil, Pracoval jsem vždy po škole v jednom místním servisu. Což následné neslo další výhodu (na ten věk velké zdroje peněz, od 18. narozenin služební auto....).
Navíc si myslím, že naučit dítě se vyrovnat s tím, že někdy může být i outsider nění úplně zlé.
Ono je to složitější
Petr Pavlata,2022-02-08 01:32:55
První věc ke, že tento problém máme my. V jiných částech světa dochází k prudkému rozvoji. Zrovna nedávno jsem byl docela v šoku, co dokázali za poslední dobu lidé v Etiopii....
A čím to je? Myslím si, že tím, že jsme přišli o konkurenci. Ve vlastním pocitu konce dějin a vítězství jsme zlenivěli, vykašlali se na rozvoj a začali se rýpat sami v sobě...
Ale tenhle svět asi právě skončil. Zřejmě se asi vracíme do bipolárního uspořádání, kde už takovou pohodičku mít nebudeme. A nezbude, než se vrátit k racionalitě, a to zcela tradičním způsobem - hroznou konfliktu, který také nemusíme vyhrát....
Pop Ulides,2022-02-07 21:16:20
Podle mé zkušenosti pokles racionality není otázkou staletí ale spíše desetiletí.
Stačí se zeptat starších zkušených učitelů např. na středních školách. Jak vypadalo učivo před takovými deseti nebo dvaceti lety a jak vypadá teď. Dochází k prudkému snižování náročnosti prakticky rok od roku. Protože látku v dřívějším rozsahu by žáci prostě nezvládli. A tak to postupuje neustále již několik desetiletí.
Většina žáků není schopna a možná ani ochotna vynakládat energii na získání nějakých skutečných znalostí. Vždyť přece všechno se dá "okecat".
S tím úzce souvisí nezájem o technické a přírodní obory a naopak (pře)zájem o obory humanitní (neexaktní), jejichž absolventi vlastně ani nemohou vědět, že věda by měla být založena na nějakých důkazech.
To se musí nutně přenášet do literatury a do veřejného života. Vzpomeňme si jenom, kolik se s covidem vyrojilo "odborníků", z nichž každý přesvědčivě tvrdil něco úplně jiného. Což mimochodem trvá dodnes. A nejsou to žádné nuly, jsou to lidé s tituly a funkcemi.
Racionalita stojí energii a je pracná.
Iracionalita je mnohem pohodlnější. Než se trápit s nějakými výzkumy a jejich ověřováním, raději se řídí podle jakéhosi pocitu.
Podle mého přesvědčení (založeného na dlouholetých zkušenostech) je hlavní chyba v totálním úpadku školství.
Ale možná si pletu vejce a slepici.
Re:
Pop Ulides,2022-02-07 21:31:57
A také přílišné přesvědčení o své vlastní výjimečnosti.
Žáčkovi první třídy se podaří postavit červenou kostičku na zelenou a paní učitelka volá "Super!". To nemůže te skončit jinak, než že žáček získá přesvědčení o své dokonalosti a neomylnosti. A tak to trvá po celou dobu vzdělávání.
Proč by se takový človíček měl pak vůbec o něco snažit, když už je dokonalý?
Dnes většina lidí JE přesvědčena o své dokonalosti. A dokonalosti svých názorů. Nevidí důvod se nějak zdokonalovat. Sebe nebo své názory. Zvlášť, když by to stálo energii.
Dříve se tomu říkalo "nepokora".
Čili zase to školství...
Re: Re:
Ondřej Glac,2022-02-07 22:35:33
Pane Ulidesi, pro srovnání vám posílám pár veršů jistého Miroslava Holuba, který kromě básnění také vědcoval. (Možná to napsal malinko jinak - omlouvám se. Ale znělo to přibližně tak.)
"Kolik je jedna plus jedna?" ptá se učitel.
"Jedna plus jedna jsou dvě," říká žáček.
"Ne, jedna plus jedna jsou dvě," říká učitel.
"Kolik je dva krát dva?" ptá se učitel.
"Dva krát dva jsou čtyři," říká žáček.
"Ne, dva krát dva jsou čtyři," opravuje ho učitel.
Protože učitel to ví líp.
Re: Re: Re:
Pop Ulides,2022-02-09 20:34:49
V poslední době lidé přestali ve veřejném prostoru používat některá slova.
Podívejte se třeba na nadpisy článků třeba na Seznamu:
"Čemu věří Češi?"
"Češi jsou národ cestovatelů,"
"Češi se musí zbavit se fetiše vlastnického bydlení"
"Češi mají jasno, koho chtějí za dalšího prezidenta"
"Češi žádají odškodnění za očkování."
"Češi jsou v práci nespokojení."
"Češi mají rekordní úspory."
"Češi vzali obchody útokem"
....atd, atd, atd.
V tomto případě se jedná o slovo "NĚKTEŘÍ"
Re: Re: Re: Re:
Pop Ulides,2022-02-10 09:22:30
Dodatek pro méně bystré diskutéry:
", což se samozřejmě týká i učitelů".
Re:
Igor Němeček,2022-02-07 21:32:48
Učitelé těch učitelů to říkali taky a před tím taky a přestože tedy lidstvo hloupne a vše je horší, pokrok jede dál. Není to tedy docela iracionální?
Re: Re:
Pop Ulides,2022-02-07 21:38:47
A není to jen mantra těch, kteří nechtějí úpadek vidět.
Ostatně, co je to pokrok? Je to jakákoliv změna?
Re: Re: Re:
Igor Němeček,2022-02-08 09:44:20
Subjektivní emocionální hodnocení je v diskuzi vidět běžně a v podstatě nemá smysl o tom tu diskuzi vést. Jeden prostě nepotřebuje lítat do kosmu a tak to není pokrok, ale předpokládám, že tradiční kadibudku doma provozovat nebude.
No a pak můžeme na pokrok hledět racionálněji a zkusit najít měřítko - traktor za 1 hod pooře více pole, počasí lze předvídat přesněji, protože satelity, mobily vydrží s baterkami déle, TV jsou placatější, operaci zvládne robot a lékař jen hlídá, ... A ano lze na to hledět i tak, že zbraně jsou výkonnější, přesnější, ... a je to špatně? Technologický pokrok je to bez diskuzí, subjektivně už hodnotíte podle toho na které straně stojíte a to nemá s racionalitou co dělat. Špatnou věc uděláte i s nožem a o něm se nepochybuje, když se chystáte ukrojit kus chleba.
Re: Re: Re: Re:
Pop Ulides,2022-02-10 10:17:27
S technologickým pokrokem máte samozřejmě pravdu.
Otázka je, jestli technologický pokrok není vyvažován úpadkem společenským.
Re:
Radim Polášek,2022-02-07 23:39:59
Tak ono je v naší západní civilizaci problém, že žijeme v takovém dostatku a tak daleko vzdáleni od možnosti umírat hlady nebo zimou atd, že spousta lidí nabylo přesvědčení, že to je automatické a napořád. A že ať budou lidi jakkokliv neprodukovat věci a práci potřebnou pro společnost, nebo dokonce ať budou jakkoliv kazit a ničit ekonomiku společnosti, tak přesto pořád budou mnohonásobně daleko od jakéhokoliv hladu, zimy, nedostatku oděvů, botů, dopravních prostředků a vůbec všeho, co k žití ve společnosti potřebují.
Z toho pak plyne třeba bezbřehé vítačství, kdy lidi přijímají migranty bez ohledu, co to naši společnost stojí a v dalších desetiletích bude stát, bezbřehé přijímání drahých a neefektivních zelených nesmyslů, odmítání pro společnost důležitých průmyslových výrob, obtěžujících třeba hlukem,emisemi nebo tím, že ta práce je tam je třeba málo vábná a ošklivá atd.
Re: Re:
Max Karas,2022-02-08 00:03:50
To o těch zelených nesmyslech jsem si také dříve říkal. Jenže nemohou nakonec mít zelení pravdu? Se rozhlédněte... Není to tak dlouho, co v rodině bylo jedno auto, na které se dlouho šetřilo a které se vytahovalo jednou týdně na cestu na chalupu. Dnes má rodina 2-4 auta a jezdí se každý den. Cesta z Prahy do Krkonoš byla z hlediska času a nákladů jednou za čas na dovolenou, dnes se tam jezdí na otočku na lyže nebo na kolo. Když dříve bylo vedro, zašlo se na koupaliště nebo k rybníku, dnes má téměř každý na zahradě bazén, kde čerpadlo a filtrace běží 24/7. Dříve se šetřilo elektřinou, dnes v řadě domácností běží několik TV, protože každý má ve svém pokoji vlastní, stále běží PC, wifi modemy... Dříve se jednou za čas zajelo do přírody na procházku, jelo se vlakem nebo busem, dnes rodiny všude jezdí autem a klidně dají 1000,- za lanovku nebo paskvil typu stezka v korunách. Na víkendy se létá letadlem na druhou stranu světa, řada rodin létá dvakrát ročně na dovolenou k moři... Lidé mají obrovské množství peněz, jsou rozežraní, plýtvají... pokud vynalezneme nový zdroj energie, je to jen dočasné řešení, protože se opět objeví nové způsoby, jak energii využít a jak ji udělat nedostatkovou. Takže upřímně řečeno, začínám zelené podporovat, protože tato společnost nesmyslně plýtvá vším a třeba snížení mobility by podle mne ničemu neuškodilo. Není důvod, aby každý měl své auto a každý den jezdil. Pokud lidé začnou řešit existenční problémy a nastane návrat k životnímu stylu, který tu byl před X lety, nic špatného na tom nevidím, naopak.
Re: Re: Re:
Michal Lenc,2022-02-08 04:48:52
Kolik vy osobně znáte rodin, které létají dvakrát ročně na dovolenou?
Re: Re: Re: Re:
Max Karas,2022-02-08 09:25:41
Opravdu hodně, platí to zejména o Řecku. A stačí se podívat po vlastní rodině. Dvě tři poznávačky typu Srí Lanka nebo Izrael je normální, sem tam Řecko nebo Turecko, v zimě lyže v Itálii. I sousedi, co mají tři děti a hluboko do kapsy, musí k moři. Ostatně třeba Invia nebo i přímo velké cestovky nabízí dovolené na splátky, služba je to využívaná poměrně dost. O zbytečných cestách autem ani nepíšu, ostatně sám patřím mezi ty, kdo jezdí velkým autem na kolo do Krkonoš ráno tam a večer zpět, je to pohodlné, rychlé a ne moc drahé. Pokud vymyslíte nový zdroj energie a bude levnější, tak super. Neprojeví se to tak, že jí spotřebuji méně, ale budu moci jezdit mnohem více, místo Krkonoš budu jezdit do Alp. Už takhle tam občas jezdíme na skály, tak bych jezdil i na kolo...
Re: Re: Re: Re: Re:
Malomestak Veliky,2022-02-11 05:52:39
A proto podporujete zelené? Nechcete začít u sebe?
V mojí (velké) rodině _nikdo_ nelétá každý rok do Řecka. Maximálně tak jednou za 5-10 let. A samozřejme ne s cestovkou ani cestovní agenturou, a už vůbec ne na splátky. Nikdo z mé rodiny nemá u domu bazén, maximálně malý nafukovací pro nejmenší děti co se hodí vedle záhonků na zahradu. Do práce jezdím MHD, stejně jako většina mých kolegů, někteří jezdí vlakem, někteří chodí pěšky a někteří jezdí na kole. Denně na kole do práce! Málokdo jezdí autem a ten kdo jezdí autem, si jen stěžuje na dopravní situaci (moc aut..). A přece podporuju jadernou energii a zvýšení nabídky energie. Protože to že je nás hodně nebude problém, pokud se uživíme, a znalosti ohledně jaderného štěpení a fúze se nám budou rozhodně hodit, až budeme chtít cestovat ke hvězdám. To zelení, propagující návrat na stromy, očividně nechápou..
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Max Karas,2022-02-11 14:48:04
Nemůžete posuzovat dle Vaší bubliny. Podívejte se na statistiky na stránkách ČSÚ. Problém není, že je energie málo, ale že se s ní plýtvá a vynakládá se na nesmyslné věci. A návrat na stromy? Promiňte, ale raději bych ten návrat na stromy, než cesty ke hvězdám. Cestovat ke hvězdám nepotřebuji a ani netoužím, nevím, proč bych to měl dělat. Raději bych si zašel do normálního českého lesa, kde by nebyly prasárny Stezka korunami stromů a tisíce turisté, které tam chrlí lanovka.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Malomestak Veliky,2022-02-11 16:05:51
A Vy zase nemůžete posuzovat podle té své bubliny. Pošlete sem odkaz na ČSÚ, pokud tvrdíte že každý má bazén a velkým autem jezdí každý den do práce. Energie není nikdy dost, a řešením není něco zakazovat. Podstatnější by bylo kdyby se změnila trochu, alespoň trochu, mentalita lidí. Lidi odmítají se stěhovat, za prací nebo za koníčky, ve stáří už vůbec. Auto je status-symbol, bazén je status-symbol. Lidi jsou jednoduše hloupí, když tomu trendu propadají. Ale hlupáků bude vždy většina, jak tu zaznělo na mnoha místech. Pokud Vám vadí moc lidí v lesích, tak se odstěhujte do Kanady, nebo na Sibiř.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Max Karas,2022-02-11 17:46:38
Nebudu dělat práci za Vás. Je mi jedno, zda tomu věříte, nebo ne. Názor jsem Vám napsal, je mi jedno, jak s tím naložíte.
Co se týká stěhování, tak máte pravdu, ale mezi důvody patří i to, co jsem tu psal dříve. Není problém se odstěhovat, ale kam? Zejména na to stáří. Potřebujete v dobré dopravní dostupnosti řadu lékařů, potřebujete dostupná divadla, koncerty, výstavy... A kde tohle máte? Když se důchodce odstěhuje z Prahy na vesnici, co tam bude dělat? Nenakoupí si, k doktorovi nezajde, na poštu se nedostane, o kultuře si může nechat akorát tak zdát.
Až na vesnici bude zase normální život, jako byl dříve, tak nemám se stěhováním problém. Až pojede autobus pravidelně z a do okresního města, až bude na vesnici obchod, až nebude problém lékař, rád se tam odstěhuji.
Píšete, že řešením není něco zakazovat, ale současný systém je také špatně a vlastně způsobuje obrovské a prakticky nevratné problémy, kterými jsou právě třeba vylidňování venkova a přetlak v Praze.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Malomestak Veliky,2022-02-13 10:06:59
Píšete "až na vesnici bude zase normální život jako byl dříve". Copak na vesnici dřív byla divadla, koncerty, výstavy? Řada lékařů? To jsou všechno výdobytky moderní doby. Většina dusíku v DNA v našich tělech pochází z Haber-Boschovy syntézy. Svět se mění, a jednoduše to zastavit nejde.
Zvýšením ceny energie nedosáhneme snížení populace, jen zhoršíme ekologickou (!) situaci která už je teď špatná tím, že budeme budovat násobně větší stavby na tu stejnou energii, víc a víc lidí se bude muset dělit o míň energie. Tisíce tun betonu, oceli, vzácných kovů na jednotky MW výkonu.. Lidi budou topit kdečím (protože energie bude drahá) a staré a baterie (kterých bude nevyhnutelně stále víc) budou vyhazovat do potoka. Zákazy jsou jen zákazy. Všechno uhlídat nejde.
Re: Re: Re:
Borg1of3 Unimatrice,2022-02-08 12:00:20
no jak myslíte... v naší rodině se bez auta nedostane do práce nikdo... například, jinak to vypadá na závist! Co jsou to existenční problémy zřejmě vůbec netušíte, to byste je nemohl takhle zlehčovat... pokud máte s tímto světem problémy, pak se odstěhujte do Iráku
Re: Re: Re: Re:
Max Karas,2022-02-08 15:30:10
No vidíte, přesně o tom píšu. A vím, co píšu, mám 3 děti, paradoxně i tři auta... ne, fakt nezávidím, jen konstatuji, že tento životní styl je nesmyslný a neudržitelný. Jet hromadnou dopravou? To nejde, žádná nejezdí. Ale proč nejezdí? Nejsou cestující? Bodejď by byli, když všichni sedí v autech. Seberte jim auta, vzroste dopravní dostupnost. A třeba začnete zase nakupovat v malém krámku, jako to bylo dříve, když nebudete vše denně vozit ze supermarketů. A že bydlíte někde, kde složitě dojíždíte za prací? Ano, ale to je právě následek toho, že každý má auto. Dříve to také fungovalo, venkov žil... Dnes každý někam jezdí, každý má vše individuálně doma, všichni se stěhují k velkým městům, venkov se vylidňuje a je to uzavřený kruh, negativní zpětná vazba. Takže sebrat lidem peníze, sebrat auta, bazény, klimatizace fakt nejsou potřeba. Raději pojedu stopem či busem do hor, než luxusním autem do lunaparku, kterým se příroda stává. Teď jezdím tím autem, ale jen proto, že nemám jinou možnost, a omezení jednoho auta nic nepřinese. Až bude jednou auto v rodině zase spíš luxus, budou fungovat i jiné možnosti. Ve městě budou děti, prarodiče na venkově na zahrádce budou chovat králíky a pěstovat zeleninu... Třeba bude i více práce a malých firem, když se doprava zaškrtí tak, že se konečně přestane zbytečně převážet to kvantum zboží, co se převáží, třeba se podobné věci začnou vyrábět regionálně. Těžko říci, v každém případě v současné době lidé mají času a peněz, že neví, co s tím. A pokud je energií málo, klidně je zde prostor pro zdražení, prostě se jezdit nebude, bazénu nahradí záhonky, a místo klimatizace si zase otevřete okno.
Re: Re: Re: Re: Re:
Jan Novák9,2022-02-08 16:29:29
V tom případě je nejvyšší čas abyste se uskromnil. Ale to je vaše soukromá věc, druhých se to netýká. Pro zelené je typické hlásat že všichni ostatní se musí uskromnit, přestože většina už skromněji žije.
To že máte vy příliš mnoho peněz neznamená že příliš mnoho mají všichni.
Uvědomte si že zdražení energií zdraží všechno a pro všechny, ne jen pro rozežrané boháče jako jste vy. Bazén a klimatizace opravdu NEJSOU standart.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Max Karas,2022-02-08 18:48:27
Jenže to je to, o čem píšu. Já bych se uskromnil, ale jde to? Jel bych hromadnou dopravou, jenže ona nejezdí, protože nejsou cestující a tak se nezaplatí. Každý jezdí autem. Takže jak se tam mám dostat? A zpět? Nákupy? Nemusím jezdit do supermarketu, ale kam mám jít nakoupit, když malé obchody zkrachovaly a nejbližší krám je supermarket 20km daleko a já se tam nedostanu jinak, než autem, protože hromadná už není???
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Malomestak Veliky,2022-02-10 20:22:05
Jeďte na kole. A nebo se dohodněte alespoň s více lidmi, ať jede plné auto. Všechno jde zařídit. Myšlenka že jsme rozežraní je mimo mísu. Uvědomte si, kolik máte _času_. A kolik jej měli naši předkové. A proč najednou letíme 2 hodiny někam kam jsme byli ochotni jet dny (nebo jít měsíce).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Max Karas,2022-02-11 14:39:51
To je nesmysl, ne vždy třeba počasí nebo zdravotní stav nebo stav infrastruktury kolo dovoluje. A času máme víc, než kdy dříve. Lidi jsou rozežraní, mají hromadu času a peněz a neví, co by. Je potřeba krize, co omezí spotřebu, auta...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Malomestak Veliky,2022-02-11 16:13:53
Však jsem nabídl možnost aby se lidi domluvili, že pojede plné auto. A schválně jsem (při zmínce o supermarketech) nezmínil online obchody typu itesco.cz/rohlik.cz/kosik.cz které z principu šetří jak čas tak emise oproti tomu když se každý svým autem do obchodu vydá. A krize? Smrt, smrt je potřeba. Je nás moc, a jak tu bylo na mnoha místech zmíněno, bude nás víc a víc lidí bude _chtít víc_. Prvně si koupí chudý Ind nebo Afričan telefon, aby zjistil že si může koupit něco dalšího přes ten telefon, aby zjistil že existují bazény a auta, luxusní hotely a tak dále. Spotřebu sníží jedině snížení počtu obyvatel, ideálně ve formě války která zároveň zamezí komunikaci. Ale to zase zamezí lidem dostat se k informacím, zamezí jim aby byli moudří (papírová kniha v rozumných nákladech se pomaleji šíří než PDF na internetu, i když uznávám že nejrychleji se bohužel šíří hloupé tweety..) To, co se pod tímto článkem řeší, nemá jednoduchou odpověď. A za mě, rozhodně ne návrat na stromy. Raději cesty ke hvězdám.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Max Karas,2022-02-11 17:50:44
Rohlík a podobně jsme používali, ale zase používat přestali. Se zbytkem souhlasím, snad jedině vyjma té cesty ke hvězdám. Osobně si myslím, že by bylo užitečnější snížit populaci na 1/3, než plánovat mezihvězdný koráb.
Re:
František Kroupa,2022-02-08 18:29:06
V základní škole jsme měli chemii, kde všichni pracovali se skutečnými chemikáliemi včetně kyselin a louhů. Na první hodině laboratoří učitelka (vystudovaná chemička)), aby demonstrovala kvalitu vybavení, naplnila zkumavku do půlky vodou, zašpuntovala, upnula na stojan a zapálila pod ní kahan. Po chvíli voda začala vařit a špunt vyletěl. Tohle se odehrálo na laboratorním stole bez nějaké zástěny. Dnes by za to asi dostala flastr.
Cherchez la femme
Martin S.,2022-02-07 20:05:52
Jsou nejaka data z vyzkumu, ktere porovnavaji racionalitu muzu a zen? Tedy zda by slo odhadnout, zda je onen trend nasledkem emancipace zen.
Re: Cherchez la femme
Igor Němeček,2022-02-07 21:34:39
Doufám, že to myslíte s nadsázkou ... Jakou jednotku má racionalita?
Upadající západní společnost.
Radim Polášek,2022-02-07 18:32:07
Podle mne to souvisí s úpadkem Západní civilizace a s vlastnostmi nutnými k rozmnožování jedinců a tím pokračování společnosti. V roce 1850 byla inteligence vlastnost výrazně usnadňující rozmnožování lidí. Inteligentnější člověk, pokud byl zároveň fyzicky zdatný a průbojný, mnohem dřív dosáhl majetku, který mu umožnil sňatek a plození dětí, ty děti byly zdravější, protože měly dostatek potravy a dalších prostředků a nakonec i inteligentnejší člověk obvykle žil v průměru déle nez neinteligentnější, takže mohl déle předávat i geny i myšlenky. Zatímco ti málo inteligentní zůstávali chudí, pokud založili rodinu a měli děti, děti často umíraly hladem, zimou nebo jiným nedostatkem či šarlatánskými léčivými metodami, ke kterých jsiou náchylní spíš ti málo vzdělaní a chytří, takže jich přežívalo méně. A i oni sami se dříve upracovali a dříve umírali.
Takže mít inteligenci bylo dříve evolučně úspěšnější než nemít inteligenci a to se odráželo taky, po vymanění z církevních absolutistických vlivů, v preferenci racionality. A taky průběžně v zlepšování průměrné inteligence společnosti.
Dneska je to přesně opačně. Ti inteligentnější a chytřejší mají obvykle méně dětí nebo často i žádné, zatímco ti málo inteligentnejší žijící ve spodních sociálních vrstvách společnosti žijí díky různým sociálním programům a sociálním výdobytkům a kvalitní lékařské péči v takovém relativním dostatku, že jejich děti přežívají úplně stejně jako děti bohatých. Přitom ale chudí velmi často mívají mnohem víc dětí než bohatí.
Takže v dnešní západní společnosti je evolučně úspěšnější nebýt inteligentní, inteligence je na překážku. Je lepší naopak spíše být chytrý jenom přiměřeně průměrně až mírně podprůměrně. Protože s takovou se dnešní člověk víc množí neboli je evolučně úspěšnější. A jelikož racionalita je svázána spíš s inteligencí, jenže úspěšnější v rozmnožování a předávání genů je dnes spíše nedostatek inteligence než nadbytek inteligence, podvědomě se v dnešní společnosti jako evolučně úspěšnější preferují emoce než racionalita.
Přirozeně v rozvíjejích společnostech to je pořád opačně, být inteligentnější a tudíž bohatší a mít tak víc zdrojů na děti je tam pořád lepší evoluční strategie než být málo inteligentní a z tohoto důvodu chudý. Protože tam pořád platí, že chudákovi jeho děti umírají mnohem víc než bohatému.
Re: Upadající západní společnost.
Igor Němeček,2022-02-07 18:49:01
Žasnu nad tím, kolik lidí se orientuje v dobách dávno minulých. Nebo v úpadku Západní společnosti. Jakou další známe? Průměrná inteligence ... racionalita s inteligencí ... To je příspěvek, který významně zvyšuje počet slov na straně pocitové.
Re: Re: Upadající západní společnost.
Radim Polášek,2022-02-07 23:49:40
Třeba je obecně známo, že dnes lidé velmi chytří, kteří dosáhnou vysokých postů nemají obvykle čas na rozmnožování a pořizování většího počtu potomků, zatímco dělání dětí je naopak dnešní zábavou chudých. A ty děti dnes, když se zvládnou narodit živé, žijí a až na občasné nehody se dál množí.
Zatímco v historické době, kolem toho roku třeba 1850, bylo dělání dětí pro chudé dost smutná věc, protože z řekněme 15 dětí jich nejméně polovina umírala v dětrském věku a dospelosti s edožili a založili rodiny třeba jeno 2 - 4 děti. Protoýže byly oslabené podvýživou, nedostatkem, špatnou lékařskou péčí atd. Zatímco děti bohatších, kteří byli většinou chytřejší,jinak by se neprosadili, trpěly tak maximálně vzhledem k dnešní době zastaralou lékařskou péčí. A proto se jich doživalo dospělosti a zakládání svých rodin podstatně víc.
Re: Re: Re: Upadající západní společnost.
Igor Němeček,2022-02-08 09:50:14
Ano, typický racionální přístup - je obecně známo. Ty to nevíš? Ty jsi ale nevzdělanec. Podle toho je tedy celá Evropa plná velmi chytrých a vysoce postavených lidí, když vázne porodnost.
Úplně normální nástup Idiokracie.
Jan Novák9,2022-02-07 17:40:20
Na tom není nic divného. Souvisí s tím i nárůst IQ o 3 body/generaci do konce předchozího tisíciletí a pak pokles o 10 bodů/generaci ve 21 století.
Prostě inteligence přestala poskytovat podstatnou evoluční výhodu, přežít se dá snadno i bez ní.
To se bude prudce zrychlovat s nástupem skutečné umělé inteligence. UI nahradí člověka v ekologickém výklenku inteligence a naučí se cokoliv rychleji než člověk. Jenom několik málo lidí bude potřeba na cokoliv co vyžaduje inteligenci.
Nebude důvod cokoli studovat a učit se, stačí se zeptat - jenomže bez znalostí nelze ani položit otázku, to už se začíná projevovat s internetem. Je krásné že mladí umí rychle najít odpověď - trochu horší je že neumí položit otázku, a když už odpověď najdou je pro ně příliš složitá pokud se netýká jenom pocitů.
Re: Úplně normální nástup Idiokracie.
David Oplatek,2022-02-07 18:15:11
IQ 100 je odrazem průměru populace, tj. IQ už ze své podstaty NEMŮŽE odrážet absolutní "míru" inteligence. Jde o relativní veličinu. Musíte ji vždy k něčemu vztáhnout. K čemu byly tyto hodnoty vztaženy?
Re: Re: Úplně normální nástup Idiokracie.
Radim Polášek,2022-02-07 18:41:39
IQ je relativní, ale testy, pokud se zachovávalo jejich doslovné znění, odrážejí absolutní míru inteligence.
Neboli pokud se dnes lidi testují doslovně stejnými testy jako před 50 nebo ještě více lety, projeví se pokles průměrné inteligence společnosti tím, že průměr nebude vycházet 100 UIQ bodů, ale bude vycházet méně. Třeba 95 procentních bodů.
Zase pokud se jedná o správné testy, protože hodně IQ testů je vázaných na současné, respektive tehdejší reálie.
Případně existují nesprávné IQ testy vázané na znalosti vyskytující se jen v určitých sociálních skupinách, takže příslušník jiné sociální skupiny je u takových testů znevýhodněn.
Re: Re: Úplně normální nástup Idiokracie.
Petr Nováček,2022-02-07 19:41:12
Co se IQ týče, tak to nelze použít z hlediska minulosti. IQ se totiž každý rok kalibruje na 100 bodů. Využívá se k tomu 2000 občanů USA a 600 občanů Kanady. Takže před 20 lety by jste za stejně vyplněný IQ test nyní získal jiný počet bodů.
Re: Re: Re: Úplně normální nástup Idiokracie.
Viktor Šedivý,2022-02-07 21:14:04
Pokud je to tak, potom právě nutná korekce je tím "srovnáním s minulostí", ne?
Neboli pokud bych za ten stejně vyplněný test získal dnes víc bodů, znamená to, že IQ klesá.
Nic nového pod sluncem
Ondřej Glac,2022-02-07 17:12:35
V dějinách umění je tento pohyb dobře popsán: Střídání citově vypjaté gotiky zakončené chiliastickými náladami konce středověku s rozumovou a uměřenou renesancí, kterou střídá opět citové baroko s důrazem na všudypřítomnou smrt; potom racionální klasicismus s osvícenstvím, střídaný opět citem - v tomto případě romantismem. Kyvadlo pak přechází k realismu, na konci 19. století se vrací k iracionalismu a po světové válce zpět.
Co se týká přechodu od moderny k postmoderně (která je často chápaná jako prodloužená moderna), jsou o tom stohy filozofických spisů.
Výsledek výzkumu mi tak připomíná super vědecké zařízení, které je z emisí schopné odvodit, zda jde o motor benzinový, nebo diesel. Fungování těchto motorů ale můžeme studovat přímo, ne jenom z výfuku.
Martin Zeithaml,2022-02-07 14:49:09
Co většina lidí dnes sleduje? Televizi a internet. Kolik je jen v televizi různých populárně vědeckých nebo historických seriálů které domněnky, teorie a někdy i lži prezentují jako fakta. O internetu nemluvě. Velmi často se nestydí hned na začátku zdůraznit že na vzniku spolupracovali největší kapacity v oboru. Mnohdy je těžké rozlišit pravdu od fikce i vzdělaným lidem, laik nemá šanci.
Stačí se podívat na současnou pandemii. Každý politik je dnes expert na virologii, imunologii a epidemiologii. Je zajímavé sledovat u těchto expertů ty obraty. Co bylo špatné v opozici je dobré ve vládě a naopak.
Donald J. Trump při obvinění ze lži, zavedl nový výraz "alternativní pravda", jenže dnešní svět je těmito alternativními pravdami tak zaneřáděný, že se toho asi nikdy nezbavíme.
Re:
Eva Matoušková,2022-02-10 08:17:00
Ještě zajímavé mi přijde, že skoro každý vědec ve filmech a seriálech je v poslední době buďto zlý a svými záludnými vynálezy chce něco zničit, nebo přinejlepším naivní - tedy vymyslí něco, co lidstvo ničí, ale vlastně to nemyslí zle, jen je "hloupý".
Zatímco správný hrdina dneska je rozporuplný a tajemný a hlavně aby měl na pozadí nějakou dobrou depresivní rodinnou historku.
To určitě není hlavní hybatel, spíš příčina dnešního smýšlení, ale docela mě to trápí.
Re: Re:
Viktor Šedivý,2022-02-10 15:07:55
Myslím si, že velmi zajímavým materiálem ke sledování toho, jak se vyvíjí vztah k exaktním znalostem je diskuse ke "státní maturitě z matematiky". Jen je zapotřebí předem se seznámit s diskutovaným předmětem (jde z větší části o primitivní test znalostí ze ZŠ).
proč se to děje?
Lukáš Kříž,2022-02-07 14:22:24
Řekl bych, že to je jednoduché. Obrat nastal ve chvíli kdy se média začala zaměřovat na generování zisku na základě bulvárních informací. Sociální sítě to jen akcelerují. Teď se může zviditelnit každý "odborník", kterého by před 100 lety tak možná poslouchalo pár dalších expertů u stolu v hospodě. Názory podpořené ověřenými fakty, výpočty a testy už nejsou v módě. Vítejte do středověku. A nejlepší je, že se s tím nedá nic dělat, protože to je proti zákonům fungování toho, čemu říkáme společnost. To prostě jde nahoru a dolů jako na houpačce. Ale nebojte, za takových tisíc až patnáct-set let se to zase na chvilku vrátí tam kde jsme byli ještě nedávno byli.
Re: proč se to děje?
Jan Novák9,2022-02-07 17:53:03
Ne, bulvárnost je projevem. Stejně tak "kvalita" televizních pořadů a sociálních sítí. Zkrátka idioti sobě, by idiots for idiots :-))
Vždycky bylo víc hloupých, teď je to jen víc vidět, přestalo to mít vliv na pravděpodobnost přežití a hloupost se stala nakažlivou.
Souhlasím, za nějakých tisíc let se to možná vrátí. Jestlipak ve středověku vzpomínali na města římanů s tekoucí vodou, splachovacími záchody a kanalizací?
divne
Jaromir Vrana,2022-02-07 14:05:10
A nebo to je přesně naopak. Čím je spisovatel vzdělanější, čím vzdělanější má čtenáře a čím rychlejší je teď zpětná vazba, tím méně si autor troufne napsat, že jeho názor je jednoznačná pravda. Bude opatrnější s výroky, bude si nechávat prostor pro změnu názoru a nebude se schovávat za množné číslo. Místo "my to víme" bude říkat "já tomu věřím".
Já tomu říkám přirozenost
Igor Němeček,2022-02-07 13:22:47
Výzkum, který počítá slova je nepochybně zajímavý, ale nevím, jestli má stejný přístup i k historickým datům. Jak například vyhodnotí např. dobu vzniku knihtisku, kdy došlo k obrovskému boomu v přístupu k informacím všeho druhu. Lidé s novinami, časopisy, knihami, zažily něco, co my zažíváme s internetem. Jak toto vyhodnotit oproti předcházející době, kdy se vše přepisovalo ručně, kdy psané informace byly výsadou velmi úzké skupiny lidí. Na závěr se ale píše něco, s čím lze souhlasit - nedá se s tím nic dělat. Těžko si myslet, že se člověk začne chovat jinak. Takto funguje už tisíce let a bude to tak i nadále.
Není důkazem emočního jednání např. snaha vysvětlit poklesky dnešní doby tím, že před 100 lety pokrok opravdu přinášel lidem prospěch, jak se píše v jednom z příspěvků? Na základě čeho? Autor má takový přehled o tehdejším tisku a stavu společnosti, že si myslí, že jeho závěr je racionální? Nevšiml si ani, že v té době došlo k prvnímu globálnímu válečnému konfliktu, který do té doby neměl obdoby. To bych jako zkvalitnění života neviděl. Někdo další může říct, že každý konflikt přináší pokrok, který se pak přenese i do běžného života. Lidskou přirozenost nelze hodnotit racionálně, pokud stojíte na straně vítězů, je to bohulibé, na té druhé je to průser.
Re: Já tomu říkám přirozenost
Petr Nováček,2022-02-07 14:08:41
Doba knihtisku ve studii není. Tam je od 1850 až do dneška. Historické materiály jsou digitalizovány. Na příkladu New York Times uvedeného v článku je to jasné. Od roku 1850 do roku 1980 vzrůstal počet faktů, o kterých novináři psali. Pak byl obrat a nyní píší hlavně o pocitech.
Re: Re: Já tomu říkám přirozenost
Igor Němeček,2022-02-07 15:09:57
Toho jsem si vědom, možná jsem to mohl napsat přesněji. Čím starší materiály, tím více bude záležet na okolnostech výběru k digitalizaci. Koho by napadlo z té doby schovávat "populárně věděcký" časopis ... Pokud by na tom něco mělo být, pak se na počátku knihtisku psala jen pravda a nic než pravda pravdoucí. Tak to ale ve skutečnosti zřejmě nebylo. Možná i tehdy měli pocit, že z počátku bylo více faktů a po jistém nasycení informacemi se začal styl pomalu měnit v ten pocitový. Tehdejší styl by prostě nebyl o 100 let později prodejný.
Příklon k mysticizmu
Tomáš Novák,2022-02-07 12:40:50
Čemu se prosím divíte? 40 % dospělých Američanů se dnes zcela vážně domnívá, že Slunce obíhá kolem Země a svět je mladší než 10 000 let!
k "bažině emocí"
Zdeněk Kratochvíl,2022-02-07 11:00:28
Emoce přirozeně patří k základům života. Bez nich by nás nebavila ani racionaita. Co je na emocích a intuici tak špatného, že se "svět noří do bažiny emocí"? Když se spletou, tak se z toho špatně vybabrává, ale to bývá spíš individuální problém. Na kolektivní problém je zaděláno tím, že manipulovat prostřednictvím emocí je snadnější. O to spíš, když lidi už mají dost melioračních opatření, takže vyprahlé emoce lze zalévat kdejakým odpadem. Jak ale provést emotivně přitažlivý návrat k rozumné roli rozumu (ne vždy meliorační), toť otázka.
Re: k "bažině emocí"
Ondřej Glac,2022-02-07 20:24:01
Pocit "bažiny emocí" může vznikat i díky nedovzdělaným vědcům, kteří nechápou, že fakta platí jen v určitém diskurzu a že nejde o jednoduché "cihly", ze kterých jde snadno poskládat pravdivé poznání.
Druhá věc je rychlý růst poznatků, který není vyvážený jejich zpracováváním. Experti se tak z osob, které zprostředkovávají poznání, stávají spíše těmi, kdo ho uzamykají. Místo vysvětlování a projasňování pojmů raději zatemní věc tím, že si zavedou vlastní pojmy, sestaví nesrozumitelné vzorce a doporučí laikům, aby jim uvěřili. V takové temnotě se pak může snadno dařit podloudníkům nejrůznějšího druhu.
Re: Re: k "bažině emocí"
Zdeněk Kratochvíl,2022-02-07 20:53:45
Na tom asi bohužel dost je, např. když někdo aktuální stav poznání zaměňuje za definitivní výpověď o s kutečnosti. Pak snadno vznikají zmatky a z nich nedůvěra.
Re: Re: k "bažině emocí"
František Kroupa,2022-02-08 18:46:54
Vlastní pojmy má přece každá oblast lidské činnosti - třeba lékařství, chemie, hornictví, astrofyzika, vojenství, mořeplavba. Nesrozumitelné vzorce jsou někoho dokonale srozumitelné a je otázka, zda je vůbec lze zjednodušit, bohužel báječné 19. století páry a mechanických strojů. Některé věci se jednoduše vysvětlit nedají. Ze střední školy každý ví, že E=mc^2. Ale pochopit, co se za tím skrývá ... nevím.
Bez intuice to dnes už nejde...
Jiří Veselý,2022-02-07 09:18:50
Když jsem na žebřiňáku šlápl na špalkovou brzdu, přesně jsem věděl, jak zafunguje a proč.
Když šlápnu na brzdový pedál dnes, už jen odhaduji, protože mezi pedálem a brzdovými čelistmi je něco, co se rozhoduje tak složitě, že vlastně nevím, kolik (a jestli vůbec) to bude brzdit.
Chci říct, že rutinně používané technologie dnes fungují na tak složitých principech, že je nikdo vlastně plně nechápe. Chirurg používá tomografii a o jejích principech může vědět starou bačkoru.
Etc, etc... To, že stisknete vypínač a světlo svítí, už zdaleka není v tak racionální rovině, jako tehdy, když od něj vedly dráty. Dnes se vám o to postará WiFi a google assistant. Stisknete tlačítko, nebo řeknete "budiž světlo" a MÁTE POCIT že k tomu dojde. Potom pocit, že 5G sítě přenášejí COVID není až tak nepochopitelný.
Menu digitální televize, na které běží Android se mi kontextově mění pod rukama a taky se vněm pohybuju hodně intuitivně a ne příliš racionálně. Pomalu to tak ale začíná fungovat i u ledničky a mašinky na maso. Zvládnout tohle všechno přísně racionálně se nedá, tož nám tedy zbývá ta intuice. Mám takový POCIT, že tenhle boj ani vyhrát nejde :-)
Petr Sanov,2022-02-07 08:43:08
Hm - jediný šel v diskusi na podstatu věci když zmínil individualistickou ideologii, že jde o důsledek postmoderny která neguje jakoukoliv racionalitu tak ani zmíňka - a o tom proč a kde se ideologie postmoderny vzala taky nic - že šlo o relativizaci vědeckého poznávání světa jako takového s cílem zamlžit poznávání mocenských mechanismů umožňujících existenci současných elit taky nic.
Re:
Ondřej Glac,2022-02-07 20:31:26
Je pravda, že článek se vyhýbá podstatě věci, když se snaží vývoj kultury popsat pomocí kvantifikace napsaných slov.
Co se týká postmoderny a jejího přístupu k moci, tam bych si dovolil opravu - např. Foucault přichází s analýzou a rozkrýváním mocenských mechanismů. Postmoderna sama racionalitu ne-neguje, spíš ji doplňuje, případně odkrývá manipulační charakter toho, co se za racionalitou schovává. Pravdu vždycky mít nemusí a ve svých pokleslých formách může být i trapně průhledná - třeba odmítání vědeckých poznatků jen proto, že je vymysleli bílí chlapi.
Re: Re:
Petr Sanov,2022-02-08 09:45:55
Postmoderna modernu neguje, tím že vše relativizuje. Že poodkrývá mocenské mechanismy - budiž, něco racionálního se najde ve všem. Pokud jde o manipulační charakter - není relativizace moderny, potažmo vědy manipulace na entou?
Věda a i moderna pracuje s předpokladem že se může mýlit a má v sobě korekční mechanismy, postmoderna paradoxně relativizuje i ty korekční mechanismy a legitimuzuje i ty největší příšernosti (vidíme kolem sebe na každém kroku vo vztahu k současné epidemii).
Třeba to souvisí s úpadkem západního světa
Richard Vacek,2022-02-07 06:35:05
Kdo ví, jak by podobný výsledek dopadl v Číně.
https://www.researchgate.net/figure/Percentage-shares-of-selected-countries-and-areas-in-world-GDP-18702050-at-2005_fig2_227379359
Zbytečnost?
Max Karas,2022-02-06 23:16:12
A k tomu všemu, co zde už v diskuzi lidé napsali, bych ještě přidal určité znechucení, rezignaci a frustraci nad současným stavem a vývojem lidstva jako takového. Před 100 lety lidem opravdu pokrok přinášel zlepšení a zkvalitnění života. Ale dnes? Jakýkoliv další vývoj a vynálezy nás uvrhnou do ještě větších výkalů. Společnost a lidstvo jako takové čelí problémům, které vyplývají především z přelidnění. Čím dál více lidí se chce mít lépe, čím dál více lidí je potřeba uživit. To vytváří obří tlak na vše okolo nás. Příroda mizí, bez chemie se neobejdeme, zdroje mizí, energie je nedostatek. Takže fajn, přečtu si tu o novém tokamaku, ale k čemu bude dobrý? Vyrobíme více energie a jen se dále namnožíme. To samé platí o genetických modifikacích potravin. K čemu zlepšení povede? K ještě větší přelidněnosti? Je fajn, že máme Webbův teleskop a zkoumáme vzdálený vesmír, všechna čest těm, co lítají s vrtulníkem na Marsu (bez ironie, považuji to za něco úžasného), ale stabilizovat populaci na nějakém čísle a tam ji držet neumíme. Jakýkoliv vynález nebo výzkum možná povede ke krátkodobému zlepšení, ale z hlediska dlouhodobého škodí, stav planety je neudržitelný. A tohle si už uvědomují i průměrně inteligentní lidé. Takže z čeho mít radost a proč se tím zabývat a věnovat se vědě a logice, když v hloubi duše víte, třeba i jen na podvědomé úrovni, že jsou potřeba úplně jiné věci? Paradoxně je pokrok cesta do záhuby. Řekl bych, že většina hledá ne logiku a racionálnost, ale naopak únik od toho všeho.
Re: Zbytečnost?
D. Hruška,2022-02-07 00:42:53
Náhodou třeba vynález smartphonů, sociálních sítí ad. má na udržitelnost světové populace výrazně pozitivní vliv, přitom jsou tyto vynálezy chápány z velké míry jako nástroj úpadku.
Jako větší problém moderních výdobytků vidím mizející evoluční tlak na kvalitu genofondu lidstva. Chytřejší lidé mají v průměru méně dětí než dříve. Naopak mentální spodina se díky přebytkové společnosti množí lépe, než by mohla dříve. A lidé, kteří by dříve zemřeli na nemoci bez zplození potomstva, dnes díky moderní medicíně žijí normální život a plodí potomstvo. Je ale šance, že se v budoucnu tento negativní vliv na lidský genofond vyváží řízenými genetickými modifikacemi. Samozřejmě pokud nás do té doby plně nenahradí AI a roboti nebo se vzájemně nevyvraždíme.
Re: Re: Zbytečnost?
Max Karas,2022-02-07 00:59:28
Jenže to jsme právě u toho. Pokrok v oblasti medicíny je skvělá věc, v oblasti genetiky se už umí opravdu hodně. Ale co je výsledek? Zachraňuje se a přežívá čím dál více lidí, které je potřeba nakrmit a zajistit jim energii. A tito lidé i produkují odpad. Nemám nic proti vědě a rozvoji, ale jako první by se mělo vše soustředit řekněme na redukci obyvatel Země na 3 miliardy a na zajištění tohoto čísla. Klidně ať se zkoumá cokoliv, od vesmíru po elixír mládí. Ale neustálé zvyšování počtu lidí je cesta do pekla.
Re: Re: Re: Zbytečnost?
D. Hruška,2022-02-07 01:13:18
Řekl bych, že opravdu dlouhodobě (horizontu stovek a tisíců let) je udržitelná max. miliarda... ale v tom si moc neprotiřečíme...
Nicméně k růstu populace dochází právě tam, kde věda a medicína moc neexistují a pouze tam užívají výdobytků vyspělé civilizace v podobně snadno vypěstovaných potravin, textilních výrobků, nástrojů ad.
Naopak vyspělé civilizace mají porodnost nízkou a stabilní populaci si udržují jen díky imigraci ze zaostalejších zemí.
Re: Re: Re: Re: Zbytečnost?
Max Karas,2022-02-07 08:49:27
V tomto si neprotiřečíme také. Souhlasím. Ale problém je v tom, že ta vyspělá a pokročilá civilizace z nějakého neznámého důvodu podporuje přemnožování právě těch zaostalých a rozvojových. Veškeré snažení o zlepšení podmínek a nakrmení těchto zemí končí tím, že podmínky mají stále stejné, jen potřebujeme nakrmit a zajistit péči o mnohem víc lidé. Porodnost ve vyspělých civilizacích klesá, ale je otázka, zda by klesala, i kdyby byly okolní podmínky lepší, zda to není jen výsledek tlaku okolí.
Re: Re: Re: Re: Re: Zbytečnost?
Mirek Sintak,2022-02-07 19:30:59
Reakce na některé příspěvky. Než bych se pouštěl do odsudků obyvatel některých částí světa, tak je potřeba si uvědomit, že život v chudobě snižuje IQ. Čím žijete chuději, tak potřebujete více dětí jako levnou pracovní sílu plus připadná podpora ve stáří. Přidejte cenovou nedostupnost antikoncepce a postoj napr kat. církve. Problémem je i špatná možnost dosažení vyššího vzdělání. Vzdělaná čas populace je odsávána bohatými zeměmi.
Rozvoj americké a evropské moderní civilizace byl postaven na vykořisťování v koloniích a de facto, pokračuje dodnes. Sice ne už tak státy, ale převážně nadnárodními monopoly: získávají suroviny, neřeší znečištění, podporují dětskou práci a korumpují místní "elity", které jim násilím zaručují "klid na práci".
dobrá přednáška: https://www.youtube.com/watch?v=fGg-Nz4N0lU
K článku: nemůže to být způsobeno větším důrazem na vizuální stránku sdělění: nástup videoklipů, rozmach videoher, nástup internetu? Seriózní média musí používat emocionálnější náplň v soutěži o zákazníka?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zbytečnost?
Petr Nováček,2022-02-07 20:21:54
Já s Vámi nesouhlasím ohledně vykořisťování a kolonií. Například před příchodem kolonistů tamní národy v jižní a střední Africe neznali psaný jazyk, nepostavili vícepatrovou budovu a neznali kolo. Národy v Evropě byly ekonomicky silné, takže se mohli pustit na výpravy s cílem získat další území. Na území kolonií postavili infrastrukturu, železnice, silnice a pak zjistili, že jsou pro ně kolonie ztrátové, tak odešli.
V Americe měli otroky na pěstování, ale i bez nich by se v pohodě obešli.
Říká se, že kdyby vyměnily populace Haiti a Švýcarska, tak švýcaři udělají z Haiti nové Švýcarsko do 10 let. Haiti je jediná černošská země v Americe, před více než 200 lety vyvraždili tamní černoši všechny bělochy. Nyní je Haiti nejchudší zemí v Americe a je srovnatelné pomocí HDP s nejchudšími zeměmi Afriky a to se zeměmi, které byly v Africe kolonizovány i s těmi, které kolonizovány nebyly.
Co se týče současného vykořisťování tak často jezdím do Velké Británie. Tmavší tam až na několik sportovců a umělců dělají ty nejpodřadnější práce. Mají stejné podmínky, stejné vzdělání, ale prostě práce, kde je potřeba inteligence, dá málokdo z nich.
Média a obecně společnost do nás hustí, že jsme všichni stejní, jenže člověk vidí, že to není pravda. Tuto kognitivní disonanci se tak snaží ospravedlnit vymýšlením zástupných důvodů typu kolonilismus nebo otroctví, které bylo zrušeno před více než 150 lety. Ve skutečnosti běloši vůbec nemůžou za špatnou životní úroveň černochů.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zbytečnost?
Igor Němeček,2022-02-07 22:04:46
Tomu říkám bulvár. Třeba Leopold II byl vysloveným dobrákem. Jeho vzdělávací program údajně nepřežilo 10000000 místních. Věřit nesmyslům o dobrotivé povaze kolonizace je jen prostředek, jak to celé omluvit. Žili tam bez kolonistů a žili by dál. Kolonizace byl, je a vždy bude barbarský čin, okupace, který má pouze jediný důvod a to je ekonomický. Vyspělá Evropa dala světu takové unikátnosti jako třicetiletá válka, dvě světové a už jen tyto tři zajímavé události stály život několik stovek milionů lidí. Asi projev vyššího IQ. A neznamená to, že by byli v Africe bez Evropy nějak lepší. Otroctví si tam zvesela provozovali už dřív. A třeba v Evropě prý provozoval otroctví Boleslav už někdy v 10. století, dost na tom vydělal. Už raději nic nepiště.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zbytečnost?
Radim Polášek,2022-02-07 23:29:19
Kolonizace byl pokus, jak tisíc až dva tisíce let vývoje zvládnout za 100 -200 let. Což jednoduše nejde a kolonizovaný člověk to má kolonizátorovi téměř vždy za zlé. Jinak mezi kolonizátory byly obrovské rozdíly. Nejjemněji to asi prováděla Velká Británie, zkuste si třeba nastudovat, jaká byla společnost v Indii těsně před osamostatněním, ostatně samotné metody Mahátma Gándího říkají o britské kolonizaci hodně. Velmi tvrdá byla třeba španělská a portugalská kolonizace třeba Střední a Jižní Ameriky, kdy hlavně Španělé působili první desetiletí jako vrahové a lupiči, kteří tamější vládnoucí státní systémy doslova vyloupil i a vyvraždili. A teporve potom na těch ruinách začali znova stavět společnost.
Ostatně proč bychom třeba nějak zásadně odsuzovali kolonizaci, když třeba v Africe před kolonizací bujelo otrokážství provozované místními černošskými vládci. V tehdejších vládnoucích systémech bylo běžně 10 - 20 % obyvatel otroci.A některé černošské kmeny porobené jinými kmeny byly zotročeny třeba z 80 - 90 %.
Sice například Kongo Leopolda II byla doslova genocida tamějšího obyvatelstva, to ale byl extrém. Ve většině zemí Afriky si příchodem evropských kolonizátorů obyvatelstvo nijak zvlášť nepolepšilo, ale ani nepohoršilo.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zbytečnost?
Igor Němeček,2022-02-08 10:00:37
"Sice ta genocida, ale nakonec dobrý, ne? To bylo daleko a dávno, to už se tak nebere" To jen ty jiné genocidy nejsou tak známé. Snažíte se to zaobalit do hezčích slov, nepochybuji, že sám sebe vidíte jako velmi slušného člověka. Ale svou podstatou jste mizerný nácek a s těmi já nediskutuji.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zbytečnost?
Viktor Šedivý,2022-02-08 11:58:00
Ale vždyť vždycky jde jen o boj o zdroje. Nedávejte tomu hloupé nálepky (genocida, nácek). Přežije ten, kdo pro svou tlupu získá lepší loviště, víc masa, ...
Krmit někoho z konkurenční tlupy má smysl jen tehdy, pokud mi to přinese nějakou výhodu, jinak je to známka sebevražedné hlouposti.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zbytečnost?
František Kroupa,2022-02-08 18:56:13
K té Británii - podle mne je to čistá ukázka britského rasismu, živý pozůstatek koloniálního myšlení, zabetonovaný britským kastovním systémem. Británie presentuje sama sebe jako kolébku demokracie, ale já ji považuji za vrchol pokrytectví.
Re: Re: Re: Re: Re: Zbytečnost?
Viktor Šedivý,2022-02-07 21:38:34
Ona se totiž ta "vyspělá a pokročilá" civilizace neřídí rozumem a nedělá to, co je pro vlastní občany dobré ale právě těmi emocemi a dojmy. Takže místo aby jakoukoli pomoc třeba do Afriky podmínila snížením porodnosti (a zařiďte si to jak chcete), podporuje zcela nesmyslně šílený růst obyvatel. Takže emotivní fotografie nafouklých bříšek vítězí nad jakýmikoli čísly o vyčerpání zdrojů v Africe nebo nákladech na imigranty v Evropě.
Sečteno - "vyspělá a pokročilá" opravdu patří do uvozovek, protože na takové rezignaci není nic vyspělého a pokročilé je to leda jako pokročilý rozklad.
Re: Re: Zbytečnost?
Petr Nováček,2022-02-07 09:47:47
Ano přesně tak, ale zapoměl jste na nejpravděpodobnější variantu - lidé s vysokým IQ mají a budou mít málo dětí, takže jich do budoucna nebude dost na vědeckou práci. V podstatě to můžeme vidět v Africe nebo v Karibiku. Lidé s vysokým IQ tam obsadí dobře placená místa ve zdravotnictví, soudnictví, ale už není dost inteligentních lidí, kteří by mohli dělat vědce. Vědci v Africe a Karibiku v podstatě nejsou.
A bez vědců se cilivizace sesype jako domeček z karet. Přijde nemoc a nebude existovat nikdo, kdo by mohl vytvořit vakcínu. Přijde škůdce/choroba na zemědělskou produkci a nebude nikdo, kdo by udělal odolný druh nebo aspoň účinný prostředek na hubení.
Re: Re: Re: Zbytečnost?
Viktor Šedivý,2022-02-07 21:43:25
Ale to bude jen lokální porucha vyskytující se převážně na jednom asijském poloostrově, bůhvíproč zvaném Evropa. Svět se bude točit dál, jen naše děti na to budou koukat poněkud z dálky.
Re: Re: Re: Re: Zbytečnost?
Petr Nováček,2022-02-08 00:33:39
Proč jen Evropa? USA, Kanada, Austrálie a Nový zéland na tom budou stejně - pomocí mísení ras dojde k výraznému poklesu IQ, tak jako domu došlo v Karibiku. Karibik už na dané úrovni nízkého IQ je. Jižní Amerika má také nízké IQ, Indie a celá jihovýchodní Asie také.
Kdo zbývá a má přitom inteligentní obyvatelstvo?
Rusko vymírá.
Japonsko a Jižní Korea vymírá.
Čína už má také nízkou porodnost.
Do budoucna se dá očekávat, že světu bude vládnout Čína, která si uchová inteligentní obyvatelstvo.
Re: Zbytečnost?
Pavel Piskač,2022-02-07 08:12:04
Tak toto je přesně ten popisovaný emocionální výlev bez faktů. Pěkné potvrzení obsahu článku :-)
Re: Re: Zbytečnost?
Jaroslav P.,2022-02-07 10:34:21
Problém je, že fakta jsou fakta jen pro skupinu lidí co vědí, že to jsou fakta. Mimo okruh těchto lidí se fakta stávají vírou a mizí hranice mezi fakty a fikcí. Hlavní podíl na to má taky taky politika států. Protože politici chtějí aby lidi faktům věřili a ne aby je znali.
Re: Zbytečnost?
Josef Šoltes,2022-02-07 11:35:38
Tohle nechápu. Vždyť to není vůbec pravda. Životní prostředí a zkvalitnění života objektivně neustále postupuje vpřed. Populace se v rozvinutých státech reálně zmenšují a drží je na stejné úrovni jenom imigrace, takže tlakem zvětšujících se populací a bojem o zdroje to taky asi nebude, že? Navíc, růst světové populace se už reálně v podstatě zastavil, respektive setrvačností ještě pár let poroste, ale když se podíváte na věkové rozložení populace, zjistíte, že za pár let prostě k zastavení dalšího růstu dojde a pak už nastane stagnace až mírný pokles. Přijde mi, že všeobecný pocit zmaru je jen to, pocit vyvolávaný ve snaze přimět velké populace k nějakým činnostem, které iniciátor dané propagandy chce prosadit.
Re: Re: Zbytečnost?
Max Karas,2022-02-07 12:40:37
Tak s tímto absolutně nesouhlasím. Situaci považuji za přesně opačnou, než popisujete.
Re: Re: Re: Zbytečnost?
Igor Němeček,2022-02-07 18:54:19
A nějaká fakta k tomu? Ať to nezůstává v rovině iracionálních pocitů.
Re: Re: Zbytečnost?
Petr Nováček,2022-02-07 12:48:09
Stagnace populace rozhodně nehrozí. Možná tak v Číně, ale v některých Afrických státech je stále porodnost 8 dětí na jednu ženu a nesnižuje se. Tam vzdělání moc nepomůže. V tamních společnostech se totiž o děti stará jen žena a obvykle má žena 8 dětí a každé má s jiným mužem.
V Indii sice klesá počet dětí na jednu ženu, ale tam pokud bude počet dětí na jednu ženu pouze 2,1, tak stejně indů bude 2 miliardy, protože populace zestárne.
Re: Zbytečnost?
Ondřej Glac,2022-02-07 20:38:47
Pane Karasi, ten pocit zbytečného vývoje jste vystihl přesně - a není to tu poprvé. Třeba konec 19. století přináší ve zvýšené míře pocit, že vývoj nemíří správným směrem. (Směry jako symbolismus či dekadence mají přímo v programu únik od soudobé reality - ze zkoušení z literatury byste dostal z fleku za 1...) Vaše myšlenky o nutnosti redukci lidstva přičítám podobným obavám, ale domnívám se, že na některých místech hrubě překračujete meze racionální úvahy - třeba vaše pojetí udržitelnosti/neudržitelnosti počtu lidí na planetě.
Re: Zbytečnost?
Radim Polášek,2022-02-07 23:13:57
Tak čím je na zeměkouli víc lidí, tím je taky víc výjimečných vysoce inteligentních mozků, které mohou objevovat přírodní zákonitosti a vymýšlet a hledat nové věci.
Lidstvo je jinak na zeměkouli přelidněné už takových 10 tisíc let, už před 10 tisíci lety přechodem z lovců sběračů na prvobytně pospolné zemědělství se lidstvo dalo cestou rozšiřování svého životního prostoru objevy a vynálezy získané pomocí našich mozků. Jako lovci a sběrači byl životní prostor lidstva na zeměkouli velký bajočko asi pro 500 tisíc lidí coby tehdejších vrcholových predátorů tehdejších biotopů. Přechodem na prvobytně pospolné zemědělství se životní prostor lidstva na zeměkouli zvětšil na prostor pro milión nebo desítky miliónů lidí. A postupně s každým vynálezem a objevem se životní prostor lidstva dále zvětšoval a zvětšoval. V současné době to může být životní prostor pro desítky miliard lidí. A pokud budememe těch pár procent nejinteligentnějších a tu desetinu procenta geniálních lidí využívat na neustálé poznávání přírody a hledání a výrobu nových technických a jiných věc, bude se náš životní prostor neustále rozšiřovat a nikdy ho úplně nezaplníme.
Pokud ale dopustíme, aby se společnosti zmocnila třeba zelená alarmistická totalita a lidi začali místo hledání a vymýšlení nových objevů blbnout nad zelenými nesmysly nebo aby se společnosti zmocnila třeba radikálně islámská totalita a podobné, proud vynálezů a objevů ustane, rozšiřování našeho životního prostoru taky a lidstvo za krátkou dobu se do volného životního prostoru namnoží a začne jím být omezováno. Třeba hladomory nebo skutečnými epidemiemi nebo nepokoji a občanskými válkami.
Poradit neumím,
Zdeněk Kratochvíl,2022-02-06 23:04:30
přestože se tím dlouho zabývám, i když na vedlejšák, jen si na tomhle problému testuju zkušenosti z rané antiky. Snad můžu přispět aspoň výčtem jevů, které s tím podezřele korespondují, ale těžko rozlišit příčinu a následek:
1. Formalizace školního vyučování na všech stupních. Menší role intuice a emocí blízkých poznání.
2. Záměna uměřeného prosazování zájmů za prosazování „názorů“. Vždyť názory může mít soused jaké chce, pokud se s ním dohodnu o úklidu chodby.
3. Záměna svobody za asociální jednání. Možná jako zlá tečka za zvláštním pojmem „svobodné vůle“. On to byl divný nápad svěřit svobodu zrovna vůli, to dávné Řeky nenapadlo.
4. Běžné užívání strojů a přístrojů, o jejichž funkci není třeba nic vědět, někdy to výrobce ani neumožňuje: novější auta; rádia, co nemusíte umět ladit; TV; PC s firemně přívětivým SW; mobil; varná deska s AI, se kterou svádím boje.
5. Umělá demence jako antipod AI. Jako se z křemíkových potvůrek vyrodí AI, tak se i z celkem prima lidí může díky nevhodnému sesíťování vyrodit kolektivní demence.
Ten výčet jako struktura se mi líbí.
Jiří Gutman,2022-02-07 02:05:19
Vyzdvihl bych hlavně body 2 a 3.
Trochu bych připomněl aféru WaterGate, která odstartovala v sedmdesátých letech média jako politickou sílu i s postupnou degenerací ve válku o přitažlivý titulek, který prodává. Tady bych připomněl, že vládu (byť nedokonalou) si volím, média se kupují.
Naopak bod 4 bych nepřeceňoval, ani před sto lety lidé většinou nevěděli, jak věci fungují. Ten problém je spíše marketingovým tlakem "inovovat" za každou cenu.
Bod 5 je i důsledkem bodů 2 a 3, když mi to technologie dovolí. Bohužel, z internetu jako "informační dálnice" se stala "názorová žumpa"
Re: Ten výčet jako struktura se mi líbí.
Ondřej Glac,2022-02-07 20:42:57
Pane Gutmane, dodal bych ještě, kdo si kupuje média - že už to ve velké míře nejsou čtenáři, nýbrž zadavatelé reklamy.
Re: Poradit neumím,
Igor Němeček,2022-02-07 12:50:35
ad 1) až 3) plný souhlas.
ad 4) Využívání technologií je směsicí racionálního i emocionálního přístupu a jako u všeho platí, na tom není nic nepřirozeného. Poořu pole traktorem a nebo zapřáhnu rodinu? Vypočítám namáhání trupu rakety počítačem a nebo to bude počítat armáda neustále omyly opakujících lidí? Ve finále se to bude dělat oběma způsoby a čas ukáže, co je efektivnější. A ani v dobách karburátorových aut nebyl podíl lidí, kteří by věděli, jak to funguje, větší. A i kdyby někdo myslel, že ano, tak to stejně k ničemu nebylo, pamatuji, jak se kdekdo o víkendech v těch karburátorech vrtal a nebylo kvůli touze po poznání.
ad 5) Zatímco ta demence je reálná a je jedno, jestli se sesíťuje přes internet nebo v davu před dobytím Bastily, tak skutečná AI je ještě strašlivě daleko a nás se netýká.
Re: Re: Poradit neumím,
Viktor Šedivý,2022-02-07 21:55:05
Kdekdo se o víkendech v karburátorech vrtal, mj. také proto, že kdekdo měl znalosti k tomu vrtání (aspoň do jisté míry) postačující.
Dnes jsme úplně jinde a ani člověk v oboru se orientující nebude mít moc tušení, co si po sešlápnutí plynu všechny ty řídící jednotky mezi sebou povídají.
Re: Re: Re: Poradit neumím,
Igor Němeček,2022-02-08 10:25:52
Oni se v tom vrtali proto, že to nefungovalo a tehdy to se servisy bylo hodně špatné. Neopraví o víkendu sami - příští týden nepojedou. To k tomu pokroku, v tomto případě technickému i společenskému. Samozřejmě že to má i "stinnou" stránku, že se ta obecná šikovnost s rozvíjením služeb vytratí. Ale to souvisí s technologickým pokrokem jen okrajově, je to odraz obecného stylu života, kolik si vydělám peněz, kolik času bych strávil nad opravou, jak moc chci riskovat, když se mně to nepodaří, kolik bych za ni zaplatil v autoservisu a jak moc riskuji, že mně tam při tom něco pokazí jiného. Když si nechám opravit auto, pak další člověk vydělá. Je pěkné, že bych uměl vše, ale jednak to nebudu stíhat a jednak takto by ekonomika stejně nefungovala. Když jsem kupoval staršího Tourana, tak jsem slyšel zasvěcené rady, jak ten dvoulitrový naftový motor rozhodně ne, protože známý známého to měl a ... Já na pocity moc nedám a tak jsem to proklepl přes nějaký ten VW registr, vše sedělo, a tak jsem koupil. Tehdy 8 let staré s nájezdem 220tis, po dalších 8 letech to má necelých 400. Zkusíte si tipnout, kolikrát jsem se v tom musel hrabat a nebo i někdo jiný z důvodu poruchy? Odpovím si sám - ani jednou, jen běžné preventivní úkony a nic z toho se netýkalo samotného motoru. Samozřejmě jsem mohl mít štěstí, ale na to moc nevěřím, spíš spousta lidí hltá informace ve stylu známý známého a nevidí nic špatného na tom, že to pokládá za ověřené informace. Z toho vznikají mýty, já tomu říkám bulvár.
Re: Re: Re: Re: Poradit neumím,
Viktor Šedivý,2022-02-08 11:45:35
"mj. také"
To, čemu říkáte "pokrok" je především růst komplexity systému - věci fungují snáze, pohodlněji, jsou ale stále závislejší na splnění víc podmínek, jejich správa a údržba je stále složitější.
Ano, pod svým současným autem jsem za sto tisíc kilometrů neležel, stopětku jsem dokázal (a občas i potřeboval) rozebrat a složit. Ale pokud to dnešní auto klekne, bez odborné pomoci a dílů pocházejících z celého světa s ním neudělám vůbec nic. V okamžiku, kdy se někde zadrhne kontejner s jakýmsi čudlíkem z Číny, bylo by možná lepší mít zase tu stopětku, kladivo, kus drátu ...
Máme kolem sebe samá řešení vhodná pouze na dobré časy a doufáme, že ty časy vydrží.
pocity jsou důležitější než fakta
Petr Nováček,2022-02-06 21:32:21
Zajímavé by bylo udělat takovou analýzu pro ČR, pravděpodobně by vyšla jinak - poslední roky by byly ale podobné.
Obecně si myslím, že jde o nástup liberální demokracie, kdy pocity jsou důležitější než fakta. Pocit, aby se například černoši necítili špatně je důležitější než nějaká fakta o jejich průměrné inteligenci. Děti procházejí antirasistickou drezůrou už od útlého věku. Drezůra probíhá pomocí hollywoodských seriálů, filmů, aktivistů a učebnic. Děti pak reagují na podměty jako Pavlovovy psy a k zamyšlení se nad fakty ani nedojde. V současnosti tento trend ještě zesiluje 50 ti pohlavími a dalšími věcmi. Uječení aktivisté se řídí především pocity a všichni jim ustupují, takže se nelze divit, že fakta jsou upozaďována. Týká se to různých sociálních témat od klimatické změny, přes rasismus, svobody slova, atd...
Re: pocity jsou důležitější než fakta
Jiří Gutman,2022-02-07 02:08:33
Pamatuji si jeden vtip o koncentračních táborech. "Za všechno mohou židi, homosexuálové a cyklisti".
Re: pocity jsou důležitější než fakta
Pavel Gašperík,2022-02-07 07:05:32
Inými slovami limbický systém sa racionálne ovplyvniť nedá ...
Změna zaměstnání
Jan Dostál,2022-02-06 21:16:03
Není to tím, že se čím dále tím více lidí živí (pracuje) bez tvrdého kontaktu s přírodou, fyzikou, technikou, průmyslem? Mnoho lidí dokáže žít, aniž by jejich rozhodování bylo tvrdě konfrontováno s realitou, žijí jen v sociálních vazbách atd.
Re: Změna zaměstnání
D. Hruška,2022-02-07 01:04:39
Nemyslím si, že by to byl primární vliv, maximálně tím došlo k umocnění cyklu racionality/iracionality, kterým lidstvo pravidelně prochází. Na tento cyklus nás upozorňovala tuším už učitelka češtiny/dějepisu na ZŠ. Na článku proto nevidím ani nic zvlášť objevného.
A osobně bych řekl, že za odklonem od racionality jsou mnohem častěji těžké, neřešitelné životní situace, se kterými si rozum neví rady. Respektive rozum je chápe dobře, ale nedokáže podat uspokojivou odpověď emoční části naší naší duše, která se potom snaží najít uspokojivou odpověď jinde. K výraznému odklonu od racionality tak došlo například po 30ti leté válce. Racionální renesanci vystřídalo mystické baroko. A nevidím jako náhodu, že k poslední změně trendu došlo zrovna po prožití 2. světové války.
Můj názor
Leo Urbánek,2022-02-06 20:32:10
Podle mě jde o následek vědeckého pokroku. Například tento článek, který jsem našel po vyhledání v googlu - "fyzika říká, že vše je propojené":
https://archiv.hn.cz/c1-66636570-lidstvo-poprve-pohledlo-na-jev-ktery-umoznuje-teleportaci-a-rika-ze-vsichni-a-vsechno-je-propojene
Bible věří v odděleného Boha, Islám věří v odděleného Boha - podle vědy jsme propojeni a tak se lidstvo vydalo na cestu hledání pravdy, v knihách ji nenašlo.
Buddhismus, esoterika,... vše sem patří, to proto je to na vzestupu. Spousta lidí má i vnitřní pnutí toto hledat, zážitky, které se vymykají, po celou historii lidstva se to děje.
Musíme hledat jednotu v bytí, projevy bytí mohou a jsou různé i nenávistné (tzn. nehledat jednotu v tom čemu věříme)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
