Lidé mají obvykle pocit, že náš druh výrazněji zasahuje do prostředí až v nedávné nebo dokonce ve velmi nedávné době. Postupně ale vychází najevo, že lidé měnili přírodu mnohem dříve, než by si kdo býval myslel. Potvrzuje to i nový mezioborový výzkum, který vedli archeologové nizozemské Universiteit Leiden. Zjistili, že naši nejbližší příbuzní neandrtálci, čili lidé v „širokém smyslu“, zásadně měnili prostředí, v němž žili. Vypalovali vegetaci a vytvářeli rozsáhlé plochy otevřené krajiny, a to už před 125 tisíci let.
Jak uvedl vedoucí výzkumu Wil Roebroeks, archeologové se již dlouho zabývají lidským vlivem na prostředí během historie. Postupně se dostávají stále hlouběji a teď jsou u neandrtálců. Ve výzkumu sehrál stěžejní roli německý lignitový důl Neumark-Nord poblíž Halle. Na této lokalitě probíhá výzkum již několik desetiletí a odborníci mají k dispozici mnoho dat o prostředí a aktivitě neandrtálců, kteří tam kdysi žili. Mimo jiné se tam našly hromady pozůstatků ulovené zvěře, množství kamenných nástrojů a kopy uhlíků z neandrtálských ohnišť.
Z nálezů v lignitovém dolu vyplývá, že před příchodem neandrtálců tam byla krajina se smíšenými lesy, vcelku podobnými dnešním, kde žili divocí koně, jeleni, pratuři, ale také sloni, lvi a hyeny. Takové prostředí se rozkládalo od Německa po Polsko. Tehdy začínal nejmladší, tedy eemský interglaciál. Víme o něm překvapivě málo, i když je velice zajímavý, především pro srovnávání s dneškem.
Když do této krajiny dorazili neandrtálci, především do blízkosti jezer, prostředí se změnilo. Objevily se velké kusy otevřené krajiny. Roebroeksův tým objevil doklady toho, že za to přinejmenším z části mohli neandrtálci, kteří vypalovali vegetaci. V okolí dnešního dolu Neumark-Nord udrželi krajinu otevřenou nejméně 2 tisíce let. V podobné krajině, kde nebyly objeveny stopy po přítomnosti neandrtálců, přitom zůstávalo prostředí zarostlé poměrně hustými lesy.
Jak říká Roebroeks, krajina s neandrtálci v Neumark-Nord je teď nejstarším známým příkladem značného vlivu lidí nebo řekněme lidské linie na krajinu. Jejich výsledky jsou významné nejen pro archeologii, ale také např. pro ochranu přírody a obnovu ekosystémů. Zároveň se s kolegy domnívá, že tohle ještě nemusí být počátek takového vlivu. Prý je docela dobře možné, že v budoucnu nalezneme stopy po podobném výrazném vlivu našich dávných předků na krajinu, které budou ještě mnohem starší.
Video: Vegetation Openness During the Last Interglacial/Early-Mid Holocene in Europe
Literatura
Kouzelná krajina se slony, mamuty a mastodonty
Autor: Stanislav Mihulka (08.12.2009)
Amazonský prales roste na ruinách zaniklých civilizací
Autor: Stanislav Mihulka (16.12.2009)
V Amazonii objevili stovky velkých, dávných a záhadných geoglyfů
Autor: Stanislav Mihulka (11.02.2017)
Editované minimozky pohánějí výzkum neandrtálců
Autor: Stanislav Mihulka (01.03.2021)
Jak denisované pomohli Homo sapiens zabydlit Tibet
Autor: Jaroslav Petr (09.12.2021)
Diskuze:
eupedia o neandertálcoch
Martin Smatana,2021-12-21 21:15:16
zaujímavé čítanie
https://eupedia.com/europe/neanderthal_facts_and_myths.shtml
A proč by to mělo být jinak?
Igor Němeček,2021-12-20 18:14:17
Často se říká, že se historie stále opakuje, ale nevím, jestli je to opravdu chápáno. Není nic logičtějšího, že se vzrůstající organizací populace dochází k těm samým jevům. Od nepaměti docházelo k rozkvětům a pádům civilizací, kultur, společenství nebo komunit, je jedno, jak se tomu říká. Dnes máme velikánské potravinářské kolosy, které průmyslovým způsobem produkují potraviny. Proč by podobný princip nefungoval za neandrtálců? Technicky zřejmě primitivnější, ale důvody stejné. Nepochybně jejich každodenní starostí bylo uživit se a v případě přebytků směňovat. A ten, který měl velkou rodinu a byl aktivní, dělal to ve větším a motivací byl zisk, vliv ve společnosti. Kdo uměl uchovat potraviny, ten měl větší pravděpodobnost přežít a v době nouze se takové přebytky hodily a jejich cena byla vyšší. To samé platilo o palivu na zimu, krmení pro dobytek, ... Pár tisíc let zpět byli lidé schopní v gigantickém měřítku těžit a zpracovávat měď. A zase to bylo výsledkem nějakého nahuštění obyvatelstva a v něm se rozjíjely všechny aspekty života. Lidé žili, jedli, množili se, investovali, podnikali, politikařili, vládli, manipulovali, věřili, bojovali, ... My a naše doba je technicky pokročilejší, ale z hlediska mentality je to jak obehraná písnička.
Re: A proč by to mělo být jinak?
Jan Novák9,2021-12-20 20:48:56
Pravděpodobně ne. Podle rekonstrukce sídlišť neandrtálci neznali dělbu práce a neměli tlupu rozdělenou do vrstev.
Například Australští domorodci před příchodem bělochů neznali vůbec soukromé vlastnictví, dokonce prý ani neměli hry ve kterých by někdo vyhrál. Neznali co to je vítěz a poražený, neviděli žádný rozdíl mezi moje a tvoje. To je naprosto jiný, nám nepochopitelný přístup.
Re: Re: A proč by to mělo být jinak?
Igor Němeček,2021-12-20 21:40:12
Já bych tomu taky rád věřil, znamenalo by to, že to snad může být i jinak, ale spíše se klaním k obecnému principu přírody. Třeba jako něco za něco, akce a reakce, nevím, definic bude hromada. Tuhle jsem koukal na dokument o paviánech. Místní šéfové to nemají jednoduché. Udržet harémek, když se konkurenti neustále snaží nějakou tu samičku odlákat, neustále intrikují a oni to musí pořád nějak řešit, mlátí samice, perou se s konkurenty. Kromě vnitropolitického boje občas i nějaký problém s konkurenční tlupou, což je v bledě modrém to samé. Je to stresující a prý si z toho uženou žaludeční vředy. Bonobo se taky podělí o stravu, na první pohled dobráci, ale později za to něco chtějí. Není pochyb o tom, Že umí jednat vyčůraně, tedy zjištně. Mepochybuji, že se najdou komunity s jinými prioritami, ale spíše to bude okrajový jev, dnes se taky najdou. U těch domorodců tipuji, že se to zviditelňuje spíše proto, aby se zdůraznila agresivita a nenažranost kolonistů, kteří zničí cokoli dobrého jen kvůli zisku. Napadlo mě podívat se, co se píše na Wikině o Maorech na Novém Zélandu. Žádní svatoušci to před příchodem "civilizace" nebyli.
Re: Re: Re: A proč by to mělo být jinak?
Jan Novák9,2021-12-20 23:10:31
Maorové jsou úplně jiní. Jsou to polynésané, nový národ oproti Australským domorodcům kteří do Austrálie přišli v době kdy ještě žili neandrtálci. Například Australští domorodci mají pověsti z doby kdy se na Tasmánii dalo dojít pěšky (za poslední doby ledové).
Maorové měli něco jako království a válčili mezi sebou.
Známý který žije v Austrálii a hodně ji procestoval mi říkal že jednou narazil hluboko v buši na původní kmen. Byl s nimi učitel placený vládou a ten mu řekl že se mu je po dvou letech podařilo naučit že když ráno vstanou tak si sbalí spacák a vezmou ho s sebou (dostali je jako vládní pomoc). Normálně když vstali tak prostě odešli protože spacák zrovna nepotřebovali a večer už byli jinde...
Re: Re: Re: Re: A proč by to mělo být jinak?
Igor Němeček,2021-12-21 10:02:06
Souhlasím, že takový přístup k životu možný je, ale nebude majoritní. Stejně tak z hlediska pravděpodobnosti narazí archeologický tým na většinový projev života společnosti. Mimochodem můj velmi oblíbený film je Bohové musí být šílení a při tom mě napadlo, že si ho ve svátečních dnech pustím. :-)
Re: Re: Re: Re: Re: A proč by to mělo být jinak?
Jan Novák9,2021-12-21 13:34:58
V našich zeměpisných šířkách takový přístup k životu funguje jen v létě :-)
Proto se evropský způsob života liší od afrického. Tisíce generací byly vytříděné na ty kdo se připravili na zimu a přežili a na ty kdo se nepřipravili a zemřeli.
Re: Re: A proč by to mělo být jinak?
Pavel Zvysočiny,2021-12-23 23:56:43
Australští domorodci zali soukromé vlastnictví velmi dobře - stejně jako všichni lidé na světě. Australané obchodovali (i s lidmi z z Makassanu z Indonésie), válčili a dokonce pravděpodobně na některých měli stálá sídliště a místech provozovali tam zemědělství.
Proč?
Yemit Ofuk,2021-12-19 23:55:24
Předpokládám, že se neandrtálci nevěnovali zemědělství, tak proč se obtěžovali vypalováním vegetace? Co z toho měli?
Re: Proč?
Jan Novák9,2021-12-20 11:21:33
Domorodci v Austrálii se také nezabývali zemědělstvím a pravidelně vypalovali v zimě. Pak jim v létě nehrozily velké požáry které jsou tam teď. IMHO řekl bych že Burian kreslil Neandrtálce podle Australských domorodců :-))
Re: Re: Proč?
Martin Smatana,2021-12-21 21:14:03
V čase, kedy prví ľudia dorazili do Austrálie, tam žilo množstvo veľkých dravých vačnatcov, obrie varany, obrie nelietavé vtáky atď. Doteraz tam žije množstvo prudko jedovatých hadov. Mať prehľad o tom, čo sa hýbe v krajine, bolo často otázkou života a smrti. Preto to vypaľovanie.
https://en.wikipedia.org/wiki/Australian_megafauna
Zaujímavá je teória, že vypaľovaním buša austrálski domorodci spôsobili to, že sa viac rozšírili eukalypty schopné regenerovať po požiari, ktoré vytlačili/nahradili ostatné druhy drevín, menej odolné voči požiarom a bez schopnosti regenerácie z "lignotuberu". Eukalypty následne spôsobili vysušenie veľkej časti územia, lebo fungujú ako "pumpa na vodu", majú veľký výpar.
https://sandro-3rd.livejournal.com/61305.html (rusky - oprášte azbuku :))
Re: Re: Proč?
Marek Zelenka,2021-12-24 13:23:23
Jan Novák9: Aby australskou buš vypalovali aboriginci není vůbec nutné. Požár v buši vniká sám a zcela přirozeně se tak příroda regeneruje. Byl jsme přímým svědkem tohoto principu, který vniká tak, že se v noci prudce ochladí a zkondenzuje voda, která po autě tekla v takovém množství, že bych jí nasbíral přes noc pár litrů. Tyto kapičky vody jsou pak všude na zemi, na listech. Odpoledne pak zase bylo ve stínu třeba 35, a tam kde kapička vody na listu s prohlubní a dirkou skrz vytvoří princip optické čočky, tak kolem 11 v poledne začalo hořet asi na 10 místech současně, v oblasti, kde nikdo kromě mě zaručeně nebyl. Následně tam pak hořelo pár týdnů. Tento princip je známý. Tedy příroda nepotřebuje žádné sklo, vajgly a podobné lidské představy, a naakumulovanou hmotu spálí jednoduše sama. Aboriginci to dělali velmi lokálně, spíš to jenom od přírody okoukali :-)
Re: Re: Proč?
Florian Stanislav,2021-12-20 19:22:13
V dobách ledových se táhla mamutí step ( vysoká tráva odolná při spásání býložravci) od Pyrenejí až přes Beringii na Aljašku.
Neandrtálci uměli lovit velká stepní zvířata na sněhu, lovu a životu v lesní krajině se nedokázali přizpůsobit.
V dobách ledových se netopilo dřevem, ale kostmi a snad tukem.
Nerozumím zde jinému příspěvku, že neandrtálci v době meziledové kolem sebe dřevo spálili kvůli topení a pečení mamutů.
Neandrtálské osídlení bylo velmi řídké.
Teplota před 125 000 roky byla srovnatelná s dnešní, přirozená obnova lesa po vypálení byla tedy možná, nešlo o globální zásahy do přírody Evropy, článek zmiňuje oblasti kolem jezer na dobu 2000 let. Zásah do přírody to byl, srovnání s dnešní dobou to není.
http://zmeny-klima.wz.cz/teplota-zeme-za1000-160000let-a-slunecni-zareni/co2-teplota-160klet.png
Re: Re: Proč?
Mojmir Kosco,2021-12-21 12:10:05
Spíš predpastevectvi kdy velcí býložravci i ti divocí dávají přednost otevřené krajině
I ta ochrana před predátory dává smysl .ovšem rovněž to ukazuje že za a tlupy obcházeli pravidelnou trasu nebo byli usedli delší dobu na jednom místě
Re: Proč?
Martin Smatana,2021-12-20 17:43:54
Prečo bola v okolí hradov a zámkov udržiavaná bezlesá krajina? Nie iba preto, lebo ich obyvatelia všetko drevo z okolia použili do kozubov a na opekanie volov, ale tiež preto, aby už zdiaľky videli postupujúce nepriateľské vojská.
Predstava, že na každom strome striehne leopard a že za každým kriakom je hladný lev, nepridáva na pocite bezpečia. To asi pochopili aj neandertálci.
Okrem toho v trávnatej bezlesej alebo mozaikovitej krajine sa uživí viac jedlých kopytníkov ako v hustom lese.
Re: Re: Proč?
Jan Novák9,2021-12-20 20:51:11
Jak snadno ulovíte stádo kopytníků kteří jsou 10x rychlejší než vy?
Zapálíte trávu a necháte oheň ať je zažene ke srázu.
Re: Re: Re: Proč?
Eva M,2021-12-20 21:53:16
šišmarja naco byste lovil celé stádo, když tlupa není jak okresní město a nemáte ledničku, takže by vám to shnilo (v zimě, když máte chlad na skladování, by zas nehořelo). navíc celkem hrozí, že si podpálíte stan.
všude hafo bohů a duchů a když to přeženete, nejspíš se dožerou.
ty důkazy, že neandrtálci něco schválně vypalovali, by mne opravdu zajímaly.
Re: Re: Re: Re: Proč?
Jan Novák9,2021-12-20 23:15:38
Tenhle způsob lovu dělali v době kamenné, tak proč by to nemohli dělat neandrtálci o něco dřív. Ono opravdu není jednoduché ulovit kopytníka oštěpem.
Re: Re: Proč?
josef Benda,2021-12-21 23:02:05
pane Smatana dal jsem do třech překladačů slovo kriakom a ani jeden to nepřeložil,myslím si,že je to křoví
Re: Proč?
Pavel Zvysočiny,2021-12-23 23:40:58
Na spáleništi rostou maliny, ostružiny, jeřabiny a jiné dobroty. Usmrcené ohořelé stromy nastojato vyschnou a dobře se s nimi v zimě topí. V polootevřené krajině se lépe loví. Navíc připomíná naší nejdávnější pravlast - africkou step a lásku k ní možná máme v genech, takže se to neandertálcům prostě mohlo líbit
?
Eva M,2021-12-19 22:47:59
pardon, kromě uhlíků z těch ohnišť je ten důkaz jaký?
/pořadí událostí klidně mohlo být opačné, napřed změna charakteru krajiny a pak osídlení.../
Prý je docela dobře možné
Marek Hrabčák,2021-12-19 18:21:06
Hádam pri ďalšom výskume objavia "vedci"
aj nejaké "separačné jamy",
kde neandertálci triedili svoje odpadky.
Keď už tak narušili ekosystém svojím bezohľadným vypaľovaním trávy,
tak nech na nich máme aj dobré spomienky.
Ale hlavne že: Nelynčovali černochov!
Re: Prý je docela dobře možné
Adam Jonas,2021-12-20 15:45:57
Ono kdo vi jakou barvu meli nasi predci, kdyz migrovali do evropskych oblasti obsazenymi neandrtalci, predtim nez se zkrizili prave s neandrtalci a stali se znas jakysi mezidruhovy hybridi s bledou pokozkou.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
