Začátek roku 2021 s rozpadem evropské energetické sítě 8. ledna, která tak nebyla daleko od blackoutu, a podzim a zima, kdy se dá bez přílišného přehánění mluvit o energetické krizi, jasně ukázaly, že bez jaderných zdrojů nelze zajistit přechod k nízkoemisnímu energetickému mixu. Řada států Evropské unie tak mění názor na využívání jaderné energetiky a uvažují i o výstavbě nových jaderných zdrojů. Jedná se například o Francii, která má díky jaderné energetice nízkoemisní mix už nyní a nejmenší emise oxidu uhličitého na vyrobenou jednotku elektřiny. Vzhledem k tomu, že velká část Francouzů vytápí elektřinou, jsou zde emise z vytápění také velmi nízké. Nyní je Francouzům jasné, že pro udržení nízkých emisí, energetické bezpečnosti a sociálně únosné ceny energie se nemohou jaderných zdrojů vzdát a musí stavět nové. To je důvod, proč prezident Macron zrušil rychlé snižování podílu jádra a nedávno vyhlásil plán výstavby šesti nových bloků.
Byl to právě silný tlak Francie i dalších států, kterým je jasné, že se bez jaderné energetiky při snižování emisí neobejdou, který vedl k tomu, že Evropská komise zařadila jádro ve své taxonomii mezi zelené udržitelné zdroje. Stalo se tak i přes obrovský protijaderný tlak hlavně Rakouska a Německa. Je však třeba zdůraznit, že u jádra je zmínka o jeho přechodnosti a jeho podpora je omezena podmínkami, které mohou vypadat až tragikomické, pokud se vezmou doslova. I tato část taxonomie, a hlavně diskuze okolo ní, ukazuje v celé nahotě její základní problém.
Není postavena na fyzikálních, technických a přírodovědných zákonitostech, ale dominantně se řídí ideologickými představami a politickými kompromisy. Omezeně počítá s vývojem našich znalostí, rozvojem technologií. Řadu z nich má označenu nálepkou, která je likviduje bez ohledu na realitu. Velice často tak nemusí vést ke snížení emisí, dopadů na životní prostředí a snížení rizika, ale směrem právě opačným. Navíc svou složitostí, nejednoznačností a nutností neustále každou věc posuzovat úředníky vede k prodlužování realizace libovolného projektu a silnému potenciálu korupce.
Podívejme se na konkrétní případ právě zveřejněné taxonomie v oblasti jaderné energetiky. Dopředu upozorňuji, že v řadě případů není jasné, jak přesně to tvůrci mysleli a co konkrétní formulace reálně znamenají a jak budou v praxi interpretovány. Takže i následující rozbor je předběžný a spíše k otevření diskuze.
Podle mého názoru časové limity 2040 pro stávající bloky a rok 2045 pro nově budované neznamenají, že by se po roce 2040 a 2045 něco pro ně muselo změnit. Tak to interpretovali někteří komentátoři u nás. Ani to, že by jaderná energetika v Evropské unii v té době končila jako zelený zdroj. Podle mě, současně nastavená taxonomie bude pravidelně posuzována, a pokud se ve zmíněné době zjistí, že některé ze stanovených parametrů nebyly nastaveny správně či se objevila nová lepší jaderná technologie, tak se taxonomie upraví. Následující text tak nereflektuje reálný význam stanovených podmínek, ale jen důsledek jejich dogmatické interpretace.
Předpokládejme doslovnou platnost tvrzení, že stávající jaderné zdroje budou považovány za zelené (udržitelné) pouze do roku 2040 a nově budované jen v případě, že budou mít do roku 2045 stavební povolení. To znamená konec rozvoje jaderné energetiky v Evropské unii. Znamenalo by to, že v Evropské unii nemá smysl výzkum v oblasti jaderně energetických technologií. Vývoj nových reaktorů trvá řadu let i desetiletí a nemá smysl, pokud region před jeho dokončením jadernou energetiku vyřadí ze svého energetického mixu.
Znamenalo by to například, že vývoj pokročilých malých modulárních reaktorů v ÚJV a.s. nemá smysl, protože ty určitě nebudou k dispozici před rokem 2045. Obecně platí, že jakékoliv malé modulární reaktory, které by se v Evropské unii mohly uplatnit, zde budou nejdříve v třicátých letech. Pokud mají mít ekonomický smysl, tak se musí budovat v dostatečně velkých sériích. To však při podmínce, že se postaví jen ty, které budou mít stavební povolení před rokem 2045, nelze splnit. Už z toho důvodu, že ekonomicky budou mít malé modulární reaktory smysl pouze v případě, že se vytvoří licencování odpovídající jejich bezpečnostním parametrům a vlastnostem A to opravdu nebude rychlý proces. Při doslovné interpretaci dané podmínky se tak malé modulární reaktory v Evropské unii nebudou realizovat vůbec nebo jen v minimálním počtu.
U velkých reaktorů třetí generace je situace zdánlivě lepší. Pokud by ale opravdu měl jaderný průmysl a výstavba bloků končit ve čtyřicátých letech, tak by ztrácelo smysl v Evropské unii tento průmysl rozvíjet. Vzhledem k tomu, že nejen v Číně očekávají v této oblasti průlom a intenzivně na něm pracují, bylo by toto zaostávání pro Evropskou unii katastrofální. Jak už jsem se zmínil, tak považuji takovou doslovnou interpretaci těchto termínů za nesmyslnou. Podle mě to neznamená, že by jaderné zdroje po roce 2045 nebylo možné stavět a vylepšovat stávající po roce 2040. Jde o to, že se průběžně posoudí technologický rozvoj a naše znalosti environmentálních dopadů různých technologií a nastavení taxonomie se pro další desetiletí případně upraví. Z tohoto hlediska tak nevidím v dané taxonomii problém.
Trochu problematičtější může být požadavek realistického projektu úložiště, které by v principu mohlo být k dispozici v roce 2050. Ale i zde to lze realizovat ve formě připraveného projektu. Právě tato podmínka může být jednou z těch, která se v taxonomii před tím rokem 2045 změní. Pokud se ukáže, že je ekologičtější uzavření palivového cyklu a odstoupení od rychlé realizace hlubinného úložiště, tak tato podmínka v budoucí taxonomii může zmizet. Jak jsem zmínil, realita okolo taxonomie bude velmi silně záviset na její interpretaci a uvádění do praxe. Ale podle mě současné znění není z našeho hlediska kritickým způsobem omezující. Právě pro vyloučení chybných interpretací by v textu taxonomie neměly být ani náznaky toho, že jsou jaderné zdroje pouze přechodnými. Jiné kafe jsou podmínky okolo plynu. V tomto případě je to i podle mého názoru pro naše teplárenství katastrofou. V oblasti jaderné energetiky bych tak doporučoval konzultovat s tvůrci taxonomie správnou interpretaci a pokud je to tak, jak si myslím, tak ji můžeme bez obav podpořit. Navíc je tam i řada velmi smysluplných doporučení, jako je třeba důraz na recyklaci paliva a zmenšení objem jaderného odpadu, který jde do hlubinného úložiště.
Přehled statistiky
Už třináctý přehled vývoje jaderné energetiky za uplynulý rok navazuje na články z minulých let. Poslední část je z roku 2020. Na konci roku 2020 bylo 442 reaktorů s výkonem 393,5 GWe a na konci roku 2021 pak 440 s výkonem 393,2 GWe (údaje ze stránek World Nuclear Association a database PRIS). Ve výstavbě je 56 bloků. Je však třeba zdůraznit, že jde o hodnoty ze začátku prosince, kde některé z dále jmenovaných odstavených a spuštěných reaktorů ještě nebyly započteny.
V minulém roce byl počet dokončovaných bloků zhruba vyrovnaný s počtem těch odstavovaných. A to i v situaci ukončení provozu více reaktorů v Německu a Velké Británii. Provoz skončilo deset bloků a další bude odstaven brzy v lednu. O odstavení švédského varného reaktoru Ringhals 1 dne 31. prosince 2020 se psalo už v minulém přehledu. Ten se přidal k obdobnému bloku Ringhals-2, který byl odstaven už dříve. Ztráta těchto jaderných zdrojů měla značný vliv na zásobování jihu Švédska elektřinou a vedla ke zvýšení ceny elektřiny. Ve Švédsku je tak nýní v činnosti šest jaderných reaktorů.
Poslední den roku 2021 byly odstaveny tři reaktory v Německu, šlo o Brokdorf ve Šlesvicku-Holštýnsku, Grohnde v Dolním Sasku a Gunremmingen C v Bavorsku. Odstavení německých bloků je opravdu škoda. Jde o velmi kvalitní a spolehlivé reaktory s velkým výkonem. Například blok Grohde má výkon 1400 MWe a drží rekord ve výrobě elektřiny za dobu provozu reaktoru. Celkově vyprodukoval přes 400 TWh elektřiny. Dodávat elektřinu začal v roce 1984 a mohl by být v provozu ještě deset i dvacet let.
Tři bloky byly odstaveny během roku 2021 také ve Velké Británii. Jednalo se o plynem chlazené reaktory AGR. První skončily provoz bloky Dungeness B-1 a Dungeness B-2. Na konci listopadu 2021 se pak odstavil reaktor v elektrárně Hunterston B. Jde o třetí blok elektrárny Hunterston, čtvrtý blok této elektrárny by se měl odstavit v lednu 2022.
Na Tchaj-wanu byl v polovině roku 2021 odstaven blok Guosheng-1. Jde o varný reaktor s výkonem 985 MWe, který byl uveden do provozu v roce 1981. V Pákistánu byl 1. srpna 2021 odstaven nejstarší blok KANUPP-1, známý také jako Karáčí 1. Šlo o těžkovodní reaktor CANDU, který byl do provozu uveden v roce 1972. Jeho počáteční výkon byl 137 MWe. Postupně se však snižoval a zhoršoval se i jeho koeficient využití. V USA byl odstaven třetí blok v Indian Point, celá elektrárna tak po šedesáti letech skončila s produkcí elektřiny. Dne 19. prosince 2021 pak byl odstaven první blok Kurské jaderné elektrárny. Jde o reaktor RBMK.
Nově se v roce 2021 do provozu dostalo osm bloků. K síti se připojil a postupně byl uveden do komerčního provozu indický těžkovodní reaktor PHWR-700 jako blok Kakrapar 3. V Číně byl spuštěn reaktor ACPR1000 jako blok Tchien-wan 6 (Tainwan), stejný reaktor se dostal do provozu jako blok Chung-jen-che (Hongyanhe) 5, v polovině roku se u něj rozběhla štěpná řetězová reakce. Do provozu se také dostaly dva bloky Hualong One (HPR1000). Ke konci roku 2021 se rozběhla štěpná řetězová reakce u bloku Fu-čching (Fuquing) 6, který je druhým reaktorem tohoto typu v této elektrárně. Stejný reaktor se v roce 2021 rozběhl i v Pákistánu jako blok Karáčí 2. V Číně začal pracovat malý modulární reaktor HTR-PM200. Do provozu se dostaly také dva jihokorejské reaktory APR1400. Jednalo se o první blok v elektrárně Sin Hanul (Shin Hanul) v Jižní Koreji a druhý blok v elektrárně Barakah ve Spojených arabských emirátech. Ke spuštění mají také velice blízko další dva reaktory. Jde o blok Olkiluoto 3 a Ostrovec 2. V prvním případě jde o blok EPR a v druhém VVER1200.
Budovat se začalo jedenáct reaktorů a další pak hned v prvních dnech lednu 2022, i to je číslo podobné těm u reaktorů odstavovaných a spouštěných. První blok Hualong One se začal na přelomu roku 2020 a 2021 budovat v čínské elektrárně Sanao (Sanaocun-1), betonáž jaderného ostrova druhého bloku této elektrárny byla zahájena v prvních dnech ledna 2022. Výstavba dalšího reaktoru tohoto typu pak začala v březnu jako Čchang-ťiang (Changjiang) 3 a na konci roku následoval Čchang-ťiang 4.
Dalšími zahájenými stavbami byly dva ruské reaktory VVER1200 v Číně, šlo o Tchien-wan (Tianwan) 7 a Sü-ta-pao (Xudabao) 3. V turecké elektrárně Akkuya, která využívá stejný typ reaktoru, se pak začala začátkem března 2021 betonáž jaderného ostrova třetího bloku. V polovině roku 2021 začala betonáž bloku Kudankulam 5 a 20. prosince pak betonáž jaderného ostrova bloku Kudankulam 6. Zde se využívají reaktoru VVER1000.
Pokročilo i budování prototypů rychlých množivých reaktorů. V Rusku byla v roce 2021 zahájena betonáž jaderného ostrova u rychlého reaktoru chlazeného olovem BREST-OD-300. Pravděpodobně se začal budovat také druhý rychlý sodíkový reaktor CFR-600 v Číně.
Začátkem července 2021 začala také výstavba čínského malého modulárního reaktoru ACP100 (Linglong One) s výkonem 125 MWe.
Produkce elektřiny z jádra dosáhla v roce 2020 hodnoty 2 553 TWh. Oproti roku 2019, kdy se vyrobilo 2 657 TWh klesla o 104 TWh. Je to poprvé od roku 2012, kdy nestoupala. Velký vliv na to měla epidemie koronaviru, ekonomický pokles a snížení spotřeby elektrické energie.
Dá se očekávat, že už v roce 2021 opět poroste. Předběžné výsledky tomu nasvědčují.
Doma se Rusku daří nahrazovat stárnoucí bloky
Nejvíce nových bloků staví Rusko a Čína, podívejme se nejdříve na vývoj u Rosatomu. Po dokončení prvních dvou bloků VVER1200 druhé fáze Leningradské elektrárny, druhý blok byl do komerčního provozu uveden v březnu 2021, se v tomto roce dokončilo i posílení vedení, které vyvádí výkon z elektrárny, aby odpovídalo zvýšené kapacitě. Pracuje se také na zapojení nových bloků do dodávek tepla. Velmi intenzivně probíhá příprava výstavby dalších dvou bloků této fáze. V roce 2022 by se už mělo připravovat staveniště a stavební jáma. Do provozu by se třetí blok této fáze měl dostat v roce 2030. Tím by se nahradily všechny čtyři bloky RBMK z první fáze této elektrárny.
Další dva nové bloky VVER1200 se plánují také v Novovoroněžské jaderné elektrárně. Do provozu by se měly dostat v polovině třicátých let. Jejich příprava by tak měla začít v nejbližších letech.
Počet pracovníků na druhé fázi Kurské elektrárny dosáhl už 10 000. Zde se začala budovat nejvyšší chladící věž na světě s výškou 179 m. Dokončit by se měla v roce 2024. V roce 202I se připravilo vše pro montáž samotného reaktoru u prvního bloku, která se bude realizovat v roce 2022. V polovině září na staveniště dorazila reaktorová nádoba. Uzavřela se také vnitřní kopule tohoto bloku. Začátkem roku již byla připravena i samotná reaktorová nádoba. Pro druhý blok se v tomto roce zhotovily důležité části samotného reaktoru. První blok by měl být do provozu uveden v roce 2025.
Pokračuje příprava výstavby druhé fáze elektrárny Kola, zde by se měly využít předpokládané středně velké bloky VVER600. Budování by mělo být zahájeno v roce 2028 a do provozu by se měl první blok uvést v roce 2034.
V případě zájmu, který by mohl vzrůst v situaci nedostatku nízkoemisních zdrojů v Evropské unii, je Rosatom nakloněn možnosti realizovat dokončení Baltické elektrárny v Kaliningradské oblasti. Takovou možnost zvažují i někteří polští investoři. V takové situaci by bylo nutné řešit i propojení této elektrárny do systému sítě EU. Zde to naráží hlavně na současné politické klima.
Řadu bloků staví Rosatom v zahraničí
V polovině ledna začal první blok běloruské jaderné elektrárny Ostrovec pracovat na plný nominální výkon. U druhého bloku byly koncem července zahájeny horké zkoušky, které skončily na začátku října. Na konci roku 27. prosince 2021 do něj bylo zavezeno palivo a začátkem roku 2022 se uvede do provozu. Na první běloruské jaderné elektrárně proběhlo několik inspekcí zahraničních odborníků. Vydali řadu doporučení pro zlepšení, ale celkově potvrdily, že elektrárna má vysokou úroveň bezpečnosti.
I přesto pobaltské státy, zvláště Litva, velmi silně proti této elektrárně vystupují. Snaží se realizovat zákaz importu elektřiny z tohoto zdroje. Na druhé straně jsou však na dovozu této komodity závislé, importují tak elektřinu z jiných zdrojů, které však jaderná elektřina nahrazuje u jiných odběratelů. Zvýšily tak na úkor Běloruska odběr elektřiny z Ruska. Nákupem elektřiny z Ruska a Běloruska musela v kritických zimních obdobích nedostatek této komodity řešit i Ukrajina.
V současné době se také pokračuje ve výběru vhodného místa pro druhou jadernou elektrárnu v této zemi. Uvažuje si o třetí.
Dobře probíhá i výstavba dvojice bloků VVER1200 v bangladéšské elektrárně Rooppur. U prvního bloku se začátkem srpna usadila kopule kontejnmentu. U druhého bloku se do konce roku podařilo dokončit budováni pátého prstence kontejnmentu reaktoru a vše je připraveno k umístění kopule. K tomu by mělo dojít v první polovině roku 2022. Zároveň se podařilo dokončit reaktorovou nádobu pro tento blok, a i s parogenerátory ji dopravit na staveniště. V elektrárně byl instalován plnohodnotný trenažér velínu bloku. Zajímavostí je, že komponenty vyrobené v Petrohradě byly do Bangladéše přepravovány Severní mořskou cestou přes Vladivostok. Využila se k tomu jediná existující atomová nákladní loď Sevmorpuť. Bangladéš počítá s Rosatomem i pro stavbu druhé jaderné elektrárny na jihu země.
Výstavba první turecké elektrárny Akkuya pokračuje také podle plánu. U prvního bloku se v květnu 2021 podařilo osadit reaktorovou nádobu. V Rusku se připravují komponenty již pro třetí blok. Začátkem roku 2021 proběhla první betonáž jeho jaderného ostrova. Pro čtvrtý blok se kopala jáma pro základy, na přelomu října a listopadu 2021 obdržel Rosatom povolení od tureckého úřadu pro jadernou bezpečnost a betonáž jaderného ostrova u něj bude zahájena na začátku roku 2022. V současné době zde pracuje okolo 8000 pracovníků, v maximu by jich mělo být 12 000. Čtyři jaderné bloky by se měly dostat do provozu v letech 2023 až 2026. Pro obsluhu hotové elektrárny bude potřeba okolo 4000 pracovníků. Na ruských vysokých školách se nyní připravuje budoucí personál. Rosatom realizuje v blízkosti elektrárny i výstavbu městečka pro její budoucí pracovníky. Turecko připravuje i staveniště druhé turecké elektrárny Sinop, v roce 2023 by měla být vybudována potřebná infrastruktura. Třetí elektrárna by měla být v Ignaeda. Dodavatel reaktorů není v těchto případech ještě stanoven.
Příprava výstavby čtyř bloků VVER1200 v první egyptské elektrárně El Dabaa se vlivem pandemie zdržela. Na přelomu června a července 2021 byla zaslána žádost o povolení realizace prvních dvou bloků této elektrárny k egyptskému úřadu pro jadernou bezpečnost. Obdržení povolení se předpokládá v polovině roku 2022 a poté by mohla být zahájena příprava betonáže jaderného ostrova prvního bloku.
O výstavbě nových jaderných reaktorů uvažuje i Arménie, která zároveň prodlužuje provoz elektrárny Mecamor. U bloku v této elektrárně se podařilo dokončit vyžíhání reaktorové nádoby. S největší pravděpodobností by se jednalo o bloky VVER. Poměrně daleko je v přípravě výstavby nových bloků Uzbekistán. Ten pokračuje v přípravě stavby dvou bloků VVER1200.
V Iránu pokračuje výstavba bloků VVER100 Bušehr 2 a 3. Velmi důležité je, že Iránu se povedlo sanovat dluhy spojené s výstavbou a dodávkami paliva u prvního bloku.
Čína má sice velké kapacity pro výstavbu jaderných bloků, ale i tak nestíhá. Proto u ní buduje nové reaktory i Rosatom. Pokračovaly tak práce na dvou reaktorech VVER1200 jako blocích Tchien-wan 7 a 8. Betonáž jaderného ostrova byla u bloku Tchien-wan zahájena 19. května 2021. Do provozu by se měly dostat v letech 2026 až 2027.
V Rusku se v roce 2021 vyráběly komponenty pro bloky Sü-ta-pao 3 a 4. Betonáž bloku Sü-ta-pao 3 začalo začátkem srpna 2021. Reaktory VVER1200 by se měly dostat do provozu v letech 2027 a 2028.
Rosatom pracuje na uzavření palivového cyklu a efektivní využití uranu
K recyklaci lze využít i klasické reaktory. Pro reaktory VVER1000 byly vyvinuty palivové soubory REMIX, které využívají materiál získaný z recyklovaného vyhořelého paliva. Ty úspěšně absolvovaly plný pětiletý cyklus v aktivní zóně reaktoru v Balakovské elektrárně.
Toto palivo vlastnostmi odpovídá čerstvému palivu a pro jeho využívání není potřeba žádné modifikace aktivní zóny reaktoru VVER1000. Recyklace u tohoto paliva může proběhnout až pětkrát. V současné době se realizuje test většího množství paliva tohoto typu v této elektrárně.
Rychlý sodíkový reaktor BN-800 v roce 2021 postupně přešel na palivo MOX. V únoru 2021 byla třetina aktivní zóny inovativním MOX palivem, po další výměně paliva už to bylo 60 %. V roce 2022 pak již bude zóna při další výměně paliva plně složená z palivových souborů typu MOX. Reaktor BN-600, který je starším sodíkovým reaktorem na této elektrárně, by chtěla Bělojarská elektrárna provozovat 60 let.
V únoru 2021 bylo uděleno povolení od úřadu pro jadernou bezpečnost pro konstrukci prototypového rychlého olovem chlazeného reaktoru BREST-OD-300. Betonáž jeho jaderného ostrova pak začala před polovinou roku 2021. Dokončuje se vývoj paliva pro tento reaktor. V místě bude kromě samotného reaktoru i zařízení pro výrobu paliva a pak i pro jeho přepracování. Tento reaktor nevyužívá moderaci neutronů. Chlazení bude zajišťovat tekuté olovo. U samotného Brestu bude z materiálových důvodu pracovní teplota okolo 500°C. V budoucnu by tento typ reaktoru mohl mít teploty vyšší, i hodně přes 1000°C. Turbína tak v takovém případě může v principu pracovat třeba v superkritickém režimu při teplotě páry 600°C a s účinností konverze tepla na elektřinu 40 - 45 %. U budoucích reaktorů, které by fungovaly jako vysokoteplotní, by se dala využívat plynová turbína nebo by přímo produkovaly vodík či průmyslové teplo. Výhodou olova proti sodíku je jeho stabilita a to, že nedochází k prudkým chemickým reakcím s vodou a kyslíkem. Při netěsnostech primárního okruhu tak nehrozí problémy, které přináší riziko u sodíkových reaktorů. Aktivní zóna bude umožňovat konfiguraci s množivým faktorem až 1,2. Zkušenosti s provozem tohoto demonstračního reaktoru by měly umožnit naprojektovat komerční model.
Atomové ledoborce a plovoucí jaderné elektrárny
Rusko předpokládá stále intenzivnější využívání severských oblastí. Proto buduje rozsáhlou flotilu atomových ledoborců. Značně pokročilo dokončování nové jejich série v rámci projektu 22220 se dvěma reaktory RITM-200. U prototypového modelu Arktika proběhla oprava elektromotoru a mohl se opět zařadit do standardní práce na Severní ledové cestě. První sériový ledoborec Sibiř obdržel povolení úřadu pro jadernou bezpečnost pro zahájení provozu. V druhé polovině listopadu 2021 u něj proběhly studené zkoušky. Svoji kariéru začne v Karském moři začátkem ledna 2022.
U druhého sériového ledoborce Ural, třetího celkově, se začalo s instalací horních částí lodi. Do provozu by se měl dostat také v roce 2022. Další ledoborec Jakutsko by se měl na moři objevit v roce 2024. Čtvrtý sériový ledoborec Čukotka by měl začít provoz v roce 2026. Uvažuje se ještě o případné výstavbě dvou dalších takových atomových ledoborců.
Intenzivně pokračuje příprava zahájení budování nové série atomových ledoborců Lider s reaktory RITM-400. Subdodavatelé připravují výrobu jednotlivých komponent i celků. Většinou jde o firmy zapojené již do projektu ledoborců 22220. Pro jejich nové výkonnější reaktory se připravuje nové palivo. Jejich výhodou bude i to, že jeho výměna bude probíhat jednou za deset let. U současných ledoborců je to jednou za pět až šest let.
V roce 2021 přešel Pevek plně na vytápění z plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov. Zkušenosti s ní pomáhají při práci na optimalizované plovoucí jaderné elektrárně, která by byla schopna pracovat v chladných oblastech Sibiře i horkých rovníkových oblastech. Rosatom by ji tak mohl nabízet i na vývoz do těchto horkých oblastí. U tohoto projektu by se využily zmíněné reaktory RITM-200. Pro rozvoj Čukotky se plánuje pět takových plovoucích elektráren. Uplatní se hlavně v Baimském těžebním kombinátu. Pro první dvě z nich dodají lodě čínské loděnice. Příslušná přístavní infrastruktura ve vybraných místech by se měla začít připravovat v roce 2023. První dvě elektrárny by se měly dostat do provozu u mysu Nagljojnyj v letech 2026 až 2027. Další pak v roce 2028 a 2031. Stejně tak se v Usť-Janskom regionu plánuje pozemní malý modulární reaktor využívající tento typ reaktoru.
Čína přechází na bloky Hualong One
Jak už bylo zmíněno, Čína využívala a využívá i zahraniční dodavatele reaktorů. V činnosti jsou v Číně i francouzské reaktory EPR. Začátkem roku zaznamenal provozovatel u prvního bloku EPR na elektrárně Tchaj-šan (Taishan) zvýšenou koncentraci inertních plynů vznikajících při štěpení v primárním okruhu. Podrobná analýza ukázala, že jde o důsledek mírného poškození pokrytí některých palivových proutků. Takové věci se stávají poměrně běžně a míra poškození byla hluboko pod bezpečnostními limity stanovenými pro normální provoz. Reaktor se tak po důkladné analýze mohl opět vrátit do normálního provozu. Důkladný rozbor události je velmi důležitý hlavně proto, že se jedná o první provozované reaktory tohoto typu.
Do provozu se dostávají i čínští předchůdci reaktorů Hualong One. V roce 2021 se rozběhl reaktor III. generace ACPR1000 jako blok Tchien-wan 6. V dubnu se do něj zavezlo palivo, 11. května 2021 už dodával do sítě první elektřinu a 2. června zahájil komerční provoz. Dne 17. června 2021 se pak rozběhla štěpná řetězová reakce v bloku stejného typu Chung-jen-che 5, již koncem června pak začal dodávat elektřinu a v prvních dnech srpna přešel ke komerčnímu provozu. Blok Chung-jen-che 6 by se měl rozběhnout v první polovině roku 2022.
Během roku 2021 se podařilo spustit druhý jaderný reaktor Hualong One (HPR1000) v elektrárně Fu-čching jako šestý blok této elektrárny. Studené zkoušky byly dokončeny v lednu 2021, testy integrity a těsnosti se dokončily v červenci, začátkem listopadu bylo zavezeno palivo, štěpná řetězová reakce se rozběhla v první půli prosince 2021 a 1. ledna 2022 začal dodávat elektřinu do sítě. Blok Fu-čching 5 se rozběhl už v roce 2020, ale do komerčního provozu se dostal až v únoru 2021.
V roce 2022 by se měly spustit dva bloky Hualong One v elektrárně Fang-čcheg-kang (Fangchenggang). V únoru 2021 se i na druhém z nich, který je čtvrtým blokem této elektrárny, umístila kopule kontejnmentu.
První beton jaderného ostrova byl v první polovině ledna 2021 realizován u prvního bloku elektrárny San´ao. Psalo se o tom už v předchozím přehledu. Betonáž jaderného ostrova druhého bloku se realizovala v prvních dnech roku 2022. Celkově by se v této elektrárně mělo postavit šest reaktorů Hualong One.
V elektrárně Čchang-ťiang se v roce 2021 začaly budovat dva reaktory Hualong One jako bloky 3 a 4. Na konci března 2021 se začala betonáž jaderného ostrova třetího bloku. V této elektrárně jsou již dva reaktory CNP-600. Ve výstavbě tam je malý modulární reaktor ACP100 (Linglong One). Ten se také začal budovat v roce 2021.
Další dva bloky se od roku 2020 budují v elektrárně Čang-čou (Zhangzhou). První blok začal betonáž jaderného ostrova v říjnu 2019 a druhý pak září 2020. Pro první blok se v polovině roku 2021 vyrobila reaktorová nádoba a v říjnu byla umístěna na své místo. Do provozu by se tento blok měl dostat v roce 2024.
Na základě zkušeností s výstavbou a provozem bloků Hualong One se chystá jeho vylepšenou verze Hualong Two. Kromě výstavby nových zdrojů elektřiny se Čína současně stále více snaží využívat už postavené jaderné elektrárny k vytápění. V roce 2021 se systém pro centrální vytápění realizoval u elektrárny Qinsah, která patří se svými sedmi reaktory k těm největším.
Do komerčního provozu byl uveden i první reaktor tohoto typu v pákistánské elektrárně Karáčí. V této elektrárně je to druhý blok. Jeho výstavba začala v roce 2015, třetí blok je stejného typu a jeho výstavba byla zahájena v roce 2016. Začátkem března se u bloku Karáčí 2 rozběhla štěpná řetězová reakce, 18. března začal dodávat elektřinu do sítě a v květnu zahájil komerční provoz. U bloku Karáčí 3 proběhly v dubnu 2021 studené zkoušky, horké zkoušky byly dokončeny 4. listopadu 2021.
Reaktor HPR1000 se plánuje i pro jadernou elektrárnu Bradwell C, v roce pokračovalo posuzování tohoto typu reaktoru u britského úřadu pro jadernou bezpečnost a také ministerstva pro životní prostředí z hlediska obecného využití tohoto modelu ve Velké Británii. Skončit by mělo v roce 2022.
Do provozu se v roce 2021 dostal malý modulární reaktor HTR-PM200 v elektrárně Š‘-tao-wan (Shidaowan), který se skládá ze dvou modulů se společnou turbínou. Jde o vysokoteplotní reaktor chlazený héliem, který využívá palivo TRISO v grafitové kouli. Na začátku roku proběhly horké zkoušky tohoto reaktoru. Dne 21. srpna se začalo navážet palivo a 12. září se u prvního modulu rozběhla štěpná řetězová reakce. Řetězová reakce u druhého modulu se rozběhla 12. listopadu. V polovině prosince 2021 pak reaktor začal dodávat elektřinu do sítě. V tomto případě jde opravdu o velký skok, jedná se o velmi pokročilý typ malého modulárního reaktoru. Pokud se osvědčí i ekonomicky, bude to skvělé.
Rychlý sodíkový reaktor CEFR začal po výměně paliva druhý cyklus testování. Ten by měl probíhat na vysokém výkonu. Palivo pro prototypový rychlý sodíkový reaktor CFR-600 bude nejméně na prvních šest let provozu dodávat Rusko.
Jižní Korea spouští bloky doma i v zahraničí
V první půli července 2021 obdržel povolení k zahájení provozu reaktor Sin Hanul 1. Palivo do něj bylo přivezeno 14. července a v polovině října byla zkompletována aktivní zóna. Firma KHNP se stále snaží udržet otevřenou možnost pro výstavbu bloků Sin Hanul 3 a 4 v případě, že se politické rozhodnutí odchodu od jádra v této zemi změní.
První blok elektrárny Barakah zahájil na začátku dubna 2021 komerční provoz. Zde jde také o korejský reaktor AP1400, který první elektřinu dodal už v předchozím roce. V roce 2021 začal pracovat i druhý blok této elektrárny ve Spojených arabských emirátech. Povolení ke spuštění dostal blok od úřadu pro jadernou bezpečnost na začátku března 2021, 27. srpna se pak u něj rozběhla štěpná řetězová reakce a 14. září začal dodávat elektřinu do sítě. Třetí blok byl dokončen na podzim roku 2021 a začal se připravovat ke spuštění, které se realizuje v roce 2022.
Indie staví vlastní bloky i ty zahraniční
V minulém přehledu se psalo o rozběhnutí štěpné řetězové reakce v prvním indickém těžkovodním reaktoru s výkonem 700 MWe jako třetího bloku elektrárny Kakrapar. Ten začal v první půli ledna 2021 dodávat elektřinu do sítě. Dalšími rozestavěnými reaktory tohoto typu jsou Kakrapar 4 a Rajasthan 7 a 8. Indická vláda schválila výstavbu dalších deseti bloků tohoto typu. Mělo by jít o bloky Kaiga 5 a 6, Gorakhpur 3 a 4, Chutka 1 a 2 a čtyři bloky v nové elektrárně Mahi Banswara. V polovině roku 2021 byl vybrán dodavatel pro jejich parogenerátory. Bude to firma BHEL (Bharat Heavy Electrics Limited).
Postupně se po řadě odkladů dokončuje rychlý sodíkový reaktor PFBR-500 v Kalpakkamu. Zavezení paliva a spuštění řetězové štěpné reakce by mělo proběhnout v roce 2022. Spolu s těžkovodními reaktory by měl umožnit postupný přechod k thoriovému cyklu.
Ruské reaktory VVER1000 se budují v indické elektrárně Kudankulam, bloky 3 a 4 jsou ve výstavbě již od roku 2017. V dubnu 2021 se u čtvrtého bloku instaloval lapač koria. U bloku 5 byla zahájena betonáž jaderného ostrova v květnu 2021 a u bloku 6 se s touto betonáží začalo 19. prosince 2021. Pro všechny budované reaktory se připravují potřebné komponenty
Pokračují jednání o výstavbě šestice bloků EPR v elektrárně Jaitapur. V dubnu 2021 zaslala společnost EDF konkrétní nabídku. V případě realizace půjde o největší elektrárnu, zároveň by znamenala zvrat v zavádění reaktorů EPR a přechod k sériové výstavbě, která by umožnila využít potenciál tohoto reaktoru III. generace.
USA a Latinská Amerika
Ve Spojených státech se budují jen dva nové jaderné reaktory. Při výstavbě dvojice bloků AP1000 v elektrárně Vogtle stále přetrvávají problémy. Spuštění třetího bloku se i vlivem pandemie posunuje blíže ke konci roku 2022. Je také třeba odstranit všechny problémy, které se objevily během horkých zkoušek, které proběhly v polovině roku 2021. U čtvrtého bloku byla spuštěna jeho energetická síť, jeho budovy tak jsou již stabilně pod napětím. Spustit by se měl v roce 2023.
Klíčové je tak dosažení co nejdelší životnosti existujících jaderných reaktorů. Zajímavé bude sledovat například provoz dvojice tlakovodních bloků v elektrárně Surry. Ty v roce 2021 dostaly povolení k provozu 80 let. Dalších devět bloků o takové prodloužení licence žádá. V tomto roce doba jejich provozování překročí padesát let. Dostávají se tak do šesté dekády, kde jsou zatím zkušenosti velice malé. Poučné to bude i pro nás v souvislosti s úvahami provozovat 60 let stávající Dukovany.
V Brazílii pokračuje snaha o dokončení bloku Angra 3 s výkonem okolo 1400 MWe. Zde se hledá vhodný finanční model a zajištění realizace projektu. Zahájení provozu se plánuje v roce 2026.
V Argentině obnovili práce na výstavbě prototypu malého modulárního reaktoru CAREM-25 s tepelným výkonem 32 MWt. Betonáž jeho jaderného ostrova byla zahájena v roce 2014. Problémy s financováním však několikrát výstavbu pozastavily. Na základě zkušeností s prototypem by chtěla Argentina realizovat větší komerční model.
Evropa – snaha o dokončení dlouhodobých restů
V Evropě je pouze minimum projektů, které mají navíc většinou velké zdržení. Konečně se zavezlo palivo do reaktoru EPR v elektrárně Olkiluoto, na začátku prosince 2021 se provozovatel obrátil na finský úřad pro jadernou bezpečnost o povolení rozběhnout řetězovou štěpnou reakci, toto povolení obdržel 16. prosince. Řetězová štěpná reakce se rozběhla 21. prosince. V únoru by měl blok začít produkovat elektřinu a v červnu by měl přejít do komerčního provozu.
Dokončování bloku Flamanville 3 se už také dostává do konečné fáze. Problémem mohou být anomálie objevené na svarech v kontejnmentu, které je potřeba upravit. Tyto úpravy schválil francouzský úřad pro jadernou bezpečnost v říjnu 2021. Potřebné změny by měly být provedeny v roce 2022 a i zde by se na přelomu roku 2022 a 2023 mělo zavést palivo.
Velmi důležité je pro Francii udržení flotily 56 existujících bloků. Je tak dobře, že úřad pro jadernou bezpečnost povolil prodloužení provozu reaktorů s výkonem 900 MWe o dalších deset let, tedy celkově na 50 let využívání. Na základě zkušeností z letošní zimy se Francie vrátila k plánu postavit nové jaderné reaktory. Zatím se předpokládá šest nových bloků, půjde o vylepšenou variantu EPR2. Zájem o první dvojici z nich je v Penly v Normandii. Zde se výstavba EPR bloku uvažovala už před lety společně s blokem Flamanville 3.
Bloky EPR se budují i ve Velké Británii. Výstavba Hinkley Point C byla ovlivněna pandemii. V roce 2016 se předpokládalo zprovoznění prvního bloku na konci roku 2025. Nyní je jasné, že k němu nedojde před červnem 2026. Pozitivní je, že se ukazuje rychlejší postup prací u druhého bloku, kde se projevují zkušenosti získané při stavbě toho prvního. Například instalace druhého prstence kontejnmentu, ke které došlo v závěru roku 2021, trvala u druhého bloku o 25 % kratší dobu. Prstenec má průměr 47 metrů, je 17 metrů vysoký a váží 575 tun. Na místo jej usadil největší jeřáb Big Carl, o kterém se psalo v předchozích přehledech.
Pokračují přípravy k výstavbě dvou bloků EPR v elektrárně Sizewell C. Zde bylo klíčovou otázkou rozhodnutí o způsobu financování projektu. Pokud by se vybral vhodný finanční model, mohl by být využit i pro výstavbu dalších jaderných bloků. Vyřešení tohoto problému a rychlého zahájení výstavby bylo stále aktuálnější. Zvláště po odstavení elektrárny Dungeness B a stanovení termínu odstavení i dalších plynem chlazených reaktorů AGR. Ty by měly být všechny uzavřeny do deseti let. Na konci října tak britská vláda schválila model financování jaderných projektů známý pod označením RAB (Regulated Asset Base), který by měl snížit náklady na zajištění financí a přitáhnout soukromé investory. V tomto modelu přispívají budoucí spotřebitelé na financování projektu už ve fázi jeho výstavby. Zároveň začala britská vláda vyjednávat s EDF o konkrétním projektu Sizewell C.
Pokračuje příprava výstavby jaderné elektrárny Hanhikivi ve Finsku. Zde jde o ruský reaktor VVER1200. Ovšem dodavatelé jsou z celého světa. Velmi silně bude do projektu zapojena například francouzská firma Framatom. Česká firma MICo Group dodala v roce 2021 pro tuto stavbu kontejnerové kotelny pro podpůrné provozy stavby. Povolení k zahájení budování jaderného ostrova by měla dostat v roce 2022. Předpokládaný rok spuštění se posunul na rok 2029.
Rozhodnutí o vydání licence pro výstavbu dvojice reaktorů VVER1200 v elektrárně Paks II bylo na přelomu září a října odloženo. Maďarský úřad pro jadernou bezpečnost potřebuje více času pro posouzení všech materiálů. Povolení pro betonáž jaderného ostrova a zahájení výstavby by tak mohlo být k dispozici v roce 2022. Dokončení tak nyní cílí také na rok 2029.
Dokončení restu v podobě dvou bloků VVER440 v jaderné elektrárně Mochovce se čeká i v sousedním Slovensku. Rozběhnutí štěpné řetězové reakce v bloku Mochovce 3 se neočekává dříve než v únoru 2022.
Rumunsko postoupilo v přípravě dokončení třetího a čtvrtého těžkovodního bloku v elektrárně Černá voda. Konečné rozhodnutí o financování by mělo proběhnout v roce 2023 a do provozu by měly být bloky uvedeny za deset let. Dostavba by měla být realizována ve spolupráci Rumunska, USA a Kanady. Na základě současných problémů uvažuje Rumunsko o výstavbě další jaderné elektrárny v blízkosti hranic s Moldávií. Pro ni se spíše uvažuje o malých modulárních reaktorech.
Polsko pokračuje ve výběru místa pro svoji první jadernou elektrárnu. Dlouhodobě se předpokládá, že bude na severu v Pomoří. Nyní se preferují místa v blízkosti vesnic Kopalino a Lubiatowo nebo v Žarnowci. První varianta se zdá být preferovanou. Polsko doufá, že první blok dokončí do roku 2033. Celkově by chtělo instalovat 6 až 9 GWe jaderného výkonu ve velkých blocích a také malé modulární reaktory. I Slovinsko připravuje výstavbu nového bloku v elektrárně Krško.
V Bulharsku stále nerozhodli, kdy a kde začnou stavět nové bloky, jestli to bude v elektrárně Belene nebo v Kozloduji. Je snaha využít vybavení, které bylo již dodáno při předchozí snaze o výstavbu dvou bloků jaderné elektrárny Belene. Takový postup navrhuje firma Westinghouse. S největší pravděpodobností by však bylo asi jednodušší a rychlejší dokončit výstavbu v Belene, než zahájení a realizace bloku v Kozloduji. V tomto případě jde o stejný problém jako u nás. Intenzivní politické spory a dominance ideologie v řešení toho, kde a jak stavět, vedou k tomu, že se reálně nedělá nic konkrétního. Poslední úvahy ovlivněné průběhem letošní zimy dospěly k rozhodnutí postavit bloky v Belene i Kozloduji.
Ukrajina stále předpokládá dostavbu dvou rozestavěných bloků v Chmelnické jaderné elektrárně. V současné době se plánuje spolupráci s firmou Westinghouse a využití komponent bloků AP1000 ze zrušené výstavby v elektrárně VC Summer. Uvažuje také o výstavbě pátého bloku v Rovenské jaderné elektrárně, případně dalších reaktorů. Zároveň se pokračuje v realizaci propojení a synchronizace energetické soustavy Ukrajiny s tou Evropské unie právě přes Chmelnickou jadernou elektrárnu. Od synchronizace s východní soustavou Ruska a Běloruska plánuje přejít v roce 2023 na synchronizaci se soustavou EU.
Nejen pro Evropu je důležitá diverzifikace zdrojů paliva. Rozšiřuje se vějíř dodavatelů palivých souborů pro reaktory. Na jedné straně Rosatom dodává palivo pro západní typy elektráren, Westinghouse naopak dodává palivo pro ukrajinské reaktory VVER1000, kde už se využívá v šesti blocích. Tento typ paliva nabízí i do Bulharska a Česka. Zároveň vyvinul i palivo pro bloky VVER440, které se začne využívat od roku 2024 v ukrajinském bloku Rovno 2. Tato možnost diverzifikace dodavatelů paliva může být zajímavá i pro naše Dukovany a slovenské Mochovce či Jaslovské Bohunice. Naopak Švédsko začíná využívat zmíněné palivo pro západní reaktory od firmy Rosatom.
Malé modulární reaktory
V roce 2021 došlo k razantnímu průlomu i v oblasti malých modulárních reaktorů. Zkušenosti z provozu plovoucí jaderné elektrárny Akademik Lomonosov vedly k reálným krokům k výstavbě dalších malých modulárních reaktorů založených na ruských reaktorech určených pro ledoborce, ať už plovoucích nebo na pevnině. Zdá se ta, že by se opravdu mohly realizovat ve větších sériích.
Stejně tak je zlomovou událostí zahájení provozu vysokoteplotního malého modulárního reaktoru HTR-PM200 v Číně. Pokud se osvědčí, jeho moduly se začnou produkovat sériově a bude úspěšný i ekonomicky, může být ideální řešení i pro produkci průmyslového tepla.
Stejně tak bude zajímavé sledovat v Číně vývoj okolo malého modulárního reaktoru ACP100 (Lionglong One), který se v tomto roce začal budovat a jehož dokončení se čeká v roce 2026.
Tyto projekty a zkušenosti s nimi mohou být inspirací i pro další realizace malých modulárních reaktorů, které se vyvíjí na řadě míst. Je třeba přiznat, že zatím jsou ve stádiu papírových projektů a předběžného licencování. Je třeba připomenout, že nejenom u nás se velmi intenzivně o jejich budoucím využití uvažuje.
Jde například o Holandsko, Belgii, Švédsko, Bulharsko, Rumunsko, Polsko, Pobaltské státy a další. Zatím však jde o předběžný výběr vhodných lokali, diskuze vhodného postupu při licencování, hledání vhodných finančních modelů a případných dodavatelů. Asi nejčastěji se uvažuje o americkém reaktoru NuScale, u kterého je i silná podpora americké vlády. Dalším je britský malý modulární reaktor firmy Rolls-Royce. Podrobněji se k situaci v této oblasti podrobněji vrátíme někdy příště.
Závěr
I u nás průběh letošní zimy jasně ukázal, že se bez jaderných zdrojů neobejdeme. České jaderné elektrárny vyrobily v roce 2021 celkově 30,73 TWh, což je druhá největší výroba po roce 2013, kdy dodaly 30,75 TWh. Dne 12. listopadu 2021 také vyrobily prozatím nejvíce elektrické energie za jeden den 100,8 GWh. V té době bylo v provozu všech šest bloků a byly nízké teploty, které zvyšují účinnost konverze tepla v elektřinu.
Kromě produkce elektřiny je stále důležitější, aby se využily jaderné bloky jako zdroje tepla při přechodu od využívání uhlí v teplárenství. Nepříjemné tak je, že vzhledem ke krachu společnosti Tenza se zdrží projekt horkovodu z Temelína do Českých Budějovic. Z 26 km se podařilo dokončit 17 km a rozpracovaných je 2,5 km. Horkovod by měl zajistit 30 % dodávek tepla pro toto město. Připomeňme, že již dvacet let zásobuje teplem Temelín Týn nad Vltavou.
Zlom nastal v přípravě výstavby nového bloku v Dukovanech. Zde došlo k vyřazení čínských a ruských dodavatelů z připravovaného tendru. Na jedné straně se vyřadily potenciálně nejkvalitnější nabídky, na té druhé to byla jediná možnost, jak dosáhnou dostatečně široké politické shody na realizaci výstavby. To, k čemu toto ideologické rozhodnutí našich politiků povede, budeme moci posoudit na srovnání výsledku u nás a v Maďarsku nebo Finsku. Nyní je důležité, aby se tendr co nejdříve vyhlásil, co nejkvalitněji realizoval a konečně se alespoň jeden blok začal stavět. V březnu 2021 obdržel ČEZ od SÚJB povolení pro umístění dvou nových bloků v lokalitě Dukovan. Je zároveň velmi důležité, aby se připravil finanční model pro stavbu dvojice bloků v Temelíně, a i tato stavba se co nejdříve zahájila.
Je třeba zdůraznit, že současná neutěšená situace jde plně za celou naší politickou scénou, která nedokázala v oblasti energetiky spolupracovat, vyjednat realistické kompromisy a ty pak jednotně realizovat. Místo toho dali naši politici přednost politickému a ideologickému boji za každou cenu. Hlavně na evropském kolbišti si místo jednotného postupu v zájmu české energetiky a společnosti vyřizovali osobní domácí spory. To způsobilo, že už jsme ztratili nejen roky, ale pomalu desetiletí. Nyní už není možné dále lavírovat a zdržovat řešení energetiky.
Je však třeba říci, že v tom nejsme osamoceni. Čína a Rusko budují stále více reaktorů III. generace doma i v zahraničí a zásadní pokrok se těmto zemím daří i v oblasti malých modulárních reaktorů a uzavření palivového cyklu. Evropa a USA pouze dokončují pár dlouho rozdělaných restů. Doufejme, že poučení této zimy bude dostatečné a příští roky budou klíčovými. Po Olkiluoto 3 se rychle dokončí Flamanville 3 i Mochovce 3 a 4 a začnou se budovat nové reaktory v Evropě. Jak jsem psal, pro reaktor EPR se zdá současný vývoj zlomový. Pokud se schválí Sizewell C a výstavba nových bloků tohoto typu ve Francii, případně i v Indii, tak je o úspěšném osudu tohoto reaktoru nejspíše rozhodnuto a přiřadí se tak k blokům VVER1200 a Hualong One. Osud reaktoru AP1000 je stále otevřený, u něj by mohl být rozhodující úspěch na Ukrajině, případně i v Polsku či jinde v Evropě. Znovu se začíná diskuze o jeho uplatnění ve Velké Británii. Jeho budoucnost je však stále velmi nejistá. Doufejme však, že nyní nastává v Evropské unii rozhodující zlom.
Velmi pozitivní je internacionalizace jaderného průmyslu a dodavatelských řetězců. I naše firmy tak dodávají komponenty pro širokou škálu různorodých projektů. Ať už jde o známou Škodu JS, UJV a.s., Nuviu s jadernými dodávkami, nebo méně známé firmy Arako, Armatury Group, MSA Dolní Benešov, MPower Engineering, Mostro, dodávající armatury, Kabelovnu Kabex se svými kabely, ZPA Pečky se servopohony, Sigma Group s čerpadly, Lavimont Brno s potrubím a řadu dalších. Doufejme, že budou mít v následujících letech hodně práce i u nás.
Poznámka redakce
Přikládáme loňskou autorovu přednášku o stavu jaderné energetiky pro pátečníky:
Je opravdu pro Česko plynová varianta mixu lepší než jaderná?
Autor: Vladimír Wagner (23.07.2021)
Co nám říká současný vývoj v elektroenergetice?
Autor: Vladimír Wagner (09.08.2021)
Jak čelit dopadům vývoje energetiky v Evropě na Česko?
Autor: Vladimír Wagner (05.09.2021)
Dal se současný hrozivý vývoj v evropské energetice předpovídat?
Autor: Vladimír Wagner (05.10.2021)
Energetické koncepce zelených aktivistů nejen z pohledu letošní zimy
Autor: Vladimír Wagner (29.10.2021)
Diskuze:
Temelín, Dukovany
Josef Šoltes,2022-01-09 10:20:54
Zdravím, když nad tím přemýšlím, nebylo by v případě výstavby jádra v ČR místo dostavby Dukovan nebo Temelína vybudovat třetí elektrárnu v jiném uzlovém bodě přenosové sítě ČR? Dostavět Temelín a Dukovany je možné samozřejmě také, ale tam mi přijde výhodnější prodlužovat životnost stávajících reaktorů klidně téměř donekonečna, což technicky a ekonomicky zdá se nebude zase takový problém.
Docela by mne zajímalo,
Pavel Slavík,2022-01-07 15:03:17
na základě čeho pan Wágner dedukuje, že nechuť EU povolovat další klasické jaderné elektrárny, tj. haldy betonu, znamená i nechuť k povolování modulárních jaderných reaktorů, kde zejména jejich likvidace probíhá zela odlišně.
Je docela logické, že modulární reaktory nebudou do doby, dokud jaderná lobby bude moci dělat haldy betonu a používat desítky let staré technologie. Je to naprosto přirozený stav: nejdříve prodávám staré rohlíky a teprve až je nikdo nechce, tak ty nové. Dokud budeme ochotni kupovat za velké peníze staré krámy, tak je budeme dostávat a řekl bych, že postoj EU souvisí spíš s tímto problémem (viz např. investice do výzkumu termojaderné energie).
Běžný člověk navíc nezná rozdíl mezi reaktorem v Černobylu, Fukušimě, Dukovanech a řešením, které používá bezpečnější chlazení než vodu. Pro většinu je to všechno to samé.
Re: Docela by mne zajímalo,
Vladimír Wagner,2022-01-07 15:55:37
Pane Slavíku, vy problematice vůbec nerozumíte a navíc máte problém i s elementární logikou. Materiálu (tedy i betonu) nebude pro stejnou výrobu elektřiny a celkový výkon v případě malých modulárních reaktorů méně, ale naopak více. Je to úplně stejné, jak i u fotovoltaických zdrojů. Pokud ekvivalentní výkon instalujete ve velkém počtu malých zdrojů, tak potřebujete více konstrukčních materiálů, než je to v případě jedné velké fotovoltaické elektrárny. Stejně tak potřebujete více konstrukčních materiálů (betonu, železa a dalších), pokud stejný výkon zajistíte pomocí velkého počtu malých větrných turbín než u menšího počtu velkých turbín. Podobně je tomu i u hydroelektráren a dalších zdrojů. Navíc platí, že pokud jde o hmotnost materiálů na jednotku vyrobené elektřiny, je na tom jaderná energie lépe, než je tomu u zmíněných obnovitelných.
Pokud jde o licencování malých modulárních reaktorů, tak problém je v úplně něčem jiném než píšete. Pokud by se totiž měly využívat jako decentrální zdroje v blízkosti měst, tak nemohou splnit nároky stanovené pro velké zdroje. Odpor států a lidí proti jádru se nezmění, jestli půjde o velké nebo malé zdroje. Váš příspěvek pod článkem, kde se celá řada problémů vysvětluje, je opravdu komický.
Re: Re: Docela by mne zajímalo,
Pavel Slavík,2022-01-07 16:30:37
Obávám se, že můj příspěvek byl o něčem jiném: o tom, že dokud bude poptávka po starých krámech, staré krámy se budou prodávat a tlakovodní reaktory, promiňte, ale staré krámy jsou. K tomu zjevně, kromě napadání mé osoby, nemáte nic.
Být Vámi, bych se smířil s preferencí zelených zdrojů, protože opravdu nechápu, proč by na každé střeše nemohl být solární panel a proč by se z přebytečné energie, ať solární nebo větrné, nemohl dělat vodík. Samozřejmě, až bude efektivní uskladnění a využití. Na tuhle technologii nesází jen EU, ale i třeba Japonsko. Asi taky vstoupilo do EU. :-)))
Obávám se, že komická je zejména Vaše preference Ruska a Číny. Pokud jste si nevšiml, pak "přátelství na věčné časy" v tomto směru moc nefunguje. A mimochodem nefungovalo ani u cen plynu, kde je cena přátelštější na burze než byla přímo. Asi zvláštní forma přátelství podobně jako u "bratrské pomoci" nebo odpálení muničáku.
Vaše argumentace mi trochu připomíná odpor proti zákazu klasických žárovek. Nestalo se nic, jen místo toho co žralo 100W, to samé dnes žere 10W. Takže konkrétně v tomto případě ta EU měla pravdu.
Re: Re: Re: Docela by mne zajímalo,
Emil Novák,2022-01-07 18:11:37
A nevadí vám, že téměř všechny malé modulární reaktory, které mají nějakou reálnou šanci na komerční provoz v dohledné době (RITM-200, ACP100, Carem, NuScale, Rolls-royce SMR, BWRX-300), jsou opět tlakovodní nebo dokonce varné reaktory, tedy vaším slovníkem "staré krámy"?
Re: Re: Re: Re: Docela by mne zajímalo,
Pavel Slavík,2022-01-07 19:35:33
Ne, protože to pouze potvrzuje, co jsem napsal. Je to ale alespoň o něco lepší varianta.
Všichni ale vědí, že voda obecně, není zrovna ideální chlazení, protože je z hlediska bezpečnosti lepší, pokud nádoba rektoru nemusí být pod tlakem. Voda navíc špatně vede teplo, pokud neproudí.
Varné reaktory byly ve Fukušimě, kde jste měl názornou ukázku co se stane, když "jenom" vypadne cirkulace vody. A to bezpečnostní systém reaktorů udělal přesně, co měl: ihned je odstavil.
Obávám se, že odpůrci jádra mají opravdu lehkou práci ... . Já odpůrce nejsem. Jen nechci, aby mi někdo prodával žárovku od Edisona a tvrdil, že je to supermoderní zdroj světla. Protože není.
Re: Re: Re: Re: Re: Docela by mne zajímalo,
Emil Novák,2022-01-07 20:02:18
Ve skutečnosti to nepotvrzuje co jste psal, spíš to potvrzuje pravý opak. Totiž že i v oblasti lehkovodních reaktorů stále dochází k rozvoji technologie, který ani zdaleka neskončil v roce 1973, kdy se začal stavět poslední z těch havarovaných fukušimských. Dnes stavěné moderní lehkovodní reaktory by totiž stejnou situaci přestály bez úhony, což zdaleka není jediná jejich výhoda oproti těm z minulého století. Nová generace těchto reaktorů je v provozu teprve pět let.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Docela by mne zajímalo,
Pavel Slavík,2022-01-07 20:53:58
Tzn. Vy tvrdíte, že lehkovodní tlakový reaktor přežije výpadek cirkulace chlazení ?
Když nastal problém ve Fukušimě, tak výsledkem bylo mj. to, že paní Drábová nechala nainstalovat nátrubky pro hasičské vozy, jako tu poslední záchranu. Zjevně si to o těch našich reaktorech nemyslí.
V každém případě tlaková nádoba z oceli pod neutronovým zářením je riziko. Nejsem si jist, zda evidentní riziko v případě jaderné technologie nekomplikuje prodej. Skoro to vypadá, že ano.
Jelikož ale lepší "rohlíky" na trhu nejsou, tak se zatím prodává řešení založené na těch starých. Není nic snazšího, než vzít ověřenou technologii a z té odvodit nové řešení.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Docela by mne zajímalo,
Emil Novák,2022-01-07 21:48:46
Ano, reaktory třetí generace jsou navržené tak, že přežijí i výpadek aktivních prvků jako k tomu došlo ve Fukušimě. Např. zde to máte názorně nakreslené pro AP1000:
https://www.westinghousenuclear.com/Portals/0/New%20Plants/AP1000/AP1000%20Station%20Blackout.pdf?timestamp=1404842353431
a tady je chlazení reaktoru znázorněné i animací:
https://www.youtube.com/watch?v=FCorzfw5liQ
Jaké riziko je podle vás "tlaková nádoba z oceli pod neutronovým zářením"?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Docela by mne zajímalo,
Jan Novák9,2022-01-07 23:12:29
Pan Slavík nejen že problematice nerozumí, ale také má jen mlhavou představu co chce vlastně říct.
Velký problém malých reaktorů je to že zabezpečit malý reaktor proti útoku teroristy je těžší než zabezpečit velký, navíc velký reaktor je jeden a malých je deset. Velký reaktor je těžké vyhodit do vzduchu, je uzavřený v bunkru který odolá i bombardování a dovnitř se hned tak někdo nedostane i kdyby v elektrárně pracoval. To v případě malých reaktorů nebude. Malý reaktor těžko odolá běžné protitankové raketě která má průraznost víc než 1 metr pancíře.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Docela by mne zajímalo,
Pavel Slavík,2022-01-08 14:08:44
Pokud to bude bez problémů fungovat i v praxi, pak to je rozhodně posun tím správným směrem.
Ocel pod neutronovým zářením křehne. Čili je stále náchylnější k náhlému křehkému lomu. To je docela velký problém, a proto je rozhodně lepší, pokud primární okruh není pod tlakem a nebo alespoň ne vysokým. Mimochodem to by prý kontejnment nevydržel.
Každá tlaková nádoba je potenciálně nebezpečná. Stačí jedna lahev s acetylenem. Natož obrovská tlaková nádoba pod vysokým tlakem a radioaktivním obsahem.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Docela by mne zajímalo,
Emil Novák,2022-01-08 14:49:51
Křehnutí oceli může mít vliv maximálně na životnost reaktoru ale rozhodně ne na bezpečnost, protože kvalita oceli podléhá pravidelným kontrolám, nemění se skokově a v případě zhoršení vlastností je možné procesem vyžíhání původní vlastnosti do určité míry obnovit. Navíc se běžně používají různé způsoby, jak tlakovou nádobu před tokem neutronů chránit, ať už konfigurací paliva v aktivní zóně nebo přítomností neutronového reflektoru ve vnitřní vestavbě tlakové nádoby.
To "os" v názvu tohoto severu znamená "objective source", takže vaše informace typu "prý" sem opravdu nepatří.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Docela by mne zajímalo,
Pavel Slavík,2022-01-09 01:59:37
Zajímavé: žíhat radioaktivní monstrum s navařeným nerezem. :-))))) Asi máte rád sci-fi. :-)))
Mimochodem ten most, co spadl, také podléhal pravidelným kontrolám.
Mám tady jednu výchozí revizi plynové přípojky, kde jsou uvedeny jiné kotle, než tam jsou a výkon těch ve zprávě je 50% reality. Ten revizák to ani neviděl. Takto tady v Česku fungují ty vaše pravidelné kontroly. Objektive source, nejsou vaše vzdušné zámky z ruských serverů.
Reaktorová nádoba, kde hrozí křehký lom a nebudu vám radit, jak se to zjistí, tak jak plácáte vy ne, se má vyřadit. Nevěřím, že by k vyřazení došlo.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Docela by mne zajímalo,
V. Novák,2022-01-09 04:05:57
Prodloužení životnosti tlakové nádoby JE žíháním je zvládnutý proces, v Rusku využívaný v průmyslovém měřítku.
Dal bych vám odkaz, ale to je ve vašem případě stejně zbytečné...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Docela by mne zajímalo,
Vladimír Wagner,2022-01-09 08:59:28
Pane Slavíku, jak už zmínil pan Novák, tak metoda vyžíhání reaktorové nádoby je standardní metoda. A na reaktorech VVER440 (které jsou u nás v Dukovanech) se dělala nejen v Rusku. Dělala se u nich také ve Finsku a dokonce to tam realizovaly české firmy.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Docela by mne zajímalo,
Emil Novák,2022-01-09 14:54:28
Jestli si představujete kontrolu vlastností oceli tlakové nádoby reaktoru podobně jako revizi vaší plynové přípojky, tak to vypovídá o úrovni vašich znalostí této problematiky tak nějak vše. Zase další "expert" co od klávesnice všemu lépe než specializovaná vědecká pracoviště.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Docela by mne zajímalo,
Pavel Slavík,2022-01-09 21:45:37
Zase osobní útok. Umíte něco jiného ?
Ta revizní zpráva bude předmětem trestního oznámení. Připadá vám to vtipné nebo jste takového stupně tuposti, že nechápete, že v případě plynu může jít i o dost závažnější trestný čin s mnohem závažnějšími dopady ?
Co trestní oznámení za zamoření půlky jižních Čech proto, že nějaký chytráci nechtěli odstavit vadnou nádobu ? Takže proto si takové jádro strčte někam. Netuším, proč bychom měli být potenciálně ohroženi jádrem jen proto, aby Němci měli proudu dost.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Docela by mne zajímalo,
Emil Novák,2022-01-10 07:23:26
Aha, takže na osobní útoky si stěžuje někdo, kdo tu pak o ostatních píše něco o stupni tuposti. Žádná vadná nádoba v jižních Čechách není, takže tu opět jen šíříte nějaké své mylné dojmy. Potenciálně ohrožení jádrem nejsme víc než jinými zdroji energie a potřebujeme ho především pro svoje potřeby a nikoliv pro potřeby Německa.
Re: Re: Re: Docela by mne zajímalo,
Tomas Hacek,2022-01-09 04:10:24
Pane Slavik, mam dnes dobrou naladu tak Vam dam zdarma dobrou radu. Jste na webu Osel.cz, nikoliv mimibazar ci idnes. Zdejsi komunita velmi rychle pozna ze jste znalostmi v dane oblasti zcela nepoliben. (Abych nerikal natvrdo ze o tom vite kulove). Navioc jste politicky fanatik, ktery zaslepene vidi jen cerne a bile a smahem odsoudi kohokoliv kdo s nim v jeho omezenem videni nesouhlasi. Ja sam jsem byl osocen na forech z toho ze nadrzuji USA (a hanim tim Rusko), Rusum (a hanim tim USA) i Cinanum (a hanim tim cely zapadni svet). Na rozdil od vetsiny techto fanatiku jsem nejakou dobu pobyval (krome jineho) jak v USA, tak v Rusku tak i v te Cine - a spolupracoval s mnoha odborniky z nejruznejsich zemi. Prestoze doma od detstvi byla silne protiruska nalada a bylo mi vstepovano at hned v dospelosti emigruji (coz jsem nakonec udelal), tak pracovat s Rusy je radost, protoze jsou schopni a znalo. Stejne jako Cinane jsou neskutecni pracanti a dokazou do sebe naladovat neskutecne teoreticke znalosti behem neuveritelne kratke doby. Nelibi se mi politicky rezim ani v USA, ani v Cine, ani v Rusku - a az vubec ne v EU - a proto jsem si pro zivot zvolil krajinu uplne jinou. Ale to neznamena ze nedokazi ocenit dobre veci at vzejdou odkudkoliv. Mam 3 technicke univerzity ze 3 ruznych zemi a prestoze nejsou v oboru jaderne energetiky, tak mi vzdelani dostacuje k tomu abych mohl kriticky posoudit kdo pise blaboly a kdo vedecky overene informace.
A proto ta dobra rada - zustante na facebooku, na iDnesu ci mimibazaru, tam Vas budou oslavovat jako spasitele, protoze nepoznaji jake buliky jim na ty nosy vesite. Zde se pouze ztrapnujete.
A az vas prejde ten fanatismus, zkuste si nekdy zaridit vymennou staz a nebo si jenom zajedte na delsi dovolenou do toho Ruska ci Ciny. Budete velice prekvapen.
Re: Docela by mne zajímalo,
V. Novák,2022-01-08 11:13:44
A vy víte, jaký je rozdíl mezi reaktorem v Černobylu, Fukušimě, Dukovanech? Povídejte.
Také by mě zajímalo, čím je voda jako chladivo nebezpečná.
Zda má EU chuť k povolování modulárních reaktorů, zjistíme, až nějaký bude k dispozici a někdo se pokusí takové povolení získat, což bude - pokud vůbec - po letech, rozhodně ne "v pětiletce páté". Prozatím mi vzývání MMR přijde stejné jako zelené vzývání malých vodních elektráren - jejichž výhoda spočívá jedině v tom, že jsou malé...
Re: Re: Docela by mne zajímalo,
Pavel Slavík,2022-01-08 14:15:49
Myslím, že Vám uniká podstata. Nikdo nic nevzývá. EU jen chce, a to je správné, volnou soutěž zdrojů energií se zohledněním jejich dopadu na životní prostředí. Na tom není nic špatného. Nevím, proč by měl mít stejné podmínky ten, kdo životní prostředí neničí proti tomu kdo ano. Zejména proto, že udělat ekologické řešení je obvykle dražší, zejména investičně, než neekologické. Názorná ukázka jsou kogenerační jednotky nebo superkritické elektrárny, kde ještě mají vyřešeno využití odpadního tepla.
Re: Re: Re: Docela by mne zajímalo,
V. Novák,2022-01-09 04:09:58
Fajn - a vy tedy víte, jaký je rozdíl mezi reaktorem v Černobylu, Fukušimě, Dukovanech?
Také by mě zajímalo, čím je voda jako chladivo nebezpečná.
Neodpověděl jste a jako obvykle odkláníte.
Doplním otázku - jak poškozuje životní prostředí jaderná elektrárna a jak se v tom poškozování liší jeden velký reaktor od mnoha MMR?
Jsem na vaše odpovědi zvědav.
Na odklánění nikoli.
Varcel Mašinka,2022-01-06 20:22:00
Úžasně obsáhlé a vyčerpávající shrnutí a přitom se to dobře četlo. Tedy ne ve smyslu tristní situace jaderné energetiky v EU, potažmo u nás.
Novinka
Vladimír Wagner,2022-01-06 19:34:39
V Číně se v těchto dnech instalovala vnitřní kopule kontejnmentu Taipingling 1. V této elektrárně se dva bloky Hualong One začaly budovat v roce 2019 a 2020. U toho prvního se tak již nyní začíná přecházet od fáze stavebních prací k instalaci vnitřního vybavení. Instalace byla realizována v týdenním předstihu. Ukazuje se, že i zde Čína dokáže stavět rychle a podle plánu. Blok by měl být spuštěn v roce 2025. Celkově by nakonec mělo být v této elektrárně šest takových bloků.
Re: Novinka
Pavel Slavík,2022-01-07 15:15:57
Číně, stejně jako jiným totalitním režimům, nedělají megaprojekty velké problémy. Zejména proto, že se nemusí ohlížet na tak "nepodstatné" věci, jako je třeba počet a následky pracovních úrazů, apod. Hodně lidí také pracuje podstatně odpovědněji, když kromě snížení mzdy jim hrozí i třeba to, že jednoduše zmizí a jejich rodina se ani nedozví kam.
Je fajn, že i u nás se ještě najdou někteří, kdo zrovna tohle obdivují ... .
Re: Re: Novinka
Vladimír Wagner,2022-01-07 16:08:24
Pane Slavíku, víte, byly doby, kdy se i západní Evropě stavěly velké infrastrukturní stavby rychle a kvalitně. Jak jaderné bloky (třeba ve Francii) tak třeba vysokorychlostní železnice a další. A právě jaderné stavby, které staví třeba Rusové doma i v zahraničí, jsou pod velice ostrým dohledem. A ví se o každé nehodě či smrtelném úrazu při stavbě. A opravdu jich není více než je tomu na západních stavbách. A to, že dokáži ocenit stavební či vědecký úspěch Číny či Ruska, opravdu neznamená, že bych obdivoval jejich politický systém. Víte, na takové ideologické fanatiky, jako jste Vy, jsem narážel před revolucí při propagaci amerického vesmírného programu. Vůbec mě nenapadlo, že na stejné omezence jako jste Vy budu narážet i nyní. Ale možná je zákonité, že lidé, kteří vědecké a technické problematice nerozumí se budou realizovat právě v ideologickém fanatismu.
Re: Re: Re: Novinka
Pavel Slavík,2022-01-07 16:37:16
Když dojdou argumenty, dojde na urážky. Jak typické.
Právo na advokáta a spravedlivý proces nejsou drobnosti. Samozřejmě do chvíle, než obojí potřebujete zrovna Vy.
Jak o všem v Číně víte, jste viděl na koronaviru. Díky tomu se mohl tak hezky a tiše rozšířit. Podobně jako jste se o Černobylu dozvěděl až ze západního tisku. :-)))
Re: Re: Re: Re: Novinka
Vladimír Wagner,2022-01-07 16:47:35
Myslím, že už nemá cenu na Vaše příspěvky reagovat. Každý, kdo si přečte mé články a Vaše příspěvky, tak si může sám vytvořit názor, kdo něco o dané problematice ví, a kdo čistě uráží a trollí.
Re: Re: Re: Re: Re: Novinka
Pavel Slavík,2022-01-07 17:07:01
Jestli byste byl tak laskav, tak na mé příspěvky prosím nereagujte. Číst osobní útoky nemám zájem, reagovat na ně také ne.
Na rozdíl od Vás nikoho nenapadám např. tím, že o problematice nic neví, trollí i jiné podobné věci. Samozřejmě chápu, že proruské jaderné lobby se nehodí nic, co poukazuje na to, že jde o starou technologii, což objektivně jde a že Rusko je bezpečnostní riziko, což je objektivně také. Názorně je to vidět třeba a zrovna na tom plynu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Novinka
Emil Novák,2022-01-07 22:01:28
Tak co kdybyste v tom nereagování šel příkladem a nezapojoval se do diskuse, když o problematice skutečně nic nevíte? Pak byste to o sobě ani nemusel číst...
Re: Re: Re: Re: Novinka
V. Novák,2022-01-08 11:16:51
To nebyly urážky, pane.
A od vás je poukazování na absenci argumentů chucpe - vy byste argument nerozpoznal, ani kdyby vám přistál na hlavě, jak jste prokázal mnohokrát i v této diskuzi.
Re: Re: Re: Re: Re: Novinka
Pavel Slavík,2022-01-08 14:22:23
Napadat druhého, že problematice nerozumí, není věcný argument.
Poděkování
Mirek Bárta,2022-01-06 17:59:29
Vážený pane profesore Wagnere, děkuji Vám za pěkný přehledný článek.
Celou diskuzi znehodnocují příspěvky těch, kteří o jaderné energetice sice nic neví, ale "správně jim to politicky myslí". Neztrácejte čas ani energii na diskuze s nimi. Je to marné,je to marné, je to marné :-) :-) :-)
Temelín/Dukovany
Martin Sourada,2022-01-06 09:59:00
Předně díky za článek, s chutí jsem si ho přečetl – i přes jeho délku a spíše statistický charakter ;-)
Nicméně v jednom bodě bych si dovolil mírně nesouhlasit – je to politizace tendru na nové bloky v Dukovanech, resp. Temelíně. Jak jsme se nedávno dozvěděli, tak do Temelína hodil vidle Babiš, ale to není teď to podstatné, byť jsme dnes mohli být ve značně odlišné situaci.
Podstatný je současný tendr na Dukovany. Dle mého názoru byla naopak chyba nevyřadit Rusko a Čínu rovnou. Souhlasím sice s tím, že kvůli politice se to velmi prodloužilo, ale zastávám opačný názor na správné řešení než Vy, a to proto, že jsem přesvědčen, že u kritické energetické infrastrutury, což výstavba JE jistě je, nelze politicko/bezpečnostní situaci pominout. Po obsazení Krymu a části východní Ukrajiny Ruskem, Vrbětické kauze, našem zařazení Ruskem na seznam jeho nepřátel a hybridní válce, kterou s námi Rusko už delší dobu vede, prostě nemůžeme Rusko (v jeho současné podobě) do takového tendru zapojit, i kdyby bylo technicky o desítky let napřed. S Čínou je to podobné – stačí se podívat, co je schopna provést po jednom „výletu“ Senátní delegace na Taiwan…
Sečteno a podtrženo: Rusko a Čína jsou pro nás vysoce rizikoví partneři a takové si u výstavby JE nemůžeme dovolit.
Přeji vše nejlepší do nového roku.
Re: Temelín/Dukovany
Viktor Šedivý,2022-01-06 11:01:19
Ano, jsou to rizikoví partneři.
Ovšem nabízí se otázka, zda není lepší rizikový partner, který umí stavět reaktory, staví je a není závislý na bruselských nápadech než žádný partner :-(
Re: Temelín/Dukovany
Martin Sourada,2022-01-06 22:35:19
To je samozřejmě dobrá otázka, byť myslím, že i z článku je jasně patrné, že to není postavené jako rizikový nebo žádný, ale spíše rizikový nebo pomalý (a dražší). Bohužel svět není růžové místo, kde se mají všichni rádi a energetická infrastruktura tedy patří ke věcem, které není možné posuzovat čistě technicky/technologicky a trocha té politiky do toho bohužel vstoupit musí. Také bych byl radši, kdybychom si mohli Čínu nebo Rusko do tendru zařadit – JE zjevně umí velmi dobře – ale jsem přesvědčen, že jejich současný postoj k euroatlantické společnosti, který se navíc s časem zhoršuje, toto bohužel vylučuje (tj. rizika výrazně převyšují výhody). No uvidíme, jak to nakonec dopadne a pevně doufám, že tentokrát už se stavět bude..
Re: Re: Temelín/Dukovany
Viktor Šedivý,2022-01-07 11:45:34
Vzhledem k tomu, že vrchnost nám nařídí odstavit uhlí v nějakém termínu a povolí stavět JE jen po omezenou dobu, znamená pomalý od určité hranice totéž co žádný.
Riziko, že v Rusku bude někdo ovlivňovat ochotu ROSATOMu stavět je samozřejmě velké - ovšem pravděpodobnost, že bude pod politickým tlakem "nedostavět" AREVA je přinejmenším stejná.
Poněkud tady zapadá, že tu energii prostě mít MUSÍME a nepůjde-li to jinak, tak třeba i za cenu hnusných politických ústupků. Pokud vám to připadá neakceptovatelné, tak si uvědomte, že alternativou k dostavění JE je každodenní závislost na ruské ruce na kohoutu s plynem.
Re: Re: Temelín/Dukovany
Oldřich Vašíček st.,2022-01-07 11:59:08
Můžete mi, prosím, vysvětlit rizikovost těchto partnerů v případě dodávky bloků JE? V čem spočívá, když technologie musí být plně dokumentována. Na realizaci se podílí nespočet subjektů. Každý jejich krok je dokumentován. Ve se předává, protokoluje a kontroluje. Následnou údržbu již řeší provozovatel sám a případné modernizace jsou samostatné zakázky. Palivo také není závislé na dodavateli.
Zatím to ve světě vypadá tak, že rychle, levně a ve velkém dodává Rosatom v celém světě (západ, východ, jih i sever) napříč politickému uskupení. Pak Čína. Trochu Korea. Francie má víc problémů doma, než aby se snažila stavět něco ve světě. A Westinghouse dodělává své resty nákupem v Číně.
K tomu povinnost schvalovat stavbu v Bruselu (kdy bude schválení vesměs politická věc než technická a bezpečnostní). pokud nám to neschválí, tak budeme v jaké situaci? Nebudeme stavět, nedostaneme finance (od koho?), musíme vybrat jiný projekt?
Momentálně totiž nejsme v situaci, kdy by jsme se mohli dalších 10 let dohadovat kdo, co a za co nám to postaví. Pak dalších 10 - 20 let stavět a opravovat dodávky.
Rusko a Čína umí postavit blok kolem 6-7 let (od kopnutí do země). Prodlevy se schvalováním a politikaření jsou jiná kategorie. Navíc mám dojem, že nám nabízeli i financování.
A to nejsem příznivcem ani jedné vlády těchto zemí. Jen to beru velmi pragmaticky. Největší slabinou v EU ohledně jádra je, že se nesjednotila v podpoře a rozvoji. Po roce 2000 se mohli spojit místní dodavatelé jaderných technologií a využít zkušenosti z čerstvě zprovozněných reaktorů. Optimalizovat celý proces a posunout se dál. Kdyby se to např. sjednotilo s Francií, tak mohli být další konkurenti celému Rosatomu a Číně. Takto jen paběrkují.
Bohužel to není jediný obor, kde se Evropa sama kope do zadku a nechává si utéct světový výzkum.
Re: Re: Re: Temelín/Dukovany
Martin Sourada,2022-01-07 12:35:12
Právě proto byla chyba, že jsme se dlouho dohadovali jestli jo nebo ne. Kdyby byla předchozí vláda co k čemu, tak by je buď vyřadila rovnou, nebo to riskla a místo nekonečného dohadování ten tendr rozjela i s nima a bezpečnostní posouzení by holt bylo součástí tendru. Oboje je validní přístup a můj názor je, že rizika jsou vysoká a zařazeni být neměli. Nic víc. Ale ten bezpečnostní dotazník je jen chucpe a další zdržení.
Hlavní riziko není palivo, tam již diverzifikace je možná, hlavní riziko je, že z politických či ideologických důvodů (ať už na kterékoliv straně) nebude možné, aby byla stavba původním kontraktorem dokončena. A sehnat pak nového na dostavění určitě nebude jednoduché a rozhodně ne rychlé.
Navíc, pokud jsem správně pochopil jiný z nedávných článků od pana Wagnera, tak pro jádro je, dle EK, podstatné datum stavebního povolení, nikoliv datum dostavění (a i to se může v budoucnu ještě změnit). Takže je potřeba šlápnout na plyn a rozjet nejen aktuální tendr, ale co nejdříve rozjet i dostavbu Temelína a nahrazení dosluhujících současných Dukovan, jinak budeme opravdu [vítekde], protože plyn je za a) Ruský a za b) není zelený a na obnovitelné zdroje nemáme dostatečně dobré přírodní podmínky. Pak bychom to ještě možná stihnout mohli… A nebo můžeme (jako obvykle) nedělat nic a doufat, že nám to nakonec nějak projde i jinak, že :-/
Re: Re: Temelín/Dukovany
V. Novák,2022-01-07 11:17:02
Ideální je partner, který staví dlouho a draze, neb se za takových podmínek snáze a více odklání. A pokud takový partner s vysokou pravděpodobností nedostaví, pak je ještě lépe, protože to se může odklánět ještě víc.
Co by měli politici z Rosatomu, který je schopen postavit Astravec za 7 let a za plus mínus plánovanou cenu? Westinghouse, který už jednou zkrachoval, staví násobně déle a násobně dráž, než sliboval a patří kdovíkomu, je vhodným partnerem...
Re: Temelín/Dukovany
Martin Sourada,2022-01-07 11:39:04
Ideální partner neexistuje. Porovnáváme partnera, který je nespolehlivý co do dodržování termínů/ceny (pokud jsem četl sourhn správně, tak i američtí, francouzští či korejští potenciální partneři stavby JE dokončují) s partnerem, který, když se vedení státu rozhodne, musí chtě nechtě do stavby hodit vidle úplně. Samozřejmě to nastat nemusí. Na nás je, abychom posoudili, jestli tam to riziko je a jak velké. A to není záležitost energetická, ale geopolitická (a neměla by být ideologická). Prostě když si Vás soused zařadí na seznam nepřátel, tak si od něj nejspíš nenecháte postavit dům i kdyby byl jediný, kdo to umí pořádně…
Re: Re: Temelín/Dukovany
Pavel 1,2022-01-07 20:09:46
Problém je trochu v tom, že každý kdo chce v EU stavět se nutně stane "závislým na bruselských nápadech", bez ohledu na to kdo to je. A to, že rosatom není v EU o nic rychlejší a kvalitnější než Areva už 4 roky dokazuje ve Finsku a Maďarsku.
Re: Re: Re: Temelín/Dukovany
V. Novák,2022-01-08 11:19:35
Rosatomu prozatím nebylo bruselskou byrokracií dovoleno stavět a tedy ukázat, jak rychlejší a kvalitnější je.
Což vy samozřejmě víte, ale nikdy nepřiznáte.
Re: Re: Re: Re: Temelín/Dukovany
Čestmír Berka,2022-01-08 16:10:30
A Maďarsko, Paks II:
Byla předložena žádost pro kontejnment Paks II
4. ledna 2022
Byla podána žádost o výstavbu budovy kontejnmentu prvního nového bloku v maďarské jaderné elektrárně Paks II. Projektová společnost Atomerőmű Zrt uvedla, že by měl být schválen do 150 dnů. Mezitím maďarský jaderný regulátor převzal nový, nezávislejší právní status.
Maďarský licenční proces zahrnuje řadu samostatných licencí. Společnost Atomerőmű Zrt již má povolení k připojení Paks II k elektrické síti a v listopadu získala povolení k výrobě dvou tlakových nádob reaktoru pro bloky Paks II. Na místě se již staví asi 18 budov v rámci přípravy na výstavbu a také betonárna a závod na montáž armatur.
Maďarský úřad pro atomovou energii (HAEA) „má 150 dní na zpracování žádosti o stavební povolení“ pro budovu kontejnmentu, uvedl Atomerőmű Zrt.
Začíná nový regulační režim
HAEA oznámila, že její nový právní status vstoupil v platnost 1. ledna a její šéfka Andrea Beatrix Kádár byla oficiálně znovu jmenována premiérem Viktorem Orbánem.
V listopadu maďarský parlament schválil změny ve struktuře HAEA, které podle HAEA učiní „organizačně nezávislejší“. Regulátor zmeškal 12měsíční lhůtu a tříměsíční prodloužení povolené jeho vlastními procesy pro schválení hlavní stavební licence pro Paks II.
Nový statut HAEA jí dal větší kontrolu nad rozpočty a personálním obsazením a stanovil, že Kádár bude podléhat přímo parlamentu.
Rosatom se měl vykašlat na Maďary a začít stavět bez licence! ;-)
Re: Re: Re: Re: Re: Temelín/Dukovany
V. Novák,2022-01-09 04:24:28
Děkuji za informaci o současném stavu.
Mám ale námitku k poslední větě vašeho příspěvku - proč by to Rosatom dělal a riskoval? Elektřinu (a elektrárnu) potřebuje Maďarsko. Ať se Maďarsko snaží.
Ruské firmy mají špatné zkušenosti s povolováním a "odpovolováním" projektů v EU - např. s JE Belene v Bulharsku nebo s tím, jak už odsouhlasený South Stream EU a USA Bulharsku zakázaly. Rosatomu i Gazpromu se nakonec podařilo - po delších tahanicích - vymoci odškodnění za již provedené práce. Nedostaly by ani euro, kdyby ty práce nebyly přesně a přísně podle evropských regulí - třeba kdyby se firmy "vykašlaly na licencování".
V Německu v Handelsblattu už Gazpromu doporučovali spustit NS2 bez licence s tím, že pokutu přece snadno zaplatí. Stejná otázka - proč by to Gazprom dělal? Kdo potřebuje plyn? A na kom licence vázne?
Re: Re: Re: Re: Temelín/Dukovany
Pavel 1,2022-01-09 22:19:32
A proč nebylo Rosatomu nikoli bruselskou byrokracií ale maďarským úřadem dovoleno stavět, žáku nováku. No protože, rosatom měl 4 roky zpoždění v předkládání povinné (dle maďarské legislativy) dokumentace. PRoces vydání stavebního povolení mohl být zahájen až v okamžiku, kdy byla rosatomem zkompletována. Totéž ve Finsku. Já samozřejmě vím to, co je zjevné. Což je, že tam kde Areva žádný problém neměla (tedy v předkládání dokumentace) tam rosatom totálně selhal. Jak se mu povede až po letech začne konečně stavět je ve hvězdách. Že to nebude bez problémů a bez zpoždění je však jasné. Můžeme jen přát finům, aby po zkušenostech s rosatomem ještě nezačali na arevu s láskou vzpomínat.
Re: Re: Re: Re: Re: Temelín/Dukovany
Čestmír Berka,2022-01-10 18:30:26
Na části stavby jsou samostatné licence. Takže se nečekalo na dokumentaci k reaktoru, ale třeba na to, že je možné stavbu umístit na toto území. Zdá se, že o fázích výstavby nevíte nic. Žádný odborník nezpochybňuje schopnosti Rosatomu - jen novináři a mudrlanti v diskusích.
Paks II bude z velké části dílo "západních" firem - kontrolní systém, turbiny. Framatom- Siemens, General Electric. Totéž ve Finsku. Tam se mluví o tom, že je povolovací proces značně byrokratický.
Re: Re: Re: Temelín/Dukovany
Čestmír Berka,2022-01-08 15:59:34
Tak tak, u Rosatomu je to otázka jeho schopností, protože jinak ve Finsku výstavbě brání jen chybějící licence ;-) Což je naprostá banalita :-D
Viz:
Ministerstvo obrany požaduje posouzení rizik elektrárny Fennovoima, uvádí vazby s Ruskem
Elektrárnu staví energetické konsorcium Fennovoima, jehož součástí je ruská jaderná firma Rosatom.
Ministerstvo ve svém prohlášení zdůraznilo ekonomická a geopolitická rizika spojená s projektem a také vyzvalo k tomu, aby palivo elektrárny bylo dodáváno z jiných zdrojů, nikoli výhradně z Ruska.
„Provádění takových analýz rizik se stalo poněkud běžnějším. Jasněji než dříve vidíme, že by to v této souvislosti mohlo mít důvod,“ řekla agentuře STT Sara Kajanderová z ministerstva.
Kajander dodal, že posudek by mohla vypracovat skupina složená z několika různých úřadů a specialistů, ale nebude komentovat, zda by posudek mohl ohrozit dlouho odkládaný projekt.
Začátkem tohoto roku konsorcium Fennovoima oznámilo, že doufá, že získá stavební povolení do léta 2022 a že výstavba elektrárny by mohla začít v létě 2023.
Ministerstvo navrhlo, že posouzení rizik by mohlo být provedeno v souvislosti s rozhodnutím o povolení.
Projekt byl od svého počátku poznamenán dlouhým seznamem zpoždění a kontroverzí, včetně stažení investorů a ekologických skupin protestujících proti plánům.
Re: Temelín/Dukovany
Mirek Bárta,2022-01-06 17:36:08
Typické politické bláboly někoho, kdo jaderné energetice nemá ani tušení.
Je komické vyřadit jedniné možné dodavatele reaktoru do Dukovcan.
Buďte tak laskav a informujte se o schopnosti Westinghouse, KHNP a EDF něco do Dukovan dodat. Ani není třeba číst jimi vyplněné dotazníky, aby alespoň trochu informovaný člověk věděl, že tyto firmy budou hledat výmluvy, proč dostavba Dukovan bude mnohem mnohem později a bude mnohem mnohem dražší než byl plán.
Re: Temelín/Dukovany
Martin Sourada,2022-01-06 22:36:55
Pardon, ale není třeba hned urážet je proto, že někdo vyjádří opačný názor, než máte Vy. Děkuji pěkně.
Re: Re: Temelín/Dukovany
V. Novák,2022-01-07 10:57:34
Mně přijde, že vám bylo slušně doporučeno získat si informace.
Názor je pěkná věc - ale pokud není založen na informacích, pak je... radši nedokončím, abyste se zase neurazil.
Re: Temelín/Dukovany
Martin Sourada,2022-01-07 11:15:37
Reagoval jsem na první část příspěvku, druhá mi s takovým začátkem přijde poněkud bezpředmětná:
„Typické politické bláboly někoho, kdo jaderné energetice nemá ani tušení.“
Re: Temelín/Dukovany
Martin Sourada,2022-01-07 11:21:39
A ještě drobný doplněk: všimněte si, že nikde nerozporuji technickou/technologickou/inženýrskou stránku věci, ale vyjadřuji přesvědčení, že u takto důležitých staveb jsou důležitá i jiná kritéria (a to nikoliv ta ideologická, jak se mi někteří snaží podsunout).
Re: Re: Temelín/Dukovany
Pavel 1,2022-01-07 20:15:34
Takovou míru sebekritiky bych od tebe nečekal, bárto. Komické je nevyřadit státní podnik řízený režimem, který provádí teroristické útoky. Schopnost dodat vše dokázal Westinghouse i Framatom v Číně a KHNP v SAE. Rosatom zase v Maďarsku a Finsku dokazuje, že co do termínů dodávek je v EU na tom stejně blbě jako kdokoli jiný.
Re: Temelín/Dukovany
Varcel Mašinka,2022-01-06 20:31:26
Nabízí se otázka co je větší bezpečnostní riziko. Jestli stát, který sice haraší zbraněmi, ale nikdy neporušil obchodní dohody, nebo naši politici, kteří nejsou schopní dohlédnou ani špičku vlastního nosu. Ale jak píše autor, porovnání s Maďarskem a Finskem, které před ideologií dalo přednost pragmatismu, nám to brzy ukáže.
Re: Re: Temelín/Dukovany
Martin Sourada,2022-01-06 22:46:44
S tím dodržováním obchodních dohod si nejsem úplně jistý… Jak to dopadne v Maďarsku či Finsku se jistě ukáže, ale na srovnání je to málo – minimálně proto, že se tam začalo výrazně dříve, než se začne u nás, a naše vztahy s Ruskem (i Čínou) se v čase spíše zhoršují než naopak (a ne, nechci tu teď rozebírat, kdo za to může, to ať si každý zhodnotí sám) :-/
Jinak, aby bylo jasno, nejde mi o ideologii vs. pragmatismus, ale o to, že považuji Rusko a Čínu na základě toho, jak se, zejména v poslední době, ke svým partnerům či sousedům chovají, za potenciálně rizikové partnery a posuzování rizik rozhodně nepovažuji za ideologii. Ideologickou nálepku tomu dávají ti, kteří to chtějí, nevím proč, koncipovat jako spor Západ vs. Východ, ale tak to podle mě není a ani nesmí být.
Re: Re: Temelín/Dukovany
Pavel 1,2022-01-07 20:21:06
Ano, dali přednost "pragmatismu" který jim přinesl zarovnaný plac na místě kde se mělo už 4 roky plnou parou stavět.
"Neporušil obchodní dohody" to myslíte ty dohody se Siemensem, jehož turbíny se jaksi v rozporu se smlouvou ocitly někdo jinde, nebo dohody českých podniků, které se snažili do ruska v 90. letech vyvážet a skončili leda s dluhy o dalších západních investorech v rusácku nemluvě.
Re: Temelín/Dukovany
V. Novák,2022-01-07 11:26:45
Sleduji už léta ruské servery a ruské diskuze. To, že se vztah Rusů k EU a k nám speciálně zhoršuje je jasná reakce na české akce. O žádné ruské hybridní válce proti Česku nevím - ale že Česko dělá vše možné, aby se vztahy s Ruskem a i s běžnými Rusy jen horšily, vidím zřetelně.
Ps. - už pan podgenerál Koudelka dodal JEDINÝ důkaz k Vrbětické kauze? Ke kauze, jejíž vyšetřování už bylo uzavřeno s výsledkem, že výbuchy způsobila neodborná manipulace s výbušninami - načež ve vhodnou chvíli byla otevřena. Dodali, věrní moji rádcové, dodali?
Pro Rosatom je nějaký jeden blok v Dukovanech marginálie, když má zakontrahované 4 v Akkuyu, 4 v Egyptě, 2 v Rooppuru, zatím 2 další v Búšehru, další v Indii, ve Finsku, v Maďarsku, v Číně - pro Westinghouse je získání nějakého kořena, který oddálí jeho krach, životně důležité.
Re: Temelín/Dukovany
Martin Sourada,2022-01-07 12:13:32
Tajná služba se nejmenuje tajná pro srandu králíkům, tam nám prostě nezbývá, než jim věřit. Důkazy by měla dodat prezidentovi, (části) vlády a vybraným zástupcům z Parlamentu. Pokud i oni vyhodnotí, že jsou dostačující, nezbývá nám, než jim důvěřovat (byť ne úplně slepě, zejména pokud se, jako v tomto případě, neshodnou úplně všichni). Spolehlivější informaci ale prostě nemáme, jak získat. A osobně inklinuji věřit spíš profesionálům v rozvědce, tajné službě apod. než libovolnému fóru/diskuzi (a je jedno jestli českému, ruskému, nebo americkému). Minimálně dokud je naše státní zřízení demokratické a nejsou tu zavírání příp. zakazováni/cenzurováni nevhodní (kterýmkoliv ideologickým směrem, snad krom absolutních extrémů) novináři. To nemůžu bohužel říci ani o Rusku, ani o Číně, ani o USA, o Česku snad zatím ještě ano.
Co se hybridní války týče, tak se jedná zejména o šíření dezinformací (velmi často právě skrze různá fóra, sociální sítě apod.) v duchu hesla rozděl a panuj, kybernetické útoky nebo třeba způsob, jakým byl obsazen Krym.
Kdo primárně může za zhoršení vztahů mezi námi a jimi je pro účely tendru jedno. Jsou špatné s výhledem na další zhoršování. A to je pro zdárné dokončení stavby riziko.
A co se týče narážky na Westinghouse – pokud se nepletu, v tendru jsou ještě další dva a určitě není naším cílem to dát Westinghousu za každou cenu jen kvůli tomu, abychom ho zachárnili před krachem – to by byla ohromná chyba…
A nemůžu si odpustit jednu poznámku, ale způsob, jakým píšete, dává nahlédnout, že pro Vás jde především o boj ideologický.
Re: Re: Temelín/Dukovany
V. Novák,2022-01-07 12:23:26
Proti vaší Víře Uhlířské bojovat nemohu, nechci a nebudu.
Re: Re: Temelín/Dukovany
Čestmír Berka,2022-01-08 16:18:32
Nesmysl, úkolem BIS nikdy nebylo dodávat důkazy a nevede žádné vyšetřování. To vyšetřuje POLICIE!
Ze stránek BIS:
"...Služba odhaluje, popisuje a snaží se otupovat případná nebezpečí v předstihu. A to na rozdíl od policie, která vstupuje do hry až v okamžiku, kdy je trestný čin spáchán. Úkolem BIS není tedy shromažďovat důkazy umožňující někoho zatknout a dostat před soud, ale o možné hrozbě vědět, včas před ní varovat a vhodnými kroky jí eliminovat.
Bezpečnostní informační služba je výlučně zpravodajskou organizací, která nemá výkonnou pravomoc. Nemůže nikoho zadržet, zatknout, vyslýchat, nemůže nic přikazovat, k čemukoli nutit. Obrátí-li se Služba na občana s určitým dotazem, je zcela na jeho rozhodnutí, zda vyhoví nebo odmítne. "
Demontáž a uskladnění částí zrušených jaderek
Mintaka Earthian,2022-01-05 20:42:47
Děkuji za "tradiční" novoroční přehled.
Bylo by možné zahrnout i statistiky týkající se demontáže a uskladnění kontaminovaných částí uzavřených jaderných elektráren?
Je to jedno z hlavních témat, kterým odpůrci argumentují proti výstavbě nových a rozšiřování stávajících jaderek.
Skutečně je s demontáží a uskladněním takový problém, jak se nás snaží přesvědčit v například v dokumentu?
https://www.youtube.com/watch?v=46Ftu42kqjc
Nějak se mi nezdá, že by to byl skutečně tak zásadní problém, i s ohledem na to, že jsou firmy, které prakticky zvládají práci s použitými palivovými články a ty jsou předpokládám tou nejradioaktivnější částí.
Re: Demontáž a uskladnění částí zrušených jaderek
Vladimír Wagner,2022-01-05 21:20:16
Průběh likvidace jaderných bloků a přehled s řadou příkladů jsem popsal zde:
https://www.osel.cz/11052-kolik-stoji-likvidace-vyslouzile-jaderne-elektrarny.html
Například Likvidace dvou bloků V1 v Jaslovských Bohunicích už velmi pokročilo a nyní je ještě dále, než se popisuje v článku.
Re: Re: Demontáž a uskladnění částí zrušených jaderek
Mintaka Earthian,2022-01-06 15:26:16
Odkazovaný článek jsem četl, ale děkuji za připomenutí.
Většinou se s kompletní likvidací čeká na pokles radioaktivity, ale předpokládám, že se zkouší i nové postupy dekontaminace.
Viz např. https://pozitivni-zpravy.cz/revolucni-technologie-snizila-radioaktivitu-v-cernobylu-temer-na-polovinu/
Re: Re: Re: Demontáž a uskladnění částí zrušených jaderek
Čestmír Berka,2022-01-07 00:31:22
Firma EXTTERRA SE ZABÝVÁ VRTY.
Z jejího popisu technologie, použité v Černobylu bych řekl, že jsou to šarlatáni:
High velocity particles to annihilate radioactive material
In short, the NSPS technology uses scientific concepts of particle physics and nuclear energy to solve the problem of severe radiation contamination. It leverages in particular high velocity particles, also known as positrons, to direct this naturally occurring force towards radioactive isotopes in the soil and breaks the bonds holding them together. This is done safely under the surface of the soil and no radioactivity is released further into the ground or above the ground in the air. Once the positron comes into contact with the radioactive isotope, it rejoins an electron and annihilates back to its original matter.
“What seemed impossible is now a reality,” says Andrew Niemczyk, President and CTO of Exlterra. “NSPS is an innovation that allows positrons to naturally accelerate in a passive system to remove contaminated areas. It harnesses renewable energy sources present in nature to considerably accelerate the natural decomposition process of contaminants in the soil. That’s what makes this invention unique – it uses natural energies to solve an industrial pollution without resorting to chemical substitutes or soil manipulations.”
A scientific revolution with multiple applications
In addition to treating radioactivity, NSPS technology can also be used to treat other types of soil contamination, including heavy metals and perfluoroalkyl substances, which are highly problematic for the environment.
“We are only at the beginning of the virtuous application of such a technology,” concludes Andrew Niemczyk. As with our other successfully commercialized technologies, we have demonstrated that we can use nature’s resources to heal the wounds we inflict on it. The common denominator of our technologies, installed underground, is the use of natural and renewable forces to achieve tangible results.”
A detailed description of the NSPS technology, its mode of action and its characteristics is available upon request.
Co na to pan Wágner?
vypadá to na potomka Járy da Cimrmana: About Andrew Niemczyk, President, CTO and Founder of Exlterra
Polish native Andrew Niemczyk’s breakthrough NSPS technology is featured in a new book, “Ground for Freedom: Saving Chernobyl,” available at Amazon as a paperback or eBook. The book by award-winning author and journalist R.J. King details how Niemczyk used 100 percent of his brain’s capacity to develop technologies that safely clean radiation-scarred sites like Chernobyl, transform hydraulic power, boost the nutrition levels of trees, and upend human understanding of physics, energy, nature, and life as we know it. The book is available at www.SavingChernobyl.com.
Re: Re: Re: Demontáž a uskladnění částí zrušených jaderek
Čestmír Berka,2022-01-07 00:37:26
https://www.facebook.com/photo/?fbid=10220791767491640&set=p.10220791767491640
Re: Re: Re: Demontáž a uskladnění částí zrušených jaderek
Vladimír Wagner,2022-01-07 11:18:31
Mě to také připadá jako úplný nesmysl.
Jiri Coupek,2022-01-05 18:13:53
Libí se mi ten přístup.
Zatím unikl jen návrh, jeho oficiální zveřejnění má být až 12.1.2022.
Přitom vy, už víte, že se to stane.
"Znamenalo by to například, že vývoj pokročilých malých modulárních reaktorů v ÚJV a.s. nemá smysl, protože ty určitě nebudou k dispozici před rokem 2045. "
Zkoumat technologie za hlavním proudem, bez zásadního přínosu proti těm prezentovaným nemělo nikdy smysl. Ale dají se za to hezky utrácet peníze. Hlavně jak sám píšete, potřebujete velké série. Pak je otázka proč by zrovna do reaktor z CR, měli firmy investovat, aby se rozjela ta sériovost. Když konkurence už bude za sériové ceny.
"Pokud se ukáže, že je ekologičtější uzavření palivového cyklu a odstoupení od rychlé realizace hlubinného úložiště, tak tato podmínka v budoucí taxonomii může zmizet"
Tady bude problém, že ten cyklus opět uzavřou pouze reaktory. Ty musí opět plnit tu podmínky 40-45. Tedy fakticky se začít stavět dříve než to uložiště. To dává dost šibeniční termín. Zatím co z praxe víme, že v jaderné energetice se spíše termíny prodlužují, než by se zkracovali.
Ve výsledku z toho zveřejněného před návrhu vyplývá jediné. Investice do jaderných technologií se stává ještě více rizikové. Otázkou je zda to riziko vymyšlené (zlá EU= zlé Něm/Rak), nebo pouze upozorňuje na stav budoucí (neekonomičnost projektů do budoucna).
Ono o tom co se děje v Německu si můžeme myslet co chceme, ale svoje cíle zatím plní
s předstihem. Dá se to samé říci o nás, když tu 30.let mluvíme o dostavbě Temelína?
Re:
Jiri Coupek,2022-01-05 18:21:14
Ohledně dostavby DU/TE. Pokud dostali povolení na dostavbu dvou bloků v Dukovanech.
Pak je naprosto stěžejní rovnou podepsat kontrakt na všechny 4 bloky (sériovost značně sníží náklady, zajistí jistější prostředí pro firmy realizující stavby).
Re: Re:
Oldřich Vašíček st.,2022-01-07 12:15:42
V tom, že udělat kontrakt rovnou na 4 bloky by bylo výhodnější máte pravdu. Tím by jsme podstatně ekologizovali naši produkci.
Navíc, čelit bojkotům budeme tak, jako tak a tímto by to bylo jen jednou :). I politické tahanice by byly jen jednou. Možná by se to podstatně urychlilo a tím i zlevnilo. Já bych se toho nebál.
Klidně 2 bloky Rusko, bloky Čína. Podmínka zprovoznit do 10ti let. Než se okolo dohodne na sankcích a protestech bude vymalováno. Bude sice trochu křiku, ale odebírat budou potichu ve velkém.
Re: Re: Re:
Jiri Coupek,2022-01-07 14:07:58
Princip stavby 4. bloků současně (V sérii) je, že je všechny objednáte stejné. Tedy vznikne úspora při výrobě, výstavbě. Pokud by se objednali 2+2, tak je to lepší než 1+1+1+1, ale podstatně horší než 4. Tam by ta úspora klidně mohla jít někam k 4 blokům za cenu 3.
Re:
Vladimír Wagner,2022-01-05 18:43:50
Pane Coupku, Váš příspěvek klasicky překroutí to, co je v článku, a píšete pak totální nesmysly. Na to jsem u Vás zvyklý. Kde jste však vzal to, že Němci plní své cíle? Neplní je v oblasti emisí a ani obnovitelných zdrojů či vedení ze severu na jih. Jediné, co se jim podařilo splnit, je vypnutí jaderných bloků.
Re: Re:
Jiri Coupek,2022-01-05 20:27:26
Opravdu neplní cíle?
1-Vyřazení využívání jaderné energie do konce roku 2022.
2-Zvýšení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů na celkové hrubé spotřebě elektřiny na 35 procent do roku 2020
3-Snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o 40 procent
4-Snížení spotřeby primární energie do roku 2020 o 20 procent
5-Snížení spotřeby elektřiny do roku 2020 o 10 procent
6-Snížení spotřeby energie v budovách do roku 2020 o 20 procent
1-Zatím ano
2-2020 = 50%, 2021 byla hodnota menší
3-2020 40,8%, 2021 37,7%
4-Tady neplní, pokles je cca 1/4
5,6-Nejsem si jist jak tohle měřit.
Co tak významného jsme dokázaly v CR?
Re: Re: Re:
Vladimír Wagner,2022-01-05 21:44:26
Takže pane Coupek, když se podíváte na předběžná data za letošní rok (Energostat na oenergetice nebo Agorameter nebo Fraunhofer), tak podíl nízkoemisních zdrojů na výrobě elektřiny byl u nás okolo 48 %. Úplně stejná hodnota to byla v Německu. Protože procentuálně byl vývoz u nás vyšší než v Německu, tak s podílem nízkoemisních zdrojů na hrubé spotřebě jsme na tom lépe než v Německu. Ve snížení emisí (určitě, když nebudeme započítávat vyvezenou elektřinu z fosilních zdrojů, kterou od nás odebrali Rakušané a Němci), tak na tom nebudeme hůře než Němci. Bude zajímavé sledovat, jak se situace v Německu s emisemi a podílem nízkoemisní elektřiny bude vyvíjet po odstavení všech jaderných zdrojů a zda se nepropadnou za nás.
Re: Re: Re: Re:
Jan Novák9,2022-01-06 09:19:33
To máte marné pane Wágner, pan Coupek je z těch kdo na ceně energie vydělávají a nenechá žádný argument postavit mezi sebe a peníze druhých. Stejně jako Enron před svým krachem a spousta jiných zjistil že se dá enormě vydělat na umělém vyvolávání nedostatku v monopolním systému. Spojený energetický trh EU takový monopolní systém je. A to je podstata problému, technické řešení je až druhořadé, před tím je nutné rozbít monopol nebo ho alespoň začít regulovat. Masivní nasazení OZE periodický nedostatek zajistí na pořád, no není to ideální řešení? Proto je takový odpor proti všemu, co by mohlo nedostatek energie vyřešit, pod jakoukoliv záminkou.
Re: Re: Re: Re: Re:
Jiri Coupek,2022-01-06 12:36:55
Jan Novák9: Dokažte to, nebo mě přestaňte urážet.
Odpor se vyjadřuje požadavkem návaznou stavbu hned 4. reaktorů.
Tedy instalování výkonu co by skutečně řešil energetický problém. Tender na 1. blok v Du, neřeší v podstatě nic.
Jediný kdo tu má problém, reagováním na to co bylo napsáno jste vy.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Josef Nýč,2022-01-06 14:50:19
Vzhledem k tomu, že státy odmítající až fanaticky jadernou energii - něco na tom - my budeme dodavatelé. Jinak všichni, co souhlasí s bojkotem Ruska: viděl jsem fotky motorů, frekvenčních měničů a komponentů regulací od významné německé firmy -NOVÝCH- na staveništi v Rusku. Technik, který mi ukázal tato fota jen kroutil hlavou. A vůbec se nedivím pokrytectví, které čouhá od našich západních demokracií (nejsem příznivcem Ruska ani Číny).
Re: Re: Re: Re:
Jiri Coupek,2022-01-06 21:58:08
Pane Wagner: Sledovat jak Němci pokračují bude jistě zajímavé, a silně směrodatné.
Ale spíše jsem očekával odpověď, kam se CR posunula od doby vyhlášení Energiewende v Německu.
Němci svoje cíle v podstatě splnily, i když většina z nás je v té době pokládala za nerealistický nesmysl. Stálo je to slušný balík.
Re: Re: Re: Re: Re:
Vladimír Wagner,2022-01-06 22:13:32
Česko se posunulo od doby vyhlášení Energiewende tak, že má v současnosti stejný podíl nízkoemisních zdrojů na výrobě elektřiny, jako má Německo, a také ve snižování emisí z elektroenergetiky na tom není o moc hůře. A za neskonale nižší cenu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Jiri Coupek,2022-01-07 05:35:28
ČR se posunula v ekologizaci mixu je v rámci přetoků z Německa. Přitom je neumíme využít (uložit, nová přečerpávací elektrárna).
Ano, když neinvestujeme je to levnější. Ale ten balík potřebných investic tlačíme před sebou, třeba teplárny už mohli být dávno vyřešeny. Tím by poklesla i nákladnost tepla pro lidi. Jednou ty investice udělat budeme muset.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Viktor Šedivý,2022-01-07 09:41:19
Uložit? Přečerpávací elektrárna?
To jste si ještě nevšiml, že právě v tomhle je ten hlavní zádrhel v nasazování ObčasnýchZdrojůEnergie? Nedokážeme ukládat taková množství, která by pro "velkou energetiku" byla zapotřebí a jestli pár (bohatých) nadšenců vyplázne balík za zálohování domácnosti v celkové bilanci zhola nic neudělá.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Vladimír Wagner,2022-01-07 11:24:45
Psal jsem o podílu nízkoemisních zdrojů na výrobě a snížení našich emisí. Zde nám spíše Německo a Rakousko zhoršují výsledky, protože se neobejdou bez dodávek z našich fosilních zdrojů. Jinak hlavními investicemi, které umožnily zvýšení našeho podílu nízkoemisních zdrojů a snížení emisí bylo:
1) Výstavba, spuštění a vylepšování provozu dvou bloků v Temelíně.
2) Zvýšení výkonu a vylepšení bloků v Dukovanech.
3) Postavení 2 GWp fotovoltaických zdrojů
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
V. Novák,2022-01-07 11:32:23
1) Máte představu, jakou kapacitu má přečerpávací elektrárna? Podívejte se na informaci o Dlouhých Stráních, ať se můžeme bavit o číslech.
2) Je vytipováno 8-9 lokalit pro nové přečerpávací elektrárny v Česku - ještě z dob ČSSR. Tušíte, kolik jich blokují Zelení a jiné "ekologické" organizace? Pokud tipujete, že všechny, trefil jste se.
3) Teplárny jsme mohli mít vyřešeny jak? Uhlí fuj, plyn fuj zanedlouho, jádro fujfuj - tak jak?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Jiri Coupek,2022-01-07 14:19:17
Viktor Šedivý: Už dnes ukládáme nadvýrobu OZE z Německa v Dlouhých stráních, ty pak mají 2 denní cykly. Neumíme ukládat dlouhodobě elektřinu, ale na denní bázi, je to něco co se děje každý den. Což, právě dokazují ty Dlouhé stráně.
Vladimír Wagner: 1) Temelín se dostavěl z poloviny v roce 2002.
2) Bloky se vylepšovali v obou JE. Ano, tohle kvituji, ale na řešení spotřeby v CR to nestačí. Otázkou je zda to třeba u Dukovan nešlo udělat dříve 440-510 je značný výkonový posun.
3) FVE jsou v letech 2010-2013, pak se přestali připojovat nové zdroje do sítě.
V. Novák: 1) Ona stačí denní bázi. Tzn. denní nabíjené, vykrývání večerní špičky.
2) Opravdu, nebo jsme se ani neptali. To je totiž běžný stav v CR.
Ono je potřeba dát na stůl možné řešení, pak si ekologické organizace vyberou co preferují.
3)Třeba společnou výrobou elektřiny/tepla?
Toto řešení není novinka, přesto není standart. Tedy z jedněch komínu vypouštíme emise na výrobu elektřiny, z druhých další emise na výrobu tepla.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Vladimír Wagner,2022-01-07 14:33:55
Energiewende vznikla v Německu a začala se vládou realizovat na přelomu tisíciletí. Takže všechny, investice, které popisuji jsou v době německé Energiewende.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re:
Jiri Coupek,2022-01-07 16:21:23
Energiewende fakticky je mnohem starší.
Reálně se o ní bavíme po havárii ve Fukušimě (2011), následném zkrácení provozu JE.
Další zásadní zlom je až z roku 2014, kdy na došlo ke změně zákona o obnovitelných zdrojích energie snížením vstupních sazeb, schválením nových přenosových koridorů, zavedením přímého marketingu a věnováním většího množství finančních prostředků na podporu energetické účinnosti.
"Od roku 2000 vzrostl podíl OZE z 6,3 % na 15 % v roce 2008. Do roku 2013 představovaly obnovitelné zdroje 25,6 % německé výroby elektřiny a bioenergie také hrála významnou roli."
Z toho se dá odvodit, že z 6,3% se dostali na 50,54%. Zvýšení o 43,6%.
Oproti tomu v CR bylo z OZE 5,68%(2013), 6,75%(2020). Když si k tomu přičteme jádro 36,67%; 40,75%, tak máme sice hezké %. Ale Němci se započtením JE měli dokonce 62,5%.
jaderná
Josef Nýč,2022-01-05 14:59:03
Děkuji za článek. Bohužel, velká část politiků ho číst nebude (a možná ignorovat). Nemluvě o tzv. novinářích. Už jsem jinde psal, že někteří se chovají, jako by Evropa byla oddělená planeta. A důsledek jejich chování už pociťujeme - taková hurá ekologie, diktovaná skupinami aktivistů. A opět za každou cenu.
Podotknu názor
Karol Kos jr.,2022-01-05 14:52:47
že německá energetická politika je zřejmá už několik let, s jadernými zdroji nepočítá, a proto bude veškeré snahy o jejich prosazení bojkotovat. Jakýmkoliv způsobem. Přece by byli naprosto hloupí, kdyby si zařízli doma jádro a pak dotovali výstavbu jiných JE "za humny". Největší smysl dává, že v boji s JE ještě přitvrdí.
Samozřejmě po dohodě s Francií, ta si, podle mého názoru, ale dokáže své JE profinancovat sama, bez EU.
Němci přestavují své uhelné elektrárny na plynové, staví bioplynové stanice a mixem bioplynu a plynu z ruska budou prohlašovat své elektrárny jako čisté.
Bohužel pro nás. My nemáme ani ujasněnou energetickopu koncepci, scénáře, prostě nic. U nás tohle vede banda diletantů, pod tlakem lobistů, která není schopná udělat naprosto nic co by se náhodou nějakého uhlobarona dotklo (tzn. ani prosadit výstavbu dalších bloků JE).
Prostě, až nám zakážou provozovat uhelné elektrárny, následně neekologické plynové, zůstane nám na pár let několik jaderných bloků. Elektřinu budeme nakupuvat v Německu, co si samozřejmě nechá zaplatit své náklady, a tedy my budeme dotovat německý bezjaderný OZE mix.
S tím také poroste cena elektřiny, tím náklady na výrobu a tedy se firmy budou od nás pakovat.
Takže nás nečeká nic než jen bída a otročení. Kdo si nepostaví soukromý ostrovní systém, bude chudák.
Re: Podotknu názor
Mojmir Kosco,2022-01-05 15:29:43
pouze připomínka ,že můžeme sice produkovat levně elektřinu , ale protože jsme otevřená ekonomika a cena jak nás opětovně ujišťoval gen. ředitel ČEZ je kotovaná na německé burze levnou elektřinu mít nebudeme ... (ostrovní energetikou Škodovku ani nákupní centra nenapojíte) A Česko ani Československo nejpozději od 70let ostrovní energetikou nebyla
K vlastnímu článku a zejména závěrům konečně začínáte správně identifikovat problémy ,které neumožňují výstavbu JE v Česku. Ovšem ty problémy sice navenek prezentují politici ,ale politici nejsou příčinou to je pouze všeobecně přijímaný hromosvod...
Re: Re: Podotknu názor
Jan Novák9,2022-01-05 16:31:32
Politici jsou jediní kteří by s tím mohli něco dělat. To by ale museli oželet vlastní zájmy. Zatím jsou ve vleku medií a neziskovek obojí placené miliardáři. Unie bude řvát pokud vystoupíme ze společného trhu s energií, ale víc nemůže dělat. Můžou zhasnout Rakousko a přestat od nás nakupovat. Na jejich dotacích už budeme jenom prodělávat. Místo toho můžeme zdanit vyvádění zisků z ČR a vyjde nás to líp.
ČR ostrovní energetikou klidně může být, zdroje na to má - zatím. Dříve dovážela vyjímečně a prodávala přebytky.
Já si energii z Německých OZE asi nekoupím, desetinásobek dnešních cen na energii nemám. Taky si pořídím ostrovní systém, je to drahé ale pořád lepší než svíčky. Benzin do generátorů nebude.
Re: Re: Re: Podotknu názor
Jiri Coupek,2022-01-05 17:43:21
"Unie bude řvát pokud vystoupíme ze společného trhu s energií, ale víc nemůže dělat. "
EU nemusí dělat nic, vše bychom si tím udělali sami. Nový blok má vyjít na cca 150mld., zatím co vystoupení z energetické burzy by stála každý rok na doplatku rozdílu mezi cenou v CR, cenou na burze cca 50+mld. Před takovým tunelem blednou všechny OZE.
Každý si může koupit akcie CEZu, a užívat si zisku mezi výrobní cenou, a tržní. Přitom vám to vydělá víc než by vám vygenerovala ta FVE.
Re: Re: Re: Re: Podotknu názor
Jan Novák9,2022-01-06 09:06:42
Děkuji, konečně jste řekl pravdu. Patříte mezi lidi kteří vydělávají na vysokých cenách energie a proto jste zásadně proti jakékoliv změně. Vám naprosto vyhovuje obírat všechny a plnit si vlastní kapsy. Tahle zlodějina přece není proti zákonu takže je to OK. Tak prostě řekněte "chci vás obrat, koukejte mi dát moje peníze které se jen čirou náhodou ocitly ve vaší kapse" a neschovávejte se za pohádky o stabilních dodávkách energie založených na Občasných Zdrojích a Německé cestě.
Re: Re: Re: Re: Re: Podotknu názor
Jiri Coupek,2022-01-06 12:27:07
Jan Novák9: Dokažte to, nebo mě přestaňte urážet.
To co jsem napsal jsou pouze platné zákony v CR. Pokud chce stát určit ceny, pak musí kompenzovat takto vzniklé ztráty. To, že vy to nevíte, je jen vaše neznalost.
Re: Re: Re: Re: Podotknu názor
D. Hruška,2022-01-06 09:12:55
Vy jste vážně truhlík. Takže pokud se během pár let průměrné domácnosti kvůli pseudozelené energetice zvedne výše měsíčních záloh za elektřinu třeba o 1000Kč/měsíc, má si podle vás ta domácnost nakoupit akcie ČEZu, aby kompenzovala ztrátu z dividend? A firmy, kterým skokově vzrostou náklady kvůli drahé elektřině, to mají řešit nákupem ČEZu taktéž? Jste tak natvrdlej, nebo vás opravdu platí Šnobr?
Spočítal jste si vůbec, kolik by těch akcií vlastně museli nakoupit, aby jim dividenda ztráty vykompenzovala? A kdo má už nyní volné stovky tisíc nebo miliony, obvykle je dávno někam investoval. Proč by měl investovat zrovna do ČEZu? Zajímavých akciových titulů je spousta. A kdo ty volné prostředky teď nemá, koupí ČEZ za co?
Re: Re: Re: Re: Re: Podotknu názor
David Oplatek,2022-01-06 09:24:38
Coupek je blázen, jakákoli rozumná diskuze s ním je ztráta času. On svět vůbec nechápe. Že už jen (doposavad) žije, je jen křehká souhra vzájemně se vyrušujících negativních okolností.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podotknu názor
Jiri Coupek,2022-01-06 12:33:44
David Oplatek: Na rozdíl od vás to chápu, ale také chápu, že pokud nechcete platit tržní cenu pak máte smůlu. Buď si energii můžete vyrábět sám, nebo nespotřebovávat.
Nikdo totiž není povinen vám ji za netržní cenu prodat, případně ji vyrábět ze ztrátou.
Ano, žijeme v kapitalistické společnosti, a ta má určitá pravidla.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podotknu názor
Viktor Šedivý,2022-01-07 12:44:06
Pokud si myslíte, že v oblasti energetiky v EU funguje trh, asi jste dost daleko od reality.
Tohle prostředí nemá s žádným "kapitalismem" společného nic víc, než trochu vnějších znaků. A co je nejhorší, na chování všech subjektů mají zcela zásadní vliv očekávání dalších, rok od roku šílenějších nápadů z brusele.
Re: Re: Re: Re: Re: Podotknu názor
Jiri Coupek,2022-01-06 12:31:11
Pokud pán, píše o koupi FVE, tak píše o investici v řádu desítek, či stovek tisíc.
Nemusí, může je investovat kam chce.
Ale pokud tvrdí, že producenti elektřiny na rozdílu mezi výrobní/kupní cenou nehorázně vydělávají, přitom zrovna CEZ vyplácí zisk v dividendě, pak je logické si zajistit účast na tom velkém zisku.
Když nemá volné prostředky, těžko plánuje stavbu FVE. Ale to je takový problém, že lidé často nečtou na co se reaguje.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podotknu názor
Oldřich Vašíček st.,2022-01-07 12:55:09
V podstatě máte pravdu. Elektřinu nevyrábí stát (jen mizerně reguluje :)). Tzn. vyrábí soukromý subjekt a ten je povinen vyrábět a prodávat se ziskem (dobrý hospodář). Pokud účastí na burze generuje zisk, tak by byl proti sobě, aby z ní vystupoval. Pokud mu to nařídí stát, je otázkou, zda by mohl požadovat ušlý zisk? I soukromý sektor musí podnikat dle platných zákonů. Pokud bude zákon o zákazu vývozu, tak co s tím. Maximálně můžu přestat podnikat v daném státě nebo v daném oboru.
Na druhou stranu je pravda, že tento soukromý sektor požaduje dotaci a záruky na investice, které jsou hrazeny z daní. Kde je potom nějaká zpětná vazba na daňové poplatníky? Jakým způsobem se jim to vrátí?
Nejsem si jistý cenotvorbou na burze, ale měla by odpovídat aktuálním nákladům na výrobu se započtením a rozprostřením investic v předpokládaném objemu dodávek. Tzn., že pokud postavím FVE za nějaký peníz, určitě vím, kolik energie jsem kdy schopen vyrobit a náklady rozpočítám do této ceny. Pokud k tomu ještě musím mít vybudovánu zálohu, která taky stojí nějaký peníz a navíc vím, že bude dodávat jen v době kdy nebude dodávat ta FVE, tak mám taky jasně definovanou cenu. Na burze by tedy měla být cena celkem stabilní a vyrovnaná (a rozhodně ne malá i když provoz již postavené FVE má minimální náklady).
Můžou tedy naše jaderné elektrárny postavené z našich daní ovlivnit cenu na této burze? (Samozřejmě, pokud možno dolů :).) Pokud ne, má cenu takové elektrárny budovat? Pokud nemá, jak bude fungovat Evropský trh s energií, když Německo přímo ve své koncepci počítá s dovozem energií od sousedů, když nefouká a nesvítí.
Z tohoto pohledu jsem taky pro okamžité uzavření našich JE a zadotovat FVE na každou střechu.
Pokud může (ovlivnit cenu na burze směrem dolů), tak tu postavme hned další 3 elektrárny a vydělávejme (samozřejmě ten soukromý provozovatel, který u nás bude danit zisk:)) co to dá.
A pokud to, stejně jako já, vidíte jako nesmysl. Tak je něco špatně v celé úvaze tržní ceny energií. Tímto způsobem dotujeme neexistující cenu z OZE a děláme zálohu celému systému. Přitom jsme za to biti a zvyšují se nám náklady.
V tom případě bych opravdu, jako poplatník, který dotuje výstavbu stabilního zdroje s jasně definovanou cenou na celou plánovanou životnost JE (dnes cca 50 let s výše uvedeným výkonem), bych očekával, že mi ta energie bude dodávána právě za tuto cenu. Pak budu klidně dotovat další výstavbu stabilních zdrojů, pokud se neobjeví levnější stabilní technologie.
Jinak to pro mě nemá význam. Můžu se vézt v klidu na vlně Green Dealu, nezajišťovat energetickou soběstačnost, omezit investice a ušetřené peníze rozdávat jako kompenzaci za nákup energií od sousedů.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podotknu názor
Jiri Coupek,2022-01-07 15:22:04
Třeba v Německu stát dává kompenzace za dřívější odstavené uhelných i JE elektráren.
Z druhé strany 70% CEZu vlastní stát, takže i zisky bere stát. Díky dani z divident dokonce z 74,5%. To není malí příjem státního rozpočtu.
Elektrárny se sice stavěli ze státního rozpočtu, ale jejich prodej byl také příjmem do státního rozpočtu.
Pak je ještě otázka, kdo vyrábí tu elektřinu na vývoz zda CEZ, nebo zda jiné firmy.
Stát rozpouští přijmi z ČEZu ve státním rozpočtu, klidně by se mohli vyplácet na faktuře za elektřinu.
Dnes už je třeba dlouhodobá cena elektřiny pod cenou, za kterou ji ČEZ prodává. Otázka je, zda se to projeví v cenách pro koncového uživatele bez fixu.
Re: Podotknu názor
František Zahálka,2022-01-05 16:18:21
Chápu Vaší úvahu mít doma ostrov a "smát se za bukem", ale v tu ránu na Vás dopadnou věci které neovlivníte - díky vysoké ceně energie pro průmysl se může spousta firem položit nebo odejít a jste bez práce, zdraží úplně všechno na co lze jen pomyslet. A jakmile takto bude uvažovat víc lidí, tak se vsadím, že stát vymyslí, jak zdanit elektřinu, kterou jste si sám vyrobil.
Vůbec se nevysmívám, sám mám něco podobného v plánu. Jen se bojím, že poklesu životní úrovně se moc nevyhneme.
Re: Re: Podotknu názor
Jan Novák9,2022-01-05 16:35:10
Poklesu životní úrovně se nevyhneme, to se při kolapsu ekonomiky stává :-))
Proto je nutné pořídit ostrovní systém dřív než člověk musí přemýšlet jestli koupí raději svíčky nebo kus chleba. Dnešní statisíce nebudou mít žádnou cenu.
Re: Re: Re: Podotknu názor
Petr Nejedlý,2022-01-06 03:56:48
No vidíte, a tady v Kalifornii už vymysleli (byť jestě neuzákonili), že by vám z těch solárů na střeše napařili daň/pokutu/poplatek (záleží jak to chcete nazývat).
Bratru $8/kWp instalovaného výkonu měsíčně, jen jsem zatím nedohledal, zda podle panelů nebo invertoru.
Pro srovnání, to je bratru efektivně přes $0.07 za každou kWh, kterou si sám vyrobím a spotřebuji. Jo a odpojit se od sítě je tu (v zasíťované rezidenční oblasti) nelegální.
Re: Re: Re: Re: Podotknu názor
Jan Novák9,2022-01-06 08:57:32
jo jo, země svobody kde vám můžou napařit pokutu za to že pěstujete zeleninu ve vlastní zahrádce nebo vás odsoudit do vězení za to že máte sud na vodu pod okapem. Obojí se už stalo. USA má blíž k reálnému socializmu než by si kdy mysleli. Commiefornia obzvlášť :-))
Enron před svým krachem vytáhl z Kalifornie neskutečné peníze tím že uměle vyvolával nedostatek energie a zvyšoval tím ceny. Teď aktuální i v ČR kde nedostatek energie uměle vyvolává EU.
Re: Re: Re: Re: Re: Podotknu názor
David Oplatek,2022-01-06 09:27:18
Tvrdím už dlouho, že nejprozíravnějším řešením je emigrace do státu, který těmi emisními bludy netrpí. Žvásty se člověk nenasytí, neohřeje ani nepostaví přístřeší. To celé nemluvě za ztráty osobní svobody. Jestli si toho občané nevšimli, tak už dnes je zde totalitnější zřízení, než v řadě jiných "fuj" státech.
Re: Re: Re: Re: Re: Podotknu názor
Jiri Coupek,2022-01-06 15:20:41
"Teď aktuální i v ČR kde nedostatek energie uměle vyvolává EU."
Jakým mechanismem vyvolává EU zvyšování ceny na burze?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podotknu názor
Karel Salavec,2022-01-06 16:20:18
Emisni odpustky, totiz povolenky. Rika Vam to neco?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podotknu názor
Jiri Coupek,2022-01-06 17:16:32
Karel Salavec: Emisní povolenky jsou používány od roku 2005 (Dnes už 16.let).
Což, je celkem dost dlouhá doba, aby se je se naučily firmy s nimi žít, počítat (koupit si je včas). To ještě nezahrnuje dobu, kdy se o tom mechanismu vyjednávalo.
https://www.kurzy.cz/komodity/cena-elektriny-graf-vyvoje-ceny/1MWh-czk-3-mesice?dat_field=07.10.2021&dat_field2=07.01.2022
Krom toho emisní povolenky nesnižují množství energie na trhu. To je totiž to co autor tvrdil.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podotknu názor
V. Novák,2022-01-07 11:10:48
Bohužel se naučili "s nimi žit" i spekulanti.
Jak jinak EU zvyšuje ceny na burze? Inu tak: tím, že Německo odstavilo a nadále odstavuje jaderné i uhelné elektrárny, stává se závislejším na Občasných zdrojích energie a na plynových elektrárnách. Když nezafoukalo, použilo právě plyn. V důsledku toho rostla cena plynu a neklesla ani v létě; na podzim, když Němci zjistili, že "včera spálili to, čím se měli ohřát zítra", vystřelila k výšinám. A s ní samozřejmě i cena elektřiny z něho vyrobené.
Gazprom dodává, ale EU mu brání využívat NS na více než 50% s odůvodněním, že zbytek musí rezervovat pro konkurenční dodavatele, kteří ovšem nejsou. Ani v Leningradské oblasti, ani u Greifswaldu. Totéž bude platit pro NS2 - až se ovšem německý regulátor uráčí vydat licenci a EK se uráčí ji oberanit.
Už chápete?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Podotknu názor
Jiri Coupek,2022-01-07 15:35:30
Sami Rusové uvádí, že vyexportoval v roce 2020 pouze 185mld. m3, zatím co v roce 2019 zvládl 200m3. Z toho byl předpoklad dodávek do EU+Tur 183mld. m3, ale reálná dodávka byla pouze 177mld m3. Upozorňují, že jsou to oficiální data Gazpronu.
Problém s kapacitou plynovodů by byl, pokud by to byl jediný plynovod. Ale ty hlavní plynovody jsou 3., dostavěn byl 4 (NS2). Oficiálně nebyl problém kapacita plynovodu, ale uváděli se nenaplněné zásobníky plynu v Rusku. To by vám nepomohl ani NS3.
Proto třeba Jamal, jede v reverzním provozu. Když Rusko ze své strany neplní (ani neobjednalo kapacity), pak logicky plyn teče z Německa.
Takže, už chápete jak moc se míjíte z realitou?
Re: Re: Re: Re: Podotknu názor
Kamil Kubu,2022-01-06 08:58:25
Nezní v posledním verši hymny něco jako jako "land of the free" :-)
Re: Re: Re: Re: Podotknu názor
Jan Novák9,2022-01-06 09:35:42
Skutečná cena energie z panelů připojených do systému je prakticky 0. Pokud počet panelů překročí určité množství tak způsobí síti takové problémy že začnou nutit provozovatele k dalším investicím a cena se tím ještě sníží až do záporu.
V Jižní Austrálii to řeší (nebo alespoň řešili) tím že stát dotuje výkupní cenu a provozovatel sítě energii dostane zdarma.
V ČR to platí odběratelé příspěvkem na OZE+dotace.
Možná je to určeno k tomu aby provozovatel mohl udržovat zálohy pro daný výkon. Odpojení od sítě: zasíťování něco stojí, kdo to bude platit když se odpojíte? To může být důsledek důkladného rozpočítání nákladů. Ale stejně, nařídit něco takového....
Stát a místní správa potřebuje peníze na podporu ilegálů :-))
Re: Re: Podotknu názor
Oldřich Vašíček st.,2022-01-07 13:08:19
Vidím to podobně. Pokud se přestane vyplácet odebírat drahou energii z centrální sítě a začne se mi vyplácet vlastní zdroje, tak stát bude muset pokrýt chybějící daňové příjmy. Kam by přišel, kdyby občani od něj nic nepotřebovali. Měli by vlastní studnu, odpadní vodu by použili na vlastní zahradě k produkci vlastních potravin. Energii by měli z vlastních zdrojů. Z čeho by pak živil úředníky, kteří se zabývají zemědělstvím a energií? :)
V tomto vidím zakopaného psa i v rozmachu elektromobilů a vlastních FVE včetně baterie. Pokud se to rozšíří nad určitou úroveň, vypadne zisk ze spotřební daně pohonných hmot. U veřejné nabíječky to lze danit, ale doma Vám to nikdo nezkontroluje. Pak bych viděl zdanění ujetých kilometrů (stejně každé auto má dnes GPS a může bonzovat kolik se najelo (případně se bude hlásit stav tachometru stejně jako plynoměru a pod.). Nebo přímo vlastnictví auta (něco jako koncesionářské poplatky za vlastnictví zařízení schopné přijímat TV signál).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
