Humanizované myši jsou myši, kterým odpůrci genetických modifikací nemohou přijít na jméno a laboratoře, kde s nimi pracují, rádi vypalují. U jejich zrodu stál imunolog Richard Flavell. Už před třinácti lety navrhl vyměnit normálním myším jejich vlastní geny imunitního systému za lidské. Původně měly upravené myši sloužit k hodnocení kandidátních vakcín. Dnes je jejich využití mnohem širší a s jejich přispěním se daří například pronikat i do tajů, jakými je rakovina.
V našem případě nejde o žádné frankensteinovské zrůdy, ale o myši, kterým genetici do jejich genomu podvrhli takové z lidských genů, které jim na buňkách vyprodukují receptor ACE2. Odborníkům je u této zkratky jasné, že jde o angiotensin, konvertující enzym. Nám laikům bude stačit si strukturu představit jako madla na povrchu buňky, bez nichž se virus není schopen přichytit a dostat jí na kobylku. Jinak řečeno, z normálních myší, které coronavirus (SARS-CoV-2) nenapadá, vyrobili genetičtí manipulátoři organismy, které jsou k tomuto viru vnímavé. A nejen to. Myších genů za lidské vyměnili víc (všechny se týkají imunitního systému). Pak nejenže jsou schopné se nakazit, ale i jejich imunitní systém na onemocnění reaguje jako ten náš. Odbornou mluvou – lze na nich zkoumat vrozenou imunitu, adaptivní lidskou imunitu i patologii. Vše, jak to pozorujeme i u pacientů lidských.
Z výsledků, v nichž autoři popisují infiltraci mezialveolárních prostorů, ukládání kolagenu v plicním parenchymu, chování CD34 + buněk, atd., si vybereme jen dva. Oba se týkají praxe. Respektive léčby, kterou se jim jejich myšolidské pacienty s těžkým průběhem nemoci, dařilo dostávat hrobníkovi z lopaty. V obou případech šlo o dobře známé terapie. Tou první je užití steroidů, druhou intravenózní aplikace monoklonálních protilátek. Mimochodem, oběma přípravky se léčí i v našich nemocnicích.
A na co že to více než tucet chytrých hlav přišlo, že jim to otiskli v nejnovějším čísle prestižním časopisu Nature Biotechnology? Dá se to shrnout do pouhých tří vět: V případě protilátek je léčba účinná pouze tehdy, je-li podána v samém začátku onemocnění. V případě steroidů je tomu naopak. Steroidy jsou účinné, jsou-li aplikovány v pozdějších fázích onemocnění.
Vlastně to je logické. Protilátky, které se specificky zaměřují na virus, mají smysl tehdy, když je virů v krvi málo. V pozdějších fázích nemoci, kdy už se z napadených buněk valí miriády virových partikulí, toho už moc nezmohou a průběh nemoci nemají šanci zvrátit. V případě steroidů (dexametazonu) je tomu přesně naopak. Účinkují jako imunosupresiva – imunitní reakci tlumí. To ale je v začátku nemoci krajně nežádoucí. Tehdy je potřeba, aby imunitní systém zahájil boj s protivníkem co nejrychleji. Blahodárně začne steroid působit až v pozdější fázi onemocnění, kdy zánětlivé reakce přerůstají do stádia, že začínají orgány poškozovat. Teprve tehdy má jeho podání smysl.
Literatura
Esen Sefik et al, A humanized mouse model of chronic COVID-19, Nature Biotechnology (2021). DOI: 10.1038/s41587-021-01155-4
Bakterie na pomoc s nemocí COVID19. Překvapivé souvislosti
Autor: Milan Krajíček (16.01.2021)
Novinky okolo vakcinácie a liečby Covidu-19
Autor: Matej Čiernik (13.04.2021)
COVID-19 a jak je to s těmi protilátkami
Autor: Václav Fejt (16.08.2021)
COVID-19 – tři novinky, jedna dobrá
Autor: Josef Pazdera (06.12.2021)
Mě neoočkujete, jsem republikán
Autor: Miloslav Pouzar (10.12.2021)
Diskuze:
Odpověď
jaroslav mácha,2021-12-23 23:36:18
Model humanizované myši na nadpis článku odpovědět nemůže kvůli neuvěřitelné variabilitě HLA genů. Každá alela trojice genů má velkou řadu variant, obvykle se uvádí kolem 40. Počet možných kombinací vychází 40 na šestou. I když je v běžné populaci variabilita značně nižší, vede to ke známým komplikacím při hledání dárce transplantátu. Navrch byl objeven na 3. chromozomu gen pro subceptibilitu ke covidu, s různou frekvencí výskytu u etnických skupin.
Třeba by zjistili,
Richard Vacek,2021-12-20 05:51:36
že covid zkracuje život všem +-stejně. Třeba o 5 let. A zatímco u těch s komorbitami a seniorů to znamená úmrtí ještě v průběhu nemoci, těm ostatním se o 5 let zkrátila svíčka. Podívejte se, jak letos více umírá skupina 15-44 let:
https://www.euromomo.eu/graphs-and-maps/
Re: Třeba by zjistili,
Vojtěch Kocián,2021-12-20 09:13:29
Zajímalo by mě, jaký mechanismus by způsoboval, že prodělání nemoci ve dvaceti (s mírným průběhem) by ve výsledku zkrátilo život o pět let. Fakt, že na grafech je vidět vyšší nadúmrtí u skupiny 15-44 než u 65+ v porovnání s daty z minulého roku, může mít spoustu jiných vysvětlení. Třeba jiná mutace viru nebo to, že ve skupině 65+ zemřelo výrazně více lidí vloni a tedy už nemohli zemřít letos nebo fakt, že skupina 15-44 je méně proočkovaná než 45+. Plus spousta dalších důvodů.
Na datech z Euromomo mě zarážejí spíš vývoje v jednotlivých zemích. V Lucembursku skoro nic, i když ve všech okolních zemích významná nadúmrtí. Severní Irsko také téměř nic zvláštního, i když zbytek Británie i samotné Irsko hodně nad průměrem. Nepředpokládám, že by tam bylo výrazně jiné složení obyvatelstva ani že by tam zaváděli výrazně odlišná opatření ani výrazně účinnější prevenci a léčbu.
Re: Re: Třeba by zjistili,
Václav Čermák,2021-12-20 09:47:34
A nebo za ty nadúmrtí naopak může právě to covidové očkování.
Re: Re: Re: Třeba by zjistili,
Vojtěch Kocián,2021-12-20 10:13:04
Nebyla by pak nejvíce zasažená skupina, která je nejvíce proočkovaná?
Re: Re: Re: Re: Třeba by zjistili,
Vojtěch Kocián,2021-12-20 10:16:40
A také země která je nejvíce proočkovaná (třeba Portugalsko)?
Re: Re: Třeba by zjistili,
Richard Vacek,2021-12-20 20:26:01
Jestli chápu správně výsledek výzkumu v odkaze, tak zjistili, že pacienti léčení a vyléčení z covidu v nemocnici, v následujícím roce umírali násobně častěji, než pacienti léčeni z jiných důvodů.
https://www.frontiersin.org/articles/10.3389/fmed.2021.778434/full
V komentáři pod článkem zmiňují jednu z možných příčin.
Re: Třeba by zjistili,
Ivo Petrouš,2021-12-20 15:55:27
On se vyplatí detailnější pohled.
Koukněte na graf 15-44 třeba s pravítkem a zjistíte, že úmrtnost se příliš nemění, ale šedivý pás nazvaný Normal range docela výrazně poklesl.
Stejný pohled u 0-14 jasně naznačuje, že SARS-COV-2 je v této věkové kategorii vyloženě prospěšný. To je vtip, úmrtnost poklesla možná z důvodu uzávěry dětských hřišť a v brzkých letech se to dětem vymstí na jejich neobratnosti.
Až v kategorii 45-64 úmrtnost trochu narůstá, ale i tady je použit fígl s matoucím klesajícím šedivým pruhem.
Osobně se domnívám, že někdo vynaložil úmyslné úsilí, aby to vypadalo, že v kategorii 15-44 škodí zmíněný virus mnohem víc, než ve skutečnosti. A soudě podle příspěvku se mu to povedlo.
Re: Re: Třeba by zjistili,
Vojtěch Kocián,2021-12-20 17:08:36
Šedivý pás "normality" se vlní s roční periodou (lépe je to vidět u starších ročníků) a je definován dlouhodobým průměrem a rozptylem hodnot. Nepodezíral bych euromomo s manipulace s výsledky takto průhledným trikem. Je tam možnost přepnout z absolutních hodnot na z-score (https://www.euromomo.eu/how-it-works/what-is-a-z-score), což šedý pás narovná. Ještě lépe je to pak vidět na grafech "Excess mortality". Tam vynikne i to snížení mortality u dětí (ano když jsou děti zavřené, tak je nepřejede auto cestou do školy ani se nezabijí na lyžích). Nicméně v kategorii 15-44 je nárůst proti loňsku vidět jasně. Jak jsem psal výše, důvody můžou být různé a jedna z možností, která by se neměla podceňovat, je zvýšená nebezpečnost delta mutace pro mladší populaci. Dobré na tom je, že to není až tak hrozné. Když se podíváte na absolutní hodnoty, tak je to nějakých 6000 oproti 42000 v kategorii 45-64.
Re: Re: Re: Třeba by zjistili,
Ivo Petrouš,2021-12-21 00:27:29
Co se týká absolutních čísel a jejich srovnání se staršími ročníky, tam jsme ve shodě.
Rozpor mezi námi je, že já nemám problém podezírat libovolnou instituci z ohýbání dat. :-)
Na Euromomo říkají: „Z-score are computed on the de-trended and de-seasonalized series“ a v tom je zakopaný pes. Předpokládají lživý trend. Ale dají se stáhnout jejich data a není problém se na ně podívat:
V roce 2017 mělo zemřít o 1579 lidí týdně a ve skutečnosti jich zemřelo 1589 =>10 lidí navíc proti „baseline“.
V roce 2018 mělo zemřít o 1560 lidí týdně a ve skutečnosti jich zemřelo 1601 =>41 lidí navíc proti „baseline“.
V roce 2019 mělo zemřít o 1542 lidí týdně a ve skutečnosti jich zemřelo 1557 =>15 lidí navíc proti „baseline“.
V roce 2020 mělo zemřít o 1524 lidí týdně a ve skutečnosti jich zemřelo 1584 =>60 lidí navíc proti „baseline“, ale pořád méně než v letech 2017 a 2018!
V roce 2019 mělo zemřít o 1508 lidí týdně a ve skutečnosti jich zemřelo 1632 => 124 lidí týdně se vykazuje jako excess mortality, ale ve skutečnosti je to proti průměru předchozích let jen 49 lidí.
Každá smrt navíc je smutná, ale takové drama, jak se nám snaží naznačovat média, politici a euromomo to není.
Pro optické porovnání jsem vzal data z grafu, který diskutujeme a zobrazil je s překrytím jednotlivých let:
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=5367153293302056&set=p.5367153293302056&type=3
Zůstanu tedy zatím u svého přesvědčení, že data euromomo jsou zkreslená, zavádějící a z-score obzvlášť.
PS: vzhledem k věkovému rozpětí skupiny 15-44 let předpokládám, že počet lidí ve skupině se za uvedených 5 let výrazněji nezměnil a porovnání absolutních čísel tak zůstává vypovídající.
Re: Re: Re: Re: Třeba by zjistili,
Vojtěch Kocián,2021-12-21 08:10:56
V tom vašem předpokladu z PSka se dost závažně mýlíte. Čtyřicátníci, kteří ze skupiny 15-44 let každý rok vypadávají, jsou z hodně silných ročníků. Nahrazují je čtrnáctiletí ze slabých ročníků. Co jsem narychlo našel: https://www.statista.com/statistics/1251600/population-of-europe-by-age/ 44 let má 10,4 milionů lidí v Evropě a 14 let jen 8 milionů. Řekněme, že to byl za pět let stabilní trend (není, bylo to ještě o trochu horší), tak za tu dobu prořídne skupina 15-44 o 12 milionů lidí.
Podezírat někoho z podvodů není problém, ale rozumné bývá před zveřejněním takového obvinění podezírat sám sebe z chyb a snažit se vlastní předpoklady a postupy ověřit.
Re: Re: Re: Re: Re: Třeba by zjistili,
Ivo Petrouš,2021-12-21 09:10:18
Děkuji, máte pravdu.
Odhadl jsem, že když skupina je široká 30 let, že ten vliv nebude takový. Mýlil jsme se a měl jsem si to ověřit. Budiž mi ke cti, že jsem na neověření čísla upozornil :-)
Vychází úbytek ~4,5%. Baseline poklesla o 5,5% což už může být vysvětlitelné třeba tím, že euromomo nezahrnuje všechny státy Evropy.
Teď už mám jen strach, že můj příspěvek bude žít vlastním životem a chybný pohled se bude šířit :-(
Re: Re: Třeba by zjistili,
Jirka Čech,2021-12-21 01:28:50
Pod patnáct let v Česku zemřelo 6 dětí, zatímco na chřipku umírá za zimu 1 dítě. Hodně dětí má longcovid - únava, neschopnost běžného pohybu, bolesti hlavy, problémy se srdcem, dušnost. Navíc jsou indicie, jak Covid poškozuje nervovou soustavu, ale moc se o tom neví.
Uzavření dětských hřišť úmrtnost dětí nesnížilo, bez tak bylo jen někdo a jen krátkodobé. Dítě dejme tomu nad 5 let se v Česku na dětském hřišti vpodstatě nemůže zabít. Bude to asi úbytkem dopravních nehod.
Teď v JAR kvůli omikronu tvoří za posledních 12 dní děti 3,2% úmrtí na Covid, ač to tam u delty bylo 1%.
No a proč tedy?
Jiří Pospíšil,2021-12-20 04:18:54
Zajímavý a logický článek, ale vůbec se netýká toho, proč někteří mají těžký průběh a někteří ne.
Z článku plyne, srovnáním s praxí, že protilátky se v praxi u lidí podávaly pozdě. Bylo to zatíženo mnoha administrativními průtahy, které zase byly možná na zakrytí jednak nedostatku protilátek a jednak neschopnosti zdravotnické logistiky, takže pacient se dostal k infuzím, až vlastně terapeutické okénko končilo a nemoc byla plně rozvinutá. Zatím se jeví, že cesta pacienta k možnosti dostat v nemocnici infuzi, a není jasné, proč nemohla být podána kvalifikované u něj v bytě, v křesílku u praktického lékaře, ale byla rychlejsí, než cesta infuze k pacientovi.
Je to stejné, jako u očkování. Stavba a roganizace center byla tak pomalá, že k využití praktických lékařů došlo až za několik měsíceů, A nezvládalo se to bez zádrhelů. To čekání, čekání na věkovou skupinu, čekání na pin jedna a pin dva otrávilo tolik lidí, že přešli do tábora antivaxerů. Kolikržá jsem slyšel, že když v tom mají takový bordel a ještě si vymýšlejí složité přihlašování a pak se stejně čeká, tak já jim na to kašlu.
Ale proč někdo měl těžký a někdo lehký průběh se neví, tato vědomost se nahrazuje takovými těmi řečmi o zdravém způsobu života a tak. Něco na tom bude. že zdravě žijící, štíhlí lidé nemají takovou hrozbu závažného onemocnění, ale furt je to jen na klinickém pozorování a není patrné, kudy vede přesně ta kauzální linie.
Měli skupiny lidomyší s komorbiditami, které doprovázejí těžký průběh u lidí. Zkoumali skupiny mladých a starých myší?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
