Himálaje, jezero Tulian. Kredit: Raqueeb Mir / Wikimedia Commons.

Máte pocit, že na Zemi jsou velká horstva? Himaláje nejsou úplně špatné. Ale i jejich monumentálnost bledne ve srovnání se superhorami, které se kdysi před eony tyčily nad zemským povrchem. Představte si gigantické pohoří, vysoké jako Himálaje, ale mnohem delší. Vynásobte si Himálaje (cca 2 400 kilometrů) tak třikrát až čtyřikrát. Vědci Australian National University (ANU) prozkoumali pozemské superhory v průběhu historie a všimli, že jejich výskyt souvisí s významnými milníky historie života.

Ziyi Zhu. Kredit: ANU.

Ziyi Zhu a její kolegové stopovali existenci těchto podivuhodných geologických megaútvarů v průběhu historie s pomocí pradávných zirkonů s příměsí exotického lutecia. Podle toho, co víme, se tato kombinace minerálu a prvku ze skupiny vzácných zemin nalézá pouze u „kořenů“ vysokých hor, kde se takový minerál rodí za velmi silného tlaku.

Zhu a spol. zjistili, že většina superhor vznikla vlastně jen ve dvou obdobích historie naší planety. Starší z nich se odehrálo asi před 2 000 až 1 800 miliony let, zatímco to druhé před 650 až 500 miliony let. Táhly se přes celé tehdejší superkontinenty, do vzdáleností kolem 8 tisíc kilometrů. Jak říká Zhu, na dnešní Zemi nic podobného neuvidíte.

První zmíněné superhory pojmenovali Nuna Supermountain. Tyčily se na Zemi zhruba v době, kdy se objevili eukaryoti se svými velkými a komplexními buňkami. Mladší superhory nesou jméno Transgondwanan Supermountain a ve své době byly svědky vzniku prvních velkých živočichů, asi před 575 miliony let. Záhy poté se pak objevily klíčové kmeny živočichů.

Logo. Kredit: ANU.

Když superhory erodovaly, tak se do oceánů dostala ohromná množství živin, jako je fosfor a železo. To rozpumpovalo biogeochemické cykly, které zase měly pohánět evoluci více komplexního života. Superhory rovněž mohly posílit obsah kyslíku v atmosféře, jehož zvýšení těsně souvisí právě s obdobími, kdy se na Zemi vyskytovaly superhory. Nárůst množství kyslíku v době po erozi Transgondwananských superhor je nejmohutnější, jaký známe.

Období před 1 800 až 800 miliony let se někdy přezdívá Nudná miliarda (Boring Billion), protože v té době evoluce jakoby zmrzla. Nic zajímavého z té doby jsme nenašli. Možná jen špatně hledáme. Ale podle autorů nové studie to má co dělat se superhorami, které v té době na Zemi scházely.

Literatura

Australian National University 4. 2. 2022.

Earth and Planetary Science Letters 580: 117391.