Evelien Bunnik, imunoložka a genetička, odpovídající autorka studie. Kredit: U.T. Health San Antonio.

Není pochyb o tom, že připravenost imunitního systému je důležitá, a že pro případ opětovného nakažení je lepší mít buněk zvaných paměťové raději více než méně. Vědci z Vědeckého zdravotnického centra v San Antoniu, spadajícího pod University of Texas, se zajímali, zda i v případě koronaviru platí poučka, že po těžším průběhu nemoci si organismus zvláště nebezpečného nepřítele lépe pamatuje.

Na snímku pořízeném elektronovým mikroskopem jsou viry SARS-CoV-2 (původci onemocnění COVID-19). Viry mají na vnějším okraji hroty (spike) dávající virům vzezření trnové koruny. Podle toho dostali jméno koronaviry. Kredit: NIAID-RML.

Aby se vědci na položenou otázku dobrali odpovědi, rozdělili si covidové pacienty, kteří na tom byli zdravotně přibližně stejně, na dvě skupiny. Do jedné zařadili ty, kteří do nemocnice nastoupili, ale nemoc u nich proběhla bez větších komplikací. Druhou skupinu tvořili nešťastníci s těžkou formou COVID-19, které museli sundávat hrobníkovi z lopaty pomocí mimotělní membránové oxygenace (ECMO), nebo invazivní mechanickou ventilací.

Oběma skupinám pacientů odebírali krev a z té zjišťovali, jak na tom jsou s paměťovými B buňkami. Respektive, jak jsou tito jejich obranáři schopni reagovat na spike protein SARS-CoV-2. Vyškolené paměťové B buňky se totiž dají od jiných bílých krvinek poznat podle toho, že ve svém výučním listě (tím je jejich povrchová buněčná membrána), mají pomocí markerů zapsánu specializaci „T-bet“ a „FcRL5“. Analýzu krve oběma skupinám pacientů vědci prováděli jeden měsíc po nástupu příznaků nemoci a pak znovu po pěti měsících od jejího prodělání. Pravdou je, že studie není nijak rozsáhlá, nicméně pracovišť, kde jsou schopni zjišťovat stav imunitního systému stanovováním počtů paměťových B buněk, je na celém světě jako šafránu.

Thomas Patterson, infektolog, vedoucí výzkumného kolektivu. Kredit: U.T. Health San Antonio.

A čeho, že se vědci dobrali? Že pacienti, kteří se zotavili z méně závažného onemocnění, jsou na tom s paměťovými buňkami lépe. I když studie nedala odpověď na to, jak dlouho nás prodělání nemoci chrání (na to nebyla stavěna), přesto je svým poznatkem zajímavá. Rozhodně nepotěší ty, kteří si své martýrium s covidem prodělali a nabyli představy, že jsou na tom lépe než ti, kteří infekci zvládli levou zadní. Připravenost paměťových B buněk u pacientů s prodělaným těžkým průběhem infekce nenasvědčuje, že by měli být před opakovanou infekcí SARS-CoV-2 lépe chráněni. Jak si kdo nový poznatek dáme do souvislosti s doporučovaným očkováním i pro ty, kteří již nemoc prodělali, to už autoři nechávají na nás.

Literatura

Raphael A. Reyes et al, SARS-CoV-2 spike-specific memory B cells express higher levels of T-bet and FcRL5 after non-severe COVID-19 as compared to severe disease, PLOS ONE (2021). DOI: 10.1371/journal.pone.0261656