Siouxský kvarcit vytváří malebné scenérie na pomezí Minnesoty, Jižní Dakoty a Iowy. Je to starohorní kvarcit červené až růžové barvy, jehož stáří je odhadováno na cca 1,6 až 1,8 miliardy let. Kvarcity jsou metamorfované horniny a vznikají přeměnou pískovců a slepenců. Jsou křehké, ale velice tvrdé. Siouxský kvarcit je extrémně tvrdý a zjevně extrémně odolný vůči erozi. Bývá považován za jednu z nejtvrdších hornin na zemském povrchu.
Právě na tomto siouxském kvarcitu nedávno předvedl startup Petra ze San Francisca svůj pozoruhodný robotický bezkontaktní termální vrták. Očividně dokáže plynule prorážet tuhle extrémně tvrdou horninu, jako by se nechumelilo. Siouxský kvarcit je přitom známý tím, že běžné vrtací soupravy obvykle prakticky zlikviduje. Termální robot pracuje tak rychle a tak lacino, že by to mohlo vést k realizaci řady projektů, které doposud byly v podobných horninách zcela nereálné.
Semiautonomní robotický systém Swifty (čili „Rychlík“) prorazí tunel o průměru 46 až 152 centimetrů prakticky jakýmkoliv geologickým materiálem. Drtí přitom horninu extrémním horkem a vysokým tlakem, což vede k rozpadu horniny, která žhne, zuhelnatí a odletí pryč.
Startup Petra, jehož zakladatelem je podnikatel Kim Abrams, otestoval termálního robota Swifty vyhloubením tunelu v siouxském kvarcitu o průměru 60 centimetrů a délce 6 metrů. Horninu, kterou je normálně nutné trhat dynamitem a jinak s ní není možné hnout, Swifty prokousával rychlostí cca 2,5 centimetrů za minutu.
Představitelé Petry uvádějí, že jejich robotický systém je ovládán kombinací dálkového ovládání a strojového vidění. Zároveň podle nich jde o prvního mikrotunelovacího robota, který dovede vycouvat ze svého vlastního tunelu. Podle Petry je vrtání s jejich termálním robotem o 30 až 90 procent levnější než jiné srovnatelné metody. Otevírá přístup k oblastem, které doposud nebyly vrtatelné. Výsledkem by mělo být, že pro úřady i soukromé společnosti bude ekonomicky mnohem výhodnější než doposud ukládání klíčových infrastruktur pod zem, kde jsou v bezpečí před vandaly, požáry, větrem, záplavami a dalšími strastmi prostředí na povrchu planety.
Literatura
Geotermální elektrárna pumpuje CO2 pod zem a nechá ho zkamenět
Autor: Stanislav Mihulka (12.06.2016)
Na Islandu vrtají nejžhavější díru na světě
Autor: Stanislav Mihulka (03.11.2016)
„Zelená“ těžba z vulkanických slaných pramenů poskytne měď, zlato nebo lithium
Autor: Stanislav Mihulka (14.07.2021)
Diskuze:
SK GA drilling
Kil Zaprt,2022-01-12 21:29:05
Nechcem robiť reklamu, ale SK spoločnosť je podľa mňa už ďalej ako US startup. Ale SK marketing nebol nikdy nič moc..
https://www.gadrilling.com/sk/plasmabit/
jako pěkný scifi
Karol Kos jr.,2022-01-10 13:29:14
...za chvíli budem moct roztáčet zastavené jádro.
Jen mě nějak nebere jak se zuhelnaťují minerály... A jak dopravujou ty zuhelnatělý rozžhavený kameny ven...
A jako taky mi tak nějak nejde do hlavy, kam ty tisíce stupňů zmizej, když tam pak tahaj takovou jako plastovou hadici o průměru skoro tý díry.
Evidentně je to plazmová řezačka, no tak v tý plastový hadici bude asi gumová hadice se stlačeným vzduchem... by mě zajímalo... jak ta hadice s hadicí a horkejma kamenama vyjíždí ven, třeba 100 - 200 - 500 metrů hadice, nebo jak si představujou, že to tahaj ven...
Re: jako pěkný scifi neoliberální bordel
Josef Hrncirik,2022-01-10 15:59:35
Table 2 Mean values of the rate of penetration rate and specific energy for Katampe
From: Investigating the Effects of Mechanical Properties of Rocks on Specific Energy and Penetration Rate of Borehole Drilling (24 September 2020)
vrt Time rychl. S.E.
Depth taken ROP vrtná energie
(m) (min) (m/min) (GJ/m3) Rock type
3–12 0.66 11.15 5,6 Laterite
15–21 1.9 9.48 6,03 Sandy clay
24–27 3.83 6.68 8,5 Sandstone
30–42 7.47 4.86 0,12 Granite
45–60 12.71 4.12 1,38 Quartzite
Vrtání v sádle kvarcitu probíhalo rychlostí pouze 4,12 m/min. Na 1 l dutiny byla spotřeba energie 1,38 MJ tj. 0,38 kWh. Při průměru vrtu 5 cm by byl vrt hnán výkonem
19,5 cm2.412cm/60s.0,38kW.3600s/1000cm3=183 kW. To odpovídá dobrému naftovému motoru, nic nemožného. Jabůrek nebude stačit ládovat vývrty (cca 200 gr dynamitu/s. V basaltu (čedič) je spotřeba levné emulzní trhaviny 2-3 kg/m3 horniny. Zdař Bůh. Ve jménu svaté Barbory
Hellfire!
Re: jak Vysokým Vysokým tlakem proráží roboti ohnivým plasma sádlo?
Josef Hrncirik,2022-01-10 20:56:36
Robotický systém Petra je schopen vrtat v rozmezí průměrů 63cm- 152 cm skrz jakoukoli geologii. Bezkontaktní termický vrták roztaví jakýkoli typ horniny zahřátím směsi plynu, který působí teplem nad 1 800 °C (982 °C), jež rozbíjí horninu na malé kousky.
The semi-autonomous robotic system can create 18-60 inch (46-152 cm) diameter tunnels through the hardest geologies with a non-contact thermal drill that melts any type of rock by heating a mixture of gas to apply heat above 1,800° Fahrenheit (982° Celcius) that breaks rocks into small pieces.
The company previously used plasma to melt the rocks to drill through but the extreme heat above 10,000°F (Over 5,500°C) turned the rocks into lava. This made Petra turn to colder options.
Babyloňané jsou zcela zmateni a vytunelované akcie jdou na dračku.
Re: Re: jak Vysokým Vysokým tlakem proráží roboti ohnivým plasma sádlo?
Karol Kos jr.,2022-01-11 14:19:26
Mi to připadá, i podle těch videí, že oni pořád používají plasma na ohřev tý horniny, i když to klidně může být něco jako autogen, nebo prostě jen propanovej hořák - a zároveň na to stříkaj tu zmiňovanou vodu, vodní mlhu - a ta to zchlazuje, teplotním šokem rozrušuje a vyrábí takový nějaký bahno co odtama nějak pumpujou pryč...
No nevim, na čerpání grantu (na to "strojové vidění") asi dostačující...
Pavel Stanky,2022-01-10 10:17:55
Co je při vrtání nevýhoda, tedy velmi tvrdá kompaktní hornina, je zde paradoxně výhodou. Platí úměra čím tvrdší => tím méně pružnější.
Do takového zvodnělého fylitu nebo břidlice, projede vrták jako nůž máslem, bude Swifty prskat, kouřit (párá odebere mnoho tepla) a stát na místě ...
Někde tato metoda může být vhodnější, někde, proto i to rozpětí úspor 30 - 90%
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce