Hádě střevní (Strongyloides stercoralis). Délka 0,8 – 2,2 mm. (Kredit: Hospital for Tropical Diseases, London, UK).

Cesty na jih skýtají celou řadu překvapení. Někdy i nepříjemných, pokud nás zrovna náhoda zavane do míst, kde mají strongyloidózu. Ani zdaleka už nejde  jen o tropy. I v subtropech je takových nezdravých lokalit víc, než je zdrávo. Celosvětový odhad nakažených se pohybuje od desítek miliónů po sto milionů. Lidově se původcům infekce říká červíci. Žijí v půdě, ale když jim dáme tu možnost, zavrtají se do kůže a svědí to. Nomenklaturně správně jde o hlístice, konkrétně hádě střevní, latinsky Strongyloides stercoralis.

Pokud nám imunitu něco oslabí (například lék na bázi kortikosteroidu), významně sníží riziko úmrtí pacientů s těžkým průběhem nemoci covid-19. Nechtěným efektem je, že z vajíček vylíhlé larvy snáz překonávají stěnu střevní a krevní řečiště roznese parazita Strongyloides stercoralis do celého těla. Hyperinfekce končí smrtí z více než 50 %. (Kredit: Central Pharmacy).

Vývoj parazita je složitý. Střídá parazitické a volně žijící generace. Volně žijící jedinci v půdě hostitele nenapadají, produkují ale parazitické generace larev a ty po svém druhém svlékání, jsou infekční a při kontaktu s člověkem (stačí k tomu procházení v písku po pláži) se provrtají kůží, aby je následně krev zanesla do plic. Pokašlávání by pro nás mělo být jedním z varovných signálů, že je potřeba být na pozoru a nechat si vyšetřit krev na přítomnost specifických protilátek. Nebo na přítomnost DNA parazita (detekce se provádí pomocí polymerázové řetězové reakce - PCR). Po určité době od nakažení stačí pro stanovení diagnózy i vzorek stolice mikroskop a zkušené oko.

Světová zdravotnická organizace udává u strongyloidózy celkovou globální prevalenci 8 %. Nejpostiženější oblasti jsou jihovýchodní Asie, západní Pacifik a africké regiony. To se však rychle mění. (Kredit: Puthiyakunnon PloS Neglected Tropical Diseases. 2014).

Pokud jsme měli smůlu, tak se nám vetřelec postupně z plic přes jícen a žaludek dostal až do tenkého střeva. Tam se množí - produkuje vajíčka a další larvy. A právě v tom spočívá jeho záludnost. Hádě může znovu a stále dokola, svého hostitele infikovat, aniž by při tom muselo procházet jedním ze stádií v půdě. Infekce se tak může stát chronickou a přetrvávat po celá desetiletí. Kromě již zmíněného pokašlávání by nás mohlo onemocnění varovat třeba i občasným svěděním rekta, ne nepodobným tomu, jakým nás za mlada rozptyloval roup dětský. Dobrou zprávou je, že pokud víme o co jde, je léčba snadná, například ivermektinem.

Jako dobrá zpráva se většinou uvádí, že většina infekcí je subklinických nebo asymptomatických. Pro nás, kteří se léčíme přípravky na bázi kortikosteroidů, a je při tom jedno zda je bereme na astma, alergii nebo chronický zánět kloubů, jsou mírné projevy zprávou špatnou. Kortikosteroidy s infekcí háděte mohou totiž být kombinací doslova vražednou. Příčiny jsou dvě. To, co nám nedělalo nic, nebo jen občasný nějaký břišní diskomfort s kašlem a svěděním, se může přičiněním kortikosteroidů rychle změnit k horšímu.

Spolu s migranty z postižených oblastí se ohniska parazitárních infekcí šíří do oblastí, které dosud byly považovány za bezpečné. (Foto: Tábor na slovinskou-rakouské hranici. Kredit: Boštjan Pogorevc, CC BY 3.0)

Na vině je mocný imunosupresivní účinek kortikosteroidů potlačující schopnost imunitního aparátu bránit se infekcím všeho druhu. Té od háděte nevyjímaje. A jakoby ani nestačilo, že nám kortikosteroidy dělají z imunitního systému invalidu, ony si ještě přisadí. Jejich hormonální aktivita podpoří háďata v choutkách klást vajíčka. To našemu zdraví nepřidá a naše vyhlídky se více překlápí ve prospěch parazita. Množící se kritické případy přiměly Světovou zdravotnickou organizaci vydat v tomto směru varování, Mimo jiné se v něm uvádí, že hyperinfekci přežívá méně než polovina nakažených.

Závěr

Nejde jen o strongyloidózu. Dříve okrajový problém parazitárních onemocnění se v poslední době mění ve vážný. Důvody jsou dva. Prvním je skutečnost, že aplikace kortikosteroidů je jednou z mála terapií prokazatelně snižujících úmrtnost COVID-19. S jejich rostoucím využitím se ale rovněž zvyšuje riziko spojené s utlumením obranyschopnosti imunitního systému. A pak je tu ještě ten druhý důvod. A sice, že původně endemické choroby se stávají neendemickými. Respektive komunity migrantů vytváří endemické lokality i tam, kde nám dříve nic nehrozilo. A platí to i pro strongyloidózu, které byl věnován tento článek.

Pramen: WHO, CDC.

Paní Paculová, po týdnu se diskuse uzavírá a neumožnila mi reagovat na Vaše tři vytýkající příspěvky. Netuším kde se ve Vás vzalo tolik zloby a arogance. Zatímco mi doporučujete nastudovat starší práce o ivermektinu, dovolím si rozšířit Vaše znalosti o novější práce. Například o ani ne tři měsíce staré informace uveřejněné v jednom z nejprestižnějších lékařských časopisů na světě. A zkušeností z Toxikologického centra v USA. Pokud se s nimi seznámíte zjistíte, že ivermektin ani zdaleka není tak neškodný a že třeba z 21 nešťastníků, kteří ho brali se 16 přiotrávilo. I když přistoupím na Vaše doporučení dostudovat si starší práce, tak pokud byste je sama studovala, nutně byste musela narazit na informace, že ivermektin se podepisuje na hodnotách jaterních testů. I v pokusech na pokusných zvířatech je zaznamenán nárůst aminotransferáz, což je známka poškození jater. (Z těch starších prací které jste nejspíš nečetla, je například tato: Clinical and Research Information on Drug-Induced Liver Injury. Bethesda, Maryland: National Institute of Diabetes and Digestive and Kidney Diseases. 2012).

Stejně nechápu kam směřujete dotazem, kde že to žiju. Pokud Vás to opravdu zajímá, tak žiji na Moravě. Co namítáte proti mému sdělení, že „ léčba infekce háděte střevního je snadná, například ivermektinem“. Můžete upřesnit, co konkrétně proti této formulaci máte? To, že u nás není přípravek povolen (a pokud jste opravdu studentkou veteriny a jen se za Vás někdo nevydává) tak jste se „střelila do nohy“  je to chyba odborníků z univerzit, kteří nedokáží argumentovat úřadu tak, aby pro léčbu parazitů přípravek schválil.

Podobně útočíte, že bude pro mne překvapením, že od roku 2012 řada studií uváděla jeho antivirové účinky proti rozmanité skupině virů spolu s řadou protizánětlivých a imunomodulační účinků. Ne není to pro mne překvapením. A  v jednom ze svých článků zde na Oslovi to zmiňuji. Jestli dovolíte, tak pro Vás budou překvapením novější práce, které ty starší nepotvrzují, nebo je dokonce vyvracejí. Omlouvám se Vám, ale musel jsem uvést Vaše výtky, které dělaly dojem erudovanosti na pravou míru, aby zbytečně nemátly čtenáře. Nevěřím, že jste studentkou veteriny a nejspíš se za Vás někdo vydává. Protože evidentními neznalostmi Vám dělá medvědí službu. Pokud je tomu tak, jak si myslím, prosím ozvěte se redakci a pokusíme se zjednat nápravu. Ať už se mýlím, nebo ne, tak jedna rada i pro Vás. Pokud věříte kolující zprávě, jak úspěšně léčí ivermektinem v Japonsku covid-19, je to hoax.