Každoroční škody za miliony dolarů následkem požárů a mnoha zbytečných výletů zraněných na pohotovost, nejsou jen vymožeností explodujících krůt, ale jako následek ledasčeho zmraženého, co lidi ponořují do hrnců s rozpáleným olejem.
Proč vlastně "krocani explodují"?
Na vině jsou hustota a teplo. Když si vezmeme do ruky litrovou láhev s olejem a litrovou s minerálkou, pocítíme rozdíl – ta s vodou je těžší. Pokud tedy zmrazenou krůtu s jinovatkou na povrchu a ledem v útrobách, ponoříme do rozpáleného oleje, voda nemá tendenci plavat jako led na povrchu a tát a postupně se odpařovat. Klesá a tím, že je ze všech stran obklopena olejem, mění se na plyn. Přibouchnout víko fritézy, nebo pokličku hrnce, nás nemá šanci uchránit. Nádobu s olejem lze objemem přirovnat k pracovnímu válci, jaký kdysi mívaly parní válce. A těmi se vytrhávaly i stromy u silnice. Nejenže ta unikající vodní pára nás může opařit, větším nebezpečím je olej, který vyprskne a ve formě různě velkých kapiček se rozletí do všech směrů s tendencí ulpívat na všem, čeho se jen dotkne.
Proč jsou lidi v tomto směru nepoučitelní? Z lékařských zpráv vyplývá, že je napadá vždy to samé - že taková troška zmrzlé vody nemůže přece nic udělat. Jenže ona udělá. Olej bývá nahřátý na 175 stupňů Celsia a vodě v řádu setiny vteřiny mění skupenství. Objem tím nabude 1752krát!
A když navíc máme smůlu, pak se nám ta olejová mlha od plamene, nebo topného tělíska, vznítí. To už pak nebývají jen popáleniny různého stupně, ale i účet za hasiče.
Když už jsme začali s tím přirovnáváním, tak i tady je dobré jedno uvést. Kapičky oleje smíchané se vzduchem, které jsme si svou hloupostí schopni nad hrncem přivodit, se moc neliší od směsi, která vybuchuje a pohání motory zaoceánských kolosů. Jejich válce a písty také mívají jen okolo čtyřiceti centimetrů v průměru.
Závěr
Pokud někdy, byť by to bylo jen kuře, budete vkládat do fritézy, nezapomeňte ho nejprve nejen rozmrazit, ale hlavně osušit. Vězte také, že větším rizikem jsou kuřata křehčená. To jsou ta, kterým prodejci do tkání pomocí jehliček stříkají vodu, sůl a fosfáty. Není to ani tak kvůli křehčení masa, jak tvrdí, jako kvůli tomu, že se tím dá nahnat hmotnost i o více než dvacet procent. Ono vlastně na křehčené maso je dobré si dát pozor nejen kvůli fritování. Pokud totiž máme v oblibě i jiné výrobky, do nichž nám dávají fosfáty (třeba tavené sýry), jejich kumulací si zaděláváme na odvápnění zubů, osteoporózu a další polízanice. Ale to už bude na někdy jindy.
Diskuze:
Za sebe bych to asi shrnul takhle...
Mac Ii,2021-11-28 16:02:13
Není nad husičku nebo kačenku pečenou pomalu v troubě! ;)
Vyvření hořící ropy v rafinerii v Czechowicích
Martin Daniš,2021-11-28 09:45:07
V r. 1971 došlo při hašení požáru rafinerie v Czechowicích k vyvržení hořící ropy. Při této události zahynulo 36 osob a 40 osob bylo těžce raněno. Také doslova shořelo 18 požárních automobilů a mnoho dalšího požárního zařízení.
Vyvření způsobila hasicí voda, která se ukládalo pod hladinu ropy v hořícím zásobníku a postupně se ohřálo na bod varu.
hoření a výbuch
Florian Stanislav,2021-11-27 23:27:33
Článek :"Kapičky oleje smíchané se vzduchem, které jsme si svou hloupostí schopni nad hrncem přivodit, se moc neliší od směsi, která vybuchuje a pohání motory zaoceánských kolosů. Jejich válce a písty také mívají jen okolo čtyřiceti centimetrů v průměru."
Složení směsi se lišit nemusí, ale liší se tlak. Fritovací olej by lodní (vznětový) motor jako palivo zvládl. Samovznícení paliva se vzduchem ve vznětových motorech probíhá za vysokého tlaku např. 10-25 MPa, což není případ rozptýleného oleje hořícího kolem horkého fritovacího hrnce. A olej rozmetá tlak vodní páry, takže hoří především zvenku, kde je vzduch.
Re: hoření a výbuch
Jiránek Kantor,2021-11-28 00:51:27
Příspěvek pana Floriána svádí k představě, že při tom (co on nazývá „hoření z venku“) se uvolňuje méně energie, než když olej shoří pod tlakem ve válci. Nevěřte tomu. Taková představa narazí na učivo osmé třídy v kapitole Entropie.
Re: Re: hoření a výbuch
Florian Stanislav,2021-11-28 10:08:34
Pane Kantore.
Sváděním k představě lze vymyslet cokoliv. Třeba to, že entropie se učí v 8. třídě.
Entropie ( neuspořádanost systému ) roste v uzavřeném systému samovolně.
Jestli je to případ hořícího fritovacího oleje, na to si odpovězte sám.
Energii uvolněná (dokonalým) spalováním z téhož paliva (oleje) při spalováním vzduchem bude stejná jako při samovolné detonaci v motoru. Podstatný rozdíl je v době trvání, i když největší lodní motory
https://www.idnes.cz/auto/zpravodajstvi/nejvykonnejsi-motory-sveta.A150811_004728_automoto_vok
se jen tak líně převalují ( 22-102 otáček za minutu), ale jen čtvrtina doby otočky je expanzní výbuch.
Na videu friťák hoří jako vatra a pěkně čoudí z nedostatku vzduchu při spalování..
TNT klasická žlutá trhavina údajně klidně hoří na otevřeném ohni, výbuch nastane iniciací rozbuškou po rozkladu a uvolnění kyslíku uvnitř molekul. Detonační rychlost je (myslím) 6 900 m/s.
řecký oheň
Tomáš Pilař,2021-11-27 19:57:40
Nemohl by toto (vzplanutí po vstříknutí vody do přehřátého tuku) princip řeckého ohně ?
Re: řecký oheň
Vojta Ondříček,2021-11-28 05:52:07
Stříknutí vody do přehřátého oleje vyvolá vývoj páry, které by mohla být nějakou troubou "fouknuta" třeba do skupiny útošníků na vstupní bránu hradu. Pro znechucení útočíků bylo oblíbené polévání přehřátým sádlem, ale i levnější vařící vodou.
Ten zmiňovaný řecký oheň byla možná obměna dnešních plamenometů. Lehká frakce ropy, zapálená u ústí stříkačky. Nebo varianta napalmu. Detaily té reálné aplikace nejsou zachovány. Také by to hořlavé mohla být něco podobného střelnému prachu, nebo snad ve vacích zachycený metan? Generátor vodíku (NaCl + zinek) mi také napadá.
Re: Re: řecký oheň
Tomáš Pilař,2021-11-28 11:34:02
Musíme zůstat na úrovni doby bronzové.
Ale když si představím pánev/ohniště nad tím konvici (zásobník oleje/smůly... přibližně ve tvaru klasické čajové konvičky) do kterého je trubkou šplouchnuta voda, tak přehřátý olej vytryskne hubicí, přitom se zapálí o oheň v topeništi a ...., "čajová konvice " má samozřejmě pevně přidělané víčko, myslel jsem jí jako tvarový příklad.
Docela to vyhovuje starýn popisům, chrlí to oheň, který se nedá uhasit.
Re: Re: řecký oheň
Florian Stanislav,2021-11-30 10:17:29
Píšete "Generátor vodíku (NaCl + zinek) mi také napadá".
Zdroj vodíku může být HCl+ Zn ,( ne NaCl + zinek).
Čistý zinek se podařilo pravděpodobně poprvé připravit ve 13. století v Indii...V Evropě nebyla výroba zinku známa, a proto se zinek v 17. a 18. století dovážel z Číny.
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98eck%C3%BD_ohe%C5%88"
Základem původního řeckého ohně snad mohly být suché piliny (údajně borové) za tepla obalené smůlou a k zapálení mohl být užit vydestilovaný terpentýn ze smůly. Používal se proti posádkám lodí, údajně mletý suchý holubí trus mohl mít i funkci porézního materiálu kvůli rozptýlení a nadnášení ve vodě, přístupu vzduchu a případně zápachu. Koncentrace dusičnanů .. v (uleželém) ptačím trusu je vysoká, takže snad i podpora vnitřního hoření z rozkladu dusičnanů.
Řecký oheň používali o několik století později i Arabové, zřejmě tam základem byla ropa.
Re: Re: Re: řecký oheň
Tomáš Pilař,2021-12-01 08:31:15
Protože jsme zaseknuti v technologiích doby bronzové, musíme předpokládat, že destilace není k dispozici, takže nemáme terpentýn, ale ani jinou snadnou se vzněcující látku (alkohol, benzín, ....). Proto jsem jako zdroj neuhasitelnosti navrhnul přehřáté palivo (nejde uhasit, dokud se neochladí). Je vždycky otázka, jestli budem vážněji brát zprávy typu "hoří na vodě" nebo zprávy typy "jde stříknout". Zápalné směsi s pevným podílem (hoblovačky) můžou hořet na hladině, ale nepůjdou vystříknout, přehřátý olej to má naopak (hoří jenom chviličku)
Re: Re: Re: Re: řecký oheň
Florian Stanislav,2021-12-01 10:03:24
Píšete:"Protože jsme zaseknuti v technologiích doby bronzové "
Jak kdo, středověk dávno používal železo i ocel. Wikipedie "Počátky doby železné tradičně zařazujeme do 12. století př. n. l. v starověkém Řecku a starověkém Orientu".
Zahříváním smůly každopádně vzniká těkavý a hořlavý terpentýn, nebudu tomu tedy říkat destilace, když se možná kondenzát nejímal ( při chladné hladině kondenzovat mohl), ale plyn nechal proudit zúženým hrdlem.
Já bych starověké techniky nepodceňoval, zvláště když víme, řecký oheň fungoval.
Třeba hořící smůla slabě protékala přes hustý rošt a do padající smůly se dmýcháním ( známým z výroby kovů minimálně od počátku doby železné) proháněly další zahřáté složky ( borové piliny, suchý holubí trus..)
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%98eck%C3%BD_ohe%C5%88
Píšete : "Zápalné směsi s pevným podílem (hoblovačky) můžou hořet na hladině"
O hoblovačkách nikde ani zmínky, měly se používat piliny. I piliny se drží na hladině, Archimedův zákon záleží na hustotě vzhledem k vodě. Rozptýlit lze jakoukoliv jemnou suchou hmotu, jak jsem psal, ke smíchání s roztavenou smolou může dojít ze dvou částí a dmychadel.
To, že řecký oheň hořel na hladině je lehce vedlejší jev, používal se proti námořníkům na palubě. Spíše jde o to, že se vodou špatně hasil.
Což nás konečně spojuje s obsahem článku.
Re: Re: Re: Re: Re: řecký oheň
Tomáš Pilař,2021-12-01 14:22:33
Přiznám se, že jsem v duchu zařadil řecký oheň někam do klasického Řecka a on patří do Byzantské říše (wiki tvrdí, že 678 n.l.) Železo je tedy k mání, jestli něco přináší proti bronzu, s tím si nejsem jistý. Podstatné je, že přidáním pevných částí, se zhorší možnost výstřiku, který k ř.o. taky patří. Přehřátý tuk (klidně bez čehokoliv dalšího) mi dává furt smysl.
YouTube se stará
Mirek Bautsch,2021-11-27 09:46:29
o to, aby se nikdo mladší 18-ti let nedíval na nevhodná videa. Nijak mě to neomezovalo, protože na YouTube jsem nahotinky nikdy nesledoval. Teď jsem ovšem zjistil, že nesmím sledovat ani vznik požáru. Včera jsem mohl, dnes po mě chtějí buď oskenovanou občanku nebo číslo kreditní karty. Slibují, že nic nestrhnou, a kdyby strhli, tak to vrátí. Opravdu by mě zajímalo, kdo tam o tom rozhoduje, co a proč se dá pod věkový zámek.
K YouTube jsem normálně přihlášený pod svým jménem, věk jsem tam uvedl. Jak se to jeví vám, čtenáři Osla?
Re: YouTube se stará
. Redakce,2021-11-27 10:14:27
Omlouváme se za komplikace, ale video bylo půl dne přístupné. Přidali jsme podobné, které je zatím volné. Jak dlouho to vydrží, ale netušíme.
Re: Re: YouTube se stará
Mirek Bautsch,2021-11-27 11:05:20
Děkuji za reakci!
Od redakce Osla jsem omluvu neočekával. Vy za to nemůžete. To je politika YouTube. Jenom mě udivilo, jaká témata oni považují za nevhodná pro mládež pod 18 let.
A taky jsem chtěl zjistit, jestli má někdo z čtenářů Osla zkušenost s tím ověřením věku pomocí skenu dokladu nebo zaslání čísla karty.
Re: Re: YouTube se stará
David Oplatek,2021-11-27 17:54:06
Takový tip do budoucna: existuje řada jiných videoserverů, kde to alergické anglo-americké puritánství nad vším, co má bradavku, co uráží kdejakou nulu nebo co zesiluje lidskou hloupost a omezenost, není tak výrazné. Zkuste se napříště podívat po alternativách, pokud to půjde. Čtenáři to ocení.
Mikrovlnka
Pavel Gašperík,2021-11-27 08:15:17
ani zďaleka nie je nevinné kuchynské zariadenie . Čítal som , ako nejaký "koumák" sa snažil uvariť v mikrovlnke vajce ... Asi je jasné ako to skončilo keď sa to hodí do tejto debaty ...
Něco podobného znám.
Jiří Pospíšil,2021-11-27 06:43:01
Moje spolužačka se rozhodla vypustit si dobré sádlo. Ale koupila ho trochu víc a počítala s tím, že se v poměrně velkém hrnci pri přípravě smrskne. Takže dala nakrájené sádlo do hrnce vrchovat. Tak hodinu to šlo, ale pak, když pěnilo, tak po vnější straně hrnce zacaly stékat nenápané čůrku tuku. Te vzplál a s ním i hrned. Míso aby vypnula plyn a počkala s sfoukla plamen, chrstla do hrnce menší hrnec vody. No hasila přece. Následoval výbuch který naštěstí vyhodil okno i s rámen na travu za barákem a vyhodil z toho okna i spolužaeku. Dalším stěstím bylo, že bydlela v přízemí, takže mimo ohořelých vlasů, několika naraženin a relativně mírným spáleninám se jí nic nestalo. Hasiči tam byli rychle, ale moc toho hasit nemuseli, protože ono se to docela sfouklo samo odparným teplem nebo čím.
Kamarádka se zahojila, zvolila praktický krátky účes a my ji tam chodili na brigády, protože ty černé krápníky musely pryc. Prosáklá omítka také a muselo se odmajzlovat asi tak dva edntimetry cihel. Vše prosycené tukem, černým tukem, muselo pryč. Pak jí to nové okno zasadili zedníci dodělali tlustší omítku, vymalovalo se, dal nový nábytek a vybabení a bylo hotovo. Vůně sádla tam byla nabždy, trošku smrděla připalením.
Vlastně to dopadlo nejlépe, jak to vlitím několika litrů vody mohlo dopadnout. Lehké popáleniny, škrábance od skla, týdny práce a peníze a bylo hotovo.'
Voda zvětšila svůj objem jak bylo napsáno, ale tím výbuchem se zahrážím zvětšil objem všech plynů , co v kuchyni byly.Ještě, že se to vyfouknutím ven dál rozpíná a tím schlazuje.
Re: Něco podobného znám.
Vojta Ondříček,2021-11-27 22:46:23
Hezký a poučný příběh.
Manželka kolegy také "hasila" hořící tuk na pánvi. Měla štěstí, že toho oleje tam bylo tak akorát na smažení řízků, takže to uhasila, ale museli nově vymalovat.
Protože jsem bezpečnostní technik (a fanatik), tak má manželka nejen hasící deku na dosah ruky, ale pochopitelně i kouřové čidlo nad sporákem, které jí vřískotem oznámí, že tuk v pánvi je už přepálený. Ta hasící deka ještě použita nebyla, takže mi zbývá jen věřit, že v případě potřeby bude fungovat. Také máme v kuchyni půlkilový práškový hasičák a z mé iniciativy ještě zavařovací sklenici plnou tak asi půlkou kila malých hřebíků, které by měly ochladit eventuelní hořící olej pod zápalnou teplotu.
Re: Re: Něco podobného znám.
Martin Pecka,2021-11-28 02:24:57
A kdyz se ten trik s hrebiky nepovede, tak mate... granat? :)
Re: Re: Re: Něco podobného znám.
Vojta Ondříček,2021-11-28 05:20:27
Váš návrh hašení granátem mi připoměl kultovní film Mzda strachu, ve kterém se hasil požár nitroglycerinem.
Faktem je však, že v drogerii neseženu ani dynamit, ani nitrohlycerin a v Lověně zas nevedou ruční granáty. A tak bych zůstal raděj u těch hřebíčků, ty dostanu koupit v železářství i bez zbrojního pasu. Pochopitelně to hašení mohu vyzkoušet i suchým pískem.
Stejně jsem si kdysi řekl, že bych si to hašení v pánvi hořícího oleje mohl vyzkoušet. Pochopitelně na zahradě.
Re: Re: Re: Re: Něco podobného znám.
Mirek Bautsch,2021-11-28 09:26:37
Jako profík jste určitě viděl, že v těch ukázkách většinou potápí krůtu do hrnce s olejem téměř po okraj. Archimédův zákon ve škole ignorovali, takže jim olej přeteče a zapálí se od hořáku. A teprve po chvíli dojde k výbuchu z důvodu expanze vody ze zmrzlého ptáka.
V našem vchodu (24 bytů) se zatím požár z důvodu zapálení oleje v pánvi nekonal. Ale soused nade mnou má zkušenost s výbuchem papiňáku. Naštěstí v té kuchyni nebyl, protože klimbal u televize v obyváku.
Zde ukázka, jak fritovat krůtu bezpečně.
https://www.youtube.com/watch?v=fptlCh12gNQ
Re: Re: Re: Re: Re: Něco podobného znám.
Vojta Ondříček,2021-11-28 17:13:10
Ta rada si před použitím přístroje prostudovat návod na použití není zbytečná.
Papiňáky jsme používali a používáme dodnes, teda, používá je hlavně má kuchařka, kterou jsem si vzal za ženu. Žádné drama se nikdy nekonalo. Papiňák má pojistný ventil, který svým syčením demonstruje přítomnost přetlaku v hrnci. Dále je konstrukce uzávětu pokličky taková, že by se natolik deformací závěru nadzvedla, že by nemohla "odletět". Pochopitelně by se v takovém případu obsah hrnce rozptýlil do okolí. Viděl jsem před léty informativní záběr nedovřeného závěru hrnce s následným odskočením pokličky ... obsah hrnce překypěl a potravina byla rozptýlena po okolí a tím znehodnocena.
Abych to zkrátil, jako nepatří alkohol, nebo spánek navozující únava za volant, tak nepatří ani při práci v kuchyni.
Většina požárů a nehod má banální příčinu. Teď přichází doba předvánočních a vánočních svíček a hasiči budou mít zase spoustu práce. Typické příčiny jsou na troud suchý stromek, nebo adventní věnec + hořící svíčka.
Re: Něco podobného znám.
Pavel Krajtl,2021-11-30 20:07:45
Poraďte jí, ať zkusí sádlo škvařit v mikrovlnce. Ani se to nemusí míchat, má to samoregulaci-kde není voda, neohřívá se to. Ke konci se to musí hlídat, s ubývající vodou roste rychlost hnědnutí škvarků a můžete je přepálit. Sádlo můžete během škvaření postupně odebírat. Je čistší, protože bez míchání se nenadrolí tolik 'prachu' který obvykle zůstává na dně nádoby se sádlem. Asi to není návod jak vyškvařit naráz deset kilo sádla, ale spíš jak si připravit chutné čerstvé škvarky kdykoli, a podle chuti. Je to relativně rychlé a zcela bezpečné.
Lidi !!!
Vojta Ondříček,2021-11-27 00:29:03
Jde o hrnec s olejem rozpáleným na teplotu těsně pod bod vnícení.
Když do takového objektu chrstnete litr vody, tak nevyváznete bez značného poškození.
Proto se radí, dobře radí, kuchařkám v kuchyni, že zozpálenou pánev s hořícím olejem není radno strčit do dřezu a za účelem hašení do ní pustit kohoutkem vodu. Prakticky nastane pojistná událost s titulem "kuchyň v plamenech" a "kuchařka na JIP".
No, tady v Evropě se v oleji dělají jen koblihy, řizky, smažený sýr, lángoše a bramborové hranolky, tím je nebezpečí katastrofy značně redukováno.
Re: Lidi !!!
Jiří Kocurek,2021-11-27 12:50:21
Stavaři se učili a snad stále učí, že hořící asfalt se má hasit pískem či hlínou, ale nikdy ne vodou. Voda by klesla na dno, ale cestou dolů se vypaří a vytvoří bubliny o vysokém tlaku, hořící asfalt vyprskne...
Re: Re: Lidi !!!
Florian Stanislav,2021-11-27 23:04:31
Asfalt neplave.
Asfalt má mastný lesk a hustoty 1,1 až 1,2 g/cm³, voda na dno neklesne, odpaří se rychle z povrchu a může roztavený asfalt vystříknout.
https://www.guard7.cz/lexikon/tridy-pozaru
"U požárů hořlavých kapalin s teplotou varu vyšší než 100°C hrozí nebezpečí při použití hasicího přístroje vodního, kdy může dojít k odpaření vody vlivem vysoké teploty kapaliny a k rozstříknutí hořlavé kapaliny do okolí. Jsou to kapaliny jako rostlinné oleje (hašení fritovacího oleje), ropa, mazut, asfalt a další. "
Mirek Bautsch,2021-11-26 23:54:44
Ještě jsem od nikoho neslyšel, ani nečetl žádný recept, že by se celé kuře vcelku fritovalo ve fritéze. Tyhle ptáky vidím vždy napíchnuté na rožni a otáčející se před elektrickým grilem (u nás v Albertu). U bráchy na chatě jsou nad dřevěným uhlím. Doposud nevybuchl žádný...
Re:
Jana Pratova,2021-11-27 16:11:22
Někdy to zkuste, velké fritézy dají koupit. Rozdíl je asi takový, jako když máte bramborové hranolky pečené v troubě a nebo je vytáhnete z fritézy.
Maso z takového kuřete je šťavnatější, není povrchu spálené a zevnitř vařené. Ponořením do oleje se peče i zevnitř... také bych nevěřila nebýt služební cesty do Ameriky. Oni ti Američani nejsou úplně blbí, na jídlo si hodně potrpí. To že jedí jen haburgery, na to zapomeňte.
Re: Re:
Mirek Bautsch,2021-11-28 08:58:05
Ano, z technologického pohledu máte zcela pravdu. I řízky z friťáku jsou mnohem šťavnatější a méně mastné, než z pánve. Jenže... Já (naše domácnost) není gastropodnik, kde se denně vaří stovky jídel. Velká fritéza = mnoho oleje. A co potom s tím kvantem oleje? I na těch videích je vidět, že to jsou obrovské hrnce plné oleje. Jednou za rok na Den díkuvzdání tam utopí krůtu. Co s tím olejem potom dělají?
Ale za pokus to stojí. Když to kuře naporcuju, tak se vleze i do našeho "malého" friťáku. Martinskou husu ale budu klasicky zavírat do trouby. To je generacemi prověřená technologie a k výbuchu nikdy nedošlo :-)
A kde je ten krocan vybuchujici v troubě
Lukáš Langšádl,2021-11-26 21:13:36
No jako jo olejový airosol je vybusny ona je výbušná I třeba taková mouka ve vzduchu.. Ale furt netuším jak normálně vybouchnout krocana v troubě aby alespoň vymalovat kuchyň zasit ho stačit nebude než dosáhne dostatečného tlaku pravděpodobně někde ufoukne a zbude jenom amerycka večeře
další věci co mě napadá je jestli je opravdu normální mít doma frytezu na osmi kiloveho krocana
Re: A kde je ten krocan vybuchujici v troubě
Martin Svoboda,2021-11-26 21:43:51
Ona i ta trouba na osmikilového krocana by se u nás hledala blbě. Možná všude v Evropě ... Zato prádelní hrnec a ohniště bude asi běžnější. I když ne u mne v paneláku.
Re: A kde je ten krocan vybuchujici v troubě
Ivo Lyčka,2021-11-26 22:35:57
V troubě se stačí voda rychleji nebo pomaleji odpařovat, zatímco když toho ptáka ponoříte do vroucího oleje, probíhá změna skupenství z tuhého ledu do páry velice rychle.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
