Energetická chudoba je nejčastěji chápána jako termín označující neschopnost dané domácnosti zajistit si společensky obvyklou úroveň energetických služeb, a to za cenu, která zásadním způsobem nekomplikuje přístup členů této domácnosti k dalším klíčovým statkům a službám (potraviny, vzdělání, zdravotní péče apod.). Někteří autoři ekonomicky laděných textů se domnívají, že jde o celkem nadbytečný pojem, jelikož domácnosti, které nejsou schopné včas a v plné výši platit účty za energie, nedokáží zajistit v obytném prostoru dostatečný tepelný komfort, nemají přístup k teplé vodě atp. nejsou obvykle jen energeticky chudé, ony jsou prostě chudé tak nějak celkově. Vysoké ceny energií mohou, ale nemusí být klíčovou příčinou této chudoby. Z dat průřezového šetření zaměřeného na studium parametrů kvality života v 27 zemích EU (European Quality of Life Surveys) prováděného v letech 2007–2016 vyplývá, že si během chladných měsíců běžně není schopno dostatečně vytopit obývané místnosti okolo 9 % evropských domácností, přičemž dopady ekonomických otřesů v roce 2008 dokázaly počet mrznoucích rodin v zemích EU zvednout až na 12 %.
Každá chudoba, takže i ta energetická, má mimo jiné zásadní vliv na fyzické i psychické zdraví lidí, kteří jsou chudobou postiženi. Ve studii L. Oliverasové a kol. z roku 2021 uveřejněné v časopise Health nad Place (IF 4.1, Q1 vztah prostředí a zdraví) byl sledován vztah mezi parametry popisujícími energetickou chudobu (parametr ET odrážel schopnost adekvátně vytopit dům, parametr EA schopnost včas a v plné výši platit účty za energie) a parametry popisujícími zdravotní status respondentů (sebehodnocení fyzického zdravotního stavu, sebehodnocení psychického stavu a životní pohody). Stejně jako v mnoha podobných studiích byla i v tomto případě nalezena silná asociace mezi energetickou chudobou a poškozením zdraví. Tato asociace byla nejsilnější v případě vztahu ET a deprese. Muži žijící ve špatně vytopených domácnostech trpěli depresí asi 4-krát častěji, než jejich protějšky přebývající v adekvátních podmínkách. U žen zvýšila energetická chudoba riziko deprese přibližně 3-krát. Vliv energetické chudoby na zdraví byl znatelně významnější v období ekonomické krize. Jak je uvedeno v práci V. Ballesteros-Arjonaové a kol. z roku 2022 uveřejněné v časopise Energy Research & Social Science (IF 6.8, Q1 environmentální vědy), k dalším negativním zdravotním důsledkům energetické chudoby patří např. zvýšené riziko vzniku a progrese respiračních onemocnění (astma, infekční záněty dýchacích cest apod.), zhoršení stavu pacientů trpících diabetem, častější hospitalizace pacientů s chronickými kardiovaskulárními potížemi apod. Energetická chudoba je rovněž významným faktorem ovlivňujícím přírůstky mortality (excess of mortality) během chladných zimních měsíců.
Omezený přístup k energiím rovněž ovlivňuje lidské rozhodování. V momentě krize obvykle převažují intuitivní heuristické rozhodovací procesy nad těmi analytickými. U lidí trpících nouzí se mnohem častěji projevují některé typy rozhodovacích zkreslení. K těm nejzásadnějším patří zejména averze vůči ztrátám (loss aversion) a nadměrný důraz na účinek v přítomnosti (present bias). První ze zmíněných zkreslení vyplývá ze skutečnosti, že ztráta určitého statku je často schopná vyvolat podstatně silnější emocionální odpověď než zisk statku stejné hodnoty. Druhé zkreslení pak souvisí s faktem, že okamžité zisky míváme raději než zisky budoucí, a naopak okamžité ztráty nás trápí víc než ty, jejichž následky na nás dopadnou až za nějaký čas. Často je též preferováno zachování současného stavu, přestože je ne zcela vyhovující (status-quo bias). V domácnostech ohrožených finanční nestabilitou se mnohem intenzivněji projevuje obava ze změn k horšímu a rizika případných změn bývají nadhodnocována. Zachování současného stavu také obvykle nevyžaduje aktivní rozhodnutí a následnou akci, ale pouze pasivní strpění, což může být vnímáno jako žádoucí. Lidé totiž často pociťují negativní dopady nečinnosti jako méně závažné, než pokud má stejné následky nějaká jejich aktivita. V tomto kontextu asi tedy není žádným překvapením, že energeticky chudí lidé jsou mnohem méně ochotni investovat do jakéhokoli typu energetické úspory, než lidé bohatší a že tato ochota výrazně klesá s dobou návratnosti investice.
Vliv energetické chudoby na ochotu investovat do energeticky úsporných opatření studovali D. Damigos a kol., jejichž článek vyšel v roce 2021 v časopise Energies (IF 3.0, Q3 Energy & Feuels). Respondenti dotazníkového šetření pocházeli z řecké obce Metsovo nacházející se v pohoří Pindos. Průměrná maximální roční teplotou se zde pohybuje mezi 13.5 a 14.5 °C a průměrná roční minimální teplota mezi 5.5 a 6.5 °C, často zde prší a mrzne. Výzkum probíhal od listopadu 2020 do ledna 2021 a zúčastnili se ho členové 303 z celkového počtu 890 domácností žijících v dané obci. V rámci šetření byly zjišťovány demografické údaje (pohlaví, věk, rodinný status, vzdělání, zaměstnání, počet osob v domácnosti atp.), charakter obydlí (stáří, obytná plocha), typ vytápění a také socioekonomická situace rodiny. Jednotlivým respondentům pak byly předloženy tři možné scénáře pro zlepšení energetické účinnosti jejich domácnosti – zateplení domu, inovace systému vytápění a výměna elektrických spotřebičů. U každého scénáře byl uveden údaj o nákladech a ročních úsporách. Přibližně 30 % účastníků studie přiznalo, že během zimních měsíců nejsou schopni zajistit v obydlí adekvátní tepelný komfort, 34 % deklarovalo přítomnost vlhkosti a plísní na zdech a 10 % neschopnost včas a v plné výši platit náklady na energie. Na základě sdruženého indexu energetické chudoby bylo 50 % studovaných domácností zařazeno do kategorie s nulovým rizikem energetické chudoby, 18,6 % do kategorie s nízkým rizikem, 15,5 % se středním, 13,9 % s vysokým a 3 % s velmi vysokým rizikem energetické chudoby. Všechny subjektivní míry energetické chudoby, kromě přítomnosti plísní a vlhkosti v domě, silně korelovaly s celkovými příjmy domácnosti – nízkopříjmové rodiny logicky patřily k těm, které byly nejvíce ohroženy energetickou chudobou. Z matematických modelů popisujících experimentální data vyplynulo, že ochota investovat do jakéhokoli zlepšení energetické účinnosti domácnosti výrazně klesala s růstem indikátorů energetické chudoby. Negativní korelace byla zdaleka nejvýraznější u parametru popisujícího tepelný diskomfort, tento parametr ovlivňoval neochotu investovat mnohem více než sdružený indikátor energetické chudoby, nebo neschopnost platit účty za energie. Převážná většina rodin neschopných adekvátně vytopit domácnost preferovala aktuální stav (status-quo), před jakýmkoli předloženým scénářem změny energetického hospodaření. Pokud byly nízkopříjmové skupiny ochotné investovat do nějaké změny, upřednostňovaly investice s nízkými náklady, nezávisle na jejich efektivitě.
Pokud opatření na ochranu klimatu zvýší podíl energeticky chudých v evropských zemích, pravděpodobně klima neochrání. Taková opatření spíše povedou ke zhoršení zdravotního stavu obyvatel a následně zvednou náklady na zdravotní péči. Předpokládat se dá i nárůst mortality na kardiovaskulární a respirační choroby, diabetes a další chronická onemocnění. Energeticky chudí lidé nebudou ochotni investovat do opatření, která by zlepšila energetickou bilanci jejich domácností, což nakonec může vést k podstatnému zhoršení stavu životního prostředí. Také zde tedy platí, že dobrý úmysl, pokud je realizován bez ohledu na příslušné vlivné parametry, může nakonec napáchat víc škody, než užitku…
Literatura:
-
Oliveras, L., Peralta, A., Palència, L., Gotsens, M., López, M.J., Artazcoz, L., Borrell, C. and Marí-Dell’Olmo, M., 2021. Energy poverty and health: Trends in the European Union before and during the economic crisis, 2007–2016. Health & Place, 67, p.102294.
-
Ballesteros-Arjona, V., Oliveras, L., Muñoz, J.B., de Labry Lima, A.O., Carrere, J., Ruiz, E.M., Peralta, A., León, A.C., Rodríguez, I.M., Daponte-Codina, A. and Marí-Dell'Olmo, M., 2022. What are the effects of energy poverty and interventions to ameliorate it on people's health and well-being?: A scoping review with an equity lens. Energy Research & Social Science, 87, p.102456.
-
DellaValle, N., 2019. People’s decisions matter: understanding and addressing energy poverty with behavioral economics. Energy and Buildings, 204, p.109515.
-
Abrardi, L., 2019. Behavioral barriers and the energy efficiency gap: a survey of the literature. Journal of Industrial and Business Economics, 46(1), pp.25-43.
-
Kaliampakou, C., Papada, L. and Damigos, D., 2021. Are Energy-Vulnerable Households More Prone to Informative, Market, and Behavioral Biases?. Societies, 11(4), p.126.
-
Damigos, D., Kaliampakou, C., Balaskas, A. and Papada, L., 2021. Does Energy Poverty Affect Energy Efficiency Investment Decisions? First Evidence from a Stated Choice Experiment. Energies, 14(6), p.1698.
Oznámení redakce:
Pokud se chcete s autorem článku a jeho kolegy potkat naživo, můžete se přihlásit na přednášky Univerzity třetího věku pořádané Fakultou chemicko-technologickou Univerzity Pardubice.
 |
Fakulta chemicko-technologická Univerzity Pardubice otevírá studium "Univerzity třetího věku" s cyklem přednášek „Chemie pro život". V našem programu populární formou představujeme nejnovější poznatky z oborů vyučovaných na Fakultě chemicko-technologické zajímavé pro širokou laickou veřejnost. Vyučující z řad akademických pracovníků fakult Univerzity Pardubice i odborníci z praxe prezentují vybraná témata tak přitažlivým způsobem, že překonají i některé zažité nepříznivé postoje neodborné veřejnosti vůči chemii jako takové. Studium univerzity třetího věku je základem pro neustálý duševní rozvoj občanů poproduktivního věku, kterým se takto nejen rozšiřují jejich znalosti, ale především je stimulován jejich zájem o současné dění, praktické využívání získaných vědomostí a o stálý aktivní přístup k životu. U3V má celkový rozsah 184 hodin, probíhá čtyři semestry a nabízí tato témata:
Podrobné informace na webu Univerzity třetího věku (Univerzita třetího věku - "Chemie pro život" | Fakulta chemicko-technologická). |
Kmenová mentalita a princip předběžné opatrnosti
Autor: Miloslav Pouzar (29.05.2019)
Jakou prioritu mají pokusy o zmírnění globálních změn klimatu?
Autor: Miloslav Pouzar (02.01.2020)
Kdo mnoho neví, musí hodně věřit
Autor: Miloslav Pouzar (20.06.2021)
Energetické koncepce zelených aktivistů nejen z pohledu letošní zimy
Autor: Vladimír Wagner (29.10.2021)
Strážci pravdy
Autor: Miloslav Pouzar (02.11.2021)
Jaderná energetika v roce 2021 – jádro v taxonomii EU
Autor: Vladimír Wagner (05.01.2022)
Diskuze:
Blbé předpoklady
Libor Supcik,2022-01-08 13:46:30
Článek vychází z překonaných předpokladů typu ochutnání drog tvoří narkomany, .... Ví se, že tomu tak není. (knihy Gabora Mate) Sklon k návyku či tragédii je o traumatické paměti. Kdo má podělaný prenatál (matka kouří plus okamžitá spotřeba popř chudoba), tak ať je následné prostředí pak (adopce) jakékoli, je obtížné dítě (rozhodovací procesy, paterny neurogeneze atd) přenastavit.
Stejně tak teplota prostředí typu 20 či 10 C. O dobrovolné chudobě vyšla v 90 kniha a nyní jsou o tom podcasty. Jedna finančně nezávislá šťastná rodina vysílá o sobě, že nad 9 C řeší otop oblečením. V Avgánistánu lid nemá kotle, ač tam v zimně často mrzne. Optimum pro rozhodování a pod z článku nevychází z obecné homeostáze lidského těla. Je odhadem od/pro postižené srovnáváncí spotřebou.
Re: Blbé předpoklady
Miloslav Pouzar,2022-01-08 18:23:27
Je veký rozdíl mezi dobrovolně přijatým sebeomezením a omezením vnuceným - tento text je o důsledcích omezení vnuceného (podstupovaného nedobrovolně) - takové omezení nejpravděpodobněji vyvolá stresovou reakci s tendencí k heuristickému řešení problémů s důrazem na taktiku, nikoli strategii - pokud považujete tuto úvahu za překonanou, opravdu by mě zajímal nějaký relevantní podklad.....
Energetické řešení
František Dobrota,2022-01-07 11:36:05
S manželkou večer ani nerozsvěcíme a jdeme se raději milovat. Tím ušetříme za elektřinu. A když si dáme na oběd čočku - ušetříme i za plyn...
Dotaz
Mojmir Kosco,2022-01-07 07:12:17
Čeho je vlastně nedostatek?plynu? uhlí?palív. článku? Větru? Slunce? Tj .surovin.Nebo kapacit tj.elektraren? Přepravních kapacit, plynovodů ropo . Lodí?nebo povolenek peněz?nebo o se jedná o skrumáž inflace + spekulace na burze.pripadne za to mu
Zou oblíbeni Brusel,politici, úředníci mimozemšťané?
V energetice jsme díky nutné stabilitě sítě podobně jako kdyby Vaše auto jelo 24 h a nikdy se nemohlo vypnout - to se nedá udržet ani sto let jinak než tvrdou ekonomickou (hornictví)nebo vojenskou převahou (kolonialismus) nad producenty zejména surovin .
Re: Dotaz
David Oplatek,2022-01-07 10:50:21
Ničeho. Maximálně jen v Evropě ubývá kvalitního černého uhlí (10-20 let k dovytěžení).
Krize je primárně způsobena politickými rozhodnutími (že je omezena jen na Evropu to jen potvrzuje). Z rozhodnutí vznikly spekulativní nákupy a panika udělala zbytek. Se Zeleným údělem bude ještě daleko hůř - přibude spekulací, paniky a nesmyslných daní, které vše dále prodražují.
Covid toto celé kvůli některým výpadkům v zásobování jen násobí.
Ve skutečnosti máme nejvíce surovin, které jsme kdy měli.
Současné ale i budoucí prodražování není a nebude tolik kryté inflací, (pů)jde o reálný pokles kupní síly. Docela drastický. Lidé musí trávit v práci více času již teď, aby si udrželi životní standard, přitom k tomu vlastně není vůbec žádný důvod.
Re: Dotaz
Jiri Coupek,2022-01-07 20:15:15
Celé to začalo když se Austrálie požadovala vyšetření COVID v Číně. Ta demonstrativně odmítla jejich uhlí. Problém nastal ve chvíli, kdy Číně vlastní uhlí nestačí, a není kde těžit (ekonomicky). Tím se zvýšila cena uhlí obecně, tedy přestalo se vyplácet mít puštěné uhelné elektrárny. Jejich výkon začal být nahrazován plynovými, ale to zase zvedlo poptávku po plynu, následně i jeho cenu.
Teď přesun do Evropy. Tam díky tomu, že těžaři z USA začali dovážet plyn za výhodnější cenou do Číny, nastala možnost Ruska začít škrtit dodávky (jedno pod jakou záminkou), to následně ze špatným počasím, a hrozbou války na Ukrajině vyšroubovalo ceny plynu. To opět zpětně vedlo k zvýšení cen elektřiny.
Nic nenormálního, jen klasický souboj nabídky/poptávky.
Další obecný problém je, že spousta energetických společností spekulovala na ceny, a neměla zajištěné dostatečné objemy energetických surovin. To pak vedlo k jejich krachu, a nutnosti nakoupit tyhle objemy za ty vysoké ceny.
Nebo tím, že si budete vyrábět elektřinu sám (ideálně na úrovni EU), z minimem zahraničních energetických vstupů.
Re: Re: Dotaz
V. Novák,2022-01-08 18:05:34
Mohl byste mi objasnit, kdy Rusko "škrtilo dodávky", když Gazprom dodal vše, co podle kontraktů dodat měl, za prvních 11 měsíců roku (za poslední dosud není informace) dokonce o 15% nad ně a generální ředitel si pochvaluje, že loňský rok byl rekordní v těžbě i v zisku a v dodávkách do "vzdáleného zahraničí" byl 4. nejúspěšnější?
Re: Re: Re: Dotaz
Jiri Coupek,2022-01-09 08:31:42
Počítám, že pro vás šef Gazprom není dostatečná autorita.
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-gazprom-prispel-k-drazsi-elektrine-evrope-dodal-mene-plynu-nez-se-zavazal-184648
Neustále opakování o tom, že bylo dodáno co mělo slýcháme od září. Ale pokud v září bylo dodáno co mělo být dodáno v roce 2021, tak co se pak spotřebovávalo ty další měsíce? (asi nic)
Re: Re: Re: Re: Dotaz
V. Novák,2022-01-09 14:32:59
Šéf Gazpromu pro mě JE autoritou, na rozdíl od nějakého novinářského šmoka, který neporozuměl, ztratil v překladu, případně rovnou manipuluje, tedy lže.
Vyjádření generálního ředitele Gazpromu v originále a na stránkách Gazpromu máte zde: https://www.gazprom.ru/press/news/miller-journal/2022/740308/
Od září slýcháme, že bylo dodáno, co mělo být dodáno v uplynulých měsících - od ledna do srpna. Dále bylo dodáváno to, co mělo být dodáno v září, říjnu, listopadu a prosinci. Gazprom zdůrazňoval, že dodal co mělo být dodáno (což je pro něj samozřejmost), aby vyvrátil lži, že nedodává a tedy způsobil růst cen plynu a druhotně i dalších energií. Gazprom dodával dokonce s průměrným navýšením o 15% oproti kontraktům. Byl-li zájem. Plynu je momentálně v Německu tolik, že ho Německo prodává do Polska a využívá plynovod Jamal-Evropa na polském a německém území v reverzním režimu. Proč ne - je to už německý plyn.
Komentovat váš pokus o ironii nebudu - zase byste se urazil...
Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz
Mojmir Kosco,2022-01-09 17:15:12
To je smutné šéf Gazpromu je sice pro Vás autoritou,ale chtělo by to i nezávislé potvrzení a to je problém a to jak na straně Ruska tak Německa které posílám kanálem plyn kdo ví kam .ale problémy s energií má kde kdo Čína Kalifornie Evropa někde je to nedostatek - Čína někde je to cena EU někde je to síť USA takže co ?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz
V. Novák,2022-01-09 22:19:21
Proč je smutné, že generální ředitel Gazpromu je pro mě autoritou větší než nějaký pisálek?
Ale dobrá - co si představujete pod pojmem "nezávislé potvrzení"? Stačí to, že žádná firma, která odebírá od Gazpromu si dosud nestěžovala, že nedostala to, co objednala? Ne? Tak co?
Jak souvisí to, že převelice "zelená" Kalifornie má problémy s nedostatkem elektřinys tím, zda Gazprom dodal či nedodal do Evropy nasmlouvané objemy plynu?
Upřímně - nepochopil jsem, co jste chtěl říci.
Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz
Jiri Coupek,2022-01-09 17:46:56
A v čem se podle vás liší ten ruský text od toho co jsem poslal?
Čísla překvapivě sedí..
Nikoliv. Od září je tvrzeno, že bylo dodáno vše co mělo být dodáno pro rok 2021. Tím byl pokryt i vyšší odběr z důvodů menší výroby OZE v roce 2021. Tak to nepřekrucujte, přesně tuhle reakci jsme čekal.
Pokud Gazrpon dodával z navýšením 15%, pak by výsledné dodávky měli být o 15% vyšší. 179,3*1,15 není 185,1, ale 206,1. Tedy o celých 21mld m3 méně. To už slušně pohne z trhem.
V roce 2019 to bylo 198,97, a 2018 dokonce 200,8.
To, že PL kupuje plyn na burze v Německu, a když Rusko přestane kapacitu JAMALU plnit, tak se obrátí směr toku plynu je snad fyzika. Tedy ano, Rusko nevyužívá JAMAL, ale dle vás neplnění plynovodu A, vyřeší připojení Trubky B k tomu samému plynovodu.
Ty čísla vychází z vyjádření toho šéfa, a jak v Ruské tak v CR verzi překvapivě stejná. Takže, si ty pohádky nechce pro děti.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Dotaz
V. Novák,2022-01-09 22:43:54
Opravdu nechápu, proč zase kroutíte informace a lžete. Dodal Gazprom dle vyjádření svého šéfa vše, co bylo objednáno? Dodal v roce 2021 více, než dodal v roce 2O20?
Pokud tvrdíte, že "vám bylo tvrzeno", že Gazprom dodal roční objem už v září, pak jste zjevně nepochopil, co jste někde vyčetl. A nepochopil jste ani to, že roura má omezenou kapacitu a dodat za necelé 3/4 roku roční objem lze velmi těžko. Stejně jako to nelze za 1 nebo 2 měsíce.
Když Rusko přestane kapacitu Jamalu plnit, není obrácení toku prostá "fyzika". Plyn kupodivu neteče plynovodem "jen tak", ale musí být dopravován. Kvůli tomu jsou v něm kompresorové stanice, které to musí zabezpečit. Plynovod musí být k umožnění reverzu přizpůsoben - a není to laciná záležitost. Takže jestliže plyn teče z Německa do Polska, znamená to, že operátoři plynovodu v Německu i v Polsku museli úmyslně tok plynu obrátit spuštěním kompresorových jednotek v příslušném režimu.
Důvod, proč Gazprom nevyužívá "roury A" je ekonomický. Ale to jsem už taky psal. Roura A mu nepatří musí si tranzit zaplatit a cenu tranzitu odečíst od své marže. Roury C a D mu patří, platit bude sám sobě, takže nic odečítat nemusí. Navíc doprava jednotky plynu kratší a moderní rourou D je výrazně levnější než starými rourami A a B. Rourami A, B, C dodal tolik, kolik bylo nasmlouváno a kolik je také nasmlouvaný tranzit (přes Ukrajinu 40 mld m3 ročně, přes Polsko tolik, kolik vydražil). Ukratransgazu by musel za každý m3 nad dlouhodbou smlouvu (do r. 2024) platit o 10, 20 nebo 50% vyšší tarif. Proč by to dělal? Ekonomika. Obchodní počty s matematikou prvního stupně (integrované) ZŠ...
Jako jen podotknu
Karol Kos jr.,2022-01-06 17:31:42
že ten ukazatel je naprosto zcestný - například země blízko polárního kruhu musí topit většinu roku, zatímco země blízko rovníku jsou podle téhle metriky nejspíš energetičtí miliardáři.
A ještě jedna věc, výroba elektřiny v konvenčních elektrárnách má jako vedlejší efekt i dodávku tepla, plus teplo obecně z velké většiny vyrábíme rovněž brzy zakázaným spalováním plynu.
Tenhle fakt spousta ekologistů zapomíná a nezapočítávají výrobu tepla do výkonu OZE zdrojů (které tento vedlejší produkt jaksi z principu nemají).
Re: Jako jen podotknu
Jiri Coupek,2022-01-06 21:47:33
To máte pravdu. Jen dost lidí zapomíná, že mi dne fakticky většinu elektřiny vyrábíme bez využití tepla (nebo teplo, bez výroby elektřiny v teplárnách). To jen ukazuje jak "levnou" energii tu máme, že sní takhle plýtváme.
Popravdě mi nepřijde až takový nesmysl chtít po nás, tohle dořešit. Přitom tahle výroba se krásně vykrývá zimní pokles výroby FVE.
Re: Re: Jako jen podotknu
Karol Kos jr.,2022-01-06 22:59:23
Podle mě většinu elektřiny vyrábíme společně s teplem, každá eletrárna prodává imho i teplo.
Teplárny máme, protože jiný způsob vytápění není možný/ nebo tak levný.
A pokud myslíte, že vytápění sídliště je plýtvání, je mi vás líto. Jak chcete dořešit vytápění paneláku a dodávky TUV po jeho obyvatelích?
Pokud zakážou plyn, předělá se vytápění na megawatový elektrokotel. To je celé řešení. Tepelné čerpadlo na řádově megawaty jsem zatím neviděl. Pasivní domy mnohou existovat jen pokud mají rekuperaci. V paneláku kvalitní rekuperaci nenainstalujete. A větrat musíte.
Bohužel toto vytápění bez rekuperace bude tak drahé, že si ho nebudou moct obyvatelé dovolit.
Takže bude třeba v zimě jen temperovat na teplotu +5 a teplá voda bude z domácího průtokáče. Kdo bude mít peníze, bude si doma topit přímotopy, ostatní budou v kabátu a mejt se studenou.
Re: Re: Re: Jako jen podotknu
Jiri Coupek,2022-01-07 20:19:33
Čtete co jsem napsal, nebo rovnou pálíte od boku?
Nepsal jsem, že vytápěné sídliště je plýtvání. Plýtvání je jeho vytápění bez společné výroby el. energie. To, že se ta topná sezona kryje se zimním propadem výroby z FVE, je prostě fakt.
Pokud, teplárna produkuje současně i elektřinu. Pak může lidem poskytovat levnější dodávky tepla.
Re: Re: Re: Re: Jako jen podotknu
M_. D_.,2022-01-08 19:06:09
A z čeho si to teplo/elektriku představujete vyrábět? Pokud plynu, tak si uvědomte, že pokud chcete dodat stejné množství tepla a k tomu i mít něco elektriky, tak to bude znamenat i zvýšit spotřebu plynu v daném místě, následně i řešit případně větší kapacitu vykrývacích zásobníků a pro operatinví řízení soustavy ovlivní dost akumulační schopnost distribuce v daném místě, což kapánek dělá vrásky dispečerům. A zde je aktuálně problém - ne každá teplárna je poblíž dostatečně dimenzovaného vysokotlakého plynovodu. Už teď, po úvodném nadšení plynařů, že nové telárny jsou super zákoš, tak začínají zjišťovat, že v řadě míst to připravuje slušné problémy. A rozhodně řešení nebude úplně za chvilku a za levný peníz. Někde pomůže nová předávací stanice, někde budou muset jít o nové potrubí, to už leze do času a peněz slušně, protože velkoodběratel dokáže rozhodit slušně řízení plynárenské soustavy v daném místě. S tím se budou muset naučit pěkně žít (stejně jako s tou vodíkovou/bioplyn výkupní akcí..., což je pro plynovod také super). A k tomu víc Počerad, tak to je na nové výkopy. :-(
Re: Re: Re: Re: Re: Jako jen podotknu
Jiri Coupek,2022-01-09 08:36:39
Dnes máme jednu teplárnu z účinností X, a někde jinde stojí elektrárna z účinností Y.
Pokud by, se ta elektřiny vyráběla společně z teplem ve všech teplárnách. Tak by logicky mohla klesnout výroba v elektrárnách. Což, by ve skutečnosti přineslo značné úspory na ceně tepla v daném místě. Elektřina by se prodávala za tržní cenu.
Řešit se to mělo už někdy po roce 2021, ale jak jsem psal, v podstatě se nic nedělá. A jak sám píšete ještě pár let se nic dít nebude.
Dnes RWE prodává zásobníky plynu, a stát nemá zájem.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jako jen podotknu
M_. D_.,2022-01-09 16:41:24
Uvědomte si, že KVET (kombinovaná výroba elektriky a tepla), kdy obě složky mají být rovnocenné, tak je ekonomicky zajimavá v případě, že daný zdroj může jen relativně trvale a produkovat teplo i elektriku ve výzmaném objemu. Takové zařízení se stavěla, dokud pro ně byla podpora. Rok 2021 přinesl rozhodnutí, že už další podpora nebude, takže do budoucna většina větších projektů jde směrem monozdrojů. Zkrátka paroplyn cyklus je účinější a výnosnější, než KVET. Navíc tu elektrárnu můžu postavit blízko tranzitního plynovodu, což v kombinaci s teplárnou je problém, tu potřebuji zase blízko města, což znamená nutnost posilování distribuční plynové soustavy - a o to už není zájem. I ta strana tepla, některé projekty míří k tomu, že teplárna bude mít plyn kotel pro zimní provoz a pro léto vedle elektrokotel, který pojede v létě pro dodávku menšího objemu, kdy jde hlavně o teplou vodu a ne vytápění - je to ekonomičtější.
Začíná být vidět jasný tlak i na omezení zemního plynu v budoucnu, že se hovoří o jeho dočasném využití pro transformaci a pak náhradou za kde co - biometan, P2G systémy... Toto dělá nejistotu pro distrubuční systémy, kde se opět jede na desetiletí. Tím, že je tlak na to, aby nebyly už dlouhodobé kontrakty na transport/dodávku zemního plynu, tak klesá ochota do plynárenství investovat a jet setrvačností na to, co je. V Česku je výhoda polohou, že naše tranzitní soustava je dostatečně dimenzována a neměla by problém, kdyby se teď hned předělaly všechny uhelky na plynovky. Ale to už neplatí pro následnou distribuční soustavu. Ta už bude potřebovat značné insvestice a s hodně nejasnou politikou distribuce od 2045+ do toho nikdo s nadšením nepůjde. Zkrátka i plynárenství, pokud nebude nějaká státní záruka do budoucna podobně, jak chce jaderný zdroj, tak se bude chovat velmi ekonomicky a utlumí rozvoj, protože začíná počítat s možností rozpadu soustavy na lokálnější systémy s distribucí od lokálních zdrojů. Budem rádi, pokud provozovatel tranzitní soustavy (NET4GAS) dokončí projekt posílení transporu směr Severní Morava, protože tam je ta DN 700 trubka málo a přes zimu v podstatě jede z lokálních zásobníků a paroplyn elektrárna v této části země nyní je neprovozovatelný. A to samé platí pro provozovatele zásobníků, přstávají vidět svoji budoucnost, tak se do toho dlouhodobě nikdo nepohrne. Krátkodobě to vypadá na super obchod (v podstatě jedoucí Počerady a Vřesová udělá nyní cca 10% roční spotřeby plynu v Česku), ale výhled na 25+ let je naprosto nejasný a bez záruk. Navíc, z pohledu energetické bezpečnosti, tak nyní méme plynových zásobníků tak akorát (udržíme kapacitu na hodnotě nad 40% roční spotřeby v ČR), ale od cca roku 2035 to už nebude platit a zásobníků bude málo, pokud se něco nového nepostaví - zájemci se nehrnou, takže se stane mnohem větší riziko nedostatku plynu při větších zimních turbulencích.
Pokud jste chtěl něco dělat ohledně roztahání KVET systémů ve velkém, aby to s výhledme do 2050 dávalo smysl, tak stát měl začít jednak cca 15 let zpět a ne se vzbudit v 2021. :-(
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jako jen podotknu
Jiri Coupek,2022-01-09 17:54:06
Však to, že se to nestalo je přesně to co kritizuji.
Místo, abychom z toho dnes těžily a měli levné energie. Tak stále řešíme co vlastně máme dělat. Zda se nám nepodaří změnit rozhodnutí, se kterými jsme souhlasily, že je splníme. Zatím se tak nikdy nestalo.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jako jen podotknu
V. Novák,2022-01-09 22:51:34
Nelze dlouhodobě plánovat v prostředí, které se mění pode toho, jak zrovna v Německu rozhodnou vedoucí strany. Jednou schválí Atomausstieg, pak ho zruší, pak tisíciletá cunami spláchne Fukušimu, tak zase Atomausstieg, pak se přidá Kohleausstieg, takže si Němci odstaví i nejmodernější elektrárnu/teplárnu sotva ji dostavěli a když se rozhodnou, že tedy plyn - tak s takovými omezeními, že pokud budou vyžadována, nebude nikdo do plynárenství investovat.
Jiri Coupek,2022-01-06 15:19:19
Dle jakého mechanismu EU vyvolává umělý nedostatek elektřiny na burze?
Re:
Jan Novák9,2022-01-06 15:32:40
Použitím Občasných Zdrojů Energie (OZE). Většina lidí (až na nějakého Coupka tady a pana Radu na NP) je schopná pohopit že to vlastně také znamená že občas NEDODÁVAJÍ.
Pokud tedy nahradíte zdroje stálé zdroji občasnými, zaručíte tím periodický nepředvídatelný nedostatek energie. Ideální situace k tomu aby cena na monopolistickém relativně uzavřeném trhu vyletěla do oblak. A na tom se dá ne vydělat ale TRHNOUT. Oškubat doslova všechny i za cenu destrukce celé ekonomiky.
Re: Re:
Jiri Coupek,2022-01-06 18:52:57
Sice jste opět založil okénko humorných odpovědí, ale mohl jste odpovědět pod článek kam to mělo být. Tady jsem to odeslal omylem.
Jenže, zatím (2021) žádný stát (ani to Německo) nejde primárně na tyto zdroje(OZE), a uhelné/plynové bloky má v záloze. Stejně jsme na tom v CR, kde máme instalaci cca 11GW tepelných elektráren, přesto i dle vás v krizi jela cca polovina.
Klidně si dál ploďte svoje úvahy, ale cena vzrostla díky růstu ceny plynu.
Cena plynu vzrostla díky růstu poptávky v Asii. Na což navázal pokles dodávek do Evropy, a tím se nastartoval růst ceny plynu, respektive následně se to projevilo v ceně elektřiny z plynových elektráren.
Tohle vám, ale nevyřeší větší počet konvenční (plynových) elektráren. Ve výsledku vám stačí v provozu jediná, který bude dokrývat výkon, a cena na spotovém trhu se bude řídit její cenou.
Stěžovat si na to, že cena vyletěla do oblak je sice hezké. Ale současně zapomínáte zmínit, že právě ty OZE snižují potřebu mít v provozu ty konvenční bloky (snižují poptávku po drahých energetických surovinách). To stejné umí i JE, stačí jen přežít těch cca 15.let drahé elektřiny než se postaví.
Hned v novém roce je vidět hezký propad dlouhodobých cen. Ano, čeká nás ještě růst v další části zimy. Jeho viníkem pro změnu bude Francie, a její odstavené reaktory. Tedy to co dle vás u JE neřešíme, protože je to zdroj stabilní.
Re: Re: Re:
Karol Kos jr.,2022-01-06 21:06:52
Pokud by EU radostně otevřela NS2 tak by plynu byl dostatek. Rusko využívá svých karet, a stejně jako jiné vlivové agentury, používá svá esa.
Prostě Evropa neprojevila o ruský plyn dostatečný zájem (šaškárna s povolením/nepovolením plynovodu), objednávky emerického tankového a podobně, proto není. Pokud Evropě ruský plyn smrdí, prodají ho jinam, odbyt mají. Je v tom Evropská ekologistická politika nic jiného.
A používání OZE naopak zvyšuje poptávku po mnohem dražších surovinách (vzácné kovy). Plyn a uhlí jsou naopak velmi levné, je jich momentálně dostatek, ale ekologistická ideologie a politika je neuvěřitelně prodražuje (povolenky).
Jadernou elektrárnu za 15 let nepostavíme. Jen ten jeden první blok bude trvat postavit alespoň 20 let.
Připravte se na to, že cena za ekologii je pro nás strašlivá. Na to mají lidé na západě, my budeme neuvěřitelně biti.
Re: Re: Re: Re:
Jiri Coupek,2022-01-06 21:42:31
Tím fakticky přiznáváte, že nás Rusko vydírá.
Kapacit v plynovodech z Ruska je dost, je to Gazpron kdo ji neobjednává (nedodává plyn na trh).
Pokud se bavíme o objednávkách, pak si firmy musí nasmlouvat odběry. Na základě toho se pak zajištují objednávky. Další možností je ho koupit rovnou na burze, ale tam Rusové jaksi přestali plyn dodávat. Zájem oproti nabídce se projevuje právě růstem ceny. Podle vás tedy cena plynu nerostla?
Opravdu je plyn, a uhlí levný v porovnání z OZE?
To co vy nazýváte prodražovaní, je jen započítání dopadů. Ano, spalování fosilních paliv má dopady na životy lidí. Pokud je alternativa, nemá smysl ty dopady ignorovat.
Tudíž, při volbě jaderného řešení budeme trpět vysoké ceny minimálně 20.let. Mě to teda nepřijde moc jako řešení.
Biti budeme jen pokud bude stále koukat, a ne řešit jak se přizpůsobit. To se tak děje v každé transformaci ekonomiky. Lidé kolem koní také koukali na auta, ale jejich rozmach to zastavit nemohlo. Ano, auto bylo investičně dražší než kůň.
Vodní uložení energie lze využít na denní bázi. Uhlí se dlouhodobě skladovat nedá, jeho spotřeba je příliš vysoká (objemově). Plyn lze skladovat cca na rok. Palivo do JE máme v zásobě cca na 3 roky. Oproti tomu OZE postavíte, a máte zdroj na 30+.let (FVE)
Re: Re: Re: Re: Re:
Karol Kos jr.,2022-01-06 22:26:23
Teď už ale lžete, Gazprom nemá důvod dodávat, když si zákazník - třeba provozovatel elektrárny - neobjedná - dokonce to i sám píšete. Normální tržní prostředí.
Naopak, cena plynu rostla protože EU dělá v souvislosti s odběrem plynu obstrukce. Tím že neotevřela NS2, snižuje dodavateli zisk o provize na dopravě přez jiné státy a úroky z úvěru na tu investici, která se doposud nevrací.
A pokud mají odbyt s lepším ziskem jinde, dodávají jinam.
Proč by měli dodávat pod cenou zrovna do EU?
A v tom uložení máte maglajz. Uhlí se skladovat dá, vodní přečerpávačka (dlouhé stráně) má velmi omezenou kapacitu - instalovaný výkon je 650 MW a kapacita 3.243 GWh.
Tedy celá elektrárna běží 5 hodin a za tu dobu vyrobí tolik elektřiny jako 1 blok JE za 3,2 hodiny. Spočítejte si sám, kolik těch elektráren musíte postavit, abyste pokryl třeba 2-3 dny spotřeby el.en a tepla celé republiky v zimě.
Ta elektrárna může vykrývat špičku, ale taky slouží jako zdroj pro nastartování Chvaletic - v případě masivního blackoutu.
Zatímco píšete o nevýhodách skladování konvenčních surovin, OZE žádnou reálnou možnost skladování surovin nemá. Nelze tedy plánovat, lze pouze jen reagovat.
To je strašná nevýhoda, zatímco plyn nebo uhlí a i ten uran máme JIT.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Jiri Coupek,2022-01-07 22:35:54
Karol Kos jr.: Super teorie, ale proč to do teď celou dobu dělal?
NS2 není vůbec nutný, je to ve skutečnosti až 4. plynovod. Máme totiž 3. funkční, nevyužité. Sami Rusové tvrdily, že nedodávají z důvodu nenaplnění svých zásobníků. Více rour do kterých neproudí plyn není řešení.
Tak buď mají dost plynu, nebo nemají. Ale pokud přijmeme jejich tezi, že nemají. Pak ho těžko prodávají jinam.
Už jste viděl hromadu uhlí třeba na měsíc provozu uhelné elektrárny, nebo maximálně hromadu na celou zimu doma ve sklepě?
Denní spotřeba = naplnění (8-12h plnění) a souběžně k tomu (8-12h vypouštění). Tedy přesně ten samí režim v jakém už fungují přečerpávací elektrárny dnes. Jen to umožní akumulovat denní přebytky ve špičku výkonu FVE, a lépe je rozložit do dne. Krom toho je i posílit o další větší výkonovou kapacitu, aby se dokázaly podávat rychlejší výkon/čerpání.
Ona to dělá, tedy dělala, dokud nebyl nadbytek levné elektřiny z OZE. Pak funguje v dvou cyklech denně. Jeden je noc/ráno, den/večer. Tím prodlužuje dobu dodávek levné elektřiny. Právě, protože ta ukládací kapacita nestačí, tak dává smysl ho navýšit.
Fakticky má třeba v té přečerpávací elektrárně. Reálně nemá, protože nepotřebuje ke své produkci žádný plyn, uhlí, uran, atd. Stačí jí přírodní podmínky.
Ano, instalovaný výkon =/= dodaný výkon. To nikdo nepopírá, násobky jsou potřeba. Ale tím to hasne, pak už to jen dodává. Ale JE, UE, PE vám bez paliva, nedodá žádnou elektřinu, ve skutečnosti jsou to všechno spotřebiče (zdrojem není elektrárna, ale ta surovina). Emisní povolenky jsou hlavně protože, se spalováním uhlí, plynu, je spojena zátěž okolního prostředí.
David Oplatek: První chyba byla ve výši podpory, druhá v zastavení připojování nových zdrojů. Ono kdyby jaderná energetika v CR/CSR skončila stavbou elektrárny A1, tak by měla na hrbu také slušnou nákladovou sekeru, ale zisky 0,0prd.
U FVE není problém, až tak účinnost (palivo neplatíte), ale cena. Ta se právě díky těm dotovaným projektům rapidně snížila, ale proto měla navázat stavba těch dalších „levnějších/levných“. Ale nastala stopka připojování nových zdrojů.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Ivan Samela,2022-01-08 22:28:52
"Už jste viděl hromadu uhlí třeba na měsíc provozu uhelné elektrárny, nebo maximálně hromadu na celou zimu doma ve sklepě?"
vlastnim (a byvam) na pozemkoch s nie uplne malym vyskovym prevysenim, energetiku domu mam celkom dobre vyriesenu (kurenie (tepelnym cerpadlom) ma napriklad stoji cca 10 - 15e rocne), avsak na pokrytie 2-3 dnovej spotreby ee by som aj tak potreboval cca 100 kubikov precerpavacieho objemu vody.... (uvahy nad tymto mam uz dlhodobejsie kedze precerpavacka ma radovo vyssiu zivotnost ako pripadne baterky)
dni kedy v kuse teraz v zime ale nesvieti je radovo viacej, takze stale to nema sancu pokryt spolahlivo zimne obdobie (a elektriku nutne potrebujem napriklad aj na cerpanie pitnej vody), a tak pokial raz budu nejake cenovo dostupne male jadrove reaktory, ktore budem schopny zaplatit, uchladit a pripadne prebytky pripojit do siete, tak si jeden (resp. radsej 2 s vzajomnym casovym odstupom na technologicke odstavky) urcite za dom strcim.....
Re: Re: Re: Re: Re:
Karol Kos jr.,2022-01-06 22:41:05
A ještě dodím, že, OZE postavíte a i když si vy myslíte, že na 30 let, reálný plný výkon bude dodávat odhadem 10-20% té doby. Tzn 3 roky. Zatímco JE nebo UE, PE instalovaný výkon bude schopná dodávat odhadem 90%. Proto musíte instalovat odhadem 5-9x více instalovaného výkonu OZE než konvenčních zdrojů.
Proto jsou OZE tak strašně drahé a musí se dotovat výkupní cenou, daněmi a emisními povolenkami.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
David Oplatek,2022-01-07 10:57:43
Zkrátka a jednoduše, na obnovitelné zdroje energie nemáme jako lidstvo dostatečně účinné technologie. Některé jsou vyloženě nepraktické už z principu. Namísto dotování fotovoltaiky u nás mohli ty desítky miliard dolarů investovat do výzkumu a vývoje účinnějších fotovoltaických článků/kapacitnějších baterií.
Ne. Místo toho ty peníze prožrali.
Re: Re: Re: Re:
V. Novák,2022-01-08 18:18:39
Evropa neprojevila o ruský plyn dostatečný zájem nejen šaškárnou s povolením/nepovolením plynovodu, ale především tím, že ho dostatek neobjednala. Když pak americké "molekuly svobody" uprchly do Asie (a Latinské Ameriky), najednou začala požadovat po Rusku, aby ten nedostatek dorovnalo.
Jenže Gazprom si musí tranzitní kapacity objednávat a platit. Přes Ukrajinu má kontrakt na 40 mld m3 ročně, další objemy může objednat, ale podle včasnosti objednávky a délky kontraktu připlatí 10, 20 nebo 50%. A to Ukrajina využila toho, že kvůli americkým sankcím nebyl NS2 zprovozněn podle plánu a vynutila si zvýšení i základního tarifu. Poláci odmítli uzavřít s Gazpromem dlouhodobý kontrakt vůbec a prodávají kapacity formou aukce, kde stanoví minimální cenu - samozřejmě výhodnou pro sebe.Takže Gazprom, kterému na splnění dodávek stačí obvykle ostatní plynovody, tlačí přes Jamal-Evropa jen nutné objemy, které neprotlačí jinudy.
Divíte se, že se mu nechce platit příliš, když má vlastní plynovody, nota bene s lacinějším provozem?
Nasmlouvané dodávky splnil, ba dodal i nad ně.
Re: Re: Re: Re: Re:
Jiri Coupek,2022-01-09 08:41:00
Vaše teorie vs prohlášení o dodávkách šéfa Gazpromem.
To je problém těch burzovně obchodovatelných firme.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
V. Novák,2022-01-09 14:38:36
Viz výše originál vyjádření generálního ředitele Gazpromu.
Moje nikoli teorie vychází právě ze zdrojů Gazpromu, které sleduji v originále. S novinářskou "interpretací" čehokoli mám nemilé zkušenosti. Dále vycházím ze skutečnosti, že si žádný evropský odběratel nestěžoval, že mu Gazprom nedodal co měl - a především z toho, že dosud nikdo Gazprom kvůli nedodávce nezažaloval.
Doporučil bych vám též jít ke zdroji. Ovšem je otázka, zda jste k tomu ochoten...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Jiri Coupek,2022-01-09 20:21:53
Reakci máte výše Jiri Coupek,2022-01-09 17:46:56
Jen pro zkrácení, vyjádření z vašeho linku přesně odpovídá tomu co jsem poslal ja.
Ale stále neodpovídá tomu co tvrdíte vy.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Jiri Coupek,2022-01-09 20:27:27
Nikde jsme netvrdil, že to co dělá Gazpron je žalovatelné.
Pouze, že snížil dodávky plynu do Evropy s cílem zvýšit ceny.
Vám bych doporučoval spíše ty zdroje na které reagujete číst, případně číst i ty které posíláte.
Než začnete vytvářet svoje teorie neodpovídající oficiálním datům na které sám odkazujete.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
V. Novák,2022-01-09 22:59:53
Tak moment: Gazprom dodal nasmlouvané -a nebo dodávky snížil a tedy nedodal nasmlouvané. Třetí možnost není. Souhlasíte?
Smlouvy jsou konkrétní a jsou v nich zapracována penále. Penále za nedodání i za neodběr.
Až dosud jste pochopil?
Budu předpokládat, že ano.
Takže pokud Gazprom nedodal, musí platit penále a nedodávka je žalovatelná.
Ředitel Gazpromu tvrdí, že nasmlouvané dodal, dokonce s navýšením, pochvaluje si, že dodal 4. největší objem v historii a pěkně se na tom nabalil. A vyplatí pěknou dividendu.
Existuje někde někdo, kdo říká "NE - to je lež! Gazprom nám nedodal!"? Tedy kromě vás?...
Re:
Karol Kos jr.,2022-01-06 17:20:49
Nejen EU. Blokací levných výrobních technologií, zdrojů (uhlí, plyn) a prodražováním výroby povolenkami.
Re: Re:
Jiri Coupek,2022-01-06 21:23:00
O útlumu těžby uhlí, respektive výroby elektřiny z něho se mluvilo v CR už v 90.letech. To jsme v žádné EU nebyli.
Povolenky se platí za vypouštěné hodnoty CO2, přitom lepší technologie (vyšší účinnost) snižují vypouštěné množství. To je bohužel naše volba, že tu máme elektrárny z nízkou účinností, a pálíme málo výhřevné hnědé uhlí. EU k tomu nikoho nenutí.
Krom toho ústup od fosilních zdrojů není doména EU, ale celosvětový trend.
Re: Re: Re:
Karol Kos jr.,2022-01-06 21:38:08
Ano celosvětový ekologistický trend. Jako ekologista musíte vědět, že vysoká cena elektřiny je naprosto normální, náklady spojené s OZE jsou obrovské, někdo je musí zaplatit.
Jinak žádná naše volba to není, elektrárny jsou soukromé, to znamená, že vlastník si určuje zda bude vyrábět a prodávat nebo nikoliv. Pokud má náklady, promítne je do ceny a pokud výkupní cena přesahuje náklady a generuje zisk, vyrábí. Pokud prodej negeneruje zisk, nebude vyrábět. Nic víc za tím není.
Pokud ekologisté zakážou výrobu, vyrábět elektřinu nebude a možná ještě zažaluje stát kvůli ušlému zisku.
Ani OZE nikdo za dobré slovo provozovat nebude, to málo co u nás máme, žije jenom pro to, že to generuje zisk. Pokud by tam žádný zisk nebyl, nikdo nebude OZE provozovat.
Jiri Coupek,2022-01-06 15:19:18
Dle jakého mechanismu EU vyvolává umělý nedostatek elektřiny na burze?
Jiří Švarc,2022-01-06 14:23:25
Co mám zkušenosti, tak jsem jeden z mála, co si topí na 20. I přes 27 jsem zažil na návštěvě v zimě.
Vyřeší se problém s plasty
Richard Vacek,2022-01-06 13:23:34
S energetickou chudobou se lidé vracejí k topení v kamnech, kde spalují cokoliv hořlavé. Plasty se svým vysokým obsahem energie jsou zvlášť žádané. Vidím to ve svém okolí u těch, kteří si za dotaci pořídili tepelná čerpadla.
Je smutné, když vyspělá společnost není schopna zajistit dostatek levné energie pro každého.
Re: Vyřeší se problém s plasty
Karol Kos jr.,2022-01-06 17:17:21
Za prvé, nejsme vyspělá společnost, jsme rozvojová země.
Za druhé, nerozumím jak bychom měli zajišťovat levnou energii? Máme tu tržní společnost, elektřina se nakupuje na evropské burze. Co a jak byste chtěl zlevňovat?
Jediná možnost jak zlevnit elektřinu je jí vyrobit víc, převážit nabídku nad poptávkou a tím stlačit cenu dolů.
Nicméne současná zelená energetická politika dělá pravý opak.
Ten kdo způsobil drahou elektřinu jsou ekologisté a jejich green deal a následně také politici co zamezují přísunu levných surovin a technologií k její výrobě.
Chcete-li levnou elektřinu, vyrobte si ji ve vlastní (solární) elektrárně.
Re: Re: Vyřeší se problém s plasty
Richard Vacek,2022-01-06 17:35:50
Já vlastní solární elektrárnu mám. A proto vím, že se v žádném případě nejedná o zdroj levné energie, který by si mohli dovolit ti, kteří trpí energetickou nouzí. A samozřejmě, energie se stává drahou a pro řadu lidí nedostupnou proto, že chudneme. Je to vidět nejen v elektřině, ale i v dalších normálních nezbytných statcích. Například taková běžná věc jako vlastní bydlení je stále nedostupnější.
Re: Re: Re: Vyřeší se problém s plasty
Karol Kos jr.,2022-01-06 20:49:18
Tak to jste šťastlivec, nezávidím, obdivuji a je mi líto, v paneláku moc možností v tomto směru nemám.
Nicméně, neměl byste být sentimentální, socialismus, který to o čem píšete elegantně řešil, se ukázal jako života neschopný. Většina lidí si vybrala jako svou budoucnost kapitalismus a demokracii. Bída, nejen energetická je jeho součástí.
Re: Re: Re: Re: Vyřeší se problém s plasty
Jiri Coupek,2022-01-06 21:03:20
Zrovna v panelovém domě máte lepší podmínky než člověk z vlastním domem (lepší využitelnost instalace, minimální náklady na jednotku). Jediný zádrhel je potřeba souhlasu ostatních vlastníků, ale to je v podstatě u čehokoliv.
Re: Re: Re: Re: Re: Vyřeší se problém s plasty
Karol Kos jr.,2022-01-06 21:26:05
Cože???? Jste fakt úplně mimo.
Jako jak si představujete, že 90 bytů si bude realizovat devadesát soukromých solárních elektráren na paneláku? Jako kde se asi na to najde místo?
A kdybych si ji nakrásně chtěl realizovat sám, co myslíte, jaký nájem by mi těch 89 ostatních majitelů vyměřilo?
Je to naprostý nesmysl.
A jinak žádné lepší podmínky nemám, pokud v mrazu vypnou eletřinu - blockout a tedy i dodávku tepla (páč ty čerpadla), za 5-6 dní promrzne panelák na kost a veškeré rozvody vody a topení popraskají s několika milionovou škodou/panelák. S počtem paneláků v čr to budou bilionové škody co nikdo nezaplatí a miliony lidi příjdou i o to králičí bydlení.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vyřeší se problém s plasty
Mintaka Earthian,2022-01-07 06:07:00
Mě také přijde instalace solárů na paneláky jako vhodné řešení.
Samozřejmě v rodinném domě máte jednodušší, že to nemusíte řešit se sousedy, ale jinak tam vidím spoustu pozitiv.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vyřeší se problém s plasty
David Oplatek,2022-01-07 11:22:48
Probůh, to jde IQ tak rychle dolů?
* Spočítejte si využitelnou plochu na panelovém domě.
* Spočítejte si účinnost takové plochy (záleží na postavení domu a měnícím se úhlu denního svitu navíc v závislosti na ročním období/území - existují na to mapy s koeficienty)
* Natáčení panelů uvažujte ideálně pouze na střeše.
* Při rekonstrukci paneláku na "fotovoltaický" je nutné zajistit dodržování i přísnějších bezpečnostních předpisů z pohledu elektroinstalace. Tu s vysokými ampéry nejde hnát jen tak kabely z venku.
* Elektronistalace v panelových domech je tragická. Kdo tam někdy něco dělal, zvrací. Že to nikoho zatím prý nezabilo je jen důsledek nezájmu novinářů. Tam by se musela udělat instalace úplně nová.
* Kde budete skladovat přebytky? V dlouhých stráních? Cílem jsou ostrovní systémy. Baterie dáte kam? Do sklepa? Víte, že byste musela vybourat skoro všechny paneláky kvůli bezpečnostně-požárním předpisům?
* Jakou máte náhradu za teplo pokud v zimě sněží a nefouká?
* Vůbec neřeším nutnost vypracování projektu, zajištění kapacit montážní firmy a schválení stavebního povolení.
* Můžete mi říct, kdo to zaplatí, když je důchodcům v paneláku zatěžko složit se každý 80 korunami měsíčně na člověka, co jednou týdně vytře podlahu? Tak jim to sebere na důchodu, vyšší daní na hovězí maso nebo vyšším nájmem? Nebo to ukradnete zase pracujícím, kteří si už teď nemohou dovolit vlastní bydlení?
* Kdo zajistí recyklaci baterií a panelů? Budete ochotná si připlácet za údržbu a daleko vyšší pojistku na dům? Recyklace baterií není dosud plně zvládnutý proces a je drahý. Víte o tom, že to nejsou jen baterie a panely že? Ale také měniče, jističe, automaty, střídače... To taky padá samo a zdarma z nebes, že.
* Jste ochotná dále spořit tisíce měsíčně na amortizaci takového řešení?
* Uvědomujete si, že v evropském parlamentu existuje tlak na protěžování elektrických aut? Jako kde je chcete nabít? Z čeho? Vužitelnou energii dopadající na metr čtvereční plochy nezvýšíte. Vzdáte se praní, žehlení, mrazáku, počítače? Víte kolik takových aut na jeden panelák bude?
* Počítáte s vandalismem? Cikáni a vožralové nenechají něco takového bez povšimnutí. Jak byste to zajistila proti poničení? I samo kouření ničí už tak choulostivé součástky, apod. Chcete se na sídlišti dívat na černé krabice? Tady najednou hyzdění krajiny nevadí, když je zatěžko postavit ve větším městě mrakodrap?
* Chápete, že cena jednotlivých částí v takové elektrárně půjde raketově nahoru? Vzácným kovům se říká vzácné, protože jich je na zemi zkrátka málo. Druhotné suroviny vzniklé recyklací jsou 2-3x dražší než ty vykutané a dovezené z Číny. A na Čína není spolehlivý partner.
* Víte, kolik firem by muselo nově vzniknout na údržbu takových elektráren? Vždyť tolik silnoproudých elektrikářů ani v České republice nemáme! Kdo je bude platit? Vy?
* Ty miliony co to bude stát každý panelovým dům vám budou chybět na důchod. Jste ochotná chodit o 5 let dále do práce? Jinak byste musela žít celý život sama nebo své děti dát k adopci.
A vynořuje se další kupa otázek, na které nemáte odpověď.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vyřeší se problém s plasty
Jiri Coupek,2022-01-08 08:08:33
Karol Kos jr: Mimo jste zatím leda vy. Zateplení, výměna oken se realizovalo také společně nikoliv pro každou jednotku zvlášť.
I v panelovém domě si můžete přistavět vlastní společnou kotelnu, ale stále to řešení podléhá schválení ostatních.
David Oplatek: Koukám, že leda u vás.. to je opravdu takový problém si otevřít internet, a podívat se zda daný problém už někdo neřešil?
-Plocha střechy cca 13*50m=350m2. Využitelná plocha při sklonu cca 55° cca 60kWh.
-Existují na to EU placené stránky dodávaný výkon by pak vycházel cca 58,9MWh.
Ale instalace takového výkonu nemá zatím ekonomickou návratnost (bez BEV). Stačilo by cca 15-20kWh (1/4-1/3 plochy).
-Natáčení se nedělá, nezaplatí se. Maximálně se dá udělat změna na letní/zimní sklon
-Rekonstrukce společné elektrické části, se stejně nevyhnete. Tady by došlo úplné změně zapojení vnitřních rozvodů. Počítá s tím i dotační program NZU 5000Kč/jednotka, při 60bytech to máte jen na tohle dotaci 300tis. Tedy i stát si uvědomuje tuhle potřebu.
- Možná řešení je do rozvodů teplé vody. Ale obecně se to vy bytových domech neřeší, díky tomu, že stále je někdo doma(důchodci, ženy z dětmi), a díky tomu máte podstatně lepší využitelnost, než rodina v domě. Kde dospělí odjedou do práce, a děti do školy.
- Instalace FVE na střechu není podmíněna odpojením od centrálních zdrojů. V podstatě je to na úrovni zateplení. Tedy snížení spotřeby, nebo podle vás se domy co jsou zateplené odpojují od zdroje tepla?
-To, že si takovou montáž neuděláte sám, překvapuje asi jen vás. Ale opět větší instalace snáze rozpočítá náklady administrativu, montáž.
-Náklady na jednotku cca 20-30tis, z toho 10tis dotace. Návranost 5.let. (4-5tis/rok), pro staré ceny elektřiny. Tedy částka srovnatelná s náklady na jednu splátku u DPI.
-Opět to překvapuje pouze vás, to vše už je započítané v ceně (recyklační poplatek), návratnosti (pojistka).
- Řešení přináší úspory, o kterých se lidem v rodinných domech nezdá (300-400Kč/m).
-Zrovna tohle by řešila ta větší instalace (60kWh). Tedy generovala větší množství energie pro nabíjecí stanice u domu. Třeba v Praze, Brně města už plánují společné sítě pro tohle řešení.
Určitě jich nebude ňák zásadně více než dnes.
-Nejsem si moc jistý, co myslíte. Ale FVE je primárně na střeše domu. Tam asi vandal moc nezamíří, nepomatuji se problém z třeba z vandalismem na anténě. Stojany pro nabíjení sice musí stát na ulici, ale stejně jako tam dnes stojí vozidla. Přitom není problém to parkoviště před domem monitorovat.
-Je možné, že u některých dílů dojde k poruše, ale větší instalace = menší závislost cenová na jednotlivých dílech. Zatím co tu elektrárnu postavíte za dnešní ceny, tak vás dalších 30.let cena nezajímá. To není kotel na uhlí, kde musíte uhlí kupit každý rok znova. Pak logicky vaše cena za topení kopíruje cenu uhlí (nahoru, ale i dolů).
- Ani IT specialisty jsme neměli, prostě se budou muset vyškolit nové profese.
- Pokles nákladů vám právě umožní ty uspořené finance spořit. Bez úspor nemáte spořit co.
-Přijde vám to jako utopie, tak v CR už jsou panelové domy, kde tato instalace byla realizována.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vyřeší se problém s plasty
David Oplatek,2022-01-09 11:40:22
Polovinu věcí jste vynechal, u poloviny ze zbývající poloviny mlžíte a u zbytku buď lžete, nebo neumíte počítat. Namáhat se odporovat nebudu, to ten čas raději prochlastám.
Jen shrnu, že vyrobená energie nebude v reálném prostředí na plánovanou spotřebu dostačovat, nebude ji kde skladovat, zařízení nebude později ani z čeho vyrobit a i kdyby se toto všechno vyřešilo, nikdo to zkrátka nezaplatí. Jestli si někdo myslí, že ty EU dotace jsou nám vypláceny pro krásný voči našich krásných slečen, tak se šeredně, ale šeredně plete.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vyřeší se problém s plasty
Jiri Coupek,2022-01-09 21:00:50
Tak to vezmu odzadu. Eu dotace jsou tu pro zvýšení naší životní úrovně. To, že je investujeme místo třeba do tohle řešení do rozhleden je volba politiků v CR.
To je taková klasická odpověď, když dojdou argumenty.
Popisoval jsem reálné řešení, z reálnou cenou, a reálnou úsporou. Pokud se vám to nelibí, a chcete mermomocí řešit něco co se toho řešení netýká je to vaše věc. Př. baterie, nikde jsem nepsal, že to řešení zajistí ostrovní systém. Přesto řešíte cenu akumulace, nebo vytápění. Ani jedno to zajistit nemá.
Ale jak jsem psal, tyhle instalace už v CR jsou i fyzicky provedeny. Tudíž tu jsou v podstatě fakta vs vaše domněnky.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vyřeší se problém s plasty
Karol Kos jr.,2022-01-10 08:58:45
Pane Coupku,
Opět, máte v tom maglajz. Na paneláku, kde je většina bytů privátních, si takovou FVE nepostavíte, z důvodu, a) vysokých nákladů na pořízení a provoz, vaše kecy o dotacích jsou blábol, na to musíte mít lidi, ty lidi zaplatit, dále mít pojištění, když vám to na tý střeše shoří, nebo to sfoukne tornádo, pořípadně vám do toho napálí blesk, nebo to vyplaví slejvák. b) žádné návratnosti - elektřinu nikdo vykupovat nebude a aby si z toho užívali důchodci a ostatní platili plnou pálku, na to vám kálí bílej tesák, on totiž má každej ten elektroměr u dveří a cáluje co mu doteče do bytu. c) zabedněnosti obyvatel- poslední patro obvykle nedá na střech šáhnout, páč kotvení zcela jistě naruší izolaci a jim do bytu poteče. A když náhodou do bytu poteče, tak FVE ztíží nebo dokonce znemožní komplexní opravu střechy.
Podtrženo, shrnuto, tak jak je to u nás nastaveno, na panelákové FVE vydělá jen realizační firma, ostatní pouze cálují a nesou rizika. Návratnost investice na paneláku je 10-20 let. Do toho nikdo dobrovolně nepůjde, a nutit lidi a propagovat to, může leda tak jen podvodník.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
