Neandrtálci měnili krajinu. Kredit: Pixabay/Ylvers.

Lidé mají obvykle pocit, že náš druh výrazněji zasahuje do prostředí až v nedávné nebo dokonce ve velmi nedávné době. Postupně ale vychází najevo, že lidé měnili přírodu mnohem dříve, než by si kdo býval myslel. Potvrzuje to i nový mezioborový výzkum, který vedli archeologové nizozemské Universiteit Leiden. Zjistili, že naši nejbližší příbuzní neandrtálci, čili lidé v „širokém smyslu“, zásadně měnili prostředí, v němž žili. Vypalovali vegetaci a vytvářeli rozsáhlé plochy otevřené krajiny, a to už před 125 tisíci let.

Wil Roebroeks.

Kredit: Universiteit Leiden.

Jak uvedl vedoucí výzkumu Wil Roebroeks, archeologové se již dlouho zabývají lidským vlivem na prostředí během historie. Postupně se dostávají stále hlouběji a teď jsou u neandrtálců. Ve výzkumu sehrál stěžejní roli německý lignitový důl Neumark-Nord poblíž Halle. Na této lokalitě probíhá výzkum již několik desetiletí a odborníci mají k dispozici mnoho dat o prostředí a aktivitě neandrtálců, kteří tam kdysi žili. Mimo jiné se tam našly hromady pozůstatků ulovené zvěře, množství kamenných nástrojů a kopy uhlíků z neandrtálských ohnišť.

Z nálezů v lignitovém dolu vyplývá, že před příchodem neandrtálců tam byla krajina se smíšenými lesy, vcelku podobnými dnešním, kde žili divocí koně, jeleni, pratuři, ale také sloni, lvi a hyeny. Takové prostředí se rozkládalo od Německa po Polsko. Tehdy začínal nejmladší, tedy eemský interglaciál. Víme o něm překvapivě málo, i když je velice zajímavý, především pro srovnávání s dneškem.

Logo. Kredit: Universiteit Leiden.

Když do této krajiny dorazili neandrtálci, především do blízkosti jezer, prostředí se změnilo. Objevily se velké kusy otevřené krajiny. Roebroeksův tým objevil doklady toho, že za to přinejmenším z části mohli neandrtálci, kteří vypalovali vegetaci. V okolí dnešního dolu Neumark-Nord udrželi krajinu otevřenou nejméně 2 tisíce let. V podobné krajině, kde nebyly objeveny stopy po přítomnosti neandrtálců, přitom zůstávalo prostředí zarostlé poměrně hustými lesy.

Jak říká Roebroeks, krajina s neandrtálci v Neumark-Nord je teď nejstarším známým příkladem značného vlivu lidí nebo řekněme lidské linie na krajinu. Jejich výsledky jsou významné nejen pro archeologii, ale také např. pro ochranu přírody a obnovu ekosystémů. Zároveň se s kolegy domnívá, že tohle ještě nemusí být počátek takového vlivu. Prý je docela dobře možné, že v budoucnu nalezneme stopy po podobném výrazném vlivu našich dávných předků na krajinu, které budou ještě mnohem starší.

Video: Vegetation Openness During the Last Interglacial/Early-Mid Holocene in Europe

Literatura

Universiteit Leiden 15. 12. 2021.

Science Advances online 15. 12. 2021.