Máte pocit, že na Zemi jsou velká horstva? Himaláje nejsou úplně špatné. Ale i jejich monumentálnost bledne ve srovnání se superhorami, které se kdysi před eony tyčily nad zemským povrchem. Představte si gigantické pohoří, vysoké jako Himálaje, ale mnohem delší. Vynásobte si Himálaje (cca 2 400 kilometrů) tak třikrát až čtyřikrát. Vědci Australian National University (ANU) prozkoumali pozemské superhory v průběhu historie a všimli, že jejich výskyt souvisí s významnými milníky historie života.
Ziyi Zhu a její kolegové stopovali existenci těchto podivuhodných geologických megaútvarů v průběhu historie s pomocí pradávných zirkonů s příměsí exotického lutecia. Podle toho, co víme, se tato kombinace minerálu a prvku ze skupiny vzácných zemin nalézá pouze u „kořenů“ vysokých hor, kde se takový minerál rodí za velmi silného tlaku.
Zhu a spol. zjistili, že většina superhor vznikla vlastně jen ve dvou obdobích historie naší planety. Starší z nich se odehrálo asi před 2 000 až 1 800 miliony let, zatímco to druhé před 650 až 500 miliony let. Táhly se přes celé tehdejší superkontinenty, do vzdáleností kolem 8 tisíc kilometrů. Jak říká Zhu, na dnešní Zemi nic podobného neuvidíte.
První zmíněné superhory pojmenovali Nuna Supermountain. Tyčily se na Zemi zhruba v době, kdy se objevili eukaryoti se svými velkými a komplexními buňkami. Mladší superhory nesou jméno Transgondwanan Supermountain a ve své době byly svědky vzniku prvních velkých živočichů, asi před 575 miliony let. Záhy poté se pak objevily klíčové kmeny živočichů.
Když superhory erodovaly, tak se do oceánů dostala ohromná množství živin, jako je fosfor a železo. To rozpumpovalo biogeochemické cykly, které zase měly pohánět evoluci více komplexního života. Superhory rovněž mohly posílit obsah kyslíku v atmosféře, jehož zvýšení těsně souvisí právě s obdobími, kdy se na Zemi vyskytovaly superhory. Nárůst množství kyslíku v době po erozi Transgondwananských superhor je nejmohutnější, jaký známe.
Období před 1 800 až 800 miliony let se někdy přezdívá Nudná miliarda (Boring Billion), protože v té době evoluce jakoby zmrzla. Nic zajímavého z té doby jsme nenašli. Možná jen špatně hledáme. Ale podle autorů nové studie to má co dělat se superhorami, které v té době na Zemi scházely.
Literatura
Země kdysi pohltila svůj vlastní superoceán. Mohlo by se to stát znovu?
Autor: Stanislav Mihulka (09.02.2019)
V hlubinách zemského pláště objevili monumentální pohoří
Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2019)
Europium v krystalech zirkonu odkrylo „nudnou miliardu“ historie Země
Autor: Stanislav Mihulka (19.02.2021)
Diskuze:
článek je poněkud nepřesný
Jan Jančura,2022-02-06 13:41:16
Podle knihy "Kronika Země" vyrostly velehory a zase byly erodovány během historie Země cca 5-6x, cca v intervalu 200-250 mil. let.
Já si myslím, že ty "superhory" nebyly o moc delší než dnešní pásy hor tzv. Alpinského vrásnění na západě Severní, Střední a Jižní Ameriky a Antarktidy resp. s pás od Atlasu, Pyrenejí, Alp, přes Karpaty, Kavkaz až po Himálaj.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce