V podstatě každou spirální galaxii, jakou je i ta naše, obklopuje galaktické halo – zhruba sférický difuzní obal ionizovaného plynu a tajemné neviditelné temné hmoty projevující se jen gravitačně. Součástí halo jsou i samostatné hvězdy a hvězdná seskupení, jako jsou kulové hvězdokupy nebo hvězdné proudy. Tyto různě dlouhé pentle hvězd jsou vlastně cáry hvězdokup nebo trpasličích galaxií, které roztrhaly a podél jejich drah roztáhly galaktické slapové síly. Proces znázorňuje následující simulace vývoje deseti hvězdných proudů, jejíž autorem je Denis Erkal z Univerzity v Surrey (Surrey je hrabství v JV Anglii):
Výzkum těchto hvězdných proudů je pro astronomy velmi důležitý. Nejenže poskytují další informace o distribuci nepolapitelné temné hmoty, která udržuje hvězdy na oběžných drahách, ale vypovídají mnoho také o historii vzniku a akreci Mléčné dráhy i jejího bytnění v průběhu miliard let. Časopis Astrophysical Journal Americké astronomické společnosti přijal k publikování článek „S⁵: Orbitální a chemické vlastnosti dvanácti hvězdných proudů“ (preprint zde).
Úvodní „S⁵“ v názvu je označením pro pět písmen „S“, jimiž začínají slova názvu Southern Stellar Stream Spectroscopic Survey. Jde o projekt běžící od roku 2018 pomocí spektrografu 2dF/AAOmega na 3,9metrovém Anglo-australském dalekohledu (Anglo-Australian Telescope – AAT) pracujícím na Siding Spring Observatory v australském Novém Jižním Walesu. Podrobný spektroskopický výzkum hvězd ve vzdálených hvězdných proudech na jižní části oblohy poskytuje údaje pro analýzy jejich pohybů a chemického složení. Zatímco doposud publikované práce se zabývaly vždy jen jedním hvězdným proudem, mezinárodní tým vedený hlavní autorkou studie Ting S. Li, odbornou asistentkou na Katedře astronomie a astrofyziky Davida A. Dunlapa Torontské univerzity, nyní zveřejnil výsledky pro rovný tucet hvězdných proudů v heliocentrické vzdálenosti mezi ca 10 až 50 kiloparseků (asi 308 biliard až 1,6 trilionů km od Slunce). Výzkum prostorového rozmístění a pohybů těchto extrémně podlouhlých hvězdných seskupení umožňuje lépe odhadnout distribuci temné hmoty v oblasti Galaxie a jejího halo.
"Představte si vánoční stromeček," vysvětluje spoluautor článku, známý astrofyzik Geraint F. Lewis z Univerzity v Sydney. "Za tmavé noci vidíme vánoční světýlka, ale ne stromek, kolem kterého jsou omotána. Ale rozmístění světel odhaluje tvar stromu. Stejné je to s hvězdnými proudy – jejich dráhy odhalují temnou hmotu."
Kromě spektrografických měření v rámci S⁵ z australské observatoře astronomové využili i data evropské vesmírné sondy Gaia k stanovení poloh, chemizmu (přesněji metacility) a rychlostí hvězd v jednotlivých proudech. Výsledky umožnily rozluštit tajenku původu těchto proudů – z těch 12ti studovaných je polovina pozůstatkem trpasličích galaxií a zbylých 6 vzniklo gravitačním rozvolněním hvězdokup. "Tyto dva typy proudů poskytují odlišný pohled na povahu temné hmoty", dodává spoluautor studie, Alex Ji, astronom z Chicagské univerzity
Animace rozmístění jednotlivých hvězd v tuctu stelárních proudů pozorovaných v rámci projektu S⁵. Barvy jednotlivých bodů odpovídají 3D rychlosti příslušné hvězdy. Kredit: Sergey Koposov, S⁵ Collaboration
Následující animace zobrazuje vznik slapového proudu, který obíhá kolem simulované galaxie podobné Mléčné dráze po dobu 8 miliard let. Červené částice zobrazují temnou hmotu z kosmologické simulace a zelené částice zobrazují rozcupovávanou kulovou hvězdokupu. Hvězdy v blízkosti původce tvoří charakteristický tvar písmene "S" v důsledku gravitačního vlivu kulové hvězdokupy. Po odtržení se od kulové hvězdokupy postupně vytvářejí dlouhý hvězdný proud přibližně ve směru dráhy původní kulové hvězdokupy.
V reálné situaci tyto hvězdné proudy lze využít k analýze rozložení gravitačně působící hmoty a shlukování její temné složky v Mléčné dráze, stejně jako k rekonstrukci akrečního vývoje Galaxie. Měřítko v horní části znázorňuje délkovou škálu 50 kiloparseků (přibližně 160 000 světelných let). Čas běží od -8 miliard let (a=0,5) do současnosti (a=1). Kredit: Denis Erkal, S⁵ Collaboration
Literatura: University of Toronto News, arXiv.org
O záhadném nesouladu hodnot Hubbleovy konstanty
Autor: Dagmar Gregorová (19.07.2018)
Kosmologie na prahu éry Webbova teleskopu
Autor: Vladimír Wagner (20.01.2022)
Diskuze: